Rezolutně odmítám nálepkování „ruskou propagandou“
4. 6. 2026 / Daniel Veselý
Fabiano Golgo podrobil jeden z mých textů ke stávající situaci na Ukrajině neúprosnému rozboru s tím, že bezděčně šířím prokremelskou propagandu. Obávám se, že v očích spousty kritických čtenářů už tohle automatické cejchování nepohodlných postojů dávno ztratilo na významu, obdobně jako osočování z antisemitismu v případě Izraele a Palestiny. Jedná se o zcela nepokryté úsilí o diskreditaci tlumočníka nehodících se faktů. Obojího jsem si ve svém profesním životě užil více než dost. Zatímco v prvním případě mi historie dala za pravdu, v druhém případě teprve rozhodne čas.
Pan Golgo měl ovšem v jednom případě pravdu. Když jsem na poslední chvíli text aktualizoval, mylně jsem napsal, že Rusko již zaútočilo na podzemní velitelství ukrajinské armády nadzvukovou střelou Orešnik. Šlo přitom o důrazné varování z úst analytika Anatola Lievena, že by k tomu mohlo dojít. Tuto faktografickou chybu jsem díky Golgovi opravil.
Nechci se znovu vracet k faktografii, neboť jsem k tomuto tématu napsal prakticky vše. Jak už jsem uvedl výše, teprve čas ukáže, zda jsem se ve svém úsudku mýlil, či nikoliv. V tuto chvíli je zcela nabíledni, že obě strany jsou vyčerpané, přičemž Ukrajina je na tom po stránce ekonomické, demografické či materiální mnohem hůře než Rusko.
Jde mi o jinou věc: O podobu debaty o ruské okupaci Ukrajiny v české mediální sféře. Všichni příčetní komentátoři a analytikové se jednomyslně shodli v názoru, že ruská invaze na Ukrajinu je z hlediska mezinárodního práva zcela nelegální a zločinná. Neexistuje pro ni žádná polehčující okolnost. V tomto směru bychom měli být naprosto důslední.
Tuzemské mediální klima však po únoru 2022 ovládl naprosto nekompromisní diskurz. Komentáře a analýzy zachycující širší kontextuální a geopolitický rámec byly zcela vytlačeny na okraj s cejchem šíření prokremelského narativu. To je podle mého úsudku chyba obřích rozměrů.
Vezměme si kupříkladu brutální izraelský zásah v okupované Gaze. Zde se naopak neustále argumentovalo útokem Hamásu na jižní Izrael, k němuž došlo 7. října 2023. Mainstream se však dopustil obdobné chyby jako v případě ruského vpádu na Ukrajinu. Zcela opomněl aspekt neúnosného útlaku Palestinců v Gaze a nezákonnou, dekády trvající okupaci pásma. V obou případech by novináři měli uvádět veškerá fakta, nikoli však účelový výběr dat, nýbrž vykreslení uceleného obrazu těchto událostí.
Jenže v pluralitním a demokratickém prostředí by neměl být legitimní pouze jeden postoj. Ti, kdo hájí vyzbrojování Ukrajiny, a ti, kdo prezentují realistické analýzy, které vyzvedávají geopolitický přesah invaze a okupace, by se měli utkat v ostré, leč korektní diskusi.
Proč tomu tak není? Ruská invaze na Ukrajinu představovala pro drtivou většinu komentátorů totální šok umocněný poměrnou geografickou blízkostí konfliktu. Veřejná debata se ihned zúžila v takřka neprůchodný koridor, kde mohl zaznít pouze jediný hlas: nyní si nemůžeme dovolit luxus akademických debat s různým zabarvením, nyní existuje prostor pouze pro jednotnou názorovou linii. Vnímám to jako oktrojování veřejného diskursu o zásadním geopolitickém tématu dneška.
Spousta Čechů je už ukrajinskou válkou vyčerpána. Někteří z nich bohužel propadají deziluzím a jsou rozčarováni úzkoprsým výkladem nelegální ruské invaze a okupace Ukrajiny. Logicky pak inklinují ke skutečné prokremelské propagandě, kdy Ruskou federaci a Vladimira Putina vnímají jako spasitele konzervativního řádu, tedy světa, který je ještě v pořádku. Jednostranný výklad ukrajinských událostí (nejen) v mediálním mainstreamu otevírá prostor pro dezinformační mašinérii.
Pokud se Fabiano Golgo dopouští argumentačního faulu a svého názorového oponenta obviňuje z bezděčného šíření prokremelské propagandy, veškerá diskuse končí. V tom případě se však k autoritářskému Putinovu režimu blížíme více, než je zdrávo.
Diskuse