První primáti se vyvinuli v chladném podnebí, nikoliv v tropickém pralese

8. 8. 2025

S použitím fosilních důkazů a statistického modelování vědci rekonstruovali dávná stanoviště prvních primátů. Jejich zjištění publikovaná v PNAS ukazují na chladné severní podnebí - pravděpodobně v Severní Americe - jako na rodiště linie primátů, s prostředím poznamenaným horkými léty a mrazivými zimami.

"Po celá desetiletí byla myšlenka, že se primáti vyvinuli v teplých tropických lesích, nezpochybňována," řekl Jorge Avaria-Llautureo, hlavní autor na univerzitě v Readingu. "Naše zjištění tento narativ zcela převracejí. Ukázalo se, že primáti se nevynořili z bujných džunglí - přišli z chladného, sezónního prostředí na severní polokouli."

Studie naznačuje, že schopnost přizpůsobit se a migrovat hrála rozhodující roli v přežití a diverzifikaci primátů. Primáti, kteří se přesunuli na větší vzdálenosti, když se místní klima stalo nestabilním - v průměru 561 kilometrů ve srovnání se 137 kilometry u těch v podobně nestabilních zónách - měli větší šanci přežít a dát vzniknout novým druhům.

Vědci předpokládají, že raní primáti se mohli vyrovnat s drsnými zimami hibernací, což je strategie, kterou stále používají moderní trpasličí lemuři na Madagaskaru, kteří se během chladnějších měsíců zahrabávají a spí pod zemí.

Tým zjistil, že primáti kolonizovali tropické deštné pralesy až mnohem později na své evoluční cestě. Jejich migrace sledovala trajektorii z chladných oblastí do mírného podnebí, poté do suchých oblastí a nakonec do dnešních horkých a vlhkých džunglí. Tento environmentální pohyb a s ním spojená potřeba přizpůsobit se pomohly řídit evoluci a speciaci primátů.

Zdroj v angličtině: ZDE