EU zvažuje odvetná opatření proti Trumpovu „vydírání“ v podobě cel ohledně Grónska

19. 1. 2026

 

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval své kolegy, aby aktivovali mocný nástroj EU proti nátlaku – obecně známý jako „velká bazuka“ –, pokud Trump své hrozby zavedením cel uskuteční, informovala francouzská média s odvoláním na jeho tým.

Po skončení jednání oznámil předseda Evropské rady António Costa mimořádný summit EU, který se pravděpodobně uskuteční ve čtvrtek. EU podle něj projevila „ochotu bránit se proti jakékoli formě nátlaku“.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že Trumpova cla by byla chybou, a nizozemský ministr zahraničí David van Weel označil hrozby amerického prezidenta vůči spojencům za „vydírání“, zatímco reakce evropských lídrů se nadále hromadily.

Zákon proti nátlaku, který dosud nebyl nikdy použit, umožňuje EU uvalit represivní ekonomická opatření na zemi, která se snaží vynutit si změnu politiky.

Podle diplomatických zdrojů EU zvažovala obnovení balíčku proticel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur, který byl vypracován v reakci na předchozí ekonomické hrozby Donalda Trumpa, ale byl pozastaven poté, co obě strany loni v létě uzavřely obchodní dohodu. Opatření by uvalila cla na americká auta, průmyslové zboží, potraviny a nápoje.

Velvyslanci 27 členských států EU se v neděli sešli na mimořádném zasedání poté, co Trump pohrozil cly na šest zemí EU plus Spojené království a Norsko.

EU však zůstává daleko od dohody o odvetných opatřeních proti Trumpovi. „V současné době není otázka nasazení ACI [nástroje proti nátlaku] nebo jakéhokoli jiného obchodního nástroje proti USA,“ uvedl diplomat EU. Protiopatření v hodnotě 93 miliard eur jsou pozastavena do 6. února a několik zdrojů zdůraznilo touhu po dialogu s USA.

Jiný diplomat EU uvedl, že situace je považována za velmi vážnou: „Panovala jasná a široká shoda, že Evropa a EU nemohou začít porušovat klíčové principy mezinárodního řádu, jako je územní celistvost.“ Ve společném prohlášení tyto země uvedly, že jejich vojenské cvičení Arctic Endurance pod vedením Dánska je závazkem k posílení bezpečnosti „jako společného transatlantického zájmu“ a „nepředstavuje pro nikoho žádnou hrozbu“.

Trump obvinil země, které v uplynulém týdnu vyslaly vojáky na Grónsko, že hrají „velmi nebezpečnou hru“ a uvedl, že od 1. února budou podléhat 10% clu, které se od 1. června zvýší na 25 %.

V sobotním příspěvku na Truth Social Trump uvedl, že cla budou uvalena „do doby, než bude dosaženo dohody o úplném a celkovém odkupu Grónska“, které je převážně autonomním územím patřícím k Dánsku.

Hrozby vůči Grónsku vrhly dlouhý stín na NATO a zpochybnily obchodní dohodu mezi EU a USA, kterou blok podepsal s Trumpem loni v srpnu. Předseda největší frakce Evropského parlamentu, středopravicové Evropské lidové strany, Manfred Weber, v sobotu na Twitteru uvedl, že „v této fázi není schválení možné“, k čemuž již dospěli socialisté a zelení poslanci Evropského parlamentu.

Ratifikace dohody, která by snížila cla EU na některé americké zboží na nulu, se očekávala do února.

Macron v sobotu uvedl, že Evropa nezmění svůj postoj k odporu proti převzetí Grónska Spojenými státy, a prohlásil: „Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani kdekoli jinde na světě, když se setkáme s takovými situacemi.“

Ve společném prohlášení vedoucí představitelé EU Ursula von der Leyenová a António Costa uvedli, že cla „naruší transatlantické vztahy a hrozí nebezpečnou sestupnou spirálou“. Oba byli v Paraguayi, kde podepisovali obchodní dohodu se čtyřmi jihoamerickými zeměmi v bloku Mercosur, a byli podle všeho zaskočeni Trumpovými nejnovějšími hrozbami.

Meloni, jedna z nejsilnějších Trumpových spojenců v EU, řekla novinářům v Soulu, že s ním mluvila „a řekla mu, co si myslí“, a navrhované sankce označila za „chybu“.

Finský prezident Alexander Stubb, který se s Trumpem sblížil díky společné lásce k golfu, uvedl, že evropské země stojí jednotně za Dánskem a Grónskem. „Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou sestupnou spirálu,“ napsal na X.

Německý vicekancléř Lars Klingbeil uvedl, že jeho země bude vždy USA pomáhat při hledání společných řešení, ale „nenecháme se vydírat a Evropa zareaguje“.

Mluvčí Bundeswehru v neděli uvedl, že průzkumná mise v Grónsku byla dokončena podle plánu, poté co německý deník Bild informoval, že německé jednotky se vrací domů.

Mluvčí britské vlády, ministryně kultury Lisa Nandy, uvedla, že Trumpovo rozhodnutí o clech je „zcela nesprávné“, ale odmítla sdělit, zda Spojené království přijme vlastní protiopatření.

Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že invaze USA do Grónska by učinila Vladimira Putina „nejšťastnějším mužem na Zemi“, protože by legitimizovala pokus ruského prezidenta o invazi na Ukrajinu a znamenala by „zánik NATO“.

Sánchezův rozhovor pro deník La Vanguardia, který byl zveřejněn v neděli, ale zřejmě byl veden před Trumpovou poslední hrozbou, odráží širokou evropskou podporu dánského území.

Po Trumpově výpadu napsala nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová na Twitteru: „Čína a Rusko si to musí užívat.“ Dále uvedla: „Pokud je ohrožena bezpečnost Grónska, můžeme to řešit v rámci NATO. Cla mohou způsobit ochuzení Evropy a Spojených států a podkopat naši společnou prosperitu.“

Kallas varovala před tím, aby nás tento spor „odváděl od našeho hlavního úkolu, kterým je pomoc při ukončení ruské války proti Ukrajině“.

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který byl minulý týden ve Washingtonu na jednáních o Grónsku, uvedl, že Trumpovo oznámení bylo překvapením po „konstruktivních“ jednáních s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem. „Účelem zvýšené vojenské přítomnosti v Grónsku, o které prezident hovoří, je posílení bezpečnosti v Arktidě,“ napsal Rasmussen.

Trumpova nejnovější hrozba podtrhuje zdánlivě nemožný úkol spojenců uklidnit Trumpa, aniž by Grónsko postoupili USA. Trump kritizoval motivy zemí, které vyslaly vojáky do Grónska ve jménu zvýšení bezpečnosti, a zároveň se posmíval Dánsku, že nedělá dost pro obranu tohoto území. „Čína a Rusko chtějí Grónsko a Dánsko s tím nemůže nic dělat. V současné době mají na ochranu dva psí spřežení, z nichž jedno bylo přidáno nedávno,“ napsal.

Dánsko minulý týden oznámilo, že zvyšuje svou vojenskou přítomnost na ostrově, zatímco vojáci ze sedmi dalších zemí, na které se cla vztahují, odjeli do Grónska na krátkou průzkumnou misi, jejímž cílem bylo mimo jiné ukázat USA, že evropští členové NATO berou bezpečnost Arktidy vážně.

Tyto hrozby představují pro NATO „existenciální krizi“, uvedl jeden bývalý představitel transatlantické aliance. Robert Pszczel, nyní vedoucí pracovník Centra pro východní studia ve Varšavě, napsal na X: „Předstírat, že se nejedná o existenční krizi pro NATO, již není možné ani žádoucí.

„Hrozby současné americké administrativy vůči spojencům [USA] a použití ekonomického vydírání jsou přímým porušením článků 1 a 2 Severoatlantické smlouvy,“ napsal s odkazem na části dohody o mírovém urovnání sporů mezi spojenci a podpoře „mírových a přátelských mezinárodních vztahů“.

Předseda výboru Evropského parlamentu pro obchod Bernd Lange uvedl, že EU musí aktivovat svůj nástroj proti nátlaku, zákon, který umožňuje rozsáhlé ekonomické sankce v reakci na nepřátelské akce jiného státu.

Nástroj proti nátlaku, původně koncipovaný jako reakce na Čínu, umožňuje EU přijmout rozsáhlá represivní opatření proti zemi, která se snaží použít ekonomický nátlak, jako jsou cla nebo omezení investic.

Lange, německý sociální demokrat, uvedl, že Trump využívá obchod jako nástroj politického nátlaku, a dodal: „EU nemůže jednoduše pokračovat jako dosud.“

Zdroj v angličtině ZDE