Krize na Blízkém východě: Kuvajt hlásí útok raketami a drony, zatímco Trump tvrdí, že v této válce „všechno dobře dopadne“

1. 6. 2026

 

Americké síly v posledních týdnech pomohly desítkám obchodních plavidel proplout Hormuzským průlivem, uvádí New York Times s odvoláním na americké úředníky.

Centrální velitelství USA provedlo za poslední tři týdny průlivem asi 70 obchodních lodí, uvedl jeden z úředníků pod podmínkou anonymity. Úředníci uvedli, že většina plavidel vypnula své transpondéry, aby se vyhnula detekci.

Úředníci odmítli sdělit, jaký typ plavidel proplouval a jakou trasu zvolily. Lodě proplouvající v blízkosti Íránu bez íránského souhlasu čelí hrozbě útoku. Analytici v oblasti námořní dopravy uvedli, že plavby pod vedením USA se zdají sledovat trasy, které jsou blíže k Ománu.

Před válkou proplouvalo úžinou denně více než 100 obchodních lodí. Vzhledem k tomu, že plavby pod vedením USA probíhají s vypnutými transpondéry, analytici námořní dopravy uvedli, že nemohou nezávisle ověřit, kolik plaveb se uskutečnilo.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baqaei uvedl, že v současné době neprobíhají s Spojenými státy žádné rozhovory ohledně podrobností teheránského jaderného programu.

„Víme, kdy je nutné jednat v jaderných záležitostech. O detailech jaderného spisu se nevedou žádná jednání. V této fázi je naší prioritou ukončení války,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Baqaei na týdenní tiskové konferenci.

Íránské ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že příměří v Libanonu zůstává podmínkou pro dohodu s USA

Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že příměří v Libanonu zůstává klíčovou podmínkou pro jakoukoli dohodu se Spojenými státy.

„Trváme na tom, že příměří v Libanonu je nezbytnou podmínkou pro jakoukoli dohodu zaměřenou na ukončení války,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Esmaeil Baqaei na týdenní tiskové konferenci, zatímco Izrael rozšiřuje svou ofenzivu v Libanonu.

Zpoždění diplomatického procesu směřujícího k ukončení války mezi USA a Íránem lze vysvětlit nedostatkem důvěry, protichůdnými postoji Washingtonu a útoky Izraele na Libanon, uvedl Baqaei.

„Jednání začala uprostřed silné podezřívavosti a nedůvěry a výměna zpráv probíhá v této atmosféře,“ řekl.

„Druhá strana neustále mění své názory a předkládá nové nebo protichůdné požadavky... je přirozené, že tato situace prodlouží jednání,“ řekl a dodal, že Teherán považuje izraelské akce v regionu, včetně Libanonu, za neoddělitelné od USA.

S odkazem na noční údery USA na Írán Baqaei uvedl, že „agresivní akce USA“ představují porušení příměří a vedly Írán k útoku na pozice v Kuvajtu, odkud útok USA vycházel. Řekl, že Írán „přijme veškerá opatření, která považujeme za nezbytná k obraně íránské národní bezpečnosti,“ informovala agentura AFP.

Izraelský premiér oznámil, že nařídil údery na jižní předměstí Bejrútu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Katz dnes uvedli, že nařídili údery na předměstí Dahiyeh v Bejrútu. Dahiyeh je baštou Hizballáhu v libanonském hlavním městě.

„Vzhledem k opakovaným porušením příměří v Libanonu teroristickou organizací Hizballáh a útokům na naše města a občany nařídili premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Izrael Katz izraelským ozbrojeným silám (IDF) zaútočit na teroristické cíle ve čtvrti Dahiyeh v Bejrútu,“ uvádí společné prohlášení Netanjahua a Katze.

Když Írán zaútočil na Kuvajt, zveřejnil video zachycující odpálení balistické rakety.

Na začátku videa je detailní záběr na něco, co vypadá jako nálepka na těle rakety, na které je vyobrazen pohmožděný americký prezident Donald Trump, jak telefonuje a žádá o pomoc, a to na pozadí „uzavřeného“ Hormuzského průlivu. Podtitulek zní: „Dokud poslední americký voják neopustí region.“

Video bylo sdíleno na kanálech spojených s íránským režimem, včetně oficiálního Telegramu IRGC.

