Nový maďarský premiér žádá Polsko o pomoc při obnově vztahů s EU

18. 4. 2026

čas čtení 6 minut

Péter Magyar doufá, že navázání pevnějších vztahů s Polskem pomůže obnovit vazby s Unií po Orbánově vládě

Vítěz maďarských voleb, Péter Magyar, usiluje o navázání zvláštních vztahů s polským premiérem Donaldem Tuskem, aby mohl čerpat ze zkušeností sousední země s obnovou vztahů s EU po letech neliberální vlády.

Od roku 1989 se zdá, že cesty obou zemí mají mnoho společného. Nyní stojí před těmito dvěma středopravicovými, proevropskými lídry náročný úkol obnovit právní stát a zlepšit státní instituce po letech demokratického úpadku a střetů s EU.

 

Lídři spolu hovořili v noci po volbách, kdy radostný Tusk zavolal Magyarovi z Koreje: „Jsem tak šťastný. Myslím, že jsem dokonce šťastnější než vy, víte?“

Tusk řekl novinářům následujícího rána: „Nejprve Varšava, pak Bukurešť, Kišiněv a nyní Budapešť. Tato část Evropy ukazuje, že nejsme odsouzeni ke korupční a autoritářské vládě.“

Viditelně s úlevou dodal: „Spadl mi kamen ze srdce, protože jsem měl obavy až do samého konce.“

Magyar mu komplimenty rychle oplatil. Na tiskové konferenci, kde maďarské vlajky lemovaly vlajky EU, hovořil o „zvláštním vztahu“ s Polskem a jako cíl své první zahraniční cesty v úřadu si vybral Varšavu.

Potvrdil také plány rychle zakročit proti dvěma bývalým polským ministrům, kteří se v Budapešti skrývají před stíháním za údajné zneužití moci, a řekl, že by neměli „chodit nakupovat nábytek do Ikey, protože tu nezůstanou dlouho“. Ministři působili v pravicové polské vládě Práva a spravedlnosti (PiS), která v roce 2023 ztratila moc ve prospěch Tuskova Občanského bloku.

V pátek vyšlo najevo, že nový parlament by mohl být ustaven a Magyar by mohl složit přísahu 9. května, což EU slaví jako „Den Evropy“.

Partnerství mezi těmito dvěma lídry by mohlo hrát klíčovou roli při návratu Budapešti do hlavního proudu evropské politiky.

Jakmile Magyar nahradí odstupujícího lídra Viktora Orbána v Evropské radě, stane se Tusk nejzkušenějším lídrem u jednacího stolu. Jeho podpora a rady by se mohly ukázat jako užitečné při jednáních s blokem.

V pátek vedli úředníci EU první neformální rozhovory s nastupující administrativou v Budapešti. Brusel bude chtít, aby Magyar zrušil maďarské blokování půjčky ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu a souhlasil s novými sankcemi proti Rusku jako raným signálem politického přeskupení.

Od Maďarska se také očekává, že splní několik podmínek týkajících se jeho institucí, soudního systému, boje proti korupci, azylových zákonů a akademických svobod.

V zákulisí již polští a maďarští úředníci diskutují o tom, jak by se nedávné snahy Polska o zvrácení let neliberální vlády mohly uplatnit v Maďarsku.

V roce 2023 Občanská koalice svrhla pravicově populistickou stranu PiS a podařilo se jí úspěšně uvolnit miliardy zmrazených prostředků EU.

Neformální rozhovory, zahájené počátkem roku 2026, několik měsíců před volbami, se „v podstatě týkaly záchrany co největšího množství toho, co by jinak pod Orbánem bylo ztraceno“, uvedl jeden z vysokých polských úředníků zapojených do procesu.

Čas však běží, protože Maďarsko bude muset do konce srpna splnit své „supermilníky“, aby získalo přístup k první tranši ve výši 10,4 mld. EUR. Zhruba 2,12 mld. EUR již bylo trvale ztraceno.

Polští úředníci, kterým byla zaručena anonymita, aby mohli hovořit o důvěrném procesu, uvedli, že doufají v rychlý pokrok, ale svým maďarským partnerům sdělili, že „sliby nebudou stačit; budou muset skutečně něco změnit – a to rychle“.

Jeden ze zdrojů uvedl: „V těchto jednáních vždy hraje roli politický prvek, ale nelze obejít skutečnost, že jejich dokumentace bude muset být v pořádku.“

Magyarovo drtivé vítězství a ústavní dvoutřetinová většina v parlamentu by měly tento proces usnadnit ve srovnání s Polskem, kde změny zmařila hrozba veta ze strany opozičních prezidentů, ale i tak to „bude vyžadovat práci 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby se to stihlo včas,“ uvedli.

Ačkoli maďarský prezident nemá podobně dalekosáhlé pravomoci, Magyar již vyzval Tamáše Sulyoka, blízkého Orbánova spojence, aby odstoupil, jinak bude odvolán z funkce, protože nechce riskovat a chce symbolicky přerušit vazby s režimem.

Magyarův slib připojit se k Evropské prokuratuře a vyšetřovat korupci a podvody během Orbánových 16 let u moci je rovněž považován za klíčový prvek změn. Polsko vypracovalo svou žádost o připojení k EPPO hned první den nové vlády.

Adam Bodnar, polský ministr spravedlnosti do července loňského roku, uvedl, že skutečnost, že jednání probíhala ještě před složením přísahy Magyarovy vlády, není překvapivá.

„Na první den vlády se vlastně nečeká,“ řekl. „S Komisí jsme měli určité kontakty v podstatě dva týdny před sestavením vlády, takže se vsadím, že Magyarovi lidé už jsou na lince … a přemýšlejí, jak to lze provést.“

Díky dvoutřetinové většině „když předloží akční plán, budou schopni skutečně splnit vše, co v něm slíbili. My jsme to nedokázali… a proto nám nezbývá než hledat někdy docela akrobatická řešení.“

Některé z polských problémů by však mohly být pro Maďarsko stále relevantní, protože úředníci se snažili reformovat systémy, v nichž bují neliberalismus, řekl Bodnar.

„Můžete reformovat instituce, dosadit nové soudce nebo vypsat výběrová řízení na nejvyšší pozice, ale nakonec tu stále budou lidé, kteří jsou součástí systému už 16 let a nelze je nahradit ze dne na den,“ řekl. „Vždy tedy vyvstává otázka, jaký vliv bude mít [Orbánova éra] na mentalitu státních úředníků, státních zástupců a soudců.“


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
347

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2026