Kladivo na zdravotně postižené 2 část 2

20. 12. 2024 / Petr Haraším

čas čtení 26 minut

Slepý triptych – Na Plzeň, Vávro, na Plzeň

Kde jsem to skončil? Aha, strava.

Stravování snadno až na dno

ZŽP (základní životní potřeba) Stravování patří do skupiny, již posudkové komise mají obzvlášť v oblibě. Jak tam se dá kouzlit a jaké závěry se dají napsat do posudku. To byste zírali. My zíráme, vy zíráte, jak ministerské posudkové komise dokáží zkoulet i nemožné s možným. Na stravování se přeci nedá nic moc zprasit. Že nedá, ale dá a nemálo. Pokud zprasit, tak pořádně, rozléhá se posudková tradice po MPSV. Nejprve posudkový lékař či jeho podřízený, poté posudková komise, poté nakonec ministerstvo pokryje dobře odvedenou práci.

Udivený soud vyřkl, jen co se vzpamatoval dočasně přemožen posudkovým nesmyslem, oblíbenou větu: „Znovu a lépe!“. Ministerstvo zastoupeno posudkovou komisí si větu "Znovu a lépe" přebralo jako "Víš, co nám můžeš". 

Soud podruhé: „Znovu a lépe!“. Ministerstvo a posudkoví lékaři provedli hutnou analýzu na úrovni a pro jistotu doplnili: „A jistě víš kam!“. 

Zda se konce správních kejklí dočká zdravotně postižený, se neví, ví se jen, že on hru na Znovu a lépe hrát už dlouho nevydrží. Evidentně na ministerstvu netuší, co asi tak znamená, řídit se závazným právním názorem soudu. Poprvé, podruhé, potřetí je to furt stejný. Nevědí, nebo raději nechtějí vědět, nebo raději je jim to volný. Nevědí, nepřečetli, neznají a neřídili.

Kupodivu se znovu ministerstvu nepodařilo přesvědčit soud, že stačí napsat, že ZŽP Stravování žadatel jednoduše zvládá. Opět beze změny v posudkových dutých palicích. 

Notně nasupený soudní orgán pro úplnost vysvětlil u dalšího stání malým posudkovým dětem, co obnáší servírovat. 

Tenisté v posudkové komisi vědomě kývají, že jako vědí naprosto přesně. Servírováním se tradičně rozumí (vysvětluje polopaticky soud ministerstvu), když se: „Připravená dobrota vyjme z nádob k tomu určených (hrnec, pekáč), nebo se vyskladní z místa skladování (krabička, mistička), vhodně se upraví pro snadnou a kulturní konzumaci (nakrájí se na porce/plátky, ohřeje se) a naklade na talíř ve vhodném množství a úpravě“. 

Teď si, milí posudkoví „majstri sveta“, zavažte oči, usedněte do vozíku a jednou rukou předveďte, jak jste to přesně s tím zvládáním servírování běžně a obvykle mysleli. 

Po omytí a osušení patřičně poučeni, mohou si uvědomit, že proces zvaný servírování vyžaduje velmi dobrou schopnost pohybu, něco vidoucích očí a motorické dovednosti na úrovni. 

Každá chyba při aktu zvaném servírování může způsobit a působí nemilé karamboly, od rozbití, vylití po opaření a pořezání, navíc neodvratné hladovění. 

Servírovat krmi v přijatelném standardu není nic jednoduchého. Tedy pokud hoši od Jurečky nepovažují za přijatelný standard kreativní chlemtání vody z misky pro psa a pojídání krmě ze země. 

Posudkoví lékaři by si měli sami postoupit posudkové posouzení, zda jsou vůbec orientováni časem, prostorem a příčetností. A jak jsem již psal, je-li zle nedobře, ministerstvo přihodí do posudkového placu přehršel kompenzačních pomůcek a pytel facilitátorů, co zvládnou zvládat Stravování samy bez přítomnosti samotného zdravotně postiženého. 

