
Kladivo na zdravotně postižené 2 část 2
20. 12. 2024 / Petr Haraším
čas čtení
26 minut
Slepý triptych – Na Plzeň, Vávro, na Plzeň
Kde jsem to skončil? Aha, strava.
Stravování snadno až na dno
ZŽP (základní životní potřeba) Stravování patří do skupiny, již posudkové komise mají obzvlášť v oblibě. Jak tam se dá kouzlit a jaké závěry se dají napsat do posudku. To byste zírali. My zíráme, vy zíráte, jak ministerské posudkové komise dokáží zkoulet i nemožné s možným. Na stravování se přeci nedá nic moc zprasit. Že nedá, ale dá a nemálo. Pokud zprasit, tak pořádně, rozléhá se posudková tradice po MPSV. Nejprve posudkový lékař či jeho podřízený, poté posudková komise, poté nakonec ministerstvo pokryje dobře odvedenou práci.
Udivený soud vyřkl, jen co se vzpamatoval dočasně přemožen
posudkovým nesmyslem, oblíbenou větu: „Znovu a lépe!“.
Ministerstvo zastoupeno posudkovou komisí si větu "Znovu a lépe"
přebralo jako "Víš, co nám můžeš".
Soud podruhé: „Znovu a
lépe!“. Ministerstvo a posudkoví lékaři provedli hutnou analýzu
na úrovni a pro jistotu doplnili: „A jistě víš kam!“.
Zda se
konce správních kejklí dočká zdravotně postižený, se neví, ví
se jen, že on hru na Znovu a lépe hrát už dlouho nevydrží.
Evidentně na ministerstvu netuší, co asi tak znamená, řídit se
závazným právním názorem soudu. Poprvé, podruhé, potřetí je
to furt stejný. Nevědí, nebo raději nechtějí vědět, nebo raději
je jim to volný. Nevědí, nepřečetli, neznají a neřídili.
Kupodivu se znovu ministerstvu nepodařilo přesvědčit soud, že
stačí napsat, že ZŽP Stravování žadatel jednoduše zvládá.
Opět beze změny v posudkových dutých palicích.
Notně
nasupený soudní orgán pro úplnost vysvětlil u dalšího stání
malým posudkovým dětem, co obnáší servírovat.
Tenisté
v posudkové komisi vědomě kývají, že jako vědí naprosto
přesně. Servírováním se tradičně rozumí (vysvětluje
polopaticky soud ministerstvu), když se: „Připravená dobrota
vyjme z nádob k tomu určených (hrnec, pekáč), nebo se
vyskladní z místa skladování (krabička, mistička), vhodně
se upraví pro snadnou a kulturní konzumaci (nakrájí se na
porce/plátky, ohřeje se) a naklade na talíř ve vhodném množství
a úpravě“.
Teď si, milí posudkoví „majstri sveta“, zavažte
oči, usedněte do vozíku a jednou rukou předveďte, jak jste to
přesně s tím zvládáním servírování běžně a obvykle
mysleli.
Po omytí a osušení patřičně poučeni, mohou si
uvědomit, že proces zvaný servírování vyžaduje velmi dobrou
schopnost pohybu, něco vidoucích očí a motorické dovednosti na
úrovni.
Každá chyba při aktu zvaném servírování může
způsobit a působí nemilé karamboly, od rozbití, vylití po
opaření a pořezání, navíc neodvratné hladovění.
Servírovat
krmi v přijatelném standardu není nic jednoduchého. Tedy
pokud hoši od Jurečky nepovažují za přijatelný standard
kreativní chlemtání vody z misky pro psa a pojídání krmě
ze země.
Posudkoví lékaři by si měli sami postoupit posudkové
posouzení, zda jsou vůbec orientováni časem, prostorem a
příčetností. A jak jsem již psal, je-li zle nedobře,
ministerstvo přihodí do posudkového placu přehršel kompenzačních
pomůcek a pytel facilitátorů, co zvládnou zvládat Stravování
samy bez přítomnosti samotného zdravotně postiženého.
