Kladivo na zdravotně postižené 2 část 3

31. 12. 2024 / Petr Haraším

čas čtení 34 minut

Zabrousil jsem na ten Chobot GPT. Po nalití mnoha soudních rozsudků, provětrání zákona a vyhlášky o sociálních službách a správním právu Chobot zatroubil: „MPSV a posudkové komise postupují v rozporu se zákonem.“ Po další dávce dat a odkazů na rozsudky správních soudů a judikatury NSS doplnil: „A dělají to již dlouho zcela záměrně.“  Krmil jsem Chobot dál. Nasypal jsem údaje, data, čísla a ceny, doplnil otázkou, kolik v českých by dle reálného stavu mělo být vyplaceno za šest nezvládaných ZŽP. Chobot sčítal, přidával dílčí aktivity násobil hodinami a přepočítával na ceny zdejší, aby vyplivl: 32 550 Kč za měsíc péče, prosím pěkně. Inu, zděsil jsem se a žádal, aby odvolal, než se zjeví fialová policie a chobot Chobotu vypráší. Trval si na svém, že počítal dobře, že špatně musí být něco jiného, více fialového.

* * *

Posudkový Triptych – Státní správa nedbá práva

Při bedlivém čtení víc než sta soudních rozsudků ve sporech žalobce (zdravotně postižený marně žádající o přiměřenou výši příspěvku na péči dle práva) a žalovaný (Ministerstvo práce a sociálních věcí dále už jen MPSV nedbající na právo zdejší) jsem ztratil poslední zbytky iluzí o českém kolabujícím státu založeném na věčném neprávu ve prospěch silnějšího a majetnějšího. 

Psychopatická vládní pravice se rozhodla hojit na nejslabších členech společnosti navazujíc na neblahé doby minulé. Některé případy jsou vskutku velmi nestoudné. Jurečka a úředníci z MPSV by zasloužili vytahat za uši a vyhodit bez pardonu a odstupného z práce. Hned za nimi by na dlažbu měl letět nadutý profesor premiér Fiala imitující lidskost. Za ním prodavač strachu Stanjura, který nikdy žádnou lidskost nepředstíral a za nimi politik zvaný oficiálně též Don Pablo, neoficiálně též Bytař.

A o co vlastně jde? Jde o velmi závažná řízení, kdy se odborný pohled správního soudu a nemocný posudek MPSV liší v nezvládaných základních životních potřebách (dále už jen ZŽP) v počtu ne zrovna malém. Není problém najít případy, kdy posudek MPSV od stolu udělá z těžce zdravotně postiženého podpisem a razítkem papírově svižného atleta, kterému tak nezbývá nic jiného než vyrazit na start. Rozdíl čtyři, pět, šest, sedm ZŽP, ano, umíme, ano, zařídíme, ano, zdůvodníme. Kdykoli, kdekoli, komukoli. Podobné případy se pochopitelně táhnou dlouhou dobu a nejednou dojde stav do stavu, kdy původní žadatel žalobce již dlí v záhrobí, kde správu provádí poněkud laskavější instituce než instituce českého státu.

Je mi záhadou, jak je možné, že MPSV s celou slavnou světovou digitalizací číslo jedna nijak nereaguje na obrovské množství odvolání proti naprosto odfláknutým posudkům posudkových lékařů.

Takto zfušované, na pochybných metodikách založené posudky opepřené rouhavým dílem z Plzně dál putují správním řízením až k žalobám u správních soudů. Zmršené posudky obsahují nestoudnou nálož plzeňské vyvrácené interpretace, čímž jsou ve své podstatě nezákonné, avšak ministerstvem potvrzené jako jedinečně správné. 

Jak dopadají žaloby na tyto paskvily, jsme si již nastínili v minulé části. Statistika nuda je, leč ty údaje, Jurečka, údaje. 

I velice hloupý ministr by si mohl povšimnout procenta neúspěšnosti jím řízené (raději zřízené) dočasně svěřené žalované státní instituce u správních soudů. Ale na hloupé ministry bohužel my máme dlouhodobě smůlu. Vrcholem jejich ministerské práce je zlít se na vánoční ministerské besídce jako mužik. Holdovat tam neřestem do božího rána, a následně lhát národu do očí, že nelil, jako mužik nebyl a rozhodně byla tma, když ho dobří lidé odnesli domů. A o střelbě nic nevěděl, fakt ne, Bohu a straně přísahal.

