USA nabídly 15 let bezpečnostních záruk, říká Zelenskyj
29. 12. 2025
čas čtení
19 minut
Zelenskyj označil obvinění, že Ukrajina zaútočila na Putinovu rezidenci v Novgorodu, za lež
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl obvinění, že Ukrajina se pokusila zaútočit na Putinovu rezidenci, jako lež a dodal, že Moskva připravuje půdu pro útok na vládní budovy v Kyjevě.
Zelenskyj vyzval USA, aby na ruské hrozby reagovaly odpovídajícím způsobem, a označil ruské tvrzení za způsob, jak podkopat pokrok v mírových jednáních po včerejším setkání ukrajinského lídra s Donaldem Trumpem.
Rusko tvrdí, že Ukrajina se pokusila zaútočit na rezidenci Vladimira Putina pomocí dronů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Ukrajina se v noci pokusila zaútočit na rezidenci Vladimira Putina v Novgorodské oblasti, a proto se nyní změní vyjednávací pozice Kremlu, informovala agentura Interfax.
Uvedl, že Ukrajina zaútočila na státní rezidenci ruského prezidenta 91 drony s dlouhým doletem, aniž by předložil důkazy. „Takové bezohledné činy nezůstanou bez odezvy,“ citovala Lavrova agentura.
Ruský ministr zahraničí uvedl, že navzdory údajnému útoku má Moskva v úmyslu pokračovat v jednání o ukončení války.
Po setkání s vysokými ruskými vojenskými představiteli ohledně války na Ukrajině Vladimir Putin uvedl, že Moskva pokračuje ve svém plánu dobýt ukrajinské regiony, jejichž anexi oznámila v roce 2022, a v tomto úsilí dosahuje stabilního pokroku.
„Cíl osvobodit regiony Donbas, Záporoží a Cherson se plní postupně, v souladu s plánem speciální vojenské operace. ... Vojáci sebevědomě postupují vpřed,“ uvedl Putin.
Ruský vůdce také v pondělí nařídil své armádě, aby pokračovala v vojenské kampani s cílem získat plnou kontrolu nad regionem Záporoží na jihu Ukrajiny (Moskva kontroluje asi 75 % širšího regionu).
Putin a Kreml nadále hlásají své úspěchy na Ukrajině prostřednictvím veřejných, teatrálních setkání, jako je to, které právě teď vysílají ruské státní televizní stanice.
Situace na místě je však zcela odlišná, jak jasně uvádějí analytici Institutu pro studium války (ISW) ve svém nejnovějším briefingu.
„Putin a vyscí ruští vojenští velitelé nadále zveličují taktické detaily, aby vytvořili falešný dojem, že ukrajinská obrana na celé frontové linii je na pokraji kolapsu,“ píší analytici ISW.
Poznamenávají, že televizní setkání Putina s armádními veliteli, které se konalo 27. prosince, bylo pravděpodobně načasováno tak, aby se konalo v předvečer setkání Trumpa a Zelenského 28. prosince, aby ovlivnilo Trumpa.
„Putin, náčelník generálního štábu ruské armády generál Valerij Gerasimov a velitelé GoF učinili řadu pravděpodobně přehnaných tvrzení o ruských úspěších na bojišti“ a tvrdili, že obsadili Myrnohrad (východně od Pokrovsku), Rodynske (severně od Pokrovsku) a Vilne (východně od Dobropillji).
ISW odhadlo, že ruské síly postupovaly v roce 2025 průměrně o 14 kilometrů čtverečních denně, což znamená, že při tomto tempu by jim dobytí zbývajících čtyř oblastí trvalo až do dubna 2029.
„Tento výpočet však nezohledňuje mnoho překážek, kterým by ruské síly na této cestě čelily, jako je překročení řeky Dněpr, překonání dalších vodních překážek v oblastech a dobytí velkých měst Záporoží (s předválečnou populací asi 710 000 obyvatel) a Chersonu (s předválečnou populací asi 280 000 obyvatel).“
V červnu podepsala Ukrajina a orgán Rady Evropy pro lidská práva dohodu, která vytvořila základ pro zvláštní tribunál, jehož úkolem je postavit před soud vysoké ruské úředníky za zločin agrese proti Ukrajině.