Soud
konstatoval, že si je mají strčit přesně tam, pravda, užil
jemnějšího výraziva, jedná se o slušně vychovaný soudní
orgán.
Zdravotně postižený se tak v rozporu se zákonem dostává do
situace, kdy nezvládne servírovat krmi, tudíž se nenají, nicméně
je syt příznivým posudkem z ministerstva. Nevyjmeš-li
krmi sobě z díže, moku sobě z tlumoku, je dosti
pravděpodobné, že nenakrájíš, nepřeneseš, nenapiješ,
nepozřeš, nedodržíš, leč buď si jist, že zvládáš
Stravování v přijatelném standardu bez každodenní pomoci
plně adaptován způsobem zcela běžným, obvyklým a navýsost
akceptovatelným.
Vážně se není co divit následujícímu vyjádření ze soudního
rozsudku: „Fakticky se posudek omezuje jen na paušalizující
konstatování, že pokud má člověk všechny horní
končetiny, stravování zvládá“.
Pro jistotu doplním
pro posudkové lékaře, že tím soudce myslel dvě, nikoli více,
pokud napočítají více, měli by omezit alkohol, nebo se ujistit,
že se nejedná o nějaké více obdařené božstvo, aby nedošlo
k posudkové mýlce.
Nebo, ten je dobrý: „Závěr, že osoba
zvládá přemístit nápoj a stravu z místa přípravy na místo
konzumace, nelze odůvodnit tím, že nápoj a stravu není třeba
přemísťovat.“
To bude asi nějaký ten logistický oříšek.
Nechválil se tady někdo před chvílí u sociálního šetření
prvotřídním univerzitním titulem na úrovni, ptám se jen tak pro
kamaráda. Výroky posudkové komise, které bez uzardění přebírá
ministerstvo do nestoudných posudků, jsou velice směšné,
k popukání, tedy pokud by zdravotně postižení měli tolik
peněz k smíchu.
Osobní aktivity, posudků mýty
I zde se umí posudkové komise zakousnout a nepustit. Posudková
komise uvedla, „osobní aktivity odpovídají věku a
zvolenému způsobu života", načež rozbalila seznam zdravotních
postižení, která žadatel nemá, a pokud nemá, tak se nedá nic
dělat, natož uznat osobní aktivity za nezvládané.
Zdravotním
obtížím, kterým žadatel podléhá, se komise mistrně dokázala
vyhnout. Šup tam berana a zvládá.
Nesprávně, konstatoval soud,
nedostatečná práce, dodal, komise řádně neposoudila, zda je zdravotně
postižený schopen každodenně vykonávat aktivity obvyklé věku a
prostředí, přidal tečku mezi posudkové oči.
Žadatel, sociální
agent, i soud plně chápou základy a hodnocení této ZŽP,
posudková komise hraje skvěle hru na tupce.
Za posudkově významné
se považují jen obvyklé aktivity v porovnání s běžnou populací
téhož věku, což měla komise udělat, a co, no, neudělala.
Ministerstvo jen pouze obecně opsalo, že osobní aktivity
odpovídají věku a zvolenému způsobu života, aniž by se
podrobně zabývalo individuálními okolnostmi případu.
Vyhláška
však hlásí jasně, dbejte, milí posudkoví, na souběžné
hodnocení dostatečnosti jak psychických (duševních, mentálních,
smyslových), tak tělesných schopností pro zvládnutí u všech
deseti ZŽP. Bez výjimky.
Jako chválím, bohužel soudy u
nevidomých akceptují neposuzování smyslových omezení u ZŽP
Mobilita, a divné jim to ani tak nepřijde. Soud znovu posté, po
tisící dodal, že posudkové komise musí hodnotit zvládání
každé ZŽP komplexně.
Ministerstvo a posudkové komise přikyvují
a přikyvují a přikyvují…
A přikyvují stále.
A ještě.
Umyvadlo, vana i pěna, tělesná hygiena zajištěna
Zvlášť u této ZŽP dochází k nemilým věcem. Rozhodnutí
posudkových komisí jsou tak obecná, že jich lze snadno použít
reálně na kterýkoli případ, nejde-li o jedince s podstatným
funkčním omezením fyzickým, smyslovým nebo mentálním.
Aby si
posudková služba vydobyla respektu a peněz, do nekonečna opakuje,
že po fyzické stránce je vše zvládnuto, tudíž osoba zvládá.
Je schopna to v posudku zopakovat minimálně desetkrát.
Zde
bylo ministerstvo opětovně přistiženo přímo u činu posudkového
zločinu, neboť rádo hodnotí zrovna dle toho, co má žadatel
postižené méně, nebo vůbec, natož aby snad omylem všechna
postižení menší, střední i větší posoudila komplexně.
Fakt nestačí uvést, "Hledali jsme důvod, proč by žadatel
nezvládat měl, jak tvrdí, avšak bohužel, nepovedlo se nám to."
Nebo ano, něco jsme našli, ale s tímto to krásně zvládne,
přísaháme na Jurečku.
Soud na Jurečku nepřísahá, přísahá
na zákony této země, proto opáčil on, že zjednodušující a
nicneříkající konstatování neumožňuje přezkoumat úplnost
posudku. Pak pochopitelně neví, zda při posuzování zdravotního
stavu opravdu posudkoví zohlednili všechny relevantní skutečnosti.
Povolal na pomoc sobě NSS i s příslušnou judikaturou:
„Odůvodnění posudku posudkové komise musí být opřeno o zcela
individuální poznatky týkající se funkčního dopadu dlouhodobě
nepříznivého stavu účastníka řízení na jeho schopnost
zvládat ZŽP, nikoliv pouze o obecné negativní vymezení, že
účastník řízení netrpí závažnějšími zdravotními
postiženími, která by implikovala nezvládání uvedených ZŽP“.
Nevím přesně, o co se opírá posudková služba, ovšem nic
kvalitního to nebude, neboť zmíněnou judikaturu NSS připomíná
posudkovým komikům v rozsudku každý správní soud
posuzující nekvalitní práci MPSV a jeho posudkových
„podřízených. Vím, opírají se, zahleděni do minula, o stranu
a vládu.
Ministerstvo v napadeném rozhodnutí uvádělo, že za neschopnost
hygieny se nepovažuje preventivní přítomnost druhé osoby.
Opomnělo však předložit jediný důkaz svého tvrzení, jako by
snad zapomnělo, že soudy důkaz rády, tuze rády.
Nerady ovšem,
pokud důkazy žalovaný jakkoli tají. Pak totiž posudková komise
a nadřízené ministerstvo vypadají jako tukani, až vyjde najevo,
že je potřeba nejen dohledu, ale i pomoci.
Já jednou také,
nechaje se strhnout radou posudkové komise, že není posudkově
podstatné, kde a jak konám celkovou hygienu, zda v umyvadle,
sprše či vaně, potřeboval urgentní pomoc a následnou péči,
neboť jsem z dřezu fakt sám nemohl ven, zaklíněn pod baterií mezi
talíři a lžícemi. Ti mají taky někdy nápady.
Ministerstvo nemělo ten den vyloženě štěstí. Ohánělo se zase
jednou Plzní, a na to jsou správní soudy poněkud háklivé. A kdo
by také nebyl, když rozsudek z Plzně musejí na každém líčení
uvádět na pravou míru a ministerstvo odkazovat do patřičných
právních mezí.
Posudková komise neuváženě trvala na tom, že
není nutné rozebírat a zdůvodňovat každou z aktivit ZŽP, neboť
uvedené informace lze vztáhnout i na zvládání dalších aktivit
posuzované ZŽP, jak vyplývá i z rozsudku Krajského soudu
v Plzni.
Což je kardinální koko…ška první kategorie.
Ovšem rozsudek z Plzně je u posudkových komisí značně
oblíben a tuším, že na MPSV pevně visí za zlatou posudkovou
tkaničku na čestném místě. Nebyl bych si příliš jist, zda
každé ráno pod plzeňským právním názorem Jurečka náhodou
nevede bdělou inspirativní řeč následovanou posudkovou mší na
jeho počest. Toho rozsudku, ne Jurečky. I když…
Byť-Alespoň
Byť, nebo alespoň, to je to, oč zde běží, leží, sedí.
