Šťastný heavy pátek 13. února (nejen 1970)

13. 2. 2026 / Peter Chvojka

čas čtení 3 minuty

Foto: Ozzy Osbourne

Popelka se stala královnou… Proč mají lidé potřebu vymýšlet podobně absurdní příběhy? V roce 1968 je ladič klaksonů v automobilce ve střední Anglii Ozzy, se škraloupem za krádež v obchodě, osloven klukem (Tony Iommi), který si uřízl ve fabrice konečky prstů, a tak nemůže „normálně“ hrát, a dalšími dvěma sotva dvacetiletými chlapci (Geezer Butler a Bill Ward), aby založili hudební skupinu, jejíž název se nakonec usadí do podoby Black Sabbath. Zvuk jejich kytar a hlas frontmana zněl, jako by ho vysáli z dlažebních kostek, zdí a továren syrového Birminghamu a dokonale vystihl atmosféru přelomu 60. a 70. let. Poprvé hráli v hotelu The Crown a první desku bez názvu načasovali provokativně na pátek 13. 2. 1970. Album způsobilo šok, následovala vlna negativní kritiky. Zvuk heavy metalu definitivně uzavřel předchozí étos hippies. Teprve po třetím albu se pohled kritiků na hudbu Black Sabbath změnil. Je fascinující, jak jsou tyto kulturní zlomy nahodilé a zákonité zároveň. Členové Black Sabbath vůbec netušili, co způsobí, jakého příběhu jsou součástí, a přitom vyhřezlo cosi nutného, striktně logického a opozičně i návazně korespondujícího.

 

Shodou okolností…. anebo opět zákonitě? se jen o pár ulic dál odehrál ve společenských vědách interdisciplinární třesk, skrytý pod názvem birminghamská škola. V tom samém čase i místě, tedy Birmingham 1968, se ředitelem Centra pro současná kulturální studia stal černošský akademik Stuart Hall. Do sociologických zkoumání proti zvyklostem zapojil každodenní atributy (reklama, hovorová řeč, noviny) a ukazoval střety různých subkultur (genderových, etnických, sociálních), které jsou ukryté v našich komunikačních kódech, gestech, všedních rituálech. Vysvětlit dialektiku hmoty, zvuku, hudby, hlasu a společenských tenzí se snaží obory jako estetika či kulturální studia. Ta zcela nepochybně navazují na dědictví birminghamské školy, která tento přístup započala. Její vliv na společenské vědy je srovnatelný s vlivem Black Sabbath na rockovou hudbu.

Atmosféra v Birminghamu na přelomu 60. a 70. let byla explozivní a plody z těchto dvou třesků sbíráme dodnes. Pátek 13. února 1970 je výzvou k porozumění kosmickým silám! Stylový byl i loňský odchod Ozzyho Osbourna. Na den 5. 7. 2025 nahlásil poslední koncert a 22. 7. 2025, tedy po 17 dnech, zemřel.

Jedna z nejživějších stop zmíněné birminghamské energie v českém prostředí je založení kulturálních studií na Filozofické fakultě v Českých Budějovicích v roce 2016 spadajících pod Ústav věd o umění a kultuře. Svou interdisciplinaritou, důrazem na kombinaci filozofie, sémiotiky, estetiky, mediálních studií, teorie umění a popkultury představují na jedné straně akademický, na druhé i díky menší fakultě neformální přístup k pojetí kultury, které tak silně zarezonovalo právě v Birminghamu. 

 

0
Vytisknout
240

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2026