Rada bezpečnosti OSN se chystá v pondělí uspořádat mimořádné zasedání, aby se zabývala boji v Libanonu.

O zasedání požádala Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nic neospravedlňuje současné výrazné eskalace v jižním Libanonu“, a vyzval k ukončení bojů.

Libanon byl vtažen do války na Blízkém východě 2. března, když Hizballáh vystřelil rakety na Izrael jako odvetu za zabití nejvyššího íránského vůdce americko-izraelskými silami. Příměří, které mělo zastavit boje mezi Izraelem a Hizballáhem, začalo 17. dubna, ale nikdy nebylo dodržováno. Obě strany se denně navzájem obviňují z porušování příměří a ospravedlňují své útoky údajnými porušeními druhé strany.

O víkendu Benjamin Netanjahu slíbil, že postoupí hlouběji do Libanonu, a označil nedělní operaci za „dramatický obrat“ v kampani proti Hizballáhu.

Řada médií informovala, že v neděli hovořil americký ministr zahraničí Marco Rubio s libanonským prezidentem Josephem Aounem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o probíhajících diplomatických jednáních a tvrdil, že Hizballáh musí jako první zastavit své útoky.

Libanonský prezident Joseph Aoun uvedl, že jeho země čelí „brutální a zavrženíhodné izraelské agresi“, poté co Izrael zintenzivnil svou ofenzívu proti Hizballáhu dobytím středověkého hradu Beaufort.

Aoun odsoudil izraelskou ofenzívu v příspěvku na X a slíbil, že „bude usilovat o ukončení utrpení libanonského lidu, a zejména lidí na jihu“.

Nad středověkým hradem Beaufort v jižním Libanonu vlaje izraelská vlajka. Fotografie: AFP/Getty Images

Evropští lídři odsoudili rozšiřující se izraelský vpád do Libanonu poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že se do země dostane ještě hlouběji.

Izrael tvrdí, že se zaměřuje na Hizballáh, který má silné politické zastoupení v jižním Libanonu a vystřelil tisíce raket a dronů na severní Izrael. Izraelská kampaň donutila více než milion lidí opustit své domovy, přičemž bylo zabito 3 300 lidí, včetně desítek dětí.

Ceny ropy v pondělí v Asii vzrostly o přibližně 2 %, protože nedostatek pokroku v jednáních mezi USA a Íránem udržoval obchodníky v napětí.

Nové útoky mezi USA a Íránem posunuly cenu ropy Brent o 2,1 % nahoru na 93,02 USD za barel, zatímco americká ropa přidala 2,6 % na 89,61 USD.

Trump je pod tlakem, aby znovu otevřel Hormuzský průliv a snížil ceny benzínu před listopadovými volbami do Kongresu, protože američtí voliči projevují rostoucí frustraci z rostoucích cen. Zároveň čelí potenciálnímu odporu ze strany íránských jestřábů ve své vlastní straně kvůli jakýmkoli ústupkům vůči Teheránu.

Obě strany se nadále neshodují v několika dalších otázkách, jako jsou požadavky Teheránu na zrušení sankcí a uvolnění desítek miliard dolarů z příjmů z íránské ropy zmrazených v zahraničních bankách.

Bez trvalé diplomatické dohody – a s napětím v Hormuzském průlivu, které je stále vysoké – budeme pravděpodobně svědky pokračujících porušení příměří, říká Danny Citrinowicz, bývalý šéf íránské pobočky izraelské vojenské rozvědky.

Citrinowicz, který je nyní externím spolupracovníkem Atlantické rady, říká, že ani USA, ani Írán zřejmě neusilují o návrat k otevřené válce, ale riskují „krizi, kterou původně žádná ze stran nechtěla“, pokud budou tyto konfrontace a chybné odhady pokračovat.

Jinými slovy, největším nebezpečím nemusí být záměrné rozhodnutí jít do války, ale postupná eskalace vyvolaná opakujícími se incidenty ve stále nestabilnějším prostředí.“

Výměna úderů mezi USA a Íránem odráží křehkost současného příměří, které bylo opakovaně porušováno, i když se američtí a íránští představitelé snaží vyjednat dohodu o jeho prodloužení.