Jako spravedlivý a přísný ministr leč musí držet ochranný palcát nad přestárlou stájí vyhořelých posudkových lékařů, které ani tak moc nezajímají právní nároky správního řízení, jakožto spíše fakt, že jen oni mají podle sebe vždy pravdu. A ty prachy také nejsou k zahození. A žádná zodpovědnost, žádná odpovědnost. Ostatní účastníci posudkového zájezdu jsou jen posudkoví červi nehodni zřetele, tudíž je týrání zdravotně postižených plně zajištěno ku spokojenosti ministra strany lidové vlády strachu poddané.

Následující hrubé vykreslení drsného řízení o příspěvku na péči by mělo být začátkem konce. Nejen směšně zbytečného ministra Jurečky, nejen nadutého premiéra Fialy, ale hlavně protizákonných praktik MPSV a všech podléhajících horentně pokyvujících posudkových pomahačů. I toho spícího Křečka, co obsadil ombudsmanovu noru prskaje kolem sebe mraky smogu neužitečných frází a škrobených floskulí.

Kauza se táhne už skoro šest dlouhatánských let. Šest let, kdy zdravotně postižený pln naděje ve spravedlnost, se svou vírou  na morálku a předvídatelnost práva, podal sobě žádost o příspěvek na péči. Dočkal se? 

Nikoli, došlo jen k odhalení selhání celého systému posudkové služby. Zjistil, spolu se soudem, jak orgány posudkové služby zcela ignorují závazné pokyny soudního rozhodnutí. 

A kdyby jen jednou. Sociální šetření stále považují posudkové manekýny za kus špinavého hadru, kterým si nebudou špinit ruce a kazit příjemné odpoledne, kdy za hodinu sfouknou tucet odvolání. 

Vždyť je to jasné, oni zdravotně postižení chtějí lacino k penězům, nic jiného v tom není, víme. Naše peníze by rádi utratili za chlast, žrádlo, drogy a jen by doma leželi, ničeho nedělali, čemuž musíme s nasazením fíglů odpovědně, třebas v rozporu se zákony, houževnatě čelit. 

Všechny čtyři kruhy posudkového pekla od posledního Úřadu práce po první MPSV kálí na zákony a vyhlášky. Opírají se o vlastní interní zdeformované instrukce, coby novodobé zlaté tele dogmatické posudkové víry. 

Víc než pět let směšná mašinérie posudkové služby není schopna řádně zjistit skutkový stav věci, natož odůvodnit na obdiv vystavené nepřezkoumatelné závěry vlastních jedovatých posudků. Soud nevěda jak s nepolepšitelným MPSV kryjící mizerné posudkové komise dál, znaleckou radu dle práva správně povolal.

Profesionální posudek soudem stanoveného znalce vyprášil zatuchlý plesnivý kabát ministerského posudkového neřádu. Odůvodnil brilantně své závěry a ukázal posudkové službě, jak má, jak by měla, vypadat práce posudkového profesionála, nikoli podivných posudkových amatérů v noční košili. 

Kdyby tak vypadala (dle zákona a vyhlášky tak vypadat samozřejmě má), ušetřil by stát velké sumy miliard, které by pak mohl přidělit zdravotně postiženým. Stačí přeci správně dle zákonů a práva vyhotovený posudek a je hotovo. Není pak nutno se odvolávat a hnát ministerstvo žalobou postrkem až do soudní síně, odkud si MPSV sice odnese výprask, ovšem na způsobu špatné práce nic měnit nehodlá. 

V nekonečném koloběhu morálního úpadku MPSV následují další posudky, další sociální šetření, další odvolání a další žaloby se stejným koncem. Jaká míra nenávisti, zloby a malicherného vzteku panuje na straně posudkových lékařů a komisí pracujících pro ministerstvo? Kde se to v nich vzalo? Jaký důvod zášti ke zdravotně postiženým žene posudkové lékaře a úředníky MPSV do boje proti nejslabším členům české společnosti? 

Je to snad iluze moci nad papírově, zdravotně a finančně slabším? Přesně jaké komplexy si to na nás kompenzují? A proč zase na nás? Nějaká hrdá národní tradice vyfintěné pravice?