Soud konstatoval, že si je mají strčit přesně tam, pravda, užil jemnějšího výraziva, jedná se o slušně vychovaný soudní orgán.

Zdravotně postižený se tak v rozporu se zákonem dostává do situace, kdy nezvládne servírovat krmi, tudíž se nenají, nicméně je syt příznivým posudkem z ministerstva. Nevyjmeš-li krmi sobě z díže, moku sobě z tlumoku, je dosti pravděpodobné, že nenakrájíš, nepřeneseš, nenapiješ, nepozřeš, nedodržíš, leč buď si jist, že zvládáš Stravování v přijatelném standardu bez každodenní pomoci plně adaptován způsobem zcela běžným, obvyklým a navýsost akceptovatelným.

Vážně se není co divit následujícímu vyjádření ze soudního rozsudku: „Fakticky se posudek omezuje jen na paušalizující konstatování, že pokud má člověk všechny horní končetiny, stravování zvládá“. 

Pro jistotu doplním pro posudkové lékaře, že tím soudce myslel dvě, nikoli více, pokud napočítají více, měli by omezit alkohol, nebo se ujistit, že se nejedná o nějaké více obdařené božstvo, aby nedošlo k posudkové mýlce. 

Nebo, ten je dobrý: „Závěr, že osoba zvládá přemístit nápoj a stravu z místa přípravy na místo konzumace, nelze odůvodnit tím, že nápoj a stravu není třeba přemísťovat.“ 

To bude asi nějaký ten logistický oříšek. Nechválil se tady někdo před chvílí u sociálního šetření prvotřídním univerzitním titulem na úrovni, ptám se jen tak pro kamaráda. Výroky posudkové komise, které bez uzardění přebírá ministerstvo do nestoudných posudků, jsou velice směšné, k popukání, tedy pokud by zdravotně postižení měli tolik peněz k smíchu.

Osobní aktivity, posudků mýty

I zde se umí posudkové komise zakousnout a nepustit. Posudková komise uvedla, „osobní aktivity odpovídají věku a zvolenému způsobu života", načež rozbalila seznam zdravotních postižení, která  žadatel nemá, a pokud nemá, tak se nedá nic dělat, natož uznat osobní aktivity za nezvládané. 

Zdravotním obtížím, kterým žadatel podléhá, se komise mistrně dokázala vyhnout. Šup tam berana a zvládá. 

Nesprávně, konstatoval soud, nedostatečná práce, dodal, komise řádně neposoudila, zda je zdravotně postižený schopen každodenně vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, přidal tečku mezi posudkové oči. 

Žadatel, sociální agent, i soud plně chápou základy a hodnocení této ZŽP, posudková komise hraje skvěle hru na tupce. 

Za posudkově významné se považují jen obvyklé aktivity v porovnání s běžnou populací téhož věku, což měla komise udělat, a co, no, neudělala. 

Ministerstvo jen pouze obecně opsalo, že osobní aktivity odpovídají věku a zvolenému způsobu života, aniž by se podrobně zabývalo individuálními okolnostmi případu. 

Vyhláška však hlásí jasně, dbejte, milí posudkoví, na souběžné hodnocení dostatečnosti jak psychických (duševních, mentálních, smyslových), tak tělesných schopností pro zvládnutí u všech deseti ZŽP. Bez výjimky. 

Jako chválím, bohužel soudy u nevidomých akceptují neposuzování smyslových omezení u ZŽP Mobilita, a divné jim to ani tak nepřijde. Soud znovu posté, po tisící dodal, že posudkové komise musí hodnotit zvládání každé ZŽP komplexně. 

Ministerstvo a posudkové komise přikyvují a přikyvují a přikyvují…

A přikyvují stále.

A ještě.

Umyvadlo, vana i pěna, tělesná hygiena zajištěna

Zvlášť u této ZŽP dochází k nemilým věcem. Rozhodnutí posudkových komisí jsou tak obecná, že jich lze snadno použít reálně na kterýkoli případ, nejde-li o jedince s podstatným funkčním omezením fyzickým, smyslovým nebo mentálním. 

