20. 12. 2024
Dnes, kdy se prezident Trump brzy vrátí do úřadu, by se americká politika vůči evropské bezpečnosti mohla ocitnout v bodě obratu. Vedoucí postavy kolem Trumpa tvrdí, že americká bezpečnostní politika by se měla zaměřit na Pacifik, protože americká obranná průmyslová základna je příliš malá na to, aby uspokojila všechna bojiště hrozeb. Implicitně tedy existuje podpora pro myšlenku, že by se Evropa měla z vojenského hlediska stát více soběstačnou. Zda se tento názor stane politikou USA, nebo zda bude i nadále dominovat současná politika vedená zájmy obranného průmyslu prodávat na atraktivním evropském trhu, se teprve uvidí.
Mezitím někteří v Evropě považují nákupy obranného vybavení z USA za strategický nástroj k odvrácení cel. Tato strategie by však vyžadovala dostatečnou kapacitu americké vojenské základny a včasné dodávky, nebo by EU riskovala přeplácení za opožděné a druhořadé výrobky, což by upevnilo závislost prostřednictvím dlouhodobých smluv na údržbu a dodávky.
Vyhodnotili jsme poptávku po americké vojenské průmyslové kapacitě analýzou amerických zahraničních vojenských prodejů (FMS), sestavili jsme databázi z údajů Agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci USA, jak uvádí Pentagon. Ukazujeme, že velké množství zbraní vyrobených v USA, jako jsou granáty pro tanky a dělostřelectvo a rakety protivzdušné obrany a jejich komponenty, je v současné době prodáváno do Evropy a Izraele. Pokud chce Trump přenastavit americké prodeje obranného materiálu, například zvýšit domácí zásoby nebo zvýšit dodávky spojencům v Asii, pak by Evropa mohla čelit nedostatku dostupných zbraní.
To vyvolává dva bezprostřední důsledky. Za prvé, Evropa bude muset zvýšit domácí výrobu zbraňových systémů, a to je v souladu se zájmy USA. Za druhé, EU se nemůže spoléhat na nákupy zbraní jako na vyjednávací nástroj s nastupující americkou administrativou k dosažení výhodné dohody o clech. Americká produkce nestačí k tomu, aby Evropa mohla smysluplně nakupovat, natož zvyšovat své nákupy zbraní.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse