Krize na Blízkém východě: Netanjahu tvrdí, že Izrael při útoku na íránské plynové pole jednal samostatně, a popírá, že by „vtáhl“ USA do války

19. 3. 2026

 
Francie oznámila, že zdvojnásobí humanitární pomoc Libanonu na 20 milionů dolarů
Francie zdvojnásobí svou humanitární pomoc Libanonu na 17 milionů eur (19,7 milionu dolarů), uvedl ve čtvrtek ministr zahraničí Jean-Noel Barrot, zatímco se Libanon potýká s nejnovějším izraelským vojenským útokem.

Barrot toto oznámil na svém účtu na sociálních sítích během návštěvy Bejrútu v rámci snah o dosažení příměří mezi Izraelem a Hizballáhem.

Jean-Yves Le Drian, francouzský zvláštní vyslanec pro Libanon, již dříve tento týden uvedl, že je nerozumné očekávat, že libanonská vláda odzbrojí Íránem podporovaný Hizballáh, zatímco je země bombardována Izraelem.

Izrael odmítl nabídku přímých rozhovorů z Bejrútu jako nedostatečnou a pozdní ze strany vlády, která sice sdílí jeho cíl odzbrojení Hizballáhu, ale obává se, že kroky proti němu by mohly vyvolat občanskou válku.

Izraelské útoky na Bejrút a pozemní invaze do jižního Libanonu si od obnovení ofenzívy Tel Avivu 2. března vyžádaly přes 1 000 mrtvých, včetně 118 dětí, a více než 2 500 zraněných. Více než milion lidí – zhruba každý pátý obyvatel – bylo vysídleno.


Na otázku, zda „uváděl americkou vládu v omyl, aby tuto válku zahájila“, Netanjahu odpověděl:

No, nikoho jsem neuváděl v omyl.

A nemusel jsem prezidenta Trumpa přesvědčovat o nutnosti zabránit Íránu v rozvoji jeho jaderného programu, v jeho přesunu do podzemí a ve schopnosti odpálit rakety s jadernými hlavicemi na Spojené státy. On tomu rozuměl.

Nemusel jsem mu to vysvětlovat – on to vysvětlil mně.

Dodal, že jeho partnerství s Trumpem je „jediným způsobem, jak se vyhnout tomuto katastrofickému vývoji“.

„Izrael jednal sám“, říká Netanjahu k útoku na íránské plynové pole

Netanjahu se nevyjádřil k tomu, zda byl Trump o plánu informován předem. Řekl pouze:

Izrael jednal proti tomuto plynovému komplexu sám.

Prezident Trump nás požádal, abychom s dalšími útoky počkali, a my vyhověli.

Izrael dříve tvrdil, že úder byl koordinován s USA. Zprávy o tom, citující izraelské úředníky, se dnes šířily – v rozporu s Trumpovým tvrzením – spolu s dalšími zprávami, že USA o úderu „věděly“.


Netanjahu popírá, že by Izrael „vtáhl“ USA do války s Íránem
Izraelský premiér dále vychvaloval svou „historickou“ spolupráci se Spojenými státy.

„Dovedli jsme našeho přítele, USA, ke spolupráci, jakou historie dosud nezažila.“

„Skvělá spolupráce mezi mnou a mým dobrým přítelem Trumpem je bezprecedentní.“

Dodal, že chce vyvrátit „falešné zprávy … že Izrael nějakým způsobem vtáhl Spojené státy do konfliktu s Íránem“. Řekl:

„Opravdu si někdo myslí, že někdo může prezidentu Trumpovi říkat, co má dělat? No tak.“

Trump „vždy činí rozhodnutí podle toho, co považuje za dobré pro Ameriku … a pro budoucí generace“, tvrdil.

Stále více se ukazuje, že USA a Izrael se neshodují na svých válečných cílech a, vzhledem k tomu, že v Íránu nejsou žádné známky změny režimu, ani na tom, jak postupovat.

