Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Channel 4 News: Íránskými raketami je ohrožena i celá Evropa

22. 3. 2026

čas čtení 23 minut

Moderátor z Jeruzaléma, Channel 4 News, neděle 2. března 2026: Trump vyhrožuje. Írán odpaluje další rakety. S Hormuzským průlivem jako dalším ohniskem napětí má tato válka velký potenciál k dalšímu eskalování. Dobrý večer z Jeruzaléma.

Před několika dny prezident Trump prohlásil, že válka možná utichá, ale jeho příspěvek na sociálních sítích z noci na dnešek ji naopak rozvířil. Vyhrožoval, že zničí íránské elektrárny, pokud Íránci do 48 hodin neotevřou Hormuzský průliv. Írán odpověděl raketami a vlastní hrozbou, naznačující, že zničí odsolovací zařízení, bez nichž bude život v suchých státech Perského zálivu a Saúdské Arábii nemožný. Saúdové již prohlásili, že to pro ně bude červená čára, která by je mohla přivést do konfliktu.

Hrozby a protihrozby, balistická odplata, ale žádné diplomatické východisko v dohledu.

Dnes večer také Izrael zesiluje své útoky v Libanonu, zničil významný most a varoval, že domy na jihu budou zbourány. Libanonský prezident to označuje za nebezpečnou eskalaci a předehru k pozemní invazi. A sir Keir Starmer má zítra předsedat mimořádnému zasedání o ekonomických dopadech války na Blízkém východě. Čeká ropné a energetické společnosti omezení zisků?

Někdy je třeba eskalovat, aby se situace uklidnila. To tvrdí vysoký úředník Trumpovy administrativy Scott Besant. Írán mezitím znovu spustil sérii raketových útoků na Izrael, včetně kazetové munice. V uplynulé hodině britské ministerstvo obrany oznámilo, že stíhačky RAF Typhoon a F-35 pokračují v obranných misích, zatímco britské jednotce pro boj s drony se v noci podařilo sestřelit íránský dron.

Včera v noci se dvě balistické rakety vyhnuly izraelské protivzdušné obraně na jihu země a zranily více než 150 lidí, což připomnělo hrozbu, kterou Írán stále představuje.

Damona včera v noci. Stejný úder, jiný úhel, jen pár kilometrů od izraelského zařízení na výrobu jaderných zbraní. Oko za oko, řekli Íránci. Brzy poté Arad, také na jihu Izraele, nejprve bez zvuku, pak se zvukem. Při tomto útoku nebyl nikdo vážně zraněn. Je to jen malá ochutnávka toho, co civilisté zažívají v Íránu a Libanonu, kde při leteckých útocích zahynuly tisíce lidí. Ale podle izraelských měřítek byla včerejší noc špatná. Životy brutálně přerušené válkou, o které jim vláda řekla, že je nevyhnutelná, ale která až do včerejší noci, alespoň tady, zanechávala jizvy jen v jejich představách.

Desítky lidí, kteří se nestihli dostat do krytů, byly včera v noci zraněny. Nebyla však zaznamenána žádná úmrtí. A upřímně řečeno, je to tak trochu zázrak.

Ale psychologicky je to pro zemi, která si myslela, že má v této třítýdenní válce navrch, hluboce škodlivé a znepokojivé, protože je zřejmé, že některé balistické rakety z Íránu do Izraele pronikají.

A nyní chce izraelská vláda, abyste si uvědomili, že to, co Írán udělal zde, by se mohlo stát i v Evropě, a to díky íránským raketám vystřeleným včera na americko-britskou základnu v Diego Garcia.

Mluvčí izraelské vlády: Dosah balistické rakety může pokrýt celou Evropu. Tato hrozba není hrozbou pouze pro Izrael. Je to hrozba pro velké části Asie, celou Evropu a velké části Afriky. Íránský režim je skutečnou hrozbou pro celý region. Toto je tvář íránského režimu

Reportér: Proč se tato raketa do Izraele pronikla?

