Channel 4 News: Rukojmí a vězni propuštěni. Vykašle se teď Trump na Blízký východ?
13. 10. 2025
čas čtení
26 minut
Reportér: Dnes jsem mluvil s několika izraelskými novinářskými přáteli a ti mi
říkali, že izraelský tisk prakticky vůbec neinformuje o tom, co se děje
v Gaze, kde se tisíce lidí vrací do zničeného a zpustošeného města. Myslím, že to vypovídá o tom,
jak se tyto dvě společnosti navzájem vnímají. A ještě jedna myšlenka:
sledoval jsem Trumpa a Netanjahua v Knesetu, kde se naplno projevila
jejich bombastickí přátelství. Velmi podobní vůdci, velmi podobný styl,
pokora, sebereflexe, to se neprojevilo ani u jednoho z nich. Ale
myslím, že stojí za to říci, že tato válka mohla skončit dříve a mohly
být zachráněny tisíce a tisíce životů, kdyby se tak stalo.
Reportér: Více než 1 700 osob zadržených izraelskými silami během jejich útoku na Gazu bylo drženo ve věznicích bez obvinění a bez soudu. Mnozí z nich nyní hovoří o mučení, které museli snášet.
„Ve věznicích jsme neměli jídlo. Úmyslně nás hladověli. Represe, bití, ponižování, degradace, psi, gumové projektily a plyn. To byla naše denní rutina.“
Až do posledních okamžiků čelili palestinští vězni krutému zacházení ze strany izraelských vězeňských strážců. Lidskoprávní organizace konstatují, že mučení a sexuální zneužívání bylo běžné.
Moderátor z Tel Avivu, Channel 4 News, pondělí 13. října 1015, 13 hodin: Hamás propouští všech 20 živých rukojmí. Izrael propouští stovky
Palestinců. Trump se koupá ve slávě, oslavuje konec zabíjení, říká
Izraelcům, že zvítězili, a navrhuje prezidentskou milost pro Netanjahua.
Trump: „Toto je historický úsvit nového Blízkého východu.“
Izraelci
a Palestinci dnes oslavují obrovský krok od zabíjení. V Šarm aš-Šajchu
se scházejí světoví vůdci, aby zabránili tomu, že jim šance na mír
proklouzne mezi prsty jako písek. Dobrý večer z Tel Avivu v historický
večer, kdy Izraelci a Palestinci přivítali zpět své blízké a muž, který
to umožnil, jim řekl, že mají jedinečnou šanci nechat za sebou staré
spory a hořkou nenávist. Trumpova hyperbola, že dlouhá a bolestivá noční
můra skončila a éra teroru a smrti je u konce, je však daleko od
reality. V Gaze stále vykopávají těla. Pozůstatky 24 mrtvých rukojmích
se ještě nevrátily domů. Lékaři z Gazy zůstávají v izraelských věznicích
a hrozba násilí zůstává akutní pro všechny na všech stranách. Ale v
Šarm aš-Šajchu, po hodinách čekání na Trumpovo zpoždění, se snaží
proměnit jeho rétoriku v realitu, dohodnout se, kdo zajistí bezpečnost v
Gaze, kdo bude financovat obnovu a kdo ji bude řídit, až arabské země a
Palestinci přijmou Sira Tonyho Blaira jako dočasného správce.
Analytik: „Toto
musí být poslední izraelsko-palestinská válka. Na území mezi řekou a
mořem stále žije 7 milionů izraelských židů a 7 milionů palestinských
Arabů. Palestina nezíská svobodu zabíjením Izraelců. Tento konflikt
nelze vyřešit vojenskými prostředky a nelze ho ani zvládnout. Musí být
vyřešen.“
V regionu, kde je nedostatek dobrých
zpráv, dnes panovala kolektivní radost, když byli zbývající rukojmí
odvezeni z Gazy a na oplátku byly propuštěny stovky Palestinců. Rodiny,
které více než dva roky žily v úzkosti a nejistotě, se znovu shledaly se
svými blízkými. Zbraně, alespoň prozatím, mlčí.
Náš zahraniční korespondent Paraic O'Brien podává zprávu:
Trump: „Toto je historický úsvit nového Blízkého východu.“
Reportér: O
tom ještě není rozhodnuto a možná o tom rozhodnou až naše vnoučata, ale
na dálnici 4 směrem na jih dnes ráno bylo vidět znamení významu tohoto
dne.
