Reinhard Genzel, nositel Nobelovy ceny za fyziku: 'Jednominutová videa vám nikdy neřeknou pravdu'

31. 12. 2025

Německý astrofyzik Reinhard Genzel, 73 let, vystupuje na pódium. Poté začne svou přednášku nejneočekávanějším způsobem: "Jaký má smysl mluvit o černých dírách, když všichni hollywoodští producenti už vědí, co to je? Jít do toho je snadné, ale jakmile to uděláš... ooooh." Publikum — složené z několika stovek profesorů a studentů z 20 zemí — je zaskočeno, píše Nuño Domínguez.

Genzel — který se narodil ve městě Bad Homburg — se chová jako přátelský člověk, který jen tak prochází kolem. Ve skutečnosti je však jedním z vědců, kteří objevili centrální objekt naší galaxie: Sagittarius A*, obrovskou černou díru s hmotností odpovídající čtyřem milionům hvězd jako Slunce. Ředitel Max-Planckova institutu pro mimozemskou fyziku hovoří o svých objevech s vášní a smyslem pro humor, za které sdílel Nobelovu cenu za fyziku v roce 2020 spolu s teoretikem Rogerem Penrosem a experimentální astronomkou Andreou Ghez.

Začátkem listopadu se Genzel zúčastnil Fóra laureátů v Hongkongu, které uděluje Shawovu cenu (často označovanou jako čínská Nobelova cena). Jako host stejného fóra, které jeho objev ocenilo o 12 let dříve, než tak učinila Švédská akademie, přednášel živou přednášku ve Vědeckém parku města. Po svém projevu odpověděl na několik otázek EL PAÍS.

Otázka. Jaký je největší důsledek objevení něčeho jako Sagittarius A*, černé díry uprostřed Mléčné dráhy?

Odpověď. Mnoho lidí je zvyklých chápat vesmír jako říši překvapení a úžasu, která hraničí s iracionalitou. Dějí se věci, například výbuchy, které vás zanechají v úžasu. Co naopak dělám, je používat astronomické techniky k fyzice na dálku. Bylo by mnohem lepší letět k černé díře a tam provádět studie, i když bychom museli zvážit bezpečnostní rizika přílišného přiblížení. Každopádně je to nemožné. Takže místo toho děláme dobrou teoretickou fyziku a dobrou experimentální fyziku. Spojujeme je, abychom dospěli k pravdě.

Myslím, že lidstvo si trochu přestalo cenit pravdy. A myslím, že je to částečně kvůli sociálním sítím.

Otázka. Proč?

Odpověď. Existují pravdy, které nelze vysvětlit za tři sekundy. Porozumění jim, i když jen minimálně, může trvat hodinu. A pokud nechcete přijmout, co vám řeknu, jako pravdu, ale místo toho si chcete vytvořit vlastní názor, potřebujete šest měsíců studia. To platí i pro politiku: pochopení války mezi Hamásem a Izraelem vyžaduje investování času.

Jsem si jistý, že mladí lidé mohou považovat za podnětné věnovat čas pochopení něčeho, co je zajímá, aby jim nikdo neřekl tříminutovou, zjednodušenou verzi.

Otázka. Opravdu si myslíte, že to udělají?

Odpověď. Jsem si tím jistý. Jednominutová videa vám nikdy neřeknou pravdu. Lidstvu trvalo 4 000 let, než pochopilo sluneční soustavu, a dosáhli jsme toho díky příspěvkům mnoha kultur a civilizací. Není to úžasný úspěch?

Otázka. Řekl jste, že vás nezajímá vědět, co je uvnitř černé díry, protože je nemožné to zjistit. I tak, nikdy si tu otázku nepoložíte?

Odpověď. V životě jsem se naučil nezajímat se o věci a neptat se na věci, na které vím, že na ně nejsou odpovědi. Rád bych věděl, co se děje uvnitř černé díry, co se stane, když překročíte její hranici, ale vím, že odpověď nikdy nedostanu. Takže se nemusíme starat o to, co nemůžeme vědět. To je pro mě trochu životní motto.