Sednout by si rozhodně někdo měl, a to na dost dlouho a za hodně
moc. Jdeme na nesmírný průšvih a záměrně ošklivou akci MPSV.
Za užití výnosu z posudkového omylu by měla zdravotně
postiženým náležet vládní omluva a finanční vyrovnání
obrovských rozměrů.
Správní soudy běžně a obvykle uštědří ministerstvu a
posudkové komisi ostudný výprask. Arogantní ministerstvo
prostřednictvím posudkových komisí dál tahá z děravého
klobouku dávno mrtvého výkladového králíka. Nehýbe se, nevoní,
ovšem ministerstvu a posudkovým komisím slouží nadmíru dobře.
NSS má judikaturu, ministerstvo a posudkové komise dávno placatého
ušatce. Kdo je tedy víc, nějaký Nejvyšší správní soud
s precizní judikaturou, nebo smrdutý výkladový králík
ministerstva, co se provoněl do každé posudkové komise a ke
každému posudkovému lékaři?
Ano, mrtvý výkladový králík
poráží NSS na body. Ministerstvo se vůbec nebojí jej opakovaně
a u všech žadatelů o příspěvek na péči tahat za pokleslé
výkladové uši, jen aby mohla odrovnat oprávněné nároky stovek
tisíc zdravotně postižených.
Oč jde ve sporu mrtvý výkladový králík MPSV kontra judikatura
NSS? Jde o interpretaci zákona. Praví jasně, ten zákon:
„Nezvládání, byť jen jedné z dílčích aktivit
posuzovaných v rámci ZŽP znamená, že posuzovaná osoba tuto ZŽP
nezvládá“.
Bum prásk, srozumitelné a jasné. Jasné, zahřmí
souhlas z vnitřností právního státu. Ovšem pak bychom
museli platit zdravotně postiženým částky, které my jim platit
rozhodně nechceme, zní rozpačitý hlásek šéfa z kanceláře
šéfa MPSV.
Co teď, prosí o radu nadřízeného na výsostech
kolektiv strany lidové. Co tak vypustit Krakena z Plzně?
Domluvili, vypustili. Potoky zlé posudkové krve prosákly do
posudků. Slily se v moře bezpráví, co vyvrhlo posudkovou tsunami,
jež boří správní právo, naděje a smetlo finance na péči pro
strádající.
Ministerstvo a posudkové komise nic nevzdávají, v boji o nepeníze pro zdravotně postižené neznají bratra ani slitování.
Bratra Jurečku pochopitelně znají, myslel jsem bratra jako
poctivého žadatele o sociální příspěvek, jsem myslel. Ne jako
mého bratra, ale bratra jako takového hypotetického. Slitování
nemají, o tom není sporu. Proto hlásají: „I v případě
nezvládnutí jedné či více aktivit lze dospět k závěru, že
posuzovaná osoba ZŽP zvládá, dokud zvládá alespoň jednu
aktivitu. Teprve pokud nezvládá žádnou, je třeba dospět k
závěru, že nezvládá danou ZŽP“.
Soud si odkašlal a opáčil:
„Je to rozpor s konstantní judikaturou NSS, smyslem příspěvku
na péči a s již vysloveným závazným právním názorem“.
Nebojme ničeho a citujme dále: „Ministerstvo
a posudkové komise a posudkoví lékaři stále vycházejí z toho,
že aby mohl být příspěvek přiznán, je třeba, aby posuzovaná
osoba nezvládala žádnou z aktivit posuzované ZŽP. Tato
interpretace je nesprávná. Judikatura NSS i krajských soudů
uvedené ustanovení konstantně interpretuje tak, že pokud
posuzovaná osoba nezvládá, byť jen jednu z aktivit (což
by jistě byla vhodnější formulace než ta současná s užitím
slova alespoň), pak nezvládá ani příslušnou ZŽP. Jinak
řečeno. Zvládá, pokud zvládá všechny dílčí aktivity
příslušné ZŽP."