Tisíce lidí se shromáždily na místě konání hudebního festivalu Nova. Další tisíce se shromáždily před vojenskou základnou Rahim, kam byli nejprve přivezeni rukojmí z Gazy. Současně, jen pár kilometrů odtud, uvnitř Gazy, předal Hamas 7 z 20 živých rukojmí Červenému kříži. Tentokrát bez okázalosti a demonstrace vojenské síly, jak tomu bylo při předchozích propuštěních. Poté byli předáni izraelské armádě a převezeni do vojenské základny Riem.
Pamatujte, že muži v těchto dodávkách byli... drženi v Gaze v zajetí poslední dva roky. Bůh ví, co viděli a co zažili. A teď se dívají z oken těchto dodávek. Vidí své přátele. Vidí své sousedy poprvé.
Uvnitř základny na ně čekaly jejich rodiny. Guy Bilbo Dalalal byl unesen na festivalu Nova. Hamás ho nutil sledovat videa z předchozích propuštění jiných, kteří nyní prožívají to samé. Jeho sestra promluvila za všechny a poté odletěli z vojenské základny do Tel Avivu.
První skupina rukojmích tedy nyní opouští vojenskou základnu. Byli schopni nastoupit do vrtulníku, což je dobré znamení pro jejich zdraví. Budou převezeni do dvou nemocnic v Tel Avivu. Také víme, že právě teď je další skupina rukojmích předávána izraelské armádě a nachází se na izraelském území. Za chvíli dorazíme na tuto silnici.
„A v davu se projevuje trauma celého národa. Mohu vám říct, že po dvou letech je to taková úleva, že jsme na tento okamžik čekali.“
Bez ní jsme nemohli žít. Teď můžeme zase začít dýchat. Srdce se nám rozšiřuje.“
Než sem dorazila druhá skupina rukojmích, přišla zpráva, že Air Force One přistál na letišti Ben Gurion v Tel Avivu. Po setkání s rodinami rukojmích promluvil před Knesetem.
Trump: „Prakticky celý region podpořil plán, že Gaza bude okamžitě demilitarizována a Hamas bude odzbrojen. A bezpečnost Izraele již nebude nijak ohrožena.“
V jednu chvíli byl projev přerušen. Poslanec s rozpoznatelným palestinským znakem byl vyveden. Byla to jedna ze dvou zmínek o Palestině v Knesetu dnes. Druhá byla tato.
Trump: „Ale nyní konečně, nejen pro Izraelce, ale i pro Palestince a mnoho dalších, dlouhá a bolestivá noční můra konečně skončila.“
Donald Trump to umožnil. Benjamin Netanjahu sbíral volební body před blížícími se volbami příštího roku.
Netanjahu: „Pane prezidente, vy jste odhodlán dosáhnout tohoto míru. Já jsem odhodlán dosáhnout tohoto míru. A společně, pane prezidente, tohoto míru dosáhneme.“
Dříve byla propuštěna druhá skupina 13 rukojmích. Na vojenské základně se Mathans Ngokar setkal se svou matkou. Jeho přítelkyně Alana byla také unesena, ale byla propuštěna během předchozího propouštění rukojmích. Jeho matka Einav je tváří kampaně rodin rukojmích.
Jakmile se všichni živí izraelští rukojmí vrátili, začala výměna palestinských vězňů a zadržených. Autobusy odjíždějí z věznice Katsyat v jižním Izraeli. Má být propuštěno přes 1 700 obyvatel Gazy, včetně 22 nezletilých. Někteří dorazili do Khan Yunis v centru pásma. Zdevastované místo, které stále má energii přijmout své vlastní.
Na Západním břehu dorazili někteří z 250 vězňů na dohodnutém seznamu do Ramalláhu, ostatní mají být deportováni. Mnozí z těchto mužů si odpykávají doživotní tresty, které jim izraelské soudy uložily za zabití izraelských civilistů. Samer Halabiah strávil 10 let ve vězení. Byl odsouzen k 32 letům za pokus o vraždu, což je rozsudek, který napadá.
