"Lukoil nemá budoucnost"

14. 11. 2025

Bez mezinárodní divize, kterou Lukoil aktivně rozvíjí již dvě desetiletí a mění se v efektivní a ziskový podnik, se jeho vyhlídky na ruském trhu, kterému dominuje Rosněfť, zdají být extrémně omezené. "V zemi je všechno předáno Rosněfti a Gazpromu Něfť" a zahraniční trh pro Lukoil je nyní uzavřen, řekl Financial Times opoziční politik Vladimir Milov, který byl na začátku roku 2000 náměstkem ministra energetiky.

Po krachu dohody s Gunvorem mohou zahraniční hráči nabídnout odkup některých aktiv Lukoilu, která se souhrnně odhadují na 14 miliard eur. Ale jeho vlastníci "se již připravují na to, že jejich aktiva mohou být jednoduše odebrána" úřady zemí, kde se nacházejí, řekl novinám insider na ruském trhu s ropou. Existují také zvěsti, že státem vlastněná Rosněfť by mohla konečně získat kontrolu nad největší ruskou soukromou ropnou společností, čímž by byl dokončen převod většiny ropného průmyslu do státních rukou za Putina.

Podle zástupců ruského energetického sektoru Putin dosud opakovaně blokoval Sečinovy pokusy o uchvácení rivala; někteří z nich se však domnívají, že nyní může šéf Rosněfti přejít do rozhodného útoku. Jeden z bývalých zaměstnanců státní společnosti řekl FT:

"Sečin se nikdy nevzdal myšlenky na převzetí Lukoilu. Každých pár měsíců jde nahoru s novým návrhem. Ale zatím bez úspěchu."

Ačkoli některá zahraniční aktiva (menšinové podíly) Lukoilu nepodléhala americkým a britským sankcím, obecně platí, že "zahraniční aktiva skupiny představují více než 6,5 % produkce ropy a téměř polovinu plynu, který produkuje," poznamenali analytici Alfa-Bank. Potenciální negativní dopad prodeje zahraničních těžebních aktiv odhadli na 15-17 % v objemovém vyjádření. Ztráta zahraničních rafinérií připraví Lukoil o přibližně 25 % celkového objemu rafinace ropy. V důsledku toho může EBITDA skupiny (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací) podle Alfa-Bank klesnout o 16-20 %.

Lukoil se podílí na výrobních projektech v Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku, Egyptě a Spojených arabských emirátech, stejně jako v Latinské Americe, západní a střední Africe. Skupina vlastní rafinérie v Bulharsku, Rumunsku, Nizozemsku, síť čerpacích stanic v Evropské unii, Turecku a Spojených státech, komplex leteckých tankovacích stanic v Moldavsku a také společnost Litasco, která obchoduje s ropou.

Lukoil nemusí za některá svá aktiva dostávat peníze. V Iráku, kde rozvíjí jedno z největších ropných polí na světě, West Qurna-2, se 75 % podílem, vyhlásil Lukoil stav vyšší moci poté, co vláda zastavila všechny platby v hotovosti a ropě.

Úřady v Bulharsku, kde společnost vlastní jedinou a největší rafinerii v zemi na Balkáně, již schválily zákon, který jim umožňuje převzít kontrolu nad provozem a jmenovat dočasného manažera z důvodů národní bezpečnosti. Rumunská vláda uvedla, že prozkoumá všechny nabídky na prodej aktiv, aby zajistila soulad s předpisy EU a energetickou bezpečnost. Na rozdíl od ziskové a moderní bulharské rafinerie je však rumunská rafinerie mnohem méně efektivní a vyžaduje značné investice, takže pro ni nemusí být kupec, poznamenala agentura Reuters. Rumunský ministr energetiky Bogdan Ivan v úterý řekl, že vláda by měla "převzít kontrolu" nad místními aktivy Lukoilu, včetně rafinérií a sítě čerpacích stanic, "aby ochránila pracovní místa 5 000 zaměstnanců a zajistila stabilitu a bezpečnost národního energetického systému".

V Moldavsku vlastní Lukoil jediný komplex tankování letadel a zařízení na skladování paliva na letišti v Kišiněvě. Úřady požádaly Spojené státy o dočasnou výjimku ze sankcí a nabídly odkup aktiv společnosti.

Podle výpočtů FT na základě výkaznictví Lukoilu je minimální hodnota aktiv zahraničních divizí, kde společnost vlastní kontrolní podíly, 14 miliard eur (menšinové podíly ve výši dalších 6 miliard eur nepodléhají restriktivním opatřením USA). Potenciální ztráta těchto aktiv by byla největší pro jakoukoli ruskou společnost, na kterou se vztahují západní sankce v důsledku války, kterou Putin rozpoutal na Ukrajině.

Zdroj v angličtině: ZDE