K tomu dochází také uprostřed sílící debaty v USA o tom, proč se Trump připojil k Izraeli v této válce, která ve středu vyvrcholila dramatickou rezignací Trumpova spojence Joea Kenta z funkce ředitele Národního centra pro boj proti terorismu na protest proti válce.

„S čistým svědomím nemohu podporovat probíhající válku v Íránu,“ napsal Kent v rezignačním dopise zveřejněném na X. „Írán nepředstavoval pro naši zemi bezprostřední hrozbu a je zřejmé, že jsme tuto válku zahájili pod tlakem Izraele a jeho mocné americké lobby.“


Válka s Íránem potrvá „tak dlouho, jak bude nutné“, říká Netanjahu
Benjamin Netanjahu dále uvedl, že Blízký východ se změnil „k nepoznání“, přičemž Izrael je „silnější než kdy jindy“ a Írán „slabší než kdy jindy“.

Uvedl, že ničí íránskou průmyslovou základnu způsobem, „jaký jsme dosud nepoužili“, ale „ještě je před námi spousta práce a my ji uděláme“.

Dříve prohlásil, že válka proti Íránu by mohla skončit „mnohem rychleji, než si lidé myslí“, ale dodal, že potrvá „tak dlouho, jak bude nutné“.


Írán „nemá schopnost obohacovat uran a vyrábět balistické rakety“, říká Netanjahu a nastínil tři cíle války
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pořádá tiskovou konferenci, kterou zahájil vzkazem izraelským občanům, že je hrdý na jejich odolnost.

Uprostřed rostoucích spekulací, že USA a Izrael se neshodují na tom, jak postupovat ve válce proti Íránu, dále nastínil tři cíle Izraele pro tuto operaci.

Těmi jsou, jak tvrdil, „úplné zničení“ íránského jaderného programu a programu balistických raket a vytvoření podmínek, aby Íránci „vzali svůj osud do vlastních rukou“.

Po dvaceti dnech války Írán „v tuto chvíli nemá schopnost obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety“, řekl.

Všechny tyto schopnosti zcela zničíme.


Saúdská Arábie zachytila tři drony ve východní části země
V aktualizaci na X před hodinou saúdské ministerstvo obrany uvedlo, že zachytilo a zničilo dva drony ve východní části země.

Zničena byla také balistická raketa směřující k přístavu.


Libanonský prezident během setkání s francouzským ministrem zahraničí opakovaně vyzval k příměří a jednání s Izraelem.

Joseph Aoun ve čtvrtek zdůraznil „nutnost příměří a poskytnutí nezbytných záruk pro jeho úspěch ze strany dotčených stran“, jak uvádí prohlášení agentury Agence France-Presse.

Libanon byl vtažen do americko-izraelské války proti Íránu, když Hizballáh 2. března vystřelil rakety na Izrael – poté, co byl při leteckých útocích zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí.

Izrael reagoval silnými leteckými údery v různých regionech a pozemními invazemi, při nichž dosud zahynulo více než 1 000 lidí.

Aoun při přivítání francouzského ministra Jeana-Noela Barrota rovněž zdůraznil, že „důležité je zastavit eskalaci“ mezi Hizballáhem a Izraelem.

Barrot je na krátké návštěvě v Libanonu, která „odráží podporu a solidaritu Francie s libanonským lidem, který byl vtažen do války, kterou si nevybral,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Barrot se také setkal s premiérem Nawafem Salamem a předsedou parlamentu Nabih Berrim.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil v pátek s libanonským prezidentem, premiérem a předsedou parlamentu a následující den vyzval Izrael, aby souhlasil s přímými rozhovory s libanonskou vládou.

Macron vyjádřil připravenost Francie usnadnit tyto rozhovory tím, že je uspořádá v Paříži.


Na otázku reportéra, proč neinformoval americké spojence, jako je Japonsko, o plánech na úder proti Íránu, Trump odpověděl pokusem o vtip o japonském překvapivém útoku na Pearl Harbor během druhé světové války.

