Konec Číny jako velmoci: Populační kolaps

27. 12. 2024

Není jediný, koho to znepokojuje. "Čína se vydala na cestu demografického nenávratu," píše Wang Feng z Kalifornské univerzity v Irvine. I to říká takto: "Pokud se čínská demografická past nevyřeší, mohla by uspíšit civilizační kolaps."

Proč nás to zajímá? Rychlé demografické změny mohou ambiciózní Čínu přimět k tomu, aby se stala ještě militantnější a urychlila nebezpečné plány.

Krize je jasně vidět. Iovo ohromující číslo 330 milionů předpokládá, že Čína bude schopna stabilizovat svou úhrnnou míru plodnosti – obecně průměrný počet dětí narozených ženě během jejího života – na 0,8. Čínský TFR v roce 2023 byl 1,0 a postupem času klesá. Země obecně potřebuje TFR 2,1, aby si udržela stabilní populaci.

I se domnívá, že čínská TFR by mohla dokonce klesnout na 0,7, což znamená, že Čína by mohla mít do roku 2100 ještě méně lidí.

O kolik se sníží počet obyvatel Číny? Revize vyhlídek světové populace OSN z roku 2024 ukazuje nízký odhad 403,8 milionu lidí na konci století. Údaje OSN úzce kopírují údaje Číny, která po dvě desetiletí nadhodnocovala velikost čínské populace. Iova předpověď, i když je dnes považována za extrémní, bude pravděpodobně blíže k pravdě, až hodiny odbijí rok 2100.

Čína je dnes čtyřikrát lidnatější než Spojené státy. Na přelomu století by mohla mít zhruba stejný počet obyvatel jako Amerika.

Čína je v napjaté situaci. Žádná jiná společnost nikdy nečelila strmějšímu poklesu populace, pokud nedocházelo k válce, nemocem nebo hladomoru. Tyto jednorázové události v průběhu dějin vyústily v katastrofální demografický pokles, ale společnosti se téměř vždy odrazí ode dna. Samotná Čína se rychle vzpamatovala z hladomoru během Velkého skoku vpřed na konci 50. let a na začátku následujícího desetiletí. Tehdy se počet obyvatel země propadl nejméně o 30 milionů lidí. Některé odhady hovoří o dvojnásobku tohoto čísla.

Dnešní úbytek čínské populace je způsoben hluboce zakořeněnými změnami ve společnosti, pokračujícím ekonomickým selháváním a prohlubující se temnotou, která zemi zahaluje. Mladí Číňané o sobě dnes hovoří jako o "poslední generaci" Číny.

Tyto protinatalitní postoje jsou částečně výsledkem neúnavné indoktrinace režimu prosazující politiku jednoho dítěte. Teng Siao-pching, nástupce Mao Ce-tunga, zavedl tuto politiku v roce 1979 jako jednu ze svých prvních iniciativ po nástupu k moci. Během existence donucovacího programu, "pravděpodobně největšího sociálního experimentu v lidské historii", klesla plodnost v Číně a klesla z 2,9 porodu na ženu na 1,1 porodu v roce 2015.

Čína přešla v roce 2016 na politiku dvou dětí, a když to nefungovalo, v roce 2021 na politiku tří dětí. Postupné uvolňování politiky nepomohlo. Počet obyvatel země dosáhl vrcholu v roce 2021.

Čína by mohla přijmout politiku 27 dětí, ale nemělo by to žádný účinek. "Bez ohledu na totalitní domýšlivost, že populační trendy jsou něčím, co může vláda 'vyladit', realita je taková, že trendy porodnosti mají tendenci velmi úzce koordinovat s požadovanou velikostí rodiny skutečných rodičů," řekl mi Nicholas Eberstadt z American Enterprise Institute. "Je možné použít bajonety a policejní sílu ke snížení porodnosti proti vůli lidu; je mnohem obtížnější použít státní sílu k tomu, aby se porodnost zvýšila."

Ve skutečnosti, jak podotýká Wang Feng, "žádná země nedokázala úspěšně zvýšit porodnost vládní politikou".

Wang se domnívá, že klesající demografie dává Číně podněty k přijetí příznivé vnější politiky. Jak píše: "Ekonomické a politické výzvy, které se budou v nadcházejících desetiletích stupňovat s demografickými změnami, by měly přimět čínské vůdce, aby hledali a udržovali lepší vztahy se Spojenými státy a v západní Evropě, se zeměmi, které mají jak trhy pro čínské exportní produkty a inovace, tak nové technologie, které Čína potřebuje."

Wang dokonale shrnuje, jak by měl čínský vůdce kalkulovat zájmy země. Si Ťin-pching však může vidět věci jinak. Jeho hlavní formou diplomacie v posledních letech bylo zastrašování. Dokáže zastrašit, pokud ostatní věří, že jeho Čína bude dominovat světu, nebo dokonce vládnout světu; nemůže to udělat, pokud ostatní vidí, jak se jeho země rychle zmenšuje. Vzhledem k Siovým cílům – prosazuje představu z imperiální éry, že Čína by měla vládnout Tchien-sia neboli "Všemu pod nebem" – ví, že nemá mnoho času.

Si musí vědět, že staré společnosti mají tendenci být mírumilovné a že Čína rychle stárne. Pokud chce, aby čínský lid podporoval jeho slavné vize planetární vlády, jistě chápe, že čas jednat je právě teď. Musí vědět, že se uzavírá okno příležitosti.

Jak Si vůbec přišel na myšlenku, že by mohl vnutit svou vůli celému lidstvu? "Tím, že se čínští a američtí učenci spojili, aby převlékli starou nemocnou kočku za zuřivého lva, podnítili politické ambice čínských vůdců a nasměrovali americko-čínské vztahy na nebezpečnou cestu zuřivé bitvy mezi dynamickým tygrem a agresivním lvem," zdůrazňuje I Fuxian. "Strategická chybná kalkulace založená na nesprávných demografických údajích je nákladná a nebezpečná."

"Více lidí znamená více moci," napsal blogger "Fang Feng" na fóru Strong Country Forum People's Daily v době, kdy čínská populace rostla. "To je pravda."

Svět musí být znepokojen tím, že čínský vůdce věří, že opak je také pravdou, a uvědomuje si, že musí jednat, než bude příliš pozdě.

Zdroj v angličtině: ZDE