MPSV skrze posudkové komise opakovaně uznává pouze první stupeň závislosti, přivolaný odborný znalec prokázal stupeň čtvrtý. To je propastný rozdíl. Žalované MPSV musí věcně opíraje se o relevantní podklady zdůvodnit posudkový názor, opětovně se nechal slyšet soud. 

MPSV se má po dvou závazných právních názorech soudu po pěti létech už konečně odpovědně zaměřit na všechna zdravotní postižení a řádně posoudit jejich společný dopad na zvládání ZŽP žadatele, ostatně takto hovoří zákon a vyhláška.

Ministerstvo i v tomto případě našlo nové definice základních pojmů a nebojí se je zneužít. Třeba. Dílčí aktivity ZŽP se považují za nezvladatelné pouze v případě, že osoba uvedenou aktivitu nezvládá zcela nebo pokud je zvládání aktivity narušené těžkým způsobem. 

Jak jako zcela, jakože nezvládati tři čtvrtě se nepočítá, nebo jako jak jako narušen těžkým způsobem? 

Máme takovou národní pohádku… napůl oblečen, napůl syt, napůl pěšky, napůl zvládá a napůl ne, jsem nevěděl, že se úředníci řídí pohádkami, ale ostatně vlastně ano, jak jinak si vysvětlit kvalitu jejich práce. 

Nezvládání dílčích aktivit vykonávaných pouze výjimečně či sporadicky není posudkovým kritériem pro závislost na pomoci druhé osoby. Výjimečně a sporadicky nezvládati denně povoleno. 

Opět a zase, posudkové komise si účelově vykládají základní pojmy v neprospěch žadatele. Zejména se mají použít veškeré dostupné facilitátory, přičemž následuje opětovný obecný prostý výčet, co by mohlo, kdyby bylo možno být mělo. 

Berle, hole, ortézy a apod., zlepšují Mobilitu. Jupí, zvládá! Vhodný oděv a vhodný bot a apod., zlepšují ZŽP Oblékání a obouvání, která je poté prosta dopomoci. Jupí, zvládá! Odpovídající krmě ba i pití v přítulných obalech vhodně křížené s protézou, holí, vozíkem a apod., značí ovládnutí Stravování. Jupí, uhodli, šikovní, zvládá! A tradiční bezbariérový vstup, madlo, trdlo, držák, sedadlo, protiskluz a apod., skvěle zařídí zvládnout Tělesnou hygienu, navíc bezpečně. Ano, jupí! Ten apod., bude zřejmě nějaký univerzální facilitátor, co umí vše, asi nějaká cizina. Napíšu Jurečkovi o zaslání vzorku. Zatím jsem jej nikde nenašel, ale víru neztrácím. V oba.

Kvůli všem nedostatkům, které MPSV zatím předvedlo, roztrpčený soudce po létech tahanic zvolil cestu posudkového znalce, načež MPSV a posudkové komise začaly dupat nožičkama a mávat ručičkama, že to není fér. 

Vždyť neměli ani šest let na posudkový výkon, copak to je nějaká ta spravedlnost? 

Odborný posudkový znalec očekávaně totálně zahanbil MPSV a posudkové komise. Pomalu a zřetelně objasnil základní slova, jako jsou provázaně, kombinovaně, komplexně, kumulovaně i do synergie zabrousil. Po menší chvilce, než se posudkový orgán vzpamatoval, se jal vysvětlovat definice základních pojmů. Práci posudkových komisí následně uznal za rigidní a byrokratickou, stále zaostale rády komise hodnotí podle roztroušených bodů vyhlášek a k tomu naplácají nevyhovující ingredience z interní metodiky bez ladu a skladu. Posudky posudkových komisí jsou plné chyb, bez souvislostí a obsahují rozporné závěry. Posuzovat se musí schopnost provádět daný úkon či aktivitu samostatně nebo za pomoci, dohledu nebo péče jiné osoby komplexně, kumulativně, protože se na ní mohou souběžně podílet poruchy různých tělesných systémů. Jak praví zákon a vyhláška. Je nutno brát zřetel i na synergické efekty negativního působení dvou nebo více tělesných, senzorických či psychických poruch žadatele. Různé poruchy funkčních schopností se mohou vzájemně prolínat, doplňovat, kumulovat a zesilovat své negativní účinky na schopnost samostatně vykonávat potřeby v potřebném standardu a každodennosti. Jak praví zákon a vyhláška. 