Správní soudy od počátku roku 2012 vykládají
slovo „alespoň (jednu)“ § 2a ve významu „byť
jen (jednu)“, přičemž judikatura je konstantní a neměnná.
Žádné pochybnosti o správnosti, žádný konkurující právní
názor, který by podporoval interpretaci ministerstva a posudkových
komisí a posudkových lékařů.
Uf to bylo dlouhé, leč
výstižné. Interpretace ministerstva a posudkových komisí je v
rozporu s judikaturou NSS. Je také v rozporu s právní úpravou
příspěvku na péči. Je v rozporu se zákonem o sociálních
službách, který hovoří o lidské důstojnosti. Na ministerstvu
narychlo listují ve slovníku neznámých slov, co že je to ta
lidská důstojnost.
Příčina či ne příčina. Ministerstvo a posudkové komise
zaplevelily i otázku příčiny dlouhodobě nepříznivého stavu.
Judikatura NSS se nechá poroučet a opakuje, že setrvale platí:
„Pro posouzení nároku na příspěvek na péči je podstatná
skutečnost že posuzovaná osoba určitou aktivitu nezvládá,
nikoli důvod, proč tomu tak je“. Zvídavý soud se ještě pídil
po odpovědi, jak má asi zdravotně postižený zvládat ZŽP, když
nezvládá některé dílčí aktivity této ZŽP, kterou přesto
ministerstvo označilo jako zvládanou. Zazněla reklama na ticho,
jež pohltilo celé ministerstvo i s posudkovými komisemi. Tedy
ticho místo odpovědi.
Do posudků nerušeně dál svobodně a záměrně proudí špatná
interpretace zákona. Já ji tam mám také, posudková komise na
falešné interpretaci postavila odmítnutí mých odvolání.
A co
udělá většina žadatelů o příspěvek na péči, když se dočte
v posudku od ministerstva, že nemá nárok, poněvadž Krajský
soud jasně se vyslovil? Smutně kývne hlavou, hlasitě či mlčky
zanadává na stávající vládu, vlády minulé a mrmlaje si úpí
dál vleče káru života bez pomoci.
Všechny těžkosti působí onen podivný rozsudek krajského soudu
v Plzni, na který se odkazují posudkové komise v posudku
a kterým argumentují u správních soudů. Ministerstvo a posudkové
komise neberou pranic zřetel, že byla plzeňská interpretace
rozsápána, hodí se jim, tak se hodí.
Krajský soud dodává, že
žalovaný opětovně argumentuje závěry uvedenými v rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2020, č. j. 16 Ad 82/2019-62.
ano, to je on, co způsobil a působí tolik posudkového zla a
lidského neštěstí.
Že závěry dotyčného soudního rozhodnutí
z Plzně jsou vše, jen ne kvalitní, je zřejmé i laikům i
Lajkám. Uvedeným rozsudkem Krajského soudu z Plzně se
zabýval NSS a jeho závěry zcela popřel. Jde o usnesení NSS 5 Ads
8/2023 - 25.
Konkrétně: „Je nutné odmítnout výklad Krajského
soudu v Plzni, podle jehož logiky by pro učinění závěru o
schopnosti zvládat ZŽP postačilo, aby posuzovaná osoba zvládla
toliko jednu dílčí aktivitu příslušné ZŽP. Tento závěr je v
přímém rozporu se zněním zákonného ustanovení a nelze jej
dovodit gramatickým, teleologickým ani historickým
výkladem“.
Krajské správní soudy pak konstatují, úvahy
ministerstva čili posudkových komisí podpořené argumentací
Krajského soudu v Plzni nejsou správné.
A co udělá ministerstvo
a posudkové komise? Neustoupí ani o píď, dál tvoří posudky
založené na dávno vyvrácené interpretaci zákona, ač judikaturu
NSS moc dobře znají. Proto následuje toto:
„Ministerstvo
prostřednictvím posudkové komise bude přitom vycházet ze soudem
výše popsaného a pro žalovaného závazného výkladu § 2a
prováděcí vyhlášky, nebude-li žalobce zvládat, byť jen
jednu z aktivit spadajících pod určitou životní potřebu,
pak nelze dojít k jinému závěru, než že tuto životní potřebu
nezvládá“. Kapišto, ministerštvo?
