Symbol Z, hákový kříž a hranice svobody projevu
16. 7. 2026 / Petr Waniek Horváth
V dubnu 2024 se bývalý politik a botanik Pavel Křivka pohyboval po Pardubicích v mikině s výrazným písmenem Z na hrudi. Pod ním byl nápis v ruštině „Za vítězství“. Policie jeho jednání vyhodnotila jako schvalování zločinu proti míru, tedy podporu ruské agrese vůči Ukrajině. Okresní soud mu uložil šest měsíců odnětí svobody s dvouletým podmíněným odkladem. Krajský soud jeho odvolání zamítl a Nejvyšší soud o dovolání rozhodl 14. července 2026, kdy ho odmítl jako nedůvodné.
Kdo je Pavel Křivka
Křivka není anonymní člověk bez veřejné minulosti. V osmdesátých letech patřil k disidentskému prostředí, angažoval se v ekologických a občanských iniciativách a po roce 1989 krátce působil v komunální politice. Později se věnoval botanice a ochraně přírody, zároveň však zůstal aktivní ve veřejném prostoru. Opakovaně se vyjadřoval k Rusku, geopolitickým tématům i válce na Ukrajině. Právě tato kombinace vzdělání, zkušeností a veřejné angažovanosti byla jedním z důvodů, proč soud odmítl jeho tvrzení, že význam symbolů neznal. Podle soudu šlo o člověka, který si byl dobře vědom toho, jaké sdělení veřejně prezentuje.
Mluvčí soudu Gabriela Tomíčková k tomu uvedla, že nešlo o samotné písmeno, ale o celkový význam sdělení. Kombinace motivů podle ní nepřipouštěla jiný rozumný výklad než podporu ruské vojenské operace. Zároveň připomněla, že význam sdělení nemusí být vyjádřen pouze slovy. Může vyplývat i z použitých symbolů, grafických motivů nebo gest. Rozhodující je jejich význam v konkrétním společenském kontextu a způsob, jakým jsou vnímány veřejností.
Co symbol Z znamená
Písmeno Z je běžnou součástí abecedy. Jeho význam se však po únoru 2022 zásadně proměnil. Objevovalo se na ruské vojenské technice během invaze na Ukrajinu a postupně se stalo vizuální značkou ruské armády i propagandy. Objevovalo se na tancích, uniformách, billboardech i státních akcích. V Rusku se z něj stal symbol podpory takzvané speciální operace. V kombinaci s nápisem „Za vítězství“ jde o sdělení, které je jednoznačné. Nejde o náhodné písmeno, ale o symbol pevně spojený s agresivní válkou.
Historie hákového kříže
Paralela se svastikou je přesná. Hákový kříž byl po tisíce let běžným symbolem v Indii, Persii i Evropě a v mnoha kulturách představoval štěstí, slunce nebo život. Nebyl spojen s násilím ani vyhlazováním. Teprve nacistické Německo mu dalo nový význam. Stal se znakem totalitní ideologie, genocidy a agresivní války. Dnes nikdo neuspěje s tvrzením, že nevěděl, co hákový kříž znamená. Jeho původ je z právního hlediska nepodstatný. Rozhodující je jeho současný význam, který je historicky i společensky jednoznačný.
Stejný princip platí pro symbol Z. Není podstatné, že jde o běžné písmeno. Rozhodující je, že v dnešním kontextu představuje podporu ruské agrese.
Proč je názor na placatou Zemi chráněný, ale podpora agrese ne
Svoboda projevu chrání široké spektrum názorů, včetně omylů, konspiračních teorií nebo tvrzení, že Země je placatá. Takové výroky mohou být nesmyslné, ale samy o sobě neohrožují bezpečnost státu, nevyzývají k násilí a nelegitimizují trestnou činnost. Proto požívají ochrany.
Podpora agresivní války je něco jiného. Schvalování genocidy, válečných zločinů nebo útoku proti suverénnímu státu není pouhým názorem. Jde o podporu činů, které jsou v rozporu s mezinárodním právem. Takové projevy ústavní ochranu nemají. Česká judikatura je v tomto dlouhodobě konzistentní: svoboda projevu končí tam, kde začíná podpora zločinů proti míru.
Proč je důležité tyto projevy právně omezovat
Omezení svobody projevu v těchto případech chrání samotné základy demokratického právního státu. Pokud by bylo možné beztrestně veřejně podporovat agresivní válku, vytvářelo by to prostor pro normalizaci násilí. Veřejný prostor by se mohl stát místem, kde se válečné zločiny prezentují jako legitimní politická volba. To by mělo přímý dopad na soudržnost společnosti i bezpečnost státu.
Bez právních limitů by se podobné projevy mohly šířit obdobně jako propaganda v autoritářských režimech. Vytvářely by tlak na menšiny, uprchlíky i politické odpůrce. Podpora agrese by se mohla stát součástí běžného veřejného diskurzu. To je situace, kterou evropské demokracie odmítají. Svoboda projevu má chránit názor, nikoli sloužit jako nástroj legitimizace násilí.
Proč neexistuje seznam zakázaných symbolů
České právo nestaví posouzení na seznamu zakázaných symbolů, a to záměrně. Stejně jako pojem dobré mravy není vyčerpávajícím způsobem definován, ani seznam zakázaných znaků by nemohl být úplný. Dobré mravy se vždy vykládají pružně podle konkrétní situace a vývoje společnosti. Stejný princip platí pro symboly: jejich význam se mění podle historického okamžiku, společenského kontextu i způsobu použití.
Pevný seznam by nedokázal reagovat na nové symboly, které se objevují. Soudy proto hodnotí skutečný význam sdělení, jeho kontext i dopad. Právo se neřídí katalogem, ale realitou.
Jak je to v Evropě
Česká praxe není výjimkou. V Polsku je trestné propagovat totalitní symboly nebo schvalovat zločiny; podpora ruské agrese je posuzována jako podpora zločinu proti míru. Německo má jednu z nejpřísnějších úprav v Evropě: veřejné užití nacistických symbolů i schvalování genocidy nebo agresivní války je trestné. Německé soudy se již zabývaly i symboly spojenými s ruskou invazí. Na Slovensku je trestné schvalování trestných činů, včetně válečných zločinů. Maďarský trestní zákoník obsahuje ustanovení o schvalování genocidy a zločinů proti lidskosti. Evropská unie dlouhodobě zdůrazňuje, že svoboda projevu není bezbřehá a nechrání projevy podporující zločiny proti míru.
Nebezpečí absolutní svobody slova
Názor, že svoboda slova má být bezmezná, ignoruje realitu moderních konfliktů. Absolutní svoboda by umožnila veřejně schvalovat genocidu, podporovat agresivní válku nebo propagovat terorismus. Demokracie chrání svobodu projevu, ale zároveň chrání společnost před projevy, které legitimizují násilí. Bez těchto hranic by se svoboda slova mohla stát nástrojem silnějších proti slabším.
Co z toho plyne
Symbol Z dnes nese obdobnou logiku jako hákový kříž v době nacismu. Je to znak spojený s agresivní válkou a utrpením. Svoboda projevu chrání názor, nikoli podporu zločinů. Kdo vystupuje ve veřejném prostoru, nese odpovědnost za význam svých sdělení. Nejvyšší soud to v tomto případě jasně potvrdil.
Diskuse