Dochází ke shodě: Izrael páchá v Gaze genocidu. Kde je akce?

23. 12. 2024

 
Několik dní poté organizace Human Rights Watch (HRW) konstatovala, že „izraelské úřady jsou odpovědné za zločin proti lidskosti spočívající ve vyhlazování a za činy genocidy“, a organizace Lékaři bez hranic sdělili, že její lékařské „týmy na severu Gazy vidí jasné známky etnických čistek“. Začátkem listopadu HRW rovněž dospěla k závěru, že akce Izraele v Gaze představují „válečné zločiny“ a „zločiny proti lidskosti“ a zřejmě „také splňují definici etnických čistek“.

Poté, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal rovněž v listopadu zatykač na Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, končí všechny tyto nedávné rozsudky rok důraznou klasifikací útoku v Gaze jako porušení mezinárodního práva. Připojily se tak k Mezinárodní komisi právníků a OSN, které odsoudily izraelskou válku. Země a její hlava státu jsou nyní podle soudů a organizací pro lidská práva, které tvoří světové právní a morální autority, postaveni mimo zákon.

Rozsudky, silná slova a navrhovaná opatření však zaznívají ve vzduchoprázdnu: nedochází k jejich prosazování. USA nadále brání Izrael proti vznikajícímu celosvětovému konsensu a vyzbrojují ho. Ostatní zastánci používají jazyk kliček a hádanek, na který jsme si od začátku války tak zvykli. Velká Británie pozastavila malou část svého vývozu zbraní, ale trvá na tom, že zůstává „věrným spojencem“ země a že by se s Netanjahuem nadále angažovala, ale také by nějakým způsobem stále dodržovala své právní závazky. Francie přišla s působivým právním výkladem, v němž uvedla, že Netanjahu ve skutečnosti požívá imunity, neboť Izrael není signatářem Mezinárodního trestního soudu (tento výklad by rozšířil imunitu i na Vladimira Putina a Umara al-Bašíra).

Mezitím se množí další důkazy o tom, že v Gaze dochází nejen k porušování zákonů a lidských práv, ale ty zločiny jsou zcela bezprecedentní. Organizace Airwars, která monitoruje civilní oběti, konstatovala: „Podle téměř všech ukazatelů jsou škody způsobené civilistům během prvního měsíce izraelské kampaně v Gaze nesrovnatelné s jakoukoli leteckou kampaní 21. století.“ Pohled z několikaměsíčního výzkumného úsilí doplňují zpovědi a svědectví izraelských vojenských příslušníků. V izraelském deníku Haaretz vyšly výpovědi vojáků IDF, kteří sloužili v Gaze, a uvedli, že s civilisty, dokonce i s dětmi, je zacházeno jako s bojovníky. Režim svévolného, až konkurenčního zabíjení byl popsán jako „divoký západ na steroidech“.

Tyto popisy nezachycují pouze legální a militaristické metody boje, ale podrobně popisují zabíjení, hladovění, mrzačení, mučení a psychická traumata, která si nelze představit.

Tato vyšetřování odhalují, jaké permutace bolesti mohou být způsobeny civilnímu obyvatelstvu. Drobná rozbitá těla, hnijící děti, srovnané mrtvoly, masové hroby, srovnané se zemí čtvrti a divoký, nespoutaný žal pozůstalých. Je to podívaná na masakr. Vše se odehrává na očích, živě přenášené a zveřejňované palestinskými občany a novináři, pozorované cizinci a popisované samotnými Izraelci.

Navzdory zdrcujícím důkazům, které máme před sebou, se stále nic nemění. Válka pokračuje. Věci, které se zdály být průlomové, jako například první slyšení u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), nyní vypadají jako cvičení v pozorování. Je hluboce dezorientující, dokonce zdrcující, začít mít pocit, že aktéři, bez ohledu na to, jaké hranice trestnosti překračují, nebudou zastaveni ani pohnáni k odpovědnosti.

Selhání však nespočívá v popisu toho, co se v Gaze děje. Selhání, jak napsala Lina Mounzerová, je „v prohnilé substruktuře světa, v jehož rámci má tento jazyk fungovat“. Nebezpečí nyní spočívá v tom, že Palestinci umírají dvakrát, jednou ve fyzické realitě a podruhé v té morální, kde mocní snižují samotné normy, které utvářejí svět, jak ho známe. Tím, že spojenci Izraele odmítají přijmout dokonce i označení genocida a etnická čistka, natož aby podle nich jednali, vnucují světu přizpůsobení, po němž se jednoduše přijme, že práva neuděluje lidstvo, ale strany, které rozhodují o tom, kdo je člověk.

A právě proto musí rozhořčení pokračovat, i když se omezí na psaní komentářů a zpráv. Ať už se na pódiích v Evropě a USA předvádí jakákoli sémantická akrobacie, tyto zprávy dokumentují skutečnost, že dochází ke zločinu. Práva lidí v Gaze se sice na místě vypařila, ale ve veřejných záznamech je lze obhájit. Kdykoli válka skončí, tyto zprávy zabrání pokusům o přepisování historie a popírání zvěrstev, nebo je alespoň ohrozí.

Vzhledem k tomu, že vraždění pokračuje, brání dokonalému zločinu to, že lidé zůstávají na místě, hlasitě ho nazývají vraždou, ukazují na viníka, vyslovují jména mrtvých, truchlí za ně, pořádají vigilie a tvrdě chrání svá práva na odškodnění. Až přijde čas, budou mít Palestinci obrovský dluh v podobě odškodnění. Musí být vedena kniha toho, čemu byli vystaveni.