Haló, posudkoví lékaři, kam prcháte, a proč kvičíte? Znalec zdůraznil, že stačí nezvládání jedné jediné aktivity, aby z posudkového pohledu byla ZŽP uznána za nezvládanou. Ne, ne, ne, a ne dupe vzteky Jurečka, vzteky bledne MPSV a vzteky puká každá posudková komise. I premiér Fiala křičí, že nic nedá, že sám nemá dost na provoz.

MPSV podumalo, právníky povolalo a směle vyhlásilo. Soud se nemá co orientovat na samotné posouzení zdravotního stavu žadatele, „do prdele už“, vždyť má tiše souhlasit, případně chválit, zkoumáme-li skutkový stav věci dostatečně kvalitně. Tak přeci zní věčná dohoda! 

Po pěti létech zbabrané posudkové práce si MPSV stále myslí, že postupuje správně dle litery zákona a obsahu vyhlášky. Soud nás nemá, nás nesmí přeci vystavovat posudkovému přezkumu, nás tedy rozhodně ne. Jako malý fracek přistižený při zlobení právní oddělení oznámí, že MPSV a jeho komise pracuje řádně, a naopak práce posudkového znalce je velmi, ale velmi ošklivá. Soudce popuzen obří lží ministerstva konstatuje, že znalec vše posoudil ze všech stran přesně dle zákona, čehož MPSV nikdy ani náznakem neráčilo činit.

Posudkové komise pro jistotu nahrazují další definici. Pokud člověk zvládá dílčí aktivity za použití facilitátorů sám bez pomoci druhé osoby, nejde o neschopnost zvládat ZŽP. 

Tohle se dá zneužít na miliony způsobů a posudkové komise neváhají a zneužívají na miliony způsobů. 

Ptáte se jak? No, jednoduše. Posudková komise rozhodne, že za pomoci facilitátorů (brýle, sedák, protéza či hák a všudypřítomný všeobecný univerzální apod.) zvládá každou dílčí aktivitu, aniž by své tvrzení jakkoli dokázala a zvládání prokázala. Když se zdravotně postižený odvolá a provolá, že to zdravotně objektivně bez pomoci nelze, komise provolá, že ona ví, že to naopak krásně lze, a ať nelže, že něco nelze, když lze, lže.

Vystrašené a uražené MPSV popírá, že by snad znalecký posudek posudkového znalce mohl být důkazem způsobilým ověřit správnost postupu MPSV. Někdo překvapen? Znalec se nedal a označil závěry MPSV za primitivní souhrn citací, obecných kritérií, právních ustanovení a známého balastu. 

Posudková komise žalovala u soudu na znalce, nehledal kompenzační pomůcku, která by kompenzovala magickou silou na nižší stupeň zdravotní poruchy zdravotně postiženého. 

Inu, pravil znalec, pokud brýle nezajistí lepší vidění, tak nekompenzují. Pokud berle nekompenzují na nižší stupeň poruchy, tak prostě nekompenzují, a tudíž nejsou kompenzační pomůckou, která by umožnila zvládat ZŽP. 

Kompenzační pomůcky mají kompenzovat poruchu na její nižší stupeň, když toho nedělají, nelze se na ně odvolávat, nelze s nimi snižovat výši příspěvku na péči. 

A proč ne, diví se posudkoví komisaři?

Soud zase a zase zbytečně připomněl, že nerespektování právního názoru soudu je samo o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost. Ani po pěti létech toto na MPSV a v posudkových komisích plných plně vzdělaných lékařů nebyli schopni pochopit a jakkoli akceptovat.

Soud chtěl již od prvního řízení vysvětlit ohromné rozdíly mezi sociálním šetřením a neuznáním potřeb za nezvládané. Opravdu nestačí napsat, že se na šetření posudkoví koukli a co jako. Rozdíly jsou běžné, proč se soud opět jako ptá? Formální vysvětlení si mají laskavě odpustit, vzkázal soud. Soud naopak požaduje každý konkrétní rozpor mezi šetřením a posudkem věcně vysvětlit. Laciný argument, že „posudková komise má vždy oproti sociálním odborníkům posudkovou pravdu, nebude dál uznán, a nechť si MPSV nemyslí, že je tady jediná povolaná. Potřetí se soud dočetl, jak není sociální šetření posudkově spolehlivé a jak je objektivní jen vyhodnocení posudkových lékařů. Plné podobných zaostalých myšlenek pak opět ministerstvo a posudkové komise nedokázaly vlastní závěry o zvládání ZŽP odůvodnit, i když jim soud v rozsudku jasně přesně toto nařídil.