Mluvčí izraelské vlády: No, dosud jsme měli skvělou úspěšnost zachycení, zachytili jsme přes 90 %. Prostudujeme, co se zde stalo, a zlepšíme se. Vždy chceme být na 100 %, ale ani ty nejlepší obranné systémy na světě nejsou nikdy na 100 %.

Reportér: Takže když Trump a váš ministr řekli, že v podstatě zlikvidovali program balistických raket. To nebyla pravda, že?

Mluvčí izraelské vlády: No, zlikvidovali jsme velkou část jejich kapacit. Množství palby se snížilo, o 80, 90 % množství palby. Odvedli jsme skvělou práci a budeme pokračovat v úsilí, abychom zajistili, že i těch pár, které právě teď odpalují, jim zabráníme odpálit.

Moderátor: Izrael možná chce, aby tato válka byla pro Evropu stejně existenční, jako je pro něj. Ale také se obává, že by se Trump mohl stáhnout předčasně, protože Íránu se podařilo proměnit válku z vlastní vůle ve válku z ekonomické nutnosti, kterou Trump nechtěl a kterou nyní prohrává.

V Hormuzském průlivu, kdysi otázce v kvízu pro námořní nadšence, dostáváme v těchto dnech všichni lekci z geografie o této úzké vodní cestě a smrtící pasti pro lodní dopravu. A Trump se do toho přes noc vložil, jak to umí nebo musí jen on.

V tomto příspěvku pohrozil, že zničí íránské elektrárny, pokud nebude Hormuzský průliv otevřen do 48 hodin. Z toho, co zatím víme o odporu íránského režimu, je těžké si představit, že by ustoupili. Už snášejí denní i noční bombardování a mohli by konflikt eskalovat útokem na odsolovací zařízení v Perském zálivu. Tuto reakci na Trumpovu hrozbu nám poslal z Teheránu odpůrce íránského režimu:

"Jediným výsledkem je trestání a oslabování lidí. Režimu to neublíží. Pro ně nejsou důležité voda, elektřina, jídlo, bezpečnost a sociální péče. Pro ně je důležitá jejich hrdost, jejich zbraně a jejich hranice, i kdyby cenou za to bylo, že íránský lid zahyne jeden po druhém."

Na ekonomické úrovni se tato válka již stala globální. Přídělový systém na benzín na Srí Lance vede k dlouhým frontám. A v Thajsku říkají lidem, aby vypínali klimatizaci a nosili lehčí oblečení. Televizní moderátoři jdou příkladem.

Zpět v Izraeli, v Aradu, vedle kráteru po raketě, potkáváme izraelského šéfa diplomacie. Pane ministře zahraničí, vymyká se válka, kterou jste vy a Amerika před třemi týdny začali, kontrole?

Izraelský ministr zahraničí: Ne, to si nemyslím, protože musíte pochopit, že ve válce podstupujete mnoho rizik a každodenních komplikací. Posilujeme a daří se nám dosahovat našich vojenských cílů, dosahovat toho, co jsme chtěli, když jsme do této operace šli.

Moderátor: Tento rok je také volebním rokem a každá větší bomba, včetně této, se využívá pro volební kampaň. Dnes je zde Netanjahu, muž usilující o znovuzvolení. Válka, kterou zahájil, je obecně považována za nezbytnou, ale nezvýšila mu popularitu. Setkali jsme se s Florou, místní obyvatelkou. Co byste řekla premiérovi Netanjahuovi, kdybyste mohla?

"Co bych mu řekla?"

Co byste řekla?

"Jděte domů. Prostě jděte domů."

Jste pro válku proti Íránu, ale nemáte ráda premiéra?

"To není jedno, děláte to jako: chcete pizzu nebo shawarmu? Ne, tak to nefunguje, jasné."

Tak co tedy? Máte obojí?

"Chci, aby Írán zmizel."

