Norsko se připravuje na Trumpovu vzteklou reakci, pokud v pátek nedostane Nobelovu cenu míru

10. 10. 2025

čas čtení 5 minut
 

Americký prezident může uvalit cla, požadovat vyšší příspěvky do NATO nebo dokonce prohlásit Norsko za nepřítele, říká analytik


Několik hodin před oznámením letošní Nobelovy ceny míru se norští politici připravovali na možné dopady na vztahy mezi USA a Norskem, pokud cena nebude udělena Donaldu Trumpovi.

Norský Nobelův výbor ve čtvrtek výslovně uvedl, že rozhodnutí o tom, kdo bude jmenován laureátem ceny míru za rok 2025, padlo v pondělí, několik dní předtím, než Izrael a Hamás souhlasily s příměřím v rámci plánu amerického prezidenta pro Gazu.

Vzhledem k časovému rámci a složení nezávislého pětičlenného výboru se většina odborníků na Nobelovu cenu a norských pozorovatelů domnívá, že je velmi nepravděpodobné, že by Trump cenu získal, což v zemi vyvolává obavy z toho, jak bude reagovat na to, že byl tak veřejně přehlédnut.


Kirsti Bergstø, předsedkyně norské Socialistické levicové strany a její mluvčí pro zahraniční politiku, uvedla, že Oslo musí být „připraveno na cokoli“.

„Donald Trump vede USA extrémním směrem, útočí na svobodu projevu, nechává maskovanou tajnou policii unášet lidi za bílého dne a tvrdě zasahuje proti institucím a soudům. Když je prezident tak nestálý a autoritářský, musíme samozřejmě být připraveni na cokoli,“ řekla Bergstø.

„Nobelova komise je nezávislý orgán a norská vláda se na rozhodování o udělení cen nijak nepodílí. Ale nejsem si jistá, zda to Trump ví. Musíme být připraveni na cokoli, co od něj může přijít.“

Trump již dlouho otevřeně prohlašuje, že by měl být oceněn mírovou cenou, kterou v roce 2009 získal jeden z jeho prezidentských předchůdců, Barack Obama, za „mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy“.

V červenci Trump údajně zavolal Jensovi Stoltenbergovi, norskému ministru financí a bývalému generálnímu tajemníkovi NATO, aby se zeptal na Nobelovu cenu. Minulý měsíc v OSN Trump nepravdivě prohlásil, že zastavil sedm „nekonečných válek“, a řekl světovým lídrům: „Všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru.“

Arild Hermstad, předseda norské Strany zelených, řekl, že nezávislost Nobelova výboru je to, co dává ceně její důvěryhodnost.

„Mírové ceny se získávají trvalým úsilím, ne výbuchy vzteku na sociálních sítích a ne zastrašováním,“ řekl. „Je dobré, že Trump podpořil nedávnou dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Jakýkoli krok k ukončení utrpení v Gaze je vítán. Ale jeden pozdní příspěvek nevymaže roky umožňování násilí a koinfliktů.“

Kristian Berg Harpviken, ředitel Norského Nobelova institutu, uvedl, že rozhodnutí bylo definitivně přijato na posledním zasedání Nobelovy komise v pondělí.

Harpviken uvedl, že rozhodnutí jsou apolitická, i když jmenování členů komise norským parlamentem v souladu s vůlí Alfreda Nobela, který odkázal peníze na financování cen nesoucích jeho jméno, může tento dojem zkomplikovat.

„Vím z první ruky, že výbor jedná zcela nezávisle. Alfred Nobel nám to však poněkud zkomplikoval tím, že ve své závěti stanovil, že členové výboru musí být jmenováni parlamentem. To bohužel není možné změnit,“ uvedl.

Novinový komentátor a analytik Harald Stanghelle spekuloval, že odplata ze strany Trumpa – pokud k ní dojde – by mohla mít podobu cel, požadavků na vyšší příspěvky do NATO nebo dokonce prohlášení Norska za nepřítele.

„On [Trump] je tak nepředvídatelný. Nechci použít slovo ‚strach‘, ale mám pocit, že by to mohla být náročná situace,“ řekl. „Je velmi obtížné vysvětlit Donaldu Trumpovi nebo mnoha jiným zemím na světě, že se jedná o zcela nezávislý výbor, protože oni tento druh nezávislosti nerespektují.“

Řekl, že pokud by Trump vyhrál, bylo by to „největším překvapením v historii Nobelovy ceny míru“.

Nina Græger, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, se domnívá, že mezi nejpravděpodobnějšími kandidáty na letošní cenu míru jsou Súdánské pohotovostní místnosti, Výbor na ochranu novinářů a Mezinárodní liga žen za mír a svobodu.

„I když si [Trump] za své úsilí o ukončení války v Gaze jednoznačně zaslouží uznání, je ještě příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda bude mírový návrh realizován a povede k trvalému míru,“ uvedla Græger.

„Trumpovo odstoupení od mezinárodních institucí, jeho přání převzít Grónsko od Dánského království, které je spojencem NATO, a porušování základních demokratických práv ve vlastní zemi nejsou v souladu s Nobelovou vůlí.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
874

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2025