Soudem stanovený posudkový znalec profesionálně zhodnotil ZŽP stravování, oblékání a obouvání a tělesnou hygienu. Nikdo nebude zřejmě překvapen, že hodnotil zcela jinak než ufňukané ministerstvo a lajdácké posudkové komise. Klasicky typicky ony posuzují jeden typ zdravotního postižení, aniž by okem pohlédly na další přítomné v lékařských zprávách popsané. Odbyly tedy celkové zhodnocení zdravotního stavu pouhým zhodnocením funkčnosti rukou (ty byly v relativně dobrém stavu), přidaly řady nanicovatých facilitátorů a nekompenzujících kompenzátorů, odmítly dohled, dozor, prevenci a pomoc (na adaptaci nemysleli) a voilá, máme hotovo. Kategorii Stravování zdecimovali posudkoví mocní na schopnost pouhé konzumace, když poněkud zapomněli na ostatní dílčí aktivity. Vyhláška se diví. 

U oblékání a obouvání přišlo znalci krajně podezřelé, že pomoc druhé osoby jde nad rámec zdravotního postižení, ač sama komise na vlastní posudkové oči zřela, kterak je žadatel bez pomoci doslova neschopen navléci tepláky. Vyhláška se diví, zákon zlostí kvílí. U Tělesné hygieny, krom již známých ústrků se posudková komise ráda kochá i odpíranou bezpečností zdravotně postiženým majíc dohled a pomoc za pouhou prevenci, jež se zohledňovati nesmí. Místo toho radí zdravotně postiženým, kterak se do vany leze a na sedátko sedá. Pár boulí, něco naštípnutých žeber a nejeden zlomený obratel nemůže poctivou posudkovou komisi zviklat. Vyhláška se diví, zákon kvílí, právo skučí. Už jen čekám, že bude soudruh ministr Jurečka veřejně předčítat o hrdinských skutcích soudruha letce Meresjeva, kterak on beznohý před nepřítelem utíkal, přes propasti skákal.

Je to stále kol dokola a pořád kolem v bok, posudková komise moc dobře ví, že bez pomoci druhé osoby žadatel nezvládá ZŽP, avšak v rozporu s právem bez ohledu na posudkové důkazy komise konstatuje zvládání bez pomoci. 

Proč? Jednoduše, když neexistuje žádná odpovědnost za politické zlé činy, tak neexistuje odpovědnost za zlé posudkové činy. Ops, ona existuje, leč pouze pokud posudková komise v rozporu s lékařskými zprávami a sociálním šetřením neoprávněně zvýšila a uznala, ne v případech, kdy v rozporu s lékařskými zprávami a sociálním šetřením neoprávněně snížila a neuznala. Státu ubližováno býti nesmí, zdravotně postiženým stát ubližovati může a rád.

MPSV a posudkové komise ani potřetí nesplnily závazný právní názor, který plynul z druhého rozsudku krajského soudu plynoucí z prvního rozsudku krajského soudu. Názory u nás volně plynout musí! Opět tedy zbla dbaly a neopřely ani třetí ministerské rozhodnutí v této kauze o skutkovou oporu a poctivé odůvodnění ve vztahu ke zvládání ZŽP. 

Bohužel, soud nechápe, že MPSV ani posudková komise nemohou, ba nesmí, ustoupit. Kdyby byla ustoupila i činy hanebné napravila, musela by totiž veřejně doznat, že práce ministerstva a posudkové komise jsou opřeny o bezpráví a pošlapávání právních norem za účelem poškodit zdravotně postižené. Museli by uznat pětileté martyrium zdravotně postiženého žadatele o příspěvek na péči. A to nemohou, k tomu je někdo musí donutit.

Tak se stalo, co se stát i muselo, a to nejen v tomto řízení, leč i v mnoha dalších stejného ražení bez konečného řešení. Spor se bude dál protahovat. Ministerstvo a posudková komise nemohou z nemorálních důvodů jinak, zdravotně postižený a soud má na své straně správní právo, takže také ne. Soud dodal, že MPSV i posudková komise nabourávají důvěru ve stát a státní instituce. A to jen, by zdravotně postiženým nepřiznaly, co jim garantuje zákon a doplňuje vyhláška. Po druhé prohře dal soud ještě šanci MPSV a posudkové komisi, žel bohužel bohu naději do nich vložené znovu žalované úřady vztekle odvrhly jako naduté hříšné duše.