Aby si posudková služba vydobyla respektu a peněz, do nekonečna opakuje, že po fyzické stránce je vše zvládnuto, tudíž osoba zvládá. Je schopna to v posudku zopakovat minimálně desetkrát. 

Zde bylo ministerstvo opětovně přistiženo přímo u činu posudkového zločinu, neboť rádo hodnotí zrovna dle toho, co má žadatel postižené méně, nebo vůbec, natož aby snad omylem všechna postižení menší, střední i větší posoudila komplexně.

Fakt nestačí uvést, "Hledali jsme důvod, proč by žadatel nezvládat měl, jak tvrdí, avšak bohužel, nepovedlo se nám to." Nebo ano, něco jsme našli, ale s tímto to krásně zvládne, přísaháme na Jurečku. 

Soud na Jurečku nepřísahá, přísahá na zákony této země, proto opáčil on, že zjednodušující a nicneříkající konstatování neumožňuje přezkoumat úplnost posudku. Pak pochopitelně neví, zda při posuzování zdravotního stavu opravdu posudkoví zohlednili všechny relevantní skutečnosti. Povolal na pomoc sobě NSS i s příslušnou judikaturou: „Odůvodnění posudku posudkové komise musí být opřeno o zcela individuální poznatky týkající se funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého stavu účastníka řízení na jeho schopnost zvládat ZŽP, nikoliv pouze o obecné negativní vymezení, že účastník řízení netrpí závažnějšími zdravotními postiženími, která by implikovala nezvládání uvedených ZŽP“. 

Nevím přesně, o co se opírá posudková služba, ovšem nic kvalitního to nebude, neboť zmíněnou judikaturu NSS připomíná posudkovým komikům v rozsudku každý správní soud posuzující nekvalitní práci MPSV a jeho posudkových „podřízených. Vím, opírají se, zahleděni do minula, o stranu a vládu.

Ministerstvo v napadeném rozhodnutí uvádělo, že za neschopnost hygieny se nepovažuje preventivní přítomnost druhé osoby. Opomnělo však předložit jediný důkaz svého tvrzení, jako by snad zapomnělo, že soudy důkaz rády, tuze rády. 

Nerady ovšem, pokud důkazy žalovaný jakkoli tají. Pak totiž posudková komise a nadřízené ministerstvo vypadají jako tukani, až vyjde najevo, že je potřeba nejen dohledu, ale i pomoci. 

Já jednou také, nechaje se strhnout radou posudkové komise, že není posudkově podstatné, kde a jak konám celkovou hygienu, zda v umyvadle, sprše či vaně, potřeboval urgentní pomoc a následnou péči, neboť jsem z dřezu fakt sám nemohl ven, zaklíněn pod baterií mezi talíři a lžícemi. Ti mají taky někdy nápady.

Ministerstvo nemělo ten den vyloženě štěstí. Ohánělo se zase jednou Plzní, a na to jsou správní soudy poněkud háklivé. A kdo by také nebyl, když rozsudek z Plzně musejí na každém líčení uvádět na pravou míru a ministerstvo odkazovat do patřičných právních mezí. 

Posudková komise neuváženě trvala na tom, že není nutné rozebírat a zdůvodňovat každou z aktivit ZŽP, neboť uvedené informace lze vztáhnout i na zvládání dalších aktivit posuzované ZŽP, jak vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Plzni.

Což je kardinální koko…ška první kategorie. Ovšem rozsudek z Plzně je u posudkových komisí značně oblíben a tuším, že na MPSV pevně visí za zlatou posudkovou tkaničku na čestném místě. Nebyl bych si příliš jist, zda každé ráno pod plzeňským právním názorem Jurečka náhodou nevede bdělou inspirativní řeč následovanou posudkovou mší na jeho počest. Toho rozsudku, ne Jurečky. I když…

Byť-Alespoň

Byť, nebo alespoň, to je to, oč zde běží, leží, sedí. Sednout by si rozhodně někdo měl, a to na dost dlouho a za hodně moc. Jdeme na nesmírný průšvih a záměrně ošklivou akci MPSV. Za užití výnosu z posudkového omylu by měla zdravotně postiženým náležet vládní omluva a finanční vyrovnání obrovských rozměrů.