Notně dopálený soud pokračuje. Soud se nemůže zbavit dojmu, že
žalovaný (slavné MPSV) zarytě odmítá přijmout závěr, že
žalobce základní životní potřebu nezvládá, protože by pak
žalobce nezvládal celkem 7 základních životních potřeb, a tím
pádem by se stal závislým v III. stupni a náležel by mu
příspěvek na péči v odpovídající (vyšší) výši.
No, ale
že to trvalo. Pro jistotu k tomu ještě. Soud proto připomíná,
že otázku zvládání základních životních potřeb je potřeba
posoudit objektivně – stupeň závislosti a výše příspěvku se
od nich budou odvíjet automaticky.
Při hodnocení (ne)zvládání
základních životních potřeb nelze žádným způsobem kalkulovat
s výší dávky, která bude nakonec přiznána.
Tak to byla jako
dost tvrdá pecka na posudkové palice a na ministerské úředníky
a na šéfa kombajnové sekce ministra Jurečku, to zas jo, chválím.
Konečně byl světu plně odhalen hlavní cíl ministerstva,
posudkových komisí a posudkových lékařů i úřadů práce, co
tady zavedl sociální magor Drábek ze stáje bedlivého drába
státní kasy Kalouska.
Další ministři na MPSV v lepším
případě mlčeli, nic neměnili, v horším ještě naložili
zdravotně postiženým na hrb. A ne, fakt neočekávám, že by
medúza Juchelka s koblihou Babišem něco zásadně zlepšili,
taková naiva nejsem.
Žádostiv
jsem leč, co tak asi MPSV radilo a radí posudkovým komisím a
posudkovým lékařům, když se nikdo nedívá. Jistě v dobré
víře nabádá, kterak poslušni býti mají být zákonům, právu
a vůbec. Našel jsem zajímavý soubor na těch internetech, ale
bohužel je uzamčen pro laickou veřejnost, tudíž se jeden zvídavý
nevidomý ani nedozví tajnosti ministerské, ach jo už zde.
Ledaže bych zapojil kvantové „profesory“, jak se o nich teď
povídá, a nahlédnul do utajených tajů posudkových krajů skrze
paralelní vesmíry.
Vidím tam, vidím. Ke schopnosti zvládat. Ministerstvo. Odbor
odvolání. Při posuzování. Nezbytné aplikovat. Výkladová
problematika. Z pohledu zdravotně postižených soudruhů.
Pohledu posudkového soudruha lékaře. Soudruzi si zvykli využívat.
Přípustné formy napadnutí stranických orgánů. Žaloby.
Stížnosti. Nutí stranické lékaře, aby se vypořádali. Dílčí
aktivity, soudruzi. Argumentace našich soudruhů jde ještě dál.
Vykládají vyhlášku tak, jak se nám nelíbí.
Nezvládám-li
jednu z aktivit, myslí si postižený soudruh, nezvládám to
celé. Tomu, soudruzi, musíme po stranické linii zabránit. Tuhle
soudruh namítá, že nezvládá bez pomoci dvě aktivity. My musíme
vhodně stranicky argumentovat a tím soudruha zmást, aby už
nezlobil, jinak prověrky.
Nejprve mu odcitujte přesné znění
stranické vyhlášky. Plně se soustřeďte, soudruzi posudkoví,
strana si to žádá, na spojení.
Tohle spojení ne, fuj soudruzi.
Zvládat alespoň jednu ze stranických aktivit, jsem myslel, vy
čuňata. Se soudružským pozdravem, ehm, důrazem na slovo alespoň.
Laickým soudružským pohledem se může primitivně soudruhovi
zdát, že když nezvládám jednu, nezvládám celou.
Není se co
divit, soudruzi, soudruh postižený to myslí dobře. My musíme
vnímat, soudruzi, celý tento kontext i všechny vedlejší
stranické věty. A hlavně to logické uspořádání dialektických
slov, soudruhy postižené nám to mate.