Ukrajina požaduje vytvoření takového orgánu od zahájení plnohodnotné invaze Ruska v únoru 2022 a obviňuje ruské vojáky ze spáchání tisíců válečných zločinů.
Putin podepsal změny v zákoně, které Rusku umožňují ignorovat zahraniční trestní soudy
Vladimir Putin podepsal změny v ruském zákoně, které Rusku umožňují ignorovat rozsudky v trestních věcech vynesené mezinárodními soudy.
Zdá se, že se jedná o reakci na několik iniciativ zaměřených na stíhání ruských úředníků a vojenských důstojníků za údajné válečné zločiny na Ukrajině.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v březnu 2023 zatykač na Vladimira Putina za údajné nelegální deportace stovek dětí z Ukrajiny. Zatykač zavazuje 124 členských států soudu, aby ruského prezidenta zatkly a předaly ho k soudu v Haagu, pokud vstoupí na jejich území. Kreml tvrdí, že obvinění je nepravdivé.
Podle nových změn, které Putin v pondělí podepsal, bude mít Moskva podle vlastních zákonů právo ignorovat rozhodnutí v trestních věcech přijatá zahraničními soudy jménem zahraničních vlád.
Rozhodnutí vydaná mezinárodními právními orgány, jejichž pravomoc není založena na mezinárodní dohodě s Ruskem nebo rezoluci Rady bezpečnosti OSN, mohou být podle těchto změn rovněž ignorována.
Ukrajinský vůdce požadoval na setkání s Trumpem na Floridě až 50 let bezpečnostních záruk
Zelenskyj říká, že plán zahrnuje bezpečnostní záruky USA na 15 let, i když žádal o více
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno prostřednictvím WhatsAppu sdělil novinářům, že během včerejšího důležitého setkání v rezidenci amerického prezidenta v Mar-a-Lago na Floridě požádal Donalda Trumpa o bezpečnostní záruky na 50 let.
Zelenskyj uvedl, že návrh mírové dohody místo toho počítá s bezpečnostními zárukami USA pro Ukrajinu na 15 let.
Není jasné, jakou formu by tyto závazky měly, ale ukrajinský vůdce prosazuje bezpečnostní záruky „podobné článku 5“ od Evropy a USA, odkazující na základní princip NATO, že útok na jednoho člena by měl být považován za útok na všechny.
Zelenskyj uvedl, že bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu v rámci revidovaného 20bodového návrhu na ukončení války byly dohodnuty na 100 %, zatímco Trump byl opatrnější a odhadoval tento podíl spíše na 95 %.
Oba lídři uvedli, že během jednání na Floridě bylo dosaženo pokroku, a zdůraznili, že zdlouhavá mírová jednání budou pokračovat. Trump však varoval, že existují „jedna nebo dvě obtížné“ nevyřešené otázky, včetně otázky území, a vyjádřil pochopení pro Rusko, které nechce příměří. „Musíte pochopit druhou stranu,“ řekl.
Trump uvedl, že návrh na přeměnu východoukrajinské oblasti Donbas, kterou z velké části kontroluje Rusko, na demilitarizovanou zónu zůstává „nevyřešený“ a dodal, že během několika týdnů bude jasné, zda válka může skončit.
Nebyly však žádné známky toho, že by Rusko bylo ochotno upustit od svých maximalistických požadavků. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakovova Trump v neděli „pozorně naslouchal“ ruskému hodnocení konfliktu. Obě strany se shodly, že příměří navrhované Ukrajinou a Evropou by pouze prodloužilo boje „a je spojeno s obnovením nepřátelských akcí“, uvedl Ušakov.
Bývalá ukrajinská diplomatka Maria Drutska uvedla, že Putin se snažil „sabotovat věci“ tím, že zavolal Trumpovi, než se setkal se Zelenským. Během jejich předchozího setkání v říjnu v Bílém domě Trump po podobném telefonátu do Moskvy ustoupil od dodávky raket Tomahawk s dlouhým doletem na Ukrajinu.