Správní soudy běžně a obvykle uštědří ministerstvu a posudkové komisi ostudný výprask. Arogantní ministerstvo prostřednictvím posudkových komisí dál tahá z děravého klobouku dávno mrtvého výkladového králíka. Nehýbe se, nevoní, ovšem ministerstvu a posudkovým komisím slouží nadmíru dobře.

NSS má judikaturu, ministerstvo a posudkové komise dávno placatého ušatce. Kdo je tedy víc, nějaký Nejvyšší správní soud s precizní judikaturou, nebo smrdutý výkladový králík ministerstva, co se provoněl do každé posudkové komise a ke každému posudkovému lékaři? 

Ano, mrtvý výkladový králík poráží NSS na body. Ministerstvo se vůbec nebojí jej opakovaně a u všech žadatelů o příspěvek na péči tahat za pokleslé výkladové uši, jen aby mohla odrovnat oprávněné nároky stovek tisíc zdravotně postižených.

Oč jde ve sporu mrtvý výkladový králík MPSV kontra judikatura NSS? Jde o interpretaci zákona. Praví jasně, ten zákon: „Nezvládání, byť jen jedné z dílčích aktivit posuzovaných v rámci ZŽP znamená, že posuzovaná osoba tuto ZŽP nezvládá“. 

Bum prásk, srozumitelné a jasné. Jasné, zahřmí souhlas z vnitřností právního státu. Ovšem pak bychom museli platit zdravotně postiženým částky, které my jim platit rozhodně nechceme, zní rozpačitý hlásek šéfa z kanceláře šéfa MPSV.

Co teď, prosí o radu nadřízeného na výsostech kolektiv strany lidové. Co tak vypustit Krakena z Plzně? Domluvili, vypustili. Potoky zlé posudkové krve prosákly do posudků. Slily se v moře bezpráví, co vyvrhlo posudkovou tsunami, jež boří správní právo, naděje a smetlo finance na péči pro strádající.

Ministerstvo a posudkové komise nic nevzdávají, v boji o nepeníze pro zdravotně postižené neznají bratra ani slitování. Bratra Jurečku pochopitelně znají, myslel jsem bratra jako poctivého žadatele o sociální příspěvek, jsem myslel. Ne jako mého bratra, ale bratra jako takového hypotetického. Slitování nemají, o tom není sporu. Proto hlásají: „I v případě nezvládnutí jedné či více aktivit lze dospět k závěru, že posuzovaná osoba ZŽP zvládá, dokud zvládá alespoň jednu aktivitu. Teprve pokud nezvládá žádnou, je třeba dospět k závěru, že nezvládá danou ZŽP“. 

Soud si odkašlal a opáčil: „Je to rozpor s konstantní judikaturou NSS, smyslem příspěvku na péči a s již vysloveným závazným právním názorem“. Nebojme ničeho a citujme dále: „Ministerstvo a posudkové komise a posudkoví lékaři stále vycházejí z toho, že aby mohl být příspěvek přiznán, je třeba, aby posuzovaná osoba nezvládala žádnou z aktivit posuzované ZŽP. Tato interpretace je nesprávná. Judikatura NSS i krajských soudů uvedené ustanovení konstantně interpretuje tak, že pokud posuzovaná osoba nezvládá, byť jen jednu z aktivit (což by jistě byla vhodnější formulace než ta současná s užitím slova alespoň), pak nezvládá ani příslušnou ZŽP. Jinak řečeno. Zvládá, pokud zvládá všechny dílčí aktivity příslušné ZŽP."

