EU diskutuje o vyslání až 100 tisíc vojáků na Ukrajinu

20. 12. 2024

čas čtení 2 minuty
Evropské země vedou podrobná jednání o vyslání vojenského kontingentu na Ukrajinu v případě ukončení nebo zmrazení války s Ruskem. Podle informovaných zdrojů se minimální počet takové mise odhaduje na 40 tisíc vojáků. Existuje však názor, že k ochraně Ukrajiny před opakováním ruské agrese bude potřeba 100 tisíc vojáků, uvedl zástupce evropských bezpečnostních služeb.

Základ kontingentu může tvořit armáda z pěti až osmi zemí, včetně Německa, Velké Británie, Francie, Itálie a Polska. Jeho konečná velikost bude záviset na formátu, o kterém se v současné době diskutuje. Itálie je pro mírovou misi, zatímco Francie a Ukrajina se zaměřují na zadržování Ruska.

Italský ministr obrany Guido Crosetto řekl, že mírové jednotky by měly operovat pod záštitou OSN. Jiní představitelé však říkají, že by to Rusku poskytlo příliš velký vliv, protože je stálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Analytici říkají, že Evropané budou muset také přesvědčit USA, aby se mise zúčastnily, přinejmenším ve formě zpravodajské a další operační pomoci. Během nedávných rozhovorů s prezidenty Francie a Ukrajiny Emmanuelem Macronem a Volodymyrem Zelenským zároveň nově zvolený americký prezident Donald Trump vyloučil použití amerických vojáků ke kontrole příměří.

Zdroje také upozorňují na skutečnost, že vyslání kontingentu na Ukrajinu zvýší riziko přímého konfliktu s Ruskem a zvýší zátěž ozbrojených sil evropských zemí, které jsou zvyklé spoléhat na podporu USA. Podle Franze-Stefana Gadiho z Mezinárodního institutu pro strategická studia by vyčlenění 100 000 příslušníků mírových sil donutilo státy EU rozšířit své pozemní síly a snížit účast na jiných misích, například na Balkáně.

Mnoho dalších otázek zůstává nejasných, včetně potenciálních podmínek pro použití zbraní. "Co se stane, když bude evropský voják postřelen?" ptá se francouzský vojenský představitel v rozhovoru s Reuters.

Skutečnost, že Západ hodlá na Ukrajině rozmístit vojenský kontingent o síle 100 tisíc vojáků, oznámila v listopadu ruská zahraniční zpravodajská služba. Ministerstvo označilo takový krok za "de facto okupaci" Ukrajiny a poznamenalo, že NATO se snaží konflikt zmrazit, aby obnovilo bojeschopnost ozbrojených sil Ukrajiny a připravilo je na "pokus o pomstu". Tiskový tajemník prezidenta Ruska Dmitrij Peskov v komentáři k těmto zprávám zdůraznil, že rozmístění mírových sil je možné pouze se souhlasem všech stran zapojených do války.

Zdroj v angličtině: ZDE

-1
Vytisknout
2839

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2024