Írán si udržuje kontrolu nad Hormuzským průlivem, čímž narušuje globální dodávky energie, protože pětina veškeré obchodované ropy a zemního plynu kdysi procházela úzkým ústí Perského zálivu. USA nadále prosazují vlastní blokádu průlivu a vyvíjejí tlak na Teherán, aby dosáhl dohody.

Obě strany trvají na tom, že pokračují v jednáních, zejména ohledně íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Donald Trump se v pátek sešel s poradci, ale dosud se nerozhodl, zda přistoupí k dohodě o prodloužení příměří a znovuotevření průlivu. Írán uvedl, že dohoda nebyla dokončena.

Z průlivu se podařilo proplout jen několika lodím, ale tlak na globální dodávky energie i chemických hnojiv, který vyvolal obavy z nedostatku potravin, přetrvává. Oblast Perského zálivu produkuje 30 % chemických hnojiv obchodovaných na celém světě.

Evropští lídři odsoudili rozšiřující se izraelský vpád do Libanonu poté, co jeho armáda dobyla středověký hrad Beaufort a izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že postoupí ještě hlouběji do země.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k ukončení bojů a uvedl, že „nic neospravedlňuje současné výrazné eskalace v jižním Libanonu“. Ministr zahraničí této země, Jean-Noel Barrot, požádal o svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN na pondělí.

Ministři zahraničí Velké Británie a Německa se připojili k Francii v odsouzení nové operace. Britka Yvette Cooperová vyzvala k dodržování příměří, které platí od dubna mezi Izraelem a Íránem podporovaným Hizballáhem. Příměří zprostředkované USA s cílem zastavit boje mezi oběma stranami bylo dodržováno jen zřídka.

Netanjahu označil nedělní dobytí hradu Beaufort za „dramatický obrat“ v kampani proti Hizballáhu. Izraelské síly používaly hrad Beaufort, známý také jako Qalaat al-Shaqif, jako základnu během své předchozí dvacetileté okupace jižního Libanonu, která skončila v roce 2000.

Z hradu je výhled na celý Libanon a do severního Izraele. Byl postaven jako křižácký hrad kolem 12. století a později ho obsadila Saladínova jeruzalémská armáda, Osmané, Francouzi a Organizace pro osvobození Palestiny.

Netanjahu poukázal na historický význam hradu, který armáda poprvé obsadila v roce 1982, a označil ho za „symbol hrdinského boje našich bojovníků“.

Někteří odborníci však zpochybnili strategický význam tohoto dobytí a uvedli, že se jednalo spíše o PR tah.

Přítomnost armády v této oblasti nevyřeší problém s Hizballáhem, řekla agentuře Associated Press Orna Mizrahi, bývalá zástupkyně ředitele izraelské Rady národní bezpečnosti. „V operacích jim způsobujeme škody, ale zároveň musíme usilovat o politické a diplomatické řešení,“ uvedla Mizrahi.

Evropští lídři odsuzují prohlubující se izraelský vpád do Libanonu

Izrael uvedl, že v pondělí brzy ráno byl zachycen „raketa, která byla odpálena z libanonského území“.

IDF uvedla, že k zachycení došlo poté, co zazněly poplachy v „několika oblastech severního Izraele“.

Izrael v posledních dnech rozšířil své vpády do jižního Libanonu v rámci probíhající války proti Hizballáhu podporovanému Íránem. Pokračující operace vyhnaly z domovů více než milion lidí a zanechaly tisíce mrtvých, a to navzdory formálnímu příměří, které mezi oběma stranami platí od dubna.

Ve svém pondělním ranním prohlášení oznamujícím víkendové údery na Írán uvedlo americké centrální velitelství (Centcom), že tato akce byla reakcí na „sestřelení amerického dronu MQ-1“.

V neděli íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že sestřelily dron MQ-1 nad svými „teritoriálními vodami“.

Prohlášení, o kterém informovala íránská média, popsalo bezpilotní letoun jako „nepřátelský“ a uvedlo, že byl sestřelen poté, co vletěl do íránských teritoriálních vod.

Centcom v pondělí uvedl, že americký bezpilotní letoun operoval „nad mezinárodními vodami“.

Poslední přestřelka mezi USA a Íránem představuje třetí závažné porušení příměří, na kterém se obě strany dohodly v dubnu.

