Prezident jako oběť nevyřešeného dědictví Fialovy vlády

15. 7. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta
Zdá se, že si čeští političtí analytici a komentátoři, byť ne všichni, začínají všímat, že premiér Babiš skutečně chce konflikt s prezidentem Pavlem. Už hned po volbách to podle mě bylo jasné. Vládě tohle dokonale vyhovuje. Jak tomu ale čelit, co s tím?

Tento konflikt by zanikl v okamžitě, kdyby Babiš musel bojovat s opozicí schopnou drtit jej u voličů. Současná opozice ale podporu spíše ztrácí. Zdá se, že její vlastní voliči jsou z ní zklamaní. Jak k tomu došlo? Myslím, že paralyzující je dědictví Fialovy vlády. Bylo by jistě logické, kdyby první krok demokratů po podzimních volbách spočíval v sebereflexi, co by uděláno špatně během čtyř let jejich vlády, aby veřejnost jasně viděla, že je naděje v lepší politiku čelící Babišovi. To se nestalo.

Proč se to nestalo? Protože demokraté by se rozhádali, kdo za nese odpovědnost z doby, kdy vládli. Místo toho hledají, co je spojuje, a to je třeba to, že podporují prezidenta, kterému ale sami nemohou pomoci, ačkoli naše demokracie stojí na soutěži politických formací ve volbách do Sněmovny.

Prezident je obětí této celkové frustrace a radost z každého drobného, od skutečných problémů pozornost odvádějícího vítězství, jejím projevem. Babiš a jeho koalice si těžko mohou přát něco lepšího. Mohou tak paradoxně dědictví Fialovy vlády zachovat v jeho plné destruktivitě, zejména pokud jde o daně.

0
Vytisknout
197

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2026