Dle zásad správního práva zklamaný soudce povolal posudkového znalce. Správní řízení musí jednou dojít konce dostatečným zjištěním skutkové podstaty. Povolaný odborník mohl tít slepou spravedlností na jednu, ale i na druhou stranu. Miska plná práva dopadla však na stranu zdravotně postiženého žadatele, a tudíž panika zde. 

Soud proto objasnil, co je úkolem správního práva. Soud má povinnost zajistit účinnou ochranu práv žalobce, tedy zdravotně postiženého. Hlavním úkolem správního soudnictví je poskytovat lidem ochranu jejich veřejných subjektivních práv. Evropský soud pro lidská práva a Ústavní soud stvrzuje, že vůdčím principem soudní ochrany práv je, aby byla praktická a účinná, nikoliv pouze teoretická a iluzorní. 

MPSV kroutí očima, Jurečka spěchá na akci a křeček? Stále spinká, žádná změna. Pak tady máme ještě mezinárodní závazek týkající se osob se zdravotním postižením podle čl. 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Smluvním stranám této úmluvy se ukládá, aby zajistily osobám se zdravotním postižením účinný přístup ke spravedlnosti. MPSV koulí ušima, a dělá, že oni tomu jaksi nerozumět, že to na schůzi nebrat. Křeček pochopitelně chrní, jak jinak.

Soud: „Žalující argumenty žalované strany, že se soud „nemá zabývat zdravotním stavem žadatele, že může jen hodnotit, zda MPSV dostatečně zjistilo skutkový stav věci, jsou po pěti létech nemístné. Znamenalo by to totiž, že správní soudy v oblasti příspěvků na péči mají poskytovat ochranu, která je pouze iluzorní a teoretická. Aby se dostalo zdravotně postiženému účinné ochrany práv, musel být povolán odborný znalec. Posudkové komise a MPSV stále ignorovaly pokyny krajského soudu bez vidiny konce správního řízení. Pokud by soud takto nemohl postupovat, tak by pokračoval nejen nikdy nekončící, ale také nikdy neukončitelný ping pong. Nejde tedy o nahrazování činnosti správního orgánu ani porušení dělby moci, ale o právem předvídanou protiváhu opřenou o plnění lidskoprávního závazku České republiky, aby se osobě zdravotně postižené dostalo účinné soudní ochrany. Soud dodává, že jeho postup v této věci odůvodňuje i obecně velice nízká úroveň posudků posudkových komisí a na nich stojících rozhodnutí MPSV ve věcech příspěvků na péči. Tato nízká úroveň posudků a rozhodnutí MPSV už podle soudu dosahuje úrovně systémového selhávání. Na celorepublikové úrovni z judikatury správních soudů vyplývá, že se opravdu velké procento rozhodnutí MPSV v těchto věcech ruší.“

Jak přitom upozorňuje Evropský soud pro lidská práva, opakované rušení rozhodnutí a vracení věcí k novému projednání poukazuje na určité systémové nedostatky. Tedy pokud by to MPSV, Jurečku, Fialu, Blažka či někoho jiného vůbec zajímalo. Fakt ho nebuďte, nemá to smysl.

Vše musí směřovat co nejefektivněji k určitému rozuzlení. V opačném případě by soud selhal ve své roli poskytovatele účinné ochrany veřejných subjektivních práv. A jeho postup by odporoval zárukám spravedlivého procesu i čl. 13 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. 

Spravedlivý proces a práva zdravotně postižených, fuj, co to je? Co my s tím tady u nás na MPSV? A to vše, znovu to opakuji, jen protože čeští politici zajistili, aby MPSV zdravotně postiženým neuznalo a nedalo, co jim dle práva této republiky náleží. Ne, nefungujícího Zemanova veřejného ochránce práv fakt není nutné budit, patří do předminulého století páry. Ne, Jurečkovi nepište, ten rozumí dotovanému kombajnu, a ještě snad kvalitě mrvy. Ne, premiér a prezident jsou tady jen do počtu, hrají své šaškovské role přímo dokonale.