Německo uvádí, že vítá snahy Donalda Trumpa o dosažení trvalého míru na Ukrajině, ale dodává, že toho lze dosáhnout pouze za účasti Ruska.
Mluvčí vlády také uvedl, že existuje rozpor mezi veřejnými prohlášeními Ruska a jeho činy v terénu, informovala agentura Reuters.
Německo je jedním z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny v EU, od zahájení plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 přijalo více než milion ukrajinských uprchlíků a je údajně největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině po USA, pokud jde o absolutní částky.
Německý kancléř Friedrich Merz se v otázce podpory Ukrajiny ze strany Berlína projevuje mnohem asertivněji než jeho předchůdce Olaf Scholz a uvedl, že chce, aby Německo hrálo vedoucí roli na mezinárodní scéně (vzhledem k tomu, že USA ustupují ze své bezpečnostní role v Evropě a francouzský prezident Emmanuel Macron, který byl dříve široce považován za nejmocnějšího evropského lídra, oslabuje na domácí scéně).
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který je vedle britského premiéra Keira Starmera vedoucí osobností „koalice ochotných“, uvedl, že spojenci Kyjeva se v lednu sejdou v Paříži, aby projednali bezpečnostní záruky.
Zelenskyj říká, že zahraniční vojáci na Ukrajině jsou nezbytnou součástí bezpečnostních záruk
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině považuje za nezbytnou součást bezpečnostních záruk pro Kyjev v rámci jakékoli dohody o ukončení války.
„Věřím, že přítomnost mezinárodních vojsk je skutečnou bezpečnostní zárukou, je to posílení bezpečnostních záruk, které nám již nabízejí naši partneři,“ řekl Zelenskyj novinářům.
Evropští lídři na začátku tohoto měsíce uvedli, že Evropa je připravena vést „mnohonárodní síly“ na Ukrajině jako součást návrhu USA na mírovou dohodu.
Lídři Velké Británie, Francie, Německa a dalších osmi evropských zemí uvedli, že jednotky „koalice ochotných“ s podporou USA by mohly „pomáhat při obnově ukrajinských sil, při zajišťování ukrajinského vzdušného prostoru a při podpoře bezpečnějších moří, a to i prostřednictvím operací uvnitř Ukrajiny“.
V rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu Tass zveřejněném v neděli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že jakékoli evropské vojenské kontingenty vyslané na Ukrajinu budou ruskými silami považovány za legitimní vojenské cíle.
Lavrov řekl:
Tyto ambice (evropských představitelů) je doslova oslepily. Nejenže se nestarají o Ukrajince, ale nestarají se ani o svůj vlastní lid.
Kyjev zruší stanné právo až po skončení plnohodnotné invaze Ruska a poté, co Ukrajina obdrží bezpečnostní záruky od Západu, uvedl v pondělí Volodymyr Zelenskyj.
„V první řadě všichni chceme, aby válka skončila, a teprve poté bude zrušen výjimečný stav. To je jediný způsob. K zrušení výjimečného stavu však dojde v okamžiku, kdy Ukrajina získá bezpečnostní záruky,“ uvedl Zelenskyj podle citace novinářů.
„Bez bezpečnostních záruk nelze tuto válku považovat za skutečně skončenou. Nemůžeme uznat, že skončila, protože s takovým sousedem zůstává riziko obnovení agrese.“
Podle stanného práva mají ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let, s několika výjimkami, zakázáno opustit zemi, protože by mohli být povoláni do vojenské služby (muži ve věku od 25 do 60 let mohou být odvedeni do ozbrojených sil). Stanné právo také brání konání pravidelných parlamentních a prezidentských voleb.
Pětileté funkční období prezidenta Zelenského mělo skončit v květnu 2024, ale ukrajinská ústava zakazuje volby v době války (z bezpečnostních, logistických a politických důvodů). Moskva bez důkazů tvrdí, že Zelenský je nelegitimní vůdce, přestože ukrajinský vůdce vyhrál volby v roce 2019 s více než 70 % hlasů. Donald Trump ho obvinil, že se drží moci.
