Děsivé důsledky snížení daní na příkladu vysokorychlostní železnice

23. 1. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Ministr dopravy Bednárik (SPD) na iRozhlase říká, že si nemůžeme dovolit vysokorychlostní železnici, jak je naplánovaná, protože by to stálo jeden a půl bilionu korun. Bohužel tam nezazní, že jen kvůli snížení daní fyzických osob při rušení superhrubé mzdy v režii koalice ANO-ODS-SPD za roky 2021, 2022, 2023, 2024 a 2025 celkem vyteklo ze státního rozpočtu už více než půl bilionu korun. Nízkopříjmoví, kteří by mohli vysokorychlostní železnice využívat pro cestování za prací, z toho neměli prakticky nic.

 V současnosti je státní rozpočet kvůli výše zmíněnému snížení daní fyzických osob, na němž vydělali nejvíce lidé s vysokými příjmy, připraven každý rok o 150 miliard korun. Takže na konci roku 2028 to bude téměř bilion. V roce 2035 nejméně dva biliony.

A teď si představte, co by vysokorychlostní železnice představovala pro naši ekonomiku. Lidé z chudých regionů by mohli jezdit do velkých měst do práce, takže by do těch regionů přivezli vyšší mzdy a tamní nemovitosti by mohly být využity k bydlení, fabriky by měly zaměstnance, v úrovni železničního cestování bychom se zařadili po bok vyspělých západních států. Nemluvě o tom, kolik lidí by dostalo práci díky stavění těch železnic, čili mohli by nakupovat a dát prosperitu mnoha dalším.

Co místo toho máme? Posedlost škrtáním, raketově rostoucí ceny nemovitostí (protože těch 150 miliard ročně musí ti lidi někam uložit, což je hlavní důvod hypotéčních orgií a rekordního výprodeje bytů v Praze), rozevírající se propast mezi regiony, hroutící se demokracii.

0
Vytisknout
468

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2026