Na rozdíl od posudků ministerstva mající nízkou úroveň, oplývající neprofesionalitou a trpící infantilitou, je posudek osloveného odborného znalce precizní, úplný a přesvědčivý. Postup znalce je kvalitně dopodrobna objasněn, čímž je vyloučena jakákoli libovůle. Všechny ZŽP znalec rozebral dle dílčích aktivit, odůvodnil nezvládané aktivity dle zásad přijatelného standardu. Každý závěr znalec dokázal podložit zdroji z lékařských zpráv, funkčních vyšetření a ze sociálního šetření. Což se nedá říci o posudkových komisích a o ministerstvu už vůbec ne, ty věští z posudkové koule. 

Soud má na základě znaleckého posudku skutkový stav za konečně plně prokázaný, přičemž dle odborného posudku znalce zdravotně postiženému náleží čtvrtý stupeň závislosti, nikoli první, jak se pět let snaží soud a zdravotně postiženého přesvědčit MPSV a posudkové komise nesprávným a leckdy podivně zatuchlým maršem správním polem procesu zvaném příspěvek na péči. Toto je závazný právní názor soudu, kterým se bude MPSV v dalším řízení řídit. Zda se však MPSV a posudkové komise zastydí, napraví a už se po pěti létech budou řídit právem správním, jakožto i právem republiky zdejší, není po zkušenostech a skutečnostech vůbec o mnoho jistější. Troufalost a nemravnost MPSV a ministra Jurečky jsou pověstné a pravicová doktrína neoblomná.

Cesta s přizváním znalce v oboru posudkového lékařství je snad jedinou nadějí pro zdravotně postižené, jež po obstrukcích ministerstva svá řízení ještě nevzdali a pár let navíc hodlají vydržet laskavosti českého sociálního systému založeného na hodnotách.

Zdravotně postiženým bránícím se ničemnosti posudkových lékařů, nadutosti posudkových komisí a protizákonnému jednání MPSV doporučuji nedbat na strázně a rázně se do všech výše uvedených opřít velkou silou. Je dost organizací, jež dokáží dobře poradit, také je dost takých, které by radit raději neměly. Já jsem kupříkladu zabrousil na ten Chobot GPT. 

Milý hoch, ten Chobot. Mrknutím AI oka dokáže ledacos vysvětlit. Fakt dokáže najít vše požadované, pochopitelně dotaz musí být dobře strukturován. Umí vygenerovat objasnění pojmů vhodných pro odvolání proti posudkovým lékařům i žalob proti MPSV. Poradí dokonce i s mazanými právními fígly. 

Objasnil věčnou otázku rozdílu mezi: byť jen jednu aktivitu kontra alespoň jednu aktivitu, chválím Chobot GPT, a kupodivu ono to dávalo smysl víc než plzeňské blábolení. Zabrousil po vhodném tázání i do procentního zvládání či nezvládání ZŽP, což jsem nikde jinde nenašel, Chobot jeden lišácká. 

Po nalití mnoha soudních rozsudků, provětrání zákona a vyhlášky o sociálních službách a správním právu Chobot zatroubil: „MPSV a posudkové komise postupují v rozporu se zákonem“. Po další dávce dat a odkazů na rozsudky správních soudů a judikatury NSS doplnil: „A dělají to již dlouho zcela záměrně“. A pokud takto posudková komise postupovala, na plzeňský verdikt odvolávala, v potaz kompletní posouzení nebrala, tak proti zákonu činila.

Je-li libo dozvědět se, jak se k nevidomým mají u sousedů? Stačí jedna otázka a lze číst, kolik financí sousedé poskytují. Je-li libo země severské, Francie, Británie, Itálie či snad USA, není problém, Chobot umí, leč čtení jen pro otrlé. Ve zdegenerované cizině, jak nám káže konzervativní pravice nevidomí nedostanou 4 900 Kč jako v České kocourkové republice, ale 5x až 10x více. Může zahřát, že tam mají vyšší ceny energií, bydlení, potravin a služeb, a nižší invalidní důchody, že je tam mají, že ano, premiére Fialo ze strany strachu ODS?