Kreml souhlasí s Trumpem, že jednání s Ukrajinou jsou v závěrečné fázi
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes ráno novinářům sdělil, že Moskva souhlasí s hodnocením Donalda Trumpa, že jednání o ukončení války jsou v závěrečné fázi.
Připomeňme, že Trump uvedl, že návrh dohody o ukončení války je hotov z „95 %“. „Opravdu si myslím, že jsme blíže než kdy jindy k dohodě obou stran,“ řekl, ale dodal, že zbývá „jedna nebo dvě velmi ožehavé otázky“.
Ačkoli Kreml souhlasí s tím, že jednání přinášejí výsledky, Moskva dosud odmítá ustoupit od svých maximalistických požadavků, což znemožňuje dosažení skutečného trvalého míru.
Trump a Putin se „velmi brzy“ znovu spojí telefonicky, uvádí Kreml
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také uvedl, že Donald Trump a Vladimir Putin se „velmi brzy“ znovu spojí telefonicky poté, co se oba lídři včera před setkáním amerického prezidenta se Zelenským na Floridě krátce pohovořili.
Trump před nedělním setkáním se Zelenským napsal na Truth Social, že jeho pětasedmdesátiminutový telefonát s ruským protějškem byl „dobrý a velmi produktivní“. Nevíme, kdy se další telefonát Trumpa s Putinem uskuteční.
Ukrajina by měla stáhnout vojáky z části Donbasu, kterou kontroluje, pokud chce mír, říká Kreml
Volodymyr Zelenskyj v pondělí také uvedl, že kontrola nad východní ukrajinskou oblastí Donbasu zůstává další nevyřešenou otázkou.
Moskva kontroluje asi 75 % Doněcké oblasti a asi 99 % sousední Luhanské oblasti (společně známé jako Donbas).
Kreml v pondělí uvedl, že Ukrajina by měla stáhnout své jednotky z části Donbasu, kterou stále kontroluje, pokud chce mír, a že pokud Kyjev nedosáhne dohody, ztratí další území.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes ráno odmítl komentovat myšlenku volné ekonomické zóny v Donbasu. Zelenskyj na začátku tohoto měsíce uvedl, že USA chtějí, aby Ukrajina stáhla své jednotky z Donbasu, a Washington by poté vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“ v částech kontrolovaných Kyjevem.
Zelenskyj včera novinářům řekl, že „musíme respektovat naše zákony a náš lid“ a „území, které kontrolujeme“.
„A samozřejmě je náš postoj velmi jasný,“ dodal. „Proto prezident Trump řekl, že se jedná o velmi obtížnou otázku.“
Trump také popsal Donbas jako „nevyřešenou“ otázku, ale uvedl, že se „velmi přiblížili“ k dosažení dohody.
Zelenskyj říká, že status jaderné elektrárny v Záporoží zůstává v 20bodovém mírovém plánu nevyřešený
Volodymyr Zelenskyj dnes ráno potvrdil, že kontrola nad jadernou elektrárnou v Záporoží – největší v Evropě – zůstává nevyřešená.
Donald Trump uvedl, že status elektrárny okupované Ruskem byl včera „dlouze“ diskutován.
Po skončení bilaterálního setkání se Zelenským americký prezident novinářům řekl: „Prezident Putin ve skutečnosti spolupracuje s Ukrajinou na jejím zprovoznění.“
„V tomto smyslu je velmi vstřícný. Chce, aby byla zprovozněna.“ „Nezasáhl ji raketami,“ dodal Trump.
Podle amerického plánu na ukončení války by USA, Rusko a Ukrajina provozovaly elektrárnu a společně z ní profitovaly, ale Kyjev údajně chce Rusko vyloučit a provozovat elektrárnu na rovnoprávném základě s Washingtonem.