Správní soudy od počátku roku 2012 vykládají slovo „alespoň (jednu)“ § 2a ve významu „byť jen (jednu)“, přičemž judikatura je konstantní a neměnná. Žádné pochybnosti o správnosti, žádný konkurující právní názor, který by podporoval interpretaci ministerstva a posudkových komisí a posudkových lékařů. 

Uf to bylo dlouhé, leč výstižné. Interpretace ministerstva a posudkových komisí je v rozporu s judikaturou NSS. Je také v rozporu s právní úpravou příspěvku na péči. Je v rozporu se zákonem o sociálních službách, který hovoří o lidské důstojnosti. Na ministerstvu narychlo listují ve slovníku neznámých slov, co že je to ta lidská důstojnost.

Příčina či ne příčina. Ministerstvo a posudkové komise zaplevelily i otázku příčiny dlouhodobě nepříznivého stavu. Judikatura NSS se nechá poroučet a opakuje, že setrvale platí: „Pro posouzení nároku na příspěvek na péči je podstatná skutečnost že posuzovaná osoba určitou aktivitu nezvládá, nikoli důvod, proč tomu tak je“. Zvídavý soud se ještě pídil po odpovědi, jak má asi zdravotně postižený zvládat ZŽP, když nezvládá některé dílčí aktivity této ZŽP, kterou přesto ministerstvo označilo jako zvládanou. Zazněla reklama na ticho, jež pohltilo celé ministerstvo i s posudkovými komisemi. Tedy ticho místo odpovědi.

Do posudků nerušeně dál svobodně a záměrně proudí špatná interpretace zákona. Já ji tam mám také, posudková komise na falešné interpretaci postavila odmítnutí mých odvolání. 

A co udělá většina žadatelů o příspěvek na péči, když se dočte v posudku od ministerstva, že nemá nárok, poněvadž Krajský soud jasně se vyslovil? Smutně kývne hlavou, hlasitě či mlčky zanadává na stávající vládu, vlády minulé a mrmlaje si úpí dál vleče káru života bez pomoci.

Všechny těžkosti působí onen podivný rozsudek krajského soudu v Plzni, na který se odkazují posudkové komise v posudku a kterým argumentují u správních soudů. Ministerstvo a posudkové komise neberou pranic zřetel, že byla plzeňská interpretace rozsápána, hodí se jim, tak se hodí. 

Krajský soud dodává, že žalovaný opětovně argumentuje závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2020, č. j. 16 Ad 82/2019-62. ano, to je on, co způsobil a působí tolik posudkového zla a lidského neštěstí. 

Že závěry dotyčného soudního rozhodnutí z Plzně jsou vše, jen ne kvalitní, je zřejmé i laikům i Lajkám. Uvedeným rozsudkem Krajského soudu z Plzně se zabýval NSS a jeho závěry zcela popřel. Jde o usnesení NSS 5 Ads 8/2023 - 25. 

Konkrétně: „Je nutné odmítnout výklad Krajského soudu v Plzni, podle jehož logiky by pro učinění závěru o schopnosti zvládat ZŽP postačilo, aby posuzovaná osoba zvládla toliko jednu dílčí aktivitu příslušné ZŽP. Tento závěr je v přímém rozporu se zněním zákonného ustanovení a nelze jej dovodit gramatickým, teleologickým ani historickým výkladem“. 

Krajské správní soudy pak konstatují, úvahy ministerstva čili posudkových komisí podpořené argumentací Krajského soudu v Plzni nejsou správné. 

A co udělá ministerstvo a posudkové komise? Neustoupí ani o píď, dál tvoří posudky založené na dávno vyvrácené interpretaci zákona, ač judikaturu NSS moc dobře znají. Proto následuje toto: 

„Ministerstvo prostřednictvím posudkové komise bude přitom vycházet ze soudem výše popsaného a pro žalovaného závazného výkladu § 2a prováděcí vyhlášky, nebude-li žalobce zvládat, byť jen jednu z aktivit spadajících pod určitou životní potřebu, pak nelze dojít k jinému závěru, než že tuto životní potřebu nezvládá“. Kapišto, ministerštvo?