Nedbal jsem na příspěvky na péči v cizině a krmil Chobot dál. Nasypal jsem údaje, data, čísla a ceny, doplnil otázkou, kolik v českých by dle reálného stavu mělo být vyplaceno za šest nezvládaných ZŽP. Chobot sčítal, přidával dílčí aktivity násobil hodinami a přepočítával na ceny zdejší, aby vyplivl: 32550 Kč za měsíc péče, prosím pěkně. Inu, zděsil jsem se a žádal, aby odvolal, než se zjeví fialová policie a chobot Chobotu vypráší. Trval si na svém, že počítal dobře, že špatně musí být něco jiného, více fialového. Při pohledu na čísla finanční podpory pro zdravotně postižené západním, jižním i severním směrem jsem mu musel dát za pravdu, opravdu.

Český humanitní stát sice uzákonil příspěvek na péči domácí s tím, že péče doma státu ušetří ohromné miliardy, avšak jak je tradicí v České republice, politici zapomněli ušetřené peníze předat zdravotně postiženým na péči a místo toho si je sami rozdělili. Dali nezbytné minimum, a ještě se tváří tváři pravice úsměvem Kalouska Stanjury a Drábka Jurečky jako morální majáky plné mravů a lidskosti. 

A teprve pak se zavlnila fialová 40 % inflační vlna, kterou vláda většině zdravotně postiženým morálně hnusně (v době, kdy klient korupční systém tyje 500 miliard ročně pro nejbohatší) fakt nemůže kompenzovat, „bo nima kurva prachy“. Místo 32 550 Kč tady máme, a to po tuhém boji s posudkovým orgánem, 4 900Kč v bohaté zemi, kde chudoby není, protože jeden z tisíce se má dobře, a jeden z milionu přímo božsky.

Chobot GPT umí promptně další mnohé analýzy. Třeba porovná, kolik péče si mohl zdravotně postižený dovolit v roce 2008, a proč dnes ani ne polovinu co tehdy. Nebo, kolik by dnes měl být příspěvek na péči v druhém stupni, když započítáme veškeré inflační a další změny. Nebo, jak moc se liší v prvním stupni nezvládání čtyř ZŽP a nezvládání jiných čtyř ZŽP. V prvním případě (Orientace, Komunikace, Oblékání a obouvání a Péče o zdraví) a v druhém (Mobilita, Péče o domácnost, Osobní aktivity a Stravování). 

První případ dle Chobota spolkne cca 6 600 Kč (hodiny krát cena) za měsíc péče, druhý leč cca 24 900 Kč (hodiny krát cena). Fakt, že oba případy v prvním stupni dostávají neskutečných 880 Kč na péči za měsíc je obžalobou zvrhlosti českého stylu sociální péče a důkazem, že koncept příspěvku na péči je v lepším případě hodně vadný. 

Nebo odpověď, proč je probůh tak obrovský rozdíl mezi druhým stupněm (4900 Kč) a třetím stupněm (14 800 Kč) mi vyrazila dech i zuby. 

Poté si Chobot odpověděl na otázku, proč MPSV a posudkové komise tak moc lpí na každé dílčí aktivitě, která by mohla uznána za nezvládanou posunout zdravotně postiženého do třetího stupně. 

Věřte, stálo to za přečtení, leč zkuste si sami obcovat s Chobotem na svém počítači, telefonu apod. (ops) a uvidíte, co vám nadělí. 

Prosba o vysvětlení v tomto kontextu o porovnání s Úmluvou o právech zdravotně postižených v České republice byla jen třešničkou na pomyslném AI dortu.

Neváhejte, ptejte se a požadujte, milí zdravotně postižení a nenechte se obelhávat a oblbovat vládní nelidskou pravicí imitující dobrou a poctivou vládu, prý nejlepší od 1938. pche. Pište poslancům, senátorům, ministrům i prezidentovi, i když to nečtou rádi, oni to nečtou vůbec, ale pište jim denně, posílejte jim příběhy bezmoci a sociálního zmaru. 

A pokud se nemýlím, do voleb nám fialová vláda neoliberální pravice prostřednictvím Jurečky a Blažka ještě hodně zavaří. Jako lék na fialové ekonomické lhaní a pravicovou národohospodářskou blamáž pod vedením ODS vzývají usvědčení viníci českou verzi argentinského psychopata Mileiho, který blahobyt na masových hrobech sociálně slabých v tuzemsku pro ně zajistí.

Volte dlouze a blaze až navěky, nebo tak nějak. V novém roce se mějte fanfárově.


Haraším Petr Orlau

Komentář nevidomého jedné obludné správní kauzy MPSV a pár dobrých konzultací s AI Chobotem

1
Vytisknout
2725

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2025