Budoucnost jaderné elektrárny v Záporoží na Ukrajině, kterou Rusko převzalo pod svou kontrolu v březnu 2022, je jedním z posledních sporných bodů v jednáních.
Téměř všechny země se domnívají, že patří Ukrajině, ale Rusko tvrdí, že je ve vlastnictví Ruska, a elektrárnu provozuje jednotka ruské státní jaderné korporace Rosatom.
Od zahájení plnohodnotné invaze Ruska došlo v elektrárně k četným bezpečnostním problémům, včetně výpadků proudu a ostřelování v okolí.
Monitorovací mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) je zde umístěna již více než tři roky, ale ruské úřady jsou obviňovány z toho, že pravidelně omezují přístup do elektrárny, která se nachází v Enerhodaru na břehu řeky Dněpr a přehrady Kachovka.
V současné době elektrárna nevyrábí elektřinu, ale je závislá na externím napájení, aby udržela jaderný materiál v chladu a zabránila roztavení.
Ředitel elektrárny Ramil Galijev v pondělí uvedl, že pokud válka v blízké budoucnosti skončí, mohla by elektrárna obnovit výrobu elektřiny do poloviny roku 2027.
Galijev řekl, že nejprve bude nutné vyřešit „závažné problémy“ v elektrárně, včetně doplnění chladicí nádrže a přípravy železničních tratí.
Rusko i Ukrajina se navzájem pravidelně obviňují z ostřelování elektrárny, což představuje riziko jaderné katastrofy.
Al Jazeera přináší několik citátů, které Zelenskyj poskytl novinářům ohledně bezpečnostních záruk USA, na kterých se údajně dohodl s Trumpem během jejich setkání (více podrobností najdete v úvodním příspěvku).
V dokumentech je uvedeno 15 let s možností prodloužení těchto bezpečnostních záruk. Tuto otázku jsem nadnesl prezidentovi, řekl jsem mu, že jsme ve válce, která trvá už téměř 15 let, a proto bych opravdu chtěl, aby záruky byly delší...
Řekl jsem mu, že bychom opravdu chtěli zvážit možnost 30, 40, 50 let, a to by pak bylo historickým rozhodnutím prezidenta Trumpa. Prezident řekl, že o tom bude přemýšlet.
Zelenskyj říká, že chce, aby Kyjev v „nadcházejících dnech“ hostil setkání USA, Evropy a Ukrajiny
Zelenskyj také řekl, že chce, aby Kyjev v „nadcházejících dnech“ hostil setkání s evropskými a americkými představiteli, aby se pracovalo na dokumentech k ukončení války.
„Chceme, aby se tato schůzka konala, a věřím, že uděláme vše pro to, aby se nakonec konala na Ukrajině,“ řekl Zelenskyj novinářům den po jednáních s Trumpem na Floridě a dodal, že schůzka bude „na úrovni poradců“.
Zelenskyj říká, že schůzka s Ruskem se uskuteční, pokud se Trump a evropští lídři dohodnou na mírovém rámci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno novinářům také řekl, že setkání s Ruskem bude možné poté, co se americký a evropští lídři dohodnou na mírovém plánu navrženém Ukrajinou k ukončení války.
Donald Trump včera médiím řekl, že věří, že by mohlo dojít k trojstrannému setkání mezi Ruskem, Ukrajinou a USA „ve správný čas“, a zdálo se, že naznačuje, že ruský prezident Vladimír Putin „chce, aby k tomu došlo“.
Zelenskyj a Vladimir Putin se od prosince 2019 nesetkali. Setkání, zprostředkované lídry Francie a Německa, mělo za cíl oživit úsilí o vyřešení tehdy pětiletého konfliktu Kyjeva s separatisty podporovanými Ruskem, kteří od roku 2014 ovládali rozsáhlé území na jihovýchodě Ukrajiny.
V květnu 2025 ruský prezident odmítl cestu do Istanbulu na jednání se Zelenským a zamítl odvážný návrh ukrajinského prezidenta na osobní setkání v Turecku za účelem projednání míru.
Zdroj v angličtině ZDE
1328
Diskuse