Notně dopálený soud pokračuje. Soud se nemůže zbavit dojmu, že žalovaný (slavné MPSV) zarytě odmítá přijmout závěr, že žalobce základní životní potřebu nezvládá, protože by pak žalobce nezvládal celkem 7 základních životních potřeb, a tím pádem by se stal závislým v III. stupni a náležel by mu příspěvek na péči v odpovídající (vyšší) výši. 

No, ale že to trvalo. Pro jistotu k tomu ještě. Soud proto připomíná, že otázku zvládání základních životních potřeb je potřeba posoudit objektivně – stupeň závislosti a výše příspěvku se od nich budou odvíjet automaticky. 

Při hodnocení (ne)zvládání základních životních potřeb nelze žádným způsobem kalkulovat s výší dávky, která bude nakonec přiznána. 

Tak to byla jako dost tvrdá pecka na posudkové palice a na ministerské úředníky a na šéfa kombajnové sekce ministra Jurečku, to zas jo, chválím.

Konečně byl světu plně odhalen hlavní cíl ministerstva, posudkových komisí a posudkových lékařů i úřadů práce, co tady zavedl sociální magor Drábek ze stáje bedlivého drába státní kasy Kalouska. 

Další ministři na MPSV v lepším případě mlčeli, nic neměnili, v horším ještě naložili zdravotně postiženým na hrb. A ne, fakt neočekávám, že by medúza Juchelka s koblihou Babišem něco zásadně zlepšili, taková naiva nejsem.

Žádostiv jsem leč, co tak asi MPSV radilo a radí posudkovým komisím a posudkovým lékařům, když se nikdo nedívá. Jistě v dobré víře nabádá, kterak poslušni býti mají být zákonům, právu a vůbec. Našel jsem zajímavý soubor na těch internetech, ale bohužel je uzamčen pro laickou veřejnost, tudíž se jeden zvídavý nevidomý ani nedozví tajnosti ministerské, ach jo už zde.

Ledaže bych zapojil kvantové „profesory“, jak se o nich teď povídá, a nahlédnul do utajených tajů posudkových krajů skrze paralelní vesmíry.

Vidím tam, vidím. Ke schopnosti zvládat. Ministerstvo. Odbor odvolání. Při posuzování. Nezbytné aplikovat. Výkladová problematika. Z pohledu zdravotně postižených soudruhů. Pohledu posudkového soudruha lékaře. Soudruzi si zvykli využívat. Přípustné formy napadnutí stranických orgánů. Žaloby. Stížnosti. Nutí stranické lékaře, aby se vypořádali. Dílčí aktivity, soudruzi. Argumentace našich soudruhů jde ještě dál. Vykládají vyhlášku tak, jak se nám nelíbí. 

Nezvládám-li jednu z aktivit, myslí si postižený soudruh, nezvládám to celé. Tomu, soudruzi, musíme po stranické linii zabránit. Tuhle soudruh namítá, že nezvládá bez pomoci dvě aktivity. My musíme vhodně stranicky argumentovat a tím soudruha zmást, aby už nezlobil, jinak prověrky.

Nejprve mu odcitujte přesné znění stranické vyhlášky. Plně se soustřeďte, soudruzi posudkoví, strana si to žádá, na spojení. 

Tohle spojení ne, fuj soudruzi. Zvládat alespoň jednu ze stranických aktivit, jsem myslel, vy čuňata. Se soudružským pozdravem, ehm, důrazem na slovo alespoň. 

Laickým soudružským pohledem se může primitivně soudruhovi zdát, že když nezvládám jednu, nezvládám celou. 

Není se co divit, soudruzi, soudruh postižený to myslí dobře. My musíme vnímat, soudruzi, celý tento kontext i všechny vedlejší stranické věty. A hlavně to logické uspořádání dialektických slov, soudruhy postižené nám to mate. 

