20. 4. 2026
Trhy začínají být trochu nervózní, protože prezident Donald Trump vede šestadevadesátihodinovou válku s Islámskou republikou Írán, která se blíží ke svému sedmému týdnu. Aby čelil škodám na nestabilních trzích, prezident opakovaně využíval svou pozici lídra svobodného světa k uklidnění těchto úzkostných trhů, čímž si v této válce zahájené z vlastního rozhodnutí získal čas a více manévrovacího prostoru.
Křehké období příměří má už jen týden, než se něco může vyhrotit.
Írán oznámil, že Hormuzský průliv, který se stal středem gravitace v íránské válce (což činí tento konflikt nejen regionálním, ale skutečně globálním), je otevřen pro podnikání. Na počátku konfliktu Íránci fakticky zablokovali tuto klíčovou vodní cestu, čímž destabilizovali celou světovou ekonomiku.
Několik médií v pátek ráno informovalo, že Hormuzský průliv je otevřen pro komerční lodní dopravu, což přichází po příměří spojeném s izraelskou válkou proti Íránem podporovaným bojovníkům Hizballáhu v Libanonu a současně s probíhajícími jednáními mezi USA a Íráncem o tom, jak nejlépe ukončit Trumpovu válku.
Mezitím protiblokáda Hormuzského průlivu, kterou americké námořnictvo zavedlo začátkem tohoto týdne, zůstává plně v platnosti, navzdory jasnému íránskému pokusu o deeskalaci.
Přesto Íránci uplatňují větší kontrolu nad tokem zboží Hormuzským průlivem než kdy dříve.
Podle současného paradigmatu vnuceného Islámskou republikou musí lodě proplující Hormuzským průlivem koordinovat s Íránem pro bezpečný průjezd. Írán zakazuje vstup do svých vod jakýmkoli vojenským plavidlům. Veškerý tranzit je omezen na bezpečné pruhy schválené Íránem, které vedou nezbytnou civilní dopravu vodami nebezpečně blízkými íránskému území.
Navzdory oznámení to nevypadá, že by došlo k nějakým skutečným změnám, které by odblokovaly obchod přes Hormuzský průliv. Zdá se, že je to spousta mediálních nesmyslů.
A tyto mediální spekulace podpořil čtyřicátý sedmý americký prezident, který si je dobře vědom, že musí použít všechny možné taktiky, aby zabránil explozi cen ropy na katastrofální maxima (což hrozí od začátku prezidentovy války).
Pokud by cena ropy dosáhla maxim, kterých se mnozí analytici obávali, škody na americké ekonomice by byly katastrofální – a ponechaly by otevřenou pravděpodobnost, že prezidentova strana prohraje nadcházející volby do Kongresu, což by Trumpa učinilo zranitelným vůči útokům Demokratické strany (a možnému impeachmentu, v závislosti na tom, jak velké bude jejich vítězství letos v listopadu).
Od začátku konfliktu Trump opakovaně přeháněl pokrok diplomatických jednání, aby se vyhnul úplné ztrátě trhů.
Kvůli zprávám o tajných napjatých jednáních mezi Trumpem a Íránci a tvrzeních, že Íránci znovu otevírají Hormuzský průliv (alespoň do konce příměří), ceny ropy během jednoho kroku klesly přibližně o 10–13 procentních bodů. Ropa Brent klesla na 80 dolarů, zatímco globální trhy prudce vzrostly.
Je to proto, že Hormuzský průliv přenáší přibližně 20 % světových ropných toků a i částečné znovuotevření by bylo velkou úlevou pro napjatý globální dodavatelský řetězec.
Nedávné prohlášení saúdského ministra financí Muhammada Ad-Džadáana zdůraznilo rozdíl mezi papírovými trhy a fyzickými/datovanými cenami Brentu, které odhaduje až na 160 dolarů za barel.
Saúdský ministr financí ukazoval rozpor mezi omezenou fyzickou dodávkou ropy na trhu a obchodování s futures, což je rozpor, který se Trump zoufale snaží zmanipulovat svými přeháněními a dezinformacemi o vyhlídkách na deeskalaci.
Blokáda Hormuzského průlivu a škody na klíčových výrobních zařízeních po celém Blízkém východě jsou natolik závažné, že dojde k extrémnímu celosvětovému nedostatku důležitých produktů, nejen ropy a zemního plynu, ale také zemědělských produktů, prekurzorů potřebných pro výrobu polovodičů a dalších základních komodit.
Tyto události následně vytvoří ekonomické tlaky na zmíněná odvětví, způsobí další ekonomickou bolest lidem všude a povedou k vážným politickým otřesům.
Mnozí v západních médiích naznačují, že nedávné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu bylo nějakým způsobem příčinou tohoto náhlého deeskalování. Koneckonců Íránci trvali na tom, že jakýkoli mírový návrh mezi nimi a Spojenými státy zahrnuje jako předpoklad ukončení nepřátelství mezi Izraelem a Hizballáhem v jižním Libanonu.
Nyní, když Izraelci souhlasili s nominálním příměřím, Íránci činí prohlášení o znovuotevření Hormuzského průlivu. Teherán tvrdí, že pokud bude příměří mezi Izraelem a jejich teroristickým proxy Hizballáhem zachováno, budou i nadále umožňovat tok zboží a služeb přes Hormuzský průliv (avšak za jejich podmínek).
To všechno je ale jen na oko. Změna v mocenské dynamice již nastala. Írán fakticky ovládá Hormuzský průliv. Mezitím Američané nadále zaplavují oblast dalšími vojáky, letadly a válečnými loděmi – a přitom udržují maximální tlak proti Islámské republice. Pravděpodobnost, že toto příměří, které má skončit za týden, povede k trvalému míru mezi Spojenými státy a Islámskou republikou, je nízká.
Místo toho sledujete soupeření prezidentské manipulace s trhem, které se střetává s realitou toho, jak vypadá íránská vojenská kontrola nad jedním z nejdůležitějších globálních tranzitních úzkých hrdel.
Na rozdíl od Trumpova ambivalentního postoje k této věci zůstává faktem, že ani jeho vláda, ani mnoho dalších vlád nejsou ochotny přijmout takovou íránskou kontrolu nad Hormuzským průlivem, jakou dnes Teherán prokazuje.
Trumpova deeskalační rétorika spolu s jeho neustálými tvrzeními, že je blízko dohody, pravděpodobně není upřímná. Jsou to opatření, která mají jeho silám získat čas na přípravu většího útoku na íránské pobřeží a zabránit trhům v upřímné reakci na skutečně hrozné události na Blízkém východě.
Válka pravděpodobně bude brzy pokračovat – a dokonce eskalovat – právě proto, že Íránci dnes mají tak pevnou kontrolu nad Hormuzským průlivem.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse