Uvnitř města zármutku, které bylo nejvíce zasaženo izraelskými údery na jižní Libanon

19. 6. 2026

 

Letos získal příběh z Karbaly pro účastníky nový význam kvůli válce mezi Hizballáhem a Izraelem, při níž v Libanonu zahynulo více než 3 900 lidí, z nichž většina byli šíitští muslimové. Město Nabatieh patřilo během války k městům nejvíce zasaženým bombardováním a velká část města byla Izraelem srovnána se zemí.

Ve středu byly výkřiky smutku tlumeny hromadami zeminy a zkrouceného kovu, které byly z ulic odklizeny o dva dny dříve. Zhruba 200 lidí nedokázalo zaplnit ticho, které viselo nad městem, jehož ulice byly prázdné a budovy rozbité po 100 dnech války.

Město Nabatieh v tento den Ášúry truchlilo za své nedávno zesnulé; slzy věřících připomínaly válku, která vyhnala většinu obyvatel města a zabila mnoho těch, kteří neměli šanci uniknout.

Ulice byly posety plakáty mrtvých: na kruhovém objezdu u vjezdu do sousední vesnice Harouf visel třímetrový plakát s tvářemi 50 mladých bojovníků Hizballáhu, kteří zahynuli jen v této vesnici.

„Letošní Ašúra má pro nás zvláštní význam. Během této války jsme každý den prožívali bitvu u Karbaly,“ řekl při obřadu padesátiletý Ismail Yaghi. Zatímco mluvil, pohledem bloudil po plakátech zabitých mladých mužů, jejichž tváře visely na stěnách mešity a byly vytištěny na tričkách a odznáčcích, které měli na sobě účastníci obřadu.

„V našich srdcích je smutek a zároveň hrdost na naše mučedníky. Věříme však, že jen proto, že někdo zemřel, neznamená to, že jeho život skončil. Jejich věčný život teprve začal,“ řekl Yaghi.

Obyvatelé města letos nepočítali s tím, že by v Nabatiehu mohli oslavit Ašúru; téměř všech 80 000 obyvatel bylo vysídleno izraelskými bombardováními a nařízením k nucené evakuaci. Příměří oznámené v pondělí mezi USA a Íránem nečekaně zastavilo válku v Libanonu a zastavilo postup izraelských sil, které byly na pokraji dobytí celého města.

Pracovníci civilní obrany se rychle začali připravovat na náboženský obřad. Dobrovolníci ze záchranné služby v Nabatiehu odložili své lékařské soupravy a vzali do rukou smetáky, aby začali odklízet trosky z centrální mešity ve městě a vyvěšovat černé transparenty, které měly zakrýt obrovské díry ve zdech způsobené leteckým útokem.

„Obvykle nám příprava na Ašúru trvá celý měsíc. Tentokrát jsme měli jen dva dny,“ řekl Mehdi Sadek, 45letý vedoucí záchranné služby, zatímco míchal velký hrnec s cibulí a kořením.

Přestal míchat a podíval se ven, když budovou otřásl zvuk izraelského dělostřelectva. Nad kopci obklopujícími Nabatieh stoupal kouř.

Navzdory příměří na sebe Izrael a Hizballáh nadále ostřelovaly v takzvané „bezpečnostní zóně“, kterou Izrael obsadil a která zahrnuje stovky čtverečních mil jižního Libanonu. Izraelské jednotky se nacházely těsně za kopcem Ali Taher na okraji města.

V pátek ráno se boje zintenzivnily. Hizballáh ostřeloval izraelské jednotky a zabil čtyři vojáky; Izrael na to reagoval vlnou leteckých útoků v okolí Nabatiehu i přímo ve městě, při nichž zahynulo 18 lidí a 33 bylo zraněno.

„Včera tu bylo víc lidí, ale byla to těžká noc. Bylo tu hodně ostřelování,“ řekl Sadek. Libanonská armáda zablokovala přístupy do horní části města a do vesnic sousedících s izraelskými pozicemi poté, co Izrael v úterý ostřeloval vracející se lidi. Rodiny uprchly před obnoveným násilím, protože se obávaly, že toto příměří selže stejně jako ta předchozí dvě.

„Očekávali jsme, že to bude lepší, než jak to teď je. Chtěli jsme skutečné příměří. Rozhodli jsme se uspořádat Ashuru v Nabatiehu, protože jsme chtěli dát lidem důvod, aby se vrátili,“ řekl Sadek.

Navzdory náboženskému obřadu se do města a okolních vesnic nevrátilo mnoho lidí. Několik lidí projelo ulicemi, aby zkontrolovali své domy, a pak zase odjeli. Bylo to na hony vzdálené příměří z listopadu 2024, které ukončilo poslední válku mezi Hizballáhem a Izraelem, kdy se obyvatelé vraceli v davu a okamžitě se pustili do obnovy svých obchodů a domovů.

Hussein Nahleh, 33letý inženýr, který byl kvůli válce vysídlen do Bejrútu, řekl, že jeho dům byl zničen, ale že se přesto chtěl vrátit do Nabatiehu, aby se zúčastnil oslav Ašúry. Ubytovali ho lidé ve městě, jejichž domy stále stály.

Několik mužů vedle Nahleha obrátilo tváře k obloze a ukázalo prstem. Vysoko v dálce nad nimi kroužil izraelský dron a sledoval muže, jak se shromažďují k obřadu.

Zatímco smuteční průvod kráčel, týmy civilní obrany pracovaly na vyprošťování těl z trosek. Během války si označili místa leteckých útoků v dříve nepřístupných oblastech a nyní využívali příměří k prohledávání trosek a hledání ostatků. Ne všechny oblasti byly dostupné; izraelská armáda v úterý ostřelovala okolí sanitek, když se blížily k oblastem na jih od města, aby uhasily požár.

„Tady v Nabatiehu je to pořád stejné; je to dokonce ještě těžší.

Není jasné, zda platí příměří, nebo ne,“ řekl Hussein Fakih, regionální vedoucí civilní obrany v Nabatiehu.

Přerušil rozhovor, aby přijal telefonát. Vrátil se se slzami v očích. „Budete mi muset prominout. Právě mi volala naše dcera, že Izraelci zničili náš dům.“

Zdroj v angličtině ZDE