Trump hrozí cly těm, kteří se staví proti jeho záměru okupovat Grónsko
16. 1. 2026
Trump zvyšuje tlak na evropské spojence, zatímco americký vyslanec tvrdí, že dohoda o převzetí ostrova „by měla být a bude uzavřena“
Donald Trump pohrozil uvalením cel na země, které „nesouhlasí“ s jeho plánem okupovat Grónsko, čímž zvýšil tlak na evropské spojence, kteří se postavili proti jeho snaze převzít kontrolu nad tímto arktickým územím.
Po napjatém týdnu, během kterého spojenci NATO vyslali vojáky do tohoto převážně autonomního území, které je součástí dánského království, americký prezident oznámil, že by mohl potrestat země, které nepodpoří jeho plány na převzetí Grónska, a to v případě nutnosti i silou.
Předtím Trumpův zvláštní vyslanec pro Grónsko uvedl, že dohoda o převzetí ostrova Washingtonem „by měla být a bude uzavřena“, zatímco delegace amerického Kongresu navštívila Kodaň, aby vyjádřila podporu Dánsku a Grónsku.
Jeff Landry uvedl, že v březnu plánuje navštívit Grónsko a že americký prezident to s převzetím arktického ostrova „myslí vážně“.
Skupina 11 členů Sněmovny reprezentantů a Senátu z obou politických stran – včetně republikánských senátorů Thoma Tillise a Lisy Murkowské a demokratického senátora Chrise Coonse – odcestovala do dánského hlavního města, aby se setkala s dánskou a grónskou premiérkou Mette Frederiksenovou a premiérem Jensem-Frederikem Nielsenem a vyjádřila solidaritu proti Trumpovým hrozbám vojenské intervence.
Je to již podruhé tento týden, co Trump použil hrozbu cel, když prohlásil, že uvalí 25% daň na dovoz do USA ze zemí, které obchodují s Íránem, a to uprostřed brutálního zásahu íránského režimu, který si vyžádal tisíce mrtvých a desítky tisíc uvězněných.
Trump nadhodil myšlenku cel v pátek během 45minutového, téměř nepřerušovaného projevu na přeplněné akci věnované zdravotní péči na venkově v East Room Bílého domu.
Trump řekl posluchačům, mezi nimiž byli zákonodárci, lékaři a političtí hráči, že by mohl uvalit cla na země, které „nesouhlasí s Grónskem, protože Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost“.
Poukázal na hrozby, které vyslovil vůči evropským spojencům ohledně cen léků, a řekl, že varoval Francii a Německo před 25% cly, pokud nebudou platit více za léky na předpis, a připomněl, jak řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi: „Musíte zvýšit ceny léků.“
Uvažoval, že by mohl zaujmout stejný přístup k Dánsku a „mohl by to udělat i pro Grónsko“.
Dánsko oznámilo, že souhlasilo s poskytnutím podpory na pomoc Grónsku v oblasti připravenosti na mimořádné situace.
Torsten Schack Pedersen, dánský ministr pro veřejnou bezpečnost a připravenost na mimořádné situace, řekl: „Je důležité, abychom drželi pohromadě.“
Peter Borg, grónský ministr pro rybolov, myslivost, zemědělství, soběstačnost a životní prostředí, uvedl, že jeho vláda „oceňuje podporu Dánska při posilování připravenosti Grónska“.
Tento týden obyvatelé Grónska žijící v hlavním městě Nuuk uvedli, že se tak bojí hrozby ze strany USA, že sami sledují oblohu a moře. Vzhledem k absenci podpory ze strany úřadů v oblasti připravenosti na mimořádné situace mnoho z nich uvedlo, že si museli sami vymyslet, co dělat v případě nouzové evakuace nebo zajetí americkými silami.
Během návštěvy Kongresu v Dánsku, při které byla na paláci Christiansborg vyvěšena grónská vlajka Erfalasorput, se američtí zákonodárci měli setkat s dalšími dánskými a grónskými politiky, stejně jako s Frederiksenovou a Nielsenovou.
Po příjezdu na obědové setkání v Konfederaci dánského průmyslu řekl demokrat Steny Hoyer televizi TV 2: „Zachovejte víru. Podporu je vás spousta lidí.“
Na společné tiskové konferenci Coons poděkoval Dánsku za „225 let dobrého a důvěryhodného spojenectví a partnerství“ a řekl, že vedli „silný a robustní“ dialog o tom, jak pokračovat ve vzájemných vztazích do budoucna.
„Ve Washingtonu je hodně rétoriky, ale málo reality,“ řekl v diskusi o Grónsku. Dodal, že doufají, že informace z návštěvy využijí k „uklidnění situace“ a k „konstruktivnímu dialogu“ doma.
Murkowská řekla, že většina Američanů nechce, aby USA převzaly Grónsko, a dodal: „Grónsko je třeba vnímat jako našeho spojence, ne jako aktivum.“
Po středečním pozorně sledovaném setkání mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, americkým viceprezidentem Vancem a ministry zahraničí Grónska a Dánska poskytly obě strany diametrálně odlišné informace o tom, na čem se dohodly.
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve čtvrtek prohlásila, že delegace z Dánska a Grónska se dohodla na „pokračování technických rozhovorů o získání Grónska“.
Lars Løkke Rasmussen a Vivian Motzfeldt, ministři zahraničí Dánska a Grónska, však její tvrzení popřeli.
Rasmussen uvedl, že k žádné takové dohodě nedošlo, ale že byla vytvořena pracovní skupina, která má prošetřit, zda je možné „vyhovět“ bezpečnostním požadavkům USA v arktické oblasti.
Motzfeldtová uvedla, že Leavittová se schůzky neúčastnila, a pro grónský deník Sermitsiaq řekla: „Máme před sebou hodně práce, situace je stále velmi nejistá, ale máme nový kanál, místo, kde můžeme přímo komunikovat.“
Ve čtvrtek Frederiksenová uvedla, že obrana Grónska je „společným zájmem“ NATO a do Grónska začaly přicházet mezinárodní jednotky z celé Evropy.
Mluvčí německého ministerstva obrany v pátek uvedl, že průzkumná mise posoudí proveditelnost nasazení stíhaček Eurofighter na tomto území.
„Jde o to, zda je Arktida bezpečná a do jaké míry k tomu můžeme přispět společně s našimi partnery z NATO,“ uvedl mluvčí.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse