Jak ideologická česká média nerozumí ničemu
2. 2. 2026 / Matěj Metelec
čas čtení
2 minuty
Že
Ilona Švihlíková, která má dělat poradkyni Andreji Babišovi, je v
médiích rámovaná jako "levicová ekonomka" či "napojená na komunisty",
ukazuje, jak moc jsou perspektivy části českého novinářstva zabetenované
kdesi v první polovině minulé dekády.
Ilona Švihlíková, spolu s Petrem Drulákem a Michalem Semínem zakladatelka a ústřední postava spolku Svatopluk (to je ten s těmi pruty), už dávno není levicovou ekonomkou a komunisté už dávno nejsou komunisty, ale pokladnička slepence Stačilo!.
Je jednou z vůdčích postav pokusu o nacionálně sociální přerámování české politické scény, který se ve skutečnosti ze všeho, co jsme tu za poslední roky viděli, podobá raným fázím italského fašismu nebo německého nacismu. (Další vývoj těchto hnutí nejdřív antiburžoazní rétoriku omezil na cizince, následně pak došlo k likvidaci zbytku levicových křídel jako takových.)
V zásadě je tohle možná větší důvod k obezřetnosti, podepisování a demonstrování než střet prezidenta s ministrem zahraničí. Tam totiž, i když je vzhledem k tomu, že se týká významných ústavních činitelů, který vyvolává dojem "souboje titánů" ve skutečnosti nejde o zásadní politický spor, který by určil další směřování republiky.
Přes to, do jaké míry nabyl na objemu, stále jde hlavně o stunt Petra Macinky, který jej sice každým dalším krokem nafukuje, protože až obdivuhodně dokáže kombinovat neschopnost a neřízenost, ale působí čím dál víc jako adept na cenu "beta České republiky 2026".
Problém je ve skutečnosti premiér, který potřebuje dořešit vlekoucí se, a vlastně už zcela nezajímavý spor o dotaci na Čapí hnízdo, a sekundárně i opozice, která podle hesla čím hůře tím lépe nechá vládnout aktuální sestavu, protože svým antibabišismem si svázala ruce.
Ani Babiš, ani Macinka sami o sobě nejsou představitelé krajní pravice. Ale takoví lidé se pohybují v jejich blízkosti - ať už jsou v případě ministra zahraničí ústřední postava strany, jejíž kult paradoxně nejhorlivěji pěstuje samotný předseda uskupení, nebo v případě premiéra figury poradcovské.
Pokračování antibabišismu minulých let, jak si jej patrně představuje Milion chvilek a také opoziční strany, není adekvátní odpovědí na současnou politickou situaci, kdy v podstatě celý Západ gravituje ke krajní pravici. Tady už nejde o obavu z únosu státu jedním oligarchou. Babiš je paradoxně jak protivník, tak potenciální partner.
579
Diskuse