Ideově, soudruzi, zjistíme stranickou pravdu. Pokud soudruh zvládá, tak zvládá celou soudružskou základní životní stranickou potřebu. Pokud nezvládá jednu či více, je třeba brát ohled na příčinu soudružského selhání. I přes nezvládnutí jedné či více stranických aktivit, lze dospět. Lze dospět k závěru strany a vlády pod vedením naší strany lidové, že pokud soudruh zvládá alespoň jednu aktivitu, tak zvládá soudruh celou stranickou životní potřebu. 

Pokud nezvládá ani jednu, soudruh záškodník, tak s přivřením všech očí ústředního výboru můžete, soudruzi, uznat. Ostatně přesně tak se vyjádřil Krajský lidový soud v soudružské sovětským svazem osvobozené Plzni. 

Pro nás, soudruhy posudkového výboru strany a vlády, je podpora soudruha soudce z Plzně velkou vzpruhou. My takové soudruhy potřebujeme pro naši práci. Je to pro nás pozitivní, že se nás, poctivých soudruhů, a našeho stranického výkladu konečně někdo zastal se soudružskou odvahou. Teď to těm kulakům soudružsky osladíme, jak nás to naučil soudruh Drábek a soudruh Jurečka z Lidové fronty. 

Jak řekli, tak i udělali. Musíme, soudruzi, však plně vnímat ty požadavky soudruhů zdravotně postižených. Oni ti soudruzi přeci mají právo upozornit na to, že se jim subjektivně zdá, že některé stranické aktivity jako nezvládají. 

Vždyť oni soudruzi, soudruzi, jsou možná jen pomatení a sami nevědí, jak se mají zdravotně dobře.

Povinností, nás soudruhů posudkových činovníků, je oddělit soudružské zrno od soudružských plev. 

Hlavně musíme konečně odhalit ty imperialistické štváče z řad notorických stěžovatelů z Ostrovních listů. Proto, soudruzi, musíte pečlivě zkoumat, hledat a i najít. Musíme, soudruzi, odhalit tu pravdu, jak řekl stranický sjezd posudkových komisí.

Soudružský posudek je rozhodující stranický důkaz a nesmí vzbuzovat dojem, že jsme to, soudruzi, podělali jako vždy. Především nemůžeme dopustit, aby existovaly nějaké důkazy, že něco děláme stranicky špatně, to by se soudruhům sabotérům a soudruhům simulantům líbilo. 

Ale ústřední fialový výbor by rád nebyl, soudruzi, nebyl, a kdyby nebyl, tak víte co, soudruzi posudkoví, s podobnými soudruhy, kteří zklamali stranu a vládu, soudruzi, dělá, no, nevíte, a ani to vědět nechtějte.

Kvantový profesor si pro tuto cestu zvolil poněkud podivný paralelní vesmír a užil zvláštní překlad, ale co už. Důležité je, že nejpozději od roku 2021 bylo nařízeno posudkovým komisím a posudkovým lékařům, jak mají postupovat, aby neuznávali jasně nezvládané ZŽP. 

Ministerský výklad se řadou podivných náhod plně shoduje s drtivě rozcupovaným závěrem Krajského soudu v Plzni. 

Je jedno, co bylo dřív, zda ministerský výklad vyhlášky, nebo zpackaná interpretace v soudním rozhodnutí z Plzně. 

Nedá se však nijak omluvit sdílená radost ministerského zaměstnance, že výklad ministerstva byl plně podpořen oním rozhodnutím z Plzně. 

Rovněž se nedá popřít, s jakým nadšením ministerský úředník posudkovým komisím a posudkovým lékařům nařídil, kterak se mají postavit k oprávněným žádostem zdravotně postižených a kterak s námi zamést podlahu. 

Toto bylo provedeno za ministryně Maláčové ve vládě premiéra Babiše, ať to vše není na hnojaře Jurečku a na ekonoma Fialu, což však ty dva výtečníky nijak neomlouvá, právě naopak, času na změnu měli dost.

Haraším Petr Orlau

Komentář nevidomého z paralelního Česka

1
Vytisknout
3221

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2024