Moderátor: Škody zde v Izraeli jsou značné, ale nic ve srovnání s asi 16 000 údery, které Izrael a Amerika dosud v Íránu provedly. Na vojenské frontě vyhrávají, ale jde také o souboj mezi bombastickými prohlášeními a odolností, s reálnou možností další eskalace. No, před chvílí jsem mluvil s kontradmirálem Markem Montgomeryem, který strávil desítky let v americkém námořnictvu a nyní je vedoucím ředitelem Výzkumného institutu Nadace pro obranu demokracie ve Washingtonu, D.C. Zeptal jsem se ho, zda 48hodinová lhůta prezidenta Trumpa bude fungovat.

Mark Montgomery: Takže ne, protože si myslím, že Íránci v tuto chvíli jen reagují na všechno, co děláme. Například pokud zaútočíme na jejich elektrárny, oni provedou další útoky na energetické systémy. Nemyslím si však, že budou stejně úspěšní jako společná letecká kampaň USA a Izraele proti jejich zařízením na výrobu energie. Bude tedy nutno vůči Íránu zaujmout nekompromisní postoj a to Íránu ublíží. Ublíží to jejich ekonomice. Ublíží to jejich bezpečnosti, ale také jejich obyvatelstvu. Nevěřím však, že to samo o sobě otevře Hormuzský průliv.

Moderátor: Navíc, útok na civilní elektrárnu, která dodává energii civilnímu obyvatelstvu, je válečný zločin, ne?

Mark Montgomery: Historicky neútočíme na elektrárny, které zásobují například nemocnici bez jiného rozumného záložního zdroje energie, protože by to znamenalo úmyslné způsobení újmy civilistům. Ale občas na elektrárny útočíme, zejména pokud jsou výslovně napojeny na vojenské systémy. Takže některé z těchto věcí lze provést.

Moderátor: Takže, pane kontradmirále, vy víte hodně o tom, jaké to je, když se snažíte dostat lodě přes Hormuzský průliv v nebezpečí. Jak obtížné to je? Jaké druhy hrozeb by mohli Íránci použít? A co by s tím Američané mohli dělat?

Mark Montgomery: Víte, řekl bych, že každý admirál povrchového válčení, jako jsem já, absolvoval během své kariéry pravděpodobně 25 nebo 30, až 40 průjezdů Hormuzským průlivem, a nikdo z nás by neřekl, že to bylo bez stresu. Jsou to vždy stresující situace, protože jste vlastně nevěděli, co Íránci chystají. V tomto případě můžete předpokládat zlé úmysly. Jsou tedy velmi nebezpeční. A v dnešním prostředí se musíte obávat protilodních řízených střel, dronů, leteckých dronů jako Shaheds, bezpilotních a pilotovaných plavidel, která na vás útočí rychlostí 30, 40, 50 uzlů a jsou naložena výbušninami nebo granátomety. A nakonec miny. Abyste to zvládli, potřebujete obranu ve více doménách.

Moderátor: A lze toho nakonec dosáhnout, víte, v míře dostatečné k uklidnění tankerových společností a posádek tankerů, pouze pokud skutečně vysíláte vojáky do Íránu, nebo to není nutné?

Mark Montgomery: Myslím, že pokud správně naplánujete leteckou kampaň a správně vybavíte obranné síly, můžete to zvládnout bez vyslání pozemních jednotek. Klíčem k tomu je mít schopnost rychlého úderu ze vzduchu a dostatečné obranné systémy mezi letadly, loděmi a vrtulníky, aby bylo možné zneškodnit jakoukoli hrozbu, která se objeví.

Moderátor: A potřebujete pro tuto misi Evropany? Nebo se bez nich obejdete? A chápete, proč se Evropané do toho opravdu nechtějí zapojit?

Mark Montgomery: No, myslím, že prezident se poučil, že když 14 měsíců kritizujete své spojence a partnery a pak je požádáte o pomoc, překvapivě nedostanete hned souhlas. Z Evropy by se nám opravdu hodily minolovky.

Moderátor: Británie v tom tedy má svou roli.

Mark Montgomery: Británie má svou roli. Užitečný by byl torpédoborec typu 45 a minolovky. Problém s minolovkami je, že pokud vyrazí teď, budou pravděpodobně 35 dní od příjezdu do Perského zálivu, když započítáme čas na přípravu a přepravu.

Moderátor: Z ekonomického hlediska je to už vlastně jakási světová válka. A pak je tu ochota eskalovat. Máte velmi odolný íránský režim. Není tu ani náznak toho, že by lidé vycházeli do ulic, aby vynutili změnu režimu. Kde to všechno skončí?

Mark Montgomery: Pokud je strategickým konečným cílem změnit chování režimu tak, aby neohrožoval své arabské sousedy, Izrael, Spojené státy a západní zájmy, pak máme před sebou kus práce. Jediná věc, kterou nemůžete udělat, jakmile s tím začnete, je zastavit se v půli cesty. Protože pokud se zastavíme v půli cesty a jen tak trochu Íránce zatlačíme, vrátí se. Ale pokud jim na konci toho všeho necháme kontrolu nad Hormuzským průlivem, pak budou mít nad Hormuzským průlivem kontrolu navždy a budou jej moci používat jako nástroj k ohrožování svých arabských sousedů a Spojených států, a zejména našich západních partnerů, kteří jsou na tomto fosilním palivu závislí způsobem, jakým Spojené státy nejsou.

Moderátor: Závěrečná otázka pro vás. Izraelci zde, a mluvil jsem s vládními úředníky celý den, dělají velkou vědu z toho, že Íránci včera zřejmě vystřelili dvě rakety, balistické rakety, na Diego Garcia, s doletem 4 000 kilometrů, což je mnohem dál, než jsme si mysleli, že jsou schopni doletět. Myslím tím, jak vážné to je? A když mluví o tom, nebo když jiní lidé mluví o možném zásahu Berlína nebo Paříže, jak vážně bychom to měli v Evropě brát?

Mark Montgomery: Vážně, pracoval jsem v americkém Evropském velitelství, když jsme, bez velké podpory NATO, instalovali zbraňové systémy Aegis v Rumunsku a Polsku, které byly zaměřeny na hrozbu ze strany Íránu. Jsem tedy rád, že jsme to udělali. A NATO to sice podpořilo, ale řekl bych, že se na mě dívali trochu s nedůvěrou, jako by se ptali: „Proč to vlastně děláme kvůli Íránu?“ A jak se ukázalo, je to opravdu nutné.

Moderátor: Ale aby bylo jasno, vy tu hrozbu berete velmi vážně. Myslíte si, že mají takový dolet, i když si mnoho lidí myslí, že nemají. Mají ho, a proto bychom to měli brát vážně.

Mark Montgomery: Ano, věřím, že jde o legitimní hrozbu, a měli bychom být opatrní a musíme také pomoci Britům s obranou Diego Garcia.

Moderátor: Pane kontradmirále Marku Montgomery, myslím, že byste mohl nosit tričko s nápisem „Byl jsem tam, zažil jsem to“. Velmi vám děkuji, že jste se k nám připojil.

Mark Montgomery: Děkuji za pozvání.

Moderátor: Libanonský premiér prohlásil, že izraelské útoky na mosty přes řeku Litani na jihu představují nebezpečné eskalování situace a mohou být předehrou k plnohodnotné invazi. Izrael uvedl, že zaútočil na trasy využívané Hizballáhem. Náš korespondent z první linie, Secunder Kermani, je v Bejrútu. Secundere?

Reportér: No, Matte, Izrael v posledních dnech již zaútočil na tři mosty v jižním Libanonu. Ten dnešní byl obzvláště důležitý, protože spojoval město Tir se zbytkem země. Byl napaden dnes odpoledne po předchozím varování ze strany Izraele. Izraelský ministr obrany tvrdí, že je to proto, že Hizballáh přes tyto mosty přesouval bojovníky a zbraně. To může být pravda, ale mosty jsou zjevně civilní, nikoli vojenská infrastruktura. Mnozí zde mají podezření, že se Izrael pokouší odříznout jižní Libanon od zbytku země a obsadit alespoň jeho část. Izraelský ministr obrany dnes rovněž uvedl, že nařídil armádě zintenzivnit demolici libanonských domů podél hranice, podobně jako tomu bylo v Gaze.

A jak postupuje izraelská pozemní invaze?

Zatím relativně pomalu. Izrael dnes oznámil, že zabil velitele speciálních sil Hizballáhu, ale v pohraničních městech stále dochází ke střetům mezi oběma stranami. Hizballáh může proti izraelským leteckým útokům udělat velmi málo, ale zůstává účinnou partyzánskou bojovou silou. Stále také ostřeluje Izrael. Dnes ráno byl na severu země zabit jeden Izraelec. Zajímavé je, že tady v Libanonu jsem mluvil s některými řadovými příznivci Hizballáhu. Řekli mi, že zpočátku byli rozhořčeni rozhodnutím Hizballáhu obnovit útoky na Izrael, protože věděli, jaké ničení to s sebou přinese. Nyní, když válka začala, říkají, že Hizballáh opět pevně podporují.

Moderátor: Secundere z Bejrútu, moc vám děkuji. Izraelští opoziční poslanci včera večer odsoudili násilí extremistických osadníků proti Palestincům na okupovaném Západním břehu a požadovali okamžitá opatření k zatčení odpovědných osob. Během noci byly hlášeny desítky útoků a další se odehrávají dnes. Nejméně 11 Palestinců bylo zraněno při přímém násilí proti obyvatelům, zatímco vozidla a domy byly zapáleny. Harry Fawcett podává zprávu.

Reportér: V časných ranních hodinách dnes vtrhli izraelští osadníci do palestinské vesnice Jalud, aby se pomstili, jak to sami nazývají. Izraelská média uvádějí, že šlo o součást několikahodinové akce organizované skupinou krajně pravicových osadníků, která si říká Brigáda krále Davida. Vetřelci jsou ve vesnici Kariut, říká tento muž. Více než 20 útoků v širokém okolí, osadníci házejí výbušná zařízení, zápalné láhve, bijí Palestince, házejí kamením na jejich auta. Bezprostředním spouštěčem byla smrt Yehudy Shermana, 18letého osadníka, jehož terénní vozidlo se včera srazilo s palestinským pickupem. Policie to zpočátku považovala za nehodu. Palestinský řidič se údajně přihlásil a je nyní vyslýchán. Dnes Shermanův bratr, který byl také ve vozidle, řekl novinářům, že šlo o úmyslný útok, že byli pronásledováni a sraženi ze silnice.

Ještě předtím izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich, rodinný přítel, uvedl, že Sherman byl, cituji, „zavražděn při obraně naší země“. Opoziční poslanci izraelského parlamentu přirovnávali včerejší útoky k protižidovským pogromům z 19. a 20. století, přičemž jeden z nich to označil za součást politiky terorismu a etnických čistek. V důsledku nárůstu násilí ze strany osadníků na okupovaném Západním břehu bylo jen od začátku tohoto měsíce zabito 6 Palestinců. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od útoků 7. října 2023 bylo osadníky a izraelskými vojáky zabito více než 1000 lidí.

Obvykle nejde o stovky osadníků, ale jen o desítky osadníků při každém incidentu, při každém útoku. A včera prostě vyzvali všechny, aby vyšli ven a pořádali akce současně. Stalo se to tedy po celém Západním břehu. Nestydí se za to. Šíří to. Vyzývají všechny, aby se k nim přidali. Armáda, policie a Šin Bet o tom vědí a rozhodli se s tím nic nedělat.

Násilí z minulé noci odsoudila izraelská armáda. Izraelská policie uvádí, že případ vyšetřuje. Ale navzdory jeho rozsahu a délce trvání zatím nebyly hlášeny žádné zatýkání. A dnes odpoledne, po pohřbu Yehudy Shermana, se již ozývají další výzvy k pomstě. Osadníci byli natočeni, jak vtrhli na hřbitov a zaútočili na vesnici, zatímco tato násilná kampaň pokračuje.