K této dohodě došlo po téměř šesti týdnech násilného konfliktu, který začal, když USA a Izrael v únoru zahájily útoky na Írán, při nichž byl zabit nejvyšší vůdce země ajatolláh Alí Chameneí.

Od té doby příměří z velké části platilo, zatímco Trumpova administrativa využila blokádu lodí v Hormuzském průlivu k nátlaku na Írán, aby souhlasil s trvalejší mírovou dohodou, která by znovu otevřela tuto životně důležitou vodní cestu a vyřešila obavy ohledně jaderného programu Teheránu.

7. května však USA a Írán zahájily přestřelku, čímž otestovaly pevnost příměří. Írán obvinil USA z porušení příměří tím, že zaútočily na dvě lodě v Hormuzském průlivu a na civilní oblasti, zatímco USA trvaly na tom, že útok byl odvetou poté, co byly napadeny tři americké torpédoborce.

Minulý týden pak USA uvedly, že zaútočily na odpalovací rampy raket a lodě, které se pokoušely klást miny.

V obou předchozích případech USA trvaly na tom, že provedená akce byla omezená a neznamenala konec příměří s Íránem.

Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že zaútočily na leteckou základnu, kterou USA využily k útoku na ostrov Sirik v jižním Íránu, podle prohlášení v íránských médiích.

Ostrov Sirik se nachází v Hormuzském průlivu. IRGC uvedly, že USA se zaměřily na telekomunikační věž na ostrově.

Další informace od kuvajtské armády, která oznámila, že její protivzdušná obrana zachycuje útoky raket a dronů.

„Generální štáb armády by rád upozornil, že jakékoli zvuky výbuchů, které jsou slyšet, jsou výsledkem toho, že systémy protivzdušné obrany zachycují tyto nepřátelské útoky.“

Státní tisková agentura Kuna informovala, že v celé této zemi v Perském zálivu zněly sirény.

USA sdělují, že o víkendu zasáhly íránské radarové a velitelské základny

Centrální velitelství USA (Centcom) uvedlo, že o víkendu zasáhlo cíle v Íránu, a to v prohlášení, které přišlo jen několik minut poté, co Kuvajt oznámil, že je pod útokem.

USA označily své akce za „sebeobranu“ a uvedly, že zasáhly íránské „radarové a velitelské základny pro drony v Goruku, Íránu a na ostrově Qeshm“.

Centcom uvedl, že útok byl reakcí na „agresivní íránské akce“, včetně „sestřelení amerického dronu MQ-1, který operoval nad mezinárodními vodami“.

Údery USA znamenají již třetí porušení příměří mezi Íránem a Amerikou od jeho uzavření na začátku dubna. V obou předchozích případech Teherán a Washington bagatelizovaly význam výměny úderů a příměří mohlo pokračovat.

K nejnovější akci dochází uprostřed bouřlivých diplomatických sporů mezi Trumpovou administrativou a íránským vedením o zajištění trvalého příměří a obnovení lodní dopravy v Hormuzském průlivu.

Kuvajtská armáda uvedla, že protivzdušná obrana země v současné době zachycuje nepřátelské raketové a dronové útoky poté, co USA oznámily, že o víkendu provedly údery na radarové a řídící stanice v Íránu. Kuvajtská státní média informovala, že v pondělí ráno zněly po celé zemi sirény.

Několik minut poté, co Kuvajt oznámil, že je pod útokem, americké centrální velitelství (Centcom) uvedlo, že o víkendu provedlo „údery na íránské radarové a velitelské a řídící stanice pro drony“.

Tyto promyšlené a cílené údery se odehrály v sobotu a v neděli v reakci na agresivní íránské akce, mezi něž patřilo sestřelení amerického dronu MQ-1, který operoval nad mezinárodními vodami. Americké stíhací letouny rychle reagovaly zničením íránské protivzdušné obrany, pozemní řídící stanice a dvou útočných dronů, které představovaly jasnou hrozbu pro lodě plující regionálními vodami.“

Kuvajt byl jednou z řady zemí Perského zálivu, které čelily několik týdnů odvetným útokům ze strany Íránu poté, co USA a Izrael v únoru zahájily válku. Příměří uzavřené mez