Otázka. Dává takový způsob myšlení stále prostor pro nečekané objevy?

Odpověď. Samozřejmě že ano. Z tohoto důvodu je po zásadním objevu nutné pokračovat v jeho zdokonalování. A často se to, co jste považovali za jednu věc, ukáže být úplně něčím jiným. Může věda poskytnout konečnou pravdu? To je otázka pro filozofy. Moje odpověď je, že pokud jste dokázali postavit auto nebo letadlo s tím, co znáte, pak je na tom něco pravdy.

Otázka. Co ještě potřebujeme vědět?

Odpověď. Před pěti lety jsme si mysleli, že víme, jak vznikají černé díry. Víme například, že jejich hmotnost se zdvojnásobí každých 400 milionů let. Ale pak jsme vypustili vesmírný teleskop Jamese Webba. A ukazuje se, že skutečně existují obrovské černé díry, které se objevily poměrně brzy po zrodu vesmíru, po Velkém třesku. [To] jsme nepochopili a vyřešení toho nám nezabere roky, ale desetiletí.

Otázka. Fórum, kterého se účastníte zde v Hongkongu, je více zaměřené na geopolitiku než na vědu. Jak vidíte globální situaci?

Odpověď. Myslím, že Evropa je dost moudrá na to, aby věděla, že pokud zůstaneme spolu, můžeme přežít a dokonce můžeme pokračovat ve vědecké činnosti na nejvyšší úrovni. [Ale] pokud budeme mít smůlu, že Rusové porazí Ukrajinu a napadnou Polsko nebo pobaltské státy, pak dojde k další světové válce.

Otázka. Zhoršují Spojené státy pod Donaldem Trumpem situaci ještě více?

Odpověď. Tento prezident a jeho kumpáni ničí vše, co udělalo Ameriku velkou. Moje nejstarší dcera stále žije ve Spojených státech, kde jsem strávil velkou část své kariéry. Měl jsem zelenou kartu, ale byla mi odebrána krátce poté, co Trump vyhrál volby. Stále ji můžu navštívit jako turista, ale myslím, že když budu pořád říkat takové věci, jednoho dne mě zastaví na hranici a zavřou do vězení. Ale nesmíme mlčet. To jsem se naučil z dějin Německa, mé země, po 2. světové válce. Proč jsme nic neřekli, když jsme ještě měli šanci?

Otázka. Jakou roli hraje Čína v současném geopolitickém kontextu?

Odpověď. Mám velmi dobré čínské přátele, kteří mi říkají, že jejich země nikdy nedosáhne Gleichschaltung — německého termínu, který definuje kontrolu jednotlivce, [která nastala] za nacismu. Pokud je to tak, pokud Čína dovolí určitou svobodu, myslím, že je legitimní s nimi spolupracovat. Říkám, zkusme to, dejme jim výhodu pochybnosti, protože se zdá, že respektují myšlení a kulturu, pokud se neotočí zády k lidem, kteří pocházejí z různých politických systémů.

Otázka. Ve své přednášce jste řekl, že zvědavost je největší lidskou vlastností. Na jakou otázku podle vás máme tu zvědavost zaměřit?

Odpověď. Je nemožné to vědět; objevíme to cestou. Právě teď myslím na svého druhého vnuka, kterému je rok a půl. Sedne si ke hraní a prohlíží si dílky skládačky, otáčí je, dokud nevidí, jak do sebe zapadají. A tak se to stane; tak jsme se my opice stali chytřejšími než ostatní. Nebyli jsme silnější než oni, ale mysleli jsme víc a lépe.

Dnes naše schopnost uvažovat závisí také na určitých dovednostech, například na matematice. Samozřejmě nyní vyvstává otázka, jak důležitá bude umělá inteligence. Jsem opatrně pesimistický, že může objevovat na lidské úrovni, ale nejlepší je sledovat, kam nás zavede. Buďme pozitivní.

Zdroj v angličtině: ZDE