Jedna věc, nechcete dávat příliš mnoho najevo. Víte, když jsme do toho šli, šli jsme do toho velmi tvrdě a nikomu jsme o tom neřekli, protože jsme chtěli překvapit.

Kdo ví o překvapení víc než Japonsko? Proč jste mi neřekli o Pearl Harboru? OK?

Japonská premiérka Sanae Takaichi byla zjevně zaskočena. Oči se jí rozšířily, zhluboka se nadechla a opřela se, ale celkově zůstala klidná.

Útok císařského Japonska na Pearl Harbor v roce 1941 zabil více než 2 400 Američanů a podnítil USA k vstupu do války.

„Řekl jsem mu, ať to nedělá“: Trump potvrdil, že Netanjahuovi řekl, aby zastavil útoky na íránská energetická zařízení

Na otázku ohledně izraelského útoku na íránské plynové pole South Pars Donald Trump potvrdil, že o tom s Benjaminem Netanjahuem mluvil – ačkoli neupřesnil, kdy přesně k tomu došlo – a řekl, že izraelskému premiérovi řekl, aby neprováděl další útoky na íránská ropná a plynová zařízení.

Novinářům řekl:

Jo, řekl jsem mu, ať to nedělá … A on to neudělá … Jsme nezávislí. Skvěle spolu vycházíme. Je to koordinované. Ale občas něco udělá, a když se mi to nelíbí … Takže to už neděláme.

Včera Trump v příspěvku na Truth Social uvedl, že Washington „o tomto konkrétním útoku nic nevěděl“ a že Izrael nebude plynové pole dále útočit, pokud Írán znovu nezaútočí na Katar. V takovém případě, řekl, by USA plynové pole „masivně vyhodily do vzduchu“.

Jeho ministr obrany Pete Hegseth rovněž dříve tvrdil, že Trump o útoku na plynové pole South Pars, největší zásobu zemního plynu na světě, nic nevěděl.

Izrael tomu mezitím odporuje a tvrdí, že útok byl koordinován se Spojenými státy. Izraelské zdroje rovněž sdělily agenturám Reuters a CNN, že Izrael provedl útok v koordinaci s USA, což je v rozporu s tvrzením prezidenta. Americký zdroj rovněž sdělil CNN, že USA o útoku „věděly“.

Wall Street Journal včera rovněž informoval, že Trump útok podpořil jako vzkaz Teheránu ohledně jeho blokády Hormuzského průlivu, nyní je však proti jakýmkoli dalším útokům na íránskou energetickou infrastrukturu – mohl by však být nakloněn dalším útokům na íránská energetická zařízení, v závislosti na tom, zda Teherán bude bránit provozu v této klíčové vodní cestě.


Íránský útok poškodil izraelskou ropnou rafinérii v Haifě
Íránský raketový útok zasáhl izraelské ropné rafinérie v severním přístavním městě Haifa, ale nezpůsobil „významné škody“, uvedlo ve čtvrtek izraelské ministerstvo energetiky.

Ministr energetiky Eli Cohen uvedl, že došlo k krátkodobému výpadku proudu, přičemž elektřina byla obnovena u většiny postižených, informovala agentura Reuters.

„Škody na elektrické síti na severu jsou lokální a nejsou významné,“ řekl Cohen. „Také při ostřelování na severu nedošlo k žádným významným škodám na izraelských infrastrukturních objektech.“

Íránské Islámské revoluční gardy uvedly, že zaútočily na rafinerie v Haifě, třetím největším městě Izraele, a v Ašdodu na jihu země, „spolu s řadou bezpečnostních cílů a vojenských podpůrných center sionistického režimu“, které podle nich „byly zasaženy přesnými raketami“.

Zatím není známo, zda byla zasažena rafinerie v Ašdodu.

Trump tvrdí, že do regionu nevysílá americké vojáky uprostřed války s Íránem
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek naznačil, že neuvažuje o vyslání dalších vojáků na Blízký východ uprostřed války s Íránem.

„Nikam vojáky nevysílám,“ řekl Trump na dotaz reportéra, zda plánuje vyslat do regionu další vojáky.

