Derniéra výrobce úžasných lidových aut

19. 6. 2026 / Beno Trávníček Brodský

 

Pak jsem za pár peněz nechal také ještě přímo v autosalonu vystříkat dutiny a spodek a navléct takový docela komplikovaný potah na nejzatěžovanější sedadlo šoféra. 

Tohle všechno se stále udrželo lehce pod 200 tisíci korunami... za nikoli nějaké mrňavé vozítko, ale hezky vypadající bílý hatchback s velikostí a užitnou hodnotou srovnatelnou s někdejší Škodou Favorit-Felicia. 

Někdo třeba namítne že litrový benzíňák není nic moc, ale se svými 54 kW (při cca 3 tisících otáčkách v minutě) se to auto docela dobře vozí povolenými rychlostmi 50/90/130 - nepovolenými zásadně nejezdím. Samozřejmě třeba na pravidelné dojíždění Praha – Brno po D1 by to určitě nebylo a také by si tohle auto těžko koupil někdo, kdo potřebuje vozit každý den třeba čtyři dospělé s bagáží. 

Toliko zasloužená superlativní chvála. Bohužel se mi ale dostal do ruky kus, kde byly na vnitřní těsnění bočních oken využity plasty, co po pár letech začnou lepat a zvolna se rozpadat. Určitě to dobře znáte ze všelijakých „čínských“ hejblátek. 

Tenhle stav se objevil asi v pěti letech věku auta, tedy dva roky po záruce. Chtěl jsem nechat těsnění vyměnit na vlastní náklady, ale ukázalo se, že by to na celé auto vyšlo cca na 10% jeho hodnoty – troška těsnění! Tak jsem nechal udělat alespoň okno u šoféra, protože to stahujete často a fakt se vám nehodí, aby se okenní sklo lepilo na těsnění. 

A dál mi problém vrtal v hlavě...

Před pár dny jsem se odvážil spojit s českým zastoupením Renault-Dacia s dotazem, zda by v rámci zachování dobrých vztahů (už od nich mám druhé auto, cca před ¼ stoletím to byla úžasná lidovka R-TWINGO I) tuto výrobní vadu neodstranili na své náklady, tedy jen tři okna ze čtyř, protože jedno už jsem zaplatil. 

Dotázal jsem se automobilky, která zažívá obrovský prodejní boom, a tak logicky i příliv peněz. Navíc ukrutně zdražila všechny své modely – nejlevnější (Sandero III) stojí aktuálně 339,9 tisíc korun. Nejde tedy opravdu o chudou společnost klepající se nad propastí bankrotu (jako že takové samozřejmě také existují). Byl jsem si tedy skoro jistý, že mi něco nabídnou, když už nic, tak třeba alespoň participaci na zaplacení opravy, aby své máslo z hlavy trochu setřeli. 

Obrovsky mne tak překvapila reakce: „... Dovolujeme si Vás upozornit, že Váš vůz je již mimo záruku výrobce, která skončila v roce 2022. Pečlivě jsme zvážili Vaši žádost, bohužel v současné době již nemáme možnost jakkoliv participovat na opravě Vašeho vozu....“. Suché a naprosto logické tvrzení, proti kterému se samozřejmě nelze nijak bránit.

Do teď, koho jsem potkal, před tím jsem vychvaloval DACII – zejména za úžasný poměr cena – užitná hodnota, ale i to, že se to auto nijak pravidelně nerozbíjí atp.

To už tedy opravdu dělat nebudu - dobré časy pro „malého českého“ zákazníka evidentně skončily.