Ideově, soudruzi, zjistíme
stranickou pravdu. Pokud soudruh zvládá, tak zvládá celou
soudružskou základní životní stranickou potřebu. Pokud nezvládá
jednu či více, je třeba brát ohled na příčinu soudružského
selhání. I přes nezvládnutí jedné či více stranických
aktivit, lze dospět. Lze dospět k závěru strany a vlády pod
vedením naší strany lidové, že pokud soudruh zvládá alespoň
jednu aktivitu, tak zvládá soudruh celou stranickou životní
potřebu.
Pokud nezvládá ani jednu, soudruh záškodník, tak
s přivřením všech očí ústředního výboru můžete,
soudruzi, uznat. Ostatně přesně tak se vyjádřil Krajský lidový
soud v soudružské sovětským svazem osvobozené Plzni.
Pro
nás, soudruhy posudkového výboru strany a vlády, je podpora
soudruha soudce z Plzně velkou vzpruhou. My takové soudruhy
potřebujeme pro naši práci. Je to pro nás pozitivní, že se nás,
poctivých soudruhů, a našeho stranického výkladu konečně někdo
zastal se soudružskou odvahou. Teď to těm kulakům soudružsky
osladíme, jak nás to naučil soudruh Drábek a soudruh Jurečka
z Lidové fronty.
Jak řekli, tak i udělali. Musíme, soudruzi,
však plně vnímat ty požadavky soudruhů zdravotně postižených.
Oni ti soudruzi přeci mají právo upozornit na to, že se jim
subjektivně zdá, že některé stranické aktivity jako nezvládají.
Vždyť oni soudruzi, soudruzi, jsou možná jen pomatení a sami
nevědí, jak se mají zdravotně dobře.
Povinností, nás soudruhů
posudkových činovníků, je oddělit soudružské zrno od
soudružských plev.
Hlavně musíme konečně odhalit ty
imperialistické štváče z řad notorických stěžovatelů z
Ostrovních listů. Proto, soudruzi, musíte pečlivě zkoumat,
hledat a i najít. Musíme, soudruzi, odhalit tu pravdu, jak řekl
stranický sjezd posudkových komisí.
Soudružský posudek je rozhodující stranický důkaz a nesmí
vzbuzovat dojem, že jsme to, soudruzi, podělali jako vždy.
Především nemůžeme dopustit, aby existovaly nějaké důkazy, že
něco děláme stranicky špatně, to by se soudruhům sabotérům a
soudruhům simulantům líbilo.
Ale ústřední fialový výbor by
rád nebyl, soudruzi, nebyl, a kdyby nebyl, tak víte co, soudruzi
posudkoví, s podobnými soudruhy, kteří zklamali stranu a
vládu, soudruzi, dělá, no, nevíte, a ani to vědět nechtějte.
Kvantový profesor si pro tuto cestu zvolil poněkud podivný
paralelní vesmír a užil zvláštní překlad, ale co už. Důležité
je, že nejpozději od roku 2021 bylo nařízeno posudkovým komisím
a posudkovým lékařům, jak mají postupovat, aby neuznávali jasně
nezvládané ZŽP.
Ministerský výklad se řadou podivných náhod
plně shoduje s drtivě rozcupovaným závěrem Krajského soudu
v Plzni.
Je jedno, co bylo dřív, zda ministerský výklad
vyhlášky, nebo zpackaná interpretace v soudním rozhodnutí
z Plzně.
Nedá se však nijak omluvit sdílená radost
ministerského zaměstnance, že výklad ministerstva byl plně
podpořen oním rozhodnutím z Plzně.
Rovněž se nedá popřít,
s jakým nadšením ministerský úředník posudkovým komisím
a posudkovým lékařům nařídil, kterak se mají postavit
k oprávněným žádostem zdravotně postižených a kterak
s námi zamést podlahu.
Toto bylo provedeno za ministryně
Maláčové ve vládě premiéra Babiše, ať to vše není na
hnojaře Jurečku a na ekonoma Fialu, což však ty dva výtečníky
nijak neomlouvá, právě naopak, času na změnu měli dost.
Haraším Petr Orlau
Komentář nevidomého z paralelního Česka
3221
Diskuse