„Kdybych to plánoval, určitě bych vám to neřekl. Ale vojáky nevysílám.“

Trump hovořil v Bílém domě během setkání v Oválné pracovně s japonskou premiérkou Sanae Takaichi.

Agentura Reuters ve středu informovala, že Trumpova administrativa zvažuje vyslání tisíců amerických vojáků na posílení operace proti Íránu, přičemž se odvolávala na amerického úředníka a tři osoby obeznámené s touto záležitostí.

Námořní orgán OSN ve čtvrtek po mimořádném zasedání, na kterém rovněž odsoudil Írán, vyzval k vytvoření bezpečného námořního „koridoru“ v Perském zálivu za účelem evakuace uvízlých plavidel a námořníků.

Po dvou dnech naléhavých jednání v Londýně, která byla svolána kvůli válce na Blízkém východě, Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvedla, že „bezpečný námořní koridor“ by měl být zřízen jako „dočasné a naléhavé opatření“.

Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez uvedl, že „humanitární koridor“ by „evakuoval lodě v Perském zálivu přes Hormuzský průliv“.

Agentura OSN – odpovědná za regulaci bezpečnosti mezinárodní námořní dopravy – poznamenala, že by se pozornost měla soustředit na „ty, kteří jsou v současné době uvězněni v oblasti Perského zálivu, a to mírovými prostředky a na dobrovolné bázi“.


Ománský ministr zahraničí prohlásil, že USA „ztratily kontrolu nad svou vlastní zahraniční politikou“, a obvinil Izrael z toho, že přesvědčil administrativu Donalda Trumpa, aby vstoupila do války s Íránem – konflikt, který popsal jako „katastrofu“ a „závažný omyl“.

V článku v časopise Economist Badr Albusaidi, ománský ministr, který zprostředkovával poslední jaderná jednání mezi Íránem a USA, nabídl neobvykle kritické hodnocení událostí, které vedly k bombardování Íránu ze strany USA a Izraele a k válce, kterou to vyvolalo na Blízkém východě.

„Bylo to šokující, ale ne překvapivé, když 28. února – jen několik hodin po posledních a nejpodstatnějších jednáních – Izrael a Amerika znovu zahájily nezákonný vojenský úder proti míru, který se na krátkou chvíli zdál skutečně možný,“ napsal Albusaidi.

Ze všech zemí Perského zálivu byl Omán nejhlasitější a veřejně nejaktivnější v pokusech zastavit útok USA na Írán, ačkoli i jiné státy – včetně Spojených arabských emirátů a Kataru – usilovně pracovaly na nalezení diplomatických řešení a varovaly Trumpa, že válka by pro region měla devastující následky.

Podle Albusaidiho byly Írán a USA při jaderných jednáních, která se konala v únoru v Ženevě, „na pokraji skutečné dohody“ a popsal tato jednání jako „podstatná“.

Omán tvrdí, že Izrael tlačil USA do války s Íránem, když byla dohoda možná


Střela zasáhla tanker u východního pobřeží Spojených arabských emirátů, způsobila požár a kapitán je pohřešován, uvedli ve čtvrtek úředníci a námořní pozorovatelé.

Organizace UK Maritime Trade Operations (UKMTO), která monitoruje námořní provoz, uvedla, že ve středu ve 23:00 obdržela hlášení, že „plavidlo bylo zasaženo neznámým projektilem, což vedlo k požáru na palubě“ u přístavu Khor Fakkan ve Spojených arabských emirátech v Ománském zálivu.

Na zasedání Mezinárodní námořní organizace v Londýně později ve čtvrtek identifikoval delegát z Palau loď jako chemický tanker plující pod vlajkou této země, Parimal.

Uvedl, že 15 členů posádky bylo zachráněno tankerem plujícím pod vlajkou Cookových ostrovů. „Kapitán je však pohřešován,“ dodal.


Japonská premiérka Sanae Takaichi ve čtvrtek odsoudila íránské útoky v Hormuzském průlivu a řekla americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, že pouze on může dosáhnout míru.