Moderátor: Nevydělávejte na krizi. Britský vládní zmocněnec pro životní náklady říká, že energetické firmy a prodejci pohonných hmot by měli čelit omezení zisků, aby na této válce nevydělali příliš mnoho peněz. Vítejte zpět v Jeruzalémě. ´Britský premiér Sir Keir Starmer má v pondělí svolat mimořádné zasedání nouzového výboru COBRA, aby projednal dopad války s Íránem na ekonomiku. Tváří v tvář vyhlídkám na spirálovitý růst cen vyzval vládní zmocněnec pro životní náklady k dočasnému omezení zisků prodejců pohonných hmot a energetických firem, aby jim zabránil vydělávat na této krizi. Více informací má náš korespondent pro vnitřní záležitosti Andy Davies.

Reportér: Finanční dopady scén, jako je tato na Blízkém východě, se nadále šíří po celém světě. Energetická infrastruktura je záměrně terčem útoků a ekonomická tepna Hormuzského průlivu je stále prakticky zablokována. Zítra bude britský premiér předsedat další mimořádné schůzi COBRA s vysokými ministry a tentokrát i s guvernérem Bank of England. Dopad války na tlaky na životní náklady je zjevně klíčovým bodem programu. Jedna prognóza předpokládá, že účty za plyn a elektřinu by mohly v průměru vzrůst o více než 300 liber (10 000 Kč) ročně poté, co v červnu v Británii skončí další cenový strop na energii. Ti, kteří používají topný olej, již byli zasaženi. Rostoucí účty jsou podle šéfa jedné energetické firmy z dnešního rána pravděpodobně nevyhnutelné, přičemž poznamenal, že blokádami námořní dopravy je postižena spíše ropa než plyn.

"Ztráta plynu v důsledku uzavření Hormuzského průlivu tedy činí asi 3 nebo 4 % celosvětové spotřeby plynu. Dopad na plyn a tím pádem i na účty za elektřinu by tedy měl být menší než dopad na ropu. Mám tedy pocit, že dopad pocítíte spíše u čerpacích stanic než na účtech."

Už se to děje. Podle RAC za poslední tři týdny vzrostla cena benzínu v Británii o 10 pencí (3 Kč) za litr a nafty o 20 pencí (6 Kč) za litr. To již přimělo ministry, aby si předvolali šéfy odvětví a varovali je před takzvaným cenovým spekulováním.

"A proto jsme tak jasně řekli, že nebudeme tolerovat nekalé praktiky ani zde, ani kdekoli jinde v odvětví."

Odvětví odmítlo tvrzení o předražování, ale dnes přišel další tlak od lorda Walkera, vládního zmocněnce pro životní náklady. Pro deník Sunday Times uvedl, že v případě potřeby požádá vládu, aby zvážila dočasné omezení zisků, a zabránila tak výrobcům a maloobchodníkům ve zneužívání krize k vlastnímu obohacení. Byl to dobrý nápad? Zeptali se tohoto ministra.

"Vláda podniká řadu kroků na podporu lidí v souvislosti s životními náklady. Nejde jen o opatření, která jsme přijali v souvislosti s topným olejem, když jeho ceny prudce vzrostly. Rozšířili jsme národní minimální mzdu, abychom 3 milionům našich nejhůře placených pracovníků zajistili zvýšení platu. Rozšířili jsme péči o děti, abychom pomohli rodinám v tíživé situaci. Situaci průběžně sledujeme."

Lord Walker má právo na svůj názor. To však v současné době není vládní politika.

Vláda si však bude velmi dobře vědoma toho, jak rychle mohou války v zahraničí ovlivnit fiskální politiku. Po ruské invazi na Ukrajinu následoval balíček podpory ve výši 35 miliard liber. Průběh této války na Blízkém východě a náklady jejích ekonomických otřesů pro obyvatele Spojeného království jsou stále velmi nejasné.

Moderátor: Hlavní zprávy dnešního večera. Írán pohrozil, že nezvratně zničí infrastrukturu na Blízkém východě, pokud USA zaútočí na jeho energetická zařízení. Donald Trump pohrozil, že zničí elektrárny, pokud Írán do 48 hodin plně neotevře Hormuzský průliv. To je vše, na co máme dnes večer čas. Moc děkujeme za sledování.