Robert Reich: Konfrontace s tyranií. Sedm věcí, které jsme se naučili

22. 9. 2025

 
Za prvé, není možné mu ustupovat. Jak ukázala Kolumbijská univerzita, několik velkých právnických firem a mediálních společností, jako jsou ABC a CBS, snaha o ústupky vůči němu jen dále podporuje jeho tyranii.

Je lepší bojovat a soudně se domáhat svých práv, než mu ustoupit.

Za druhé, je těžké postavit se mu samostatně, protože každá univerzita, právnická firma, mediální společnost a další terče Trumpova hněvu si navzájem konkurují v boji o studenty, spotřebitele, klienty nebo inzerenty. Proto je důležité, abychom se spojili a vytvořili jednotnou frontu.

Harvard odvádí dobrou práci v konfrontaci s režimem, ale bylo by lepší, kdyby fungoval jako zastřešující organizace pro celé vysokoškolské vzdělávání – vedl soudní spory proti režimu jako celku a vystupoval jednotně proti jeho zásahům do akademické svobody a svobody projevu.

Každý tyran v historii se snažil rozdělit a ovládnout. Je to jedna z hlavních Trumpových taktik. Chce útočit na jednotlivé instituce, aby se nespojily. Snaží se také rozdělit Ameriku – podle politiky, etnicity, rasy, náboženství, regionu, sexuální orientace a preferencí –, aby jsme byli roztříštění a rozhněvaní jeden na druhého.

Třetí lekce je, že konfrontace s tyranem vyžaduje odvahu. Velké ziskové korporace jako ABC a CBS ji nemají. Columbia a několik dalších univerzit, stejně jako právnické firmy, které se Trumpovi podvolily, ji také neprokázaly.

Ale The New York Times a Wall Street Journal prokázaly odvahu, stejně jako Harvard. A stovky tisíc z vás prokázaly odvahu tím, že způsobily potíže na republikánských veřejných schůzích a účastnily se pokojných demonstrací.

Odvaha může být nakažlivá. Je snazší být odvážný, když jsou odvážní i ostatní, proto je solidarita tak důležitá. Demonstrace nám ukazují, že nejsme sami – že jsme součástí širokého hnutí za navrácení naší demokracie. (Zapište si do kalendáře další protesty No Kings, které se budou konat 18. října.)

Čtvrtá lekce: Boj proti tyranii je neustálé úsilí. Vyžaduje vytrvalost. Utlačování, které zažíváme, brzy neskončí. Proto je důležité udržovat tempo, zachovat si sílu a nevyhořet.

Za páté, boj proti tyranii vyžaduje, abychom proti ní bojovali jak malými, tak velkými kroky. Musíme opravovat lži, když je slyšíme odkudkoli, dokonce i od členů naší rodiny. Nemůžeme tolerovat fanatismus, ať už pochází od kohokoli. Musíme tlačit na naše volené zástupce – stejně jako na organizace, které nás zaměstnávají, a instituce, v nichž působíme –, aby se bránili.

Za šesté, musíme hledat příležitosti k oslavě i malých vítězství a nacházet způsoby, jak si zachovat naději. Tyrani chtějí, aby ti, které utlačují, ztratili naději, aby mohli převzít kontrolu nad všemi aspekty společnosti. Nesmíme nikdy ztratit naději.

A konečně, nejlepším lékem na pocity paniky, bezmocnosti a stresu je aktivismus. Čím více se ozýváme, píšeme našim členům Kongresu, tlačíme na vedoucí našich společností a univerzit, aby zaujali pevné stanovisko, organizujeme se na místní úrovni, účastníme se demonstrací, bojkotujeme společnosti, které se tyranům poddávají (například zrušením našich předplatných Disney+), a chráníme ty nejzranitelnější z nás – tím lépe se cítíme a tím silnější se stáváme.

Přátelé, toto je jedno z nejtěžších období, jaké většina z nás kdy zažila. Chápu stres, který pociťujete. Sdílím ho s vámi. Ale prosím, nezoufejte. Necítíte se bezmocní. Přeměňte své rozhořčení, hněv a smutek v akci.

Je na nás, abychom zachovali demokracii a chránili sociální spravedlnost. Naši předchůdci v tomto boji – generace, které se za tyto hodnoty obětovaly – to vyžadují. Naše děti a vnoučata si to zaslouží.