Zpráva pro politickou reprezentaci: Stav nenávisti vůči lidem v nouzi se opravdu daří na výbornou!

23. 9. 2025 / Pavel Veleman

čas čtení 1 minuta

Toto mi poslala kamarádka včera do elektronické pošty. Nic neupravuji. Hrůza této doby, kdy humanismus a soucit - jsou nejvíce vysmívaná slova, je zde popsána na konkrétním případě.

Pavle, já ve čtvrtek našla na Palmovce sedět na lavičce na tramvajové zastávce mrtvýho bezdomovce. Kolem stálo asi 50 lidí a čekalo na tramvaj, Nikomu jeho divnej předklon nepřišel divnej, Mně ta pozice ale nějak trkla do očí. Šťouchala jsem do něj, mluvila na něj a nic. Koukala jsem se mu na záda, jestli se mu při nádechu zvedaj a taky nic. Švagrová mu zavolala záchranku. Když přijeli, konstatovali, že je mrtvej a už asi delší dobu. Bundu na zádech měl celou poplivanou. Všimla jsem si toho, ale až švagrová mě navedla na to, že ho musel někdo poplivat. Jestli ještě živýho a nakalenýho, nebo už mrtvýho, těžko říct. Ale obojí je vlastně děsivý. Když nám zdravotníci řekli, že je pán mrtvej a že už teda můžeme jít, rozbrečela jsem se. Tušila jsem, že je mrtvej, ale v ten moment mi došlo, že už pro něj nemůžu nic udělat. Bylo mi z toho smutno. Smrt není děsivá, ale lhostejnost jo.

🌻 Politici do toho! Chce to ještě přidat v nenávisti k lidem na ulici! Vítězství je na dosah! Jen já v této zemi nechci už žít. PV


0
Vytisknout
416

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2025