„Je to nepopsatelný pocit. Stále tomu nemůžu uvěřit. Čekali jsme na tuto radost. Čelili jsme extrémnímu psychickému tlaku a až do poslední vteřiny jsem tomu nemohl uvěřit.“
Daleko od velkých davů a významných národních okamžiků, v obývacím pokoji v kibucu poblíž Yitzhaku. Tělo manžela Elly Khaimi, Tala, je stále v Gaze. Pouze 4 z 28 zemřelých rukojmích byli dnes propuštěni. Talovo tělo mezi nimi nebylo. Jak se cítí, když dnes sleduje návrat rukojmích domů?
„Žárlím a jsem ráda, cítím štěstí, ale také mám obavy. Mám obavy, protože se bojím, že... Mám obavy především proto, že vím, že až se Tal vrátí, bude to na pohřeb. A možná se nevrátí vůbec.“
Ella byla ve třetím měsíci těhotenství, když byl její manžel zabit. Lotanovi je 1 rok. Nikdy nepoznal svého otce. Tato rodina bude muset na svůj nový začátek počkat.
Moderátor: A Paraic je teď se mnou.
(…)
Moderátor: V posledních několika minutách bylo vidět 4 rakve s těly zemřelých rukojmích, které izraelská policie eskortovala do forenzního ústavu v Tel Avivu, kde budou formálně identifikovány. IDF uvedla, že před překročením hranice se konala krátká ceremonie na jejich památku. Hamas uvedl, že se jedná o těla Yossiho Sharabiho, Guye Iloze, Johna Biffana a Daniela Peretze. Dalších 24 rodin stále čeká a tvrdí, že Hamas porušil plán příměří.
Stejně jako jsme viděli dříve radostné scény na Západním břehu, kde byli propuštěni někteří palestinští vězni s vysokým stupněm ostrahy, se v Gaze shromáždily obrovské davy, aby přivítaly stovky vězňů propuštěných z izraelských věznic na základě dohody o příměří. Byli zadržováni bez obvinění nebo soudu jako nezákonní bojovníci, což bylo široce kritizováno lidskoprávními organizacemi. V této reportáži našeho zahraničního korespondenta Secundera Kermaniho jsou znepokojivé záběry:
Reportér: Úleva a radost ze svobody, které nelze skrýt. Rodiny se setkávají se svými blízkými, o které se obávaly, že už je nikdy neuvidí. Stovky zadržených oblečených v šedých teplákových soupravách izraelského vězeňského systému se vrací do Gazy. Pro Palestince to byli také rukojmí. Více než 1 700 osob zadržených izraelskými silami během jejich útoku na Gazu bylo drženo ve věznicích bez obvinění a bez soudu. Mnozí z nich nyní hovoří o mučení, které museli snášet.
„Ve věznicích jsme neměli jídlo. Úmyslně nás hladověli. Represe, bití, ponižování, degradace, psi, gumové projektily a plyn. To byla naše denní rutina.“
Až do posledních okamžiků čelili palestinští vězni krutému zacházení ze strany izraelských vězeňských strážců. Lidskoprávní organizace konsatují, že mučení a sexuální zneužívání bylo běžné.
Mezi obrovským davem, který vítal zadržené zpět v Gaze, byli i ozbrojení maskovaní muži. Hamás zde zjevně stále má své zastoupení, ale nikdo z propuštěných nebyl obviněn z účasti na událostech 7. října. Někteří z nich zjevně potřebovali lékařskou péči. Mezi propuštěnými bylo i několik teenagerů a žen.
Teenager: „Bůh nás požehnal a osvobodil z rukou těch zlých. Dva roky jsme trpěli, byli mučeni, spoutáni, měli zavázané oči. Situace byla velmi těžká, ale dnes nám Bůh dal nový život.“
Mezi těmi, kteří jsou stále drženi v izraelském vězeňském systému, je i doktor Hussam Abu Safiya, ředitel nemocnice Kamal Adwan, který byl na konci loňského roku vzat do vazby izraelskými silami.
Ti, kteří byli propuštěni, se vrací na místa apokalyptické devastace a stále více napjaté bezpečnostní situace. Dnes byl propuštěn Najil Jafarawi. Ještě neví, že jeho bratr Saleh, známý občanský novinář, byl včera zabit, údajně ozbrojenými členy mocného klanu Dogmush v Gaze. Ten se střetává s bojovníky Hamásu.
Dnes ozbrojenci Hamásu seřadili a popravili skupinu mužů, včetně členů klanu Dogmush, které obvinili ze spolupráce s Izraelci. V Gaze možná čekají další hrůzy nejrůznějšího druhu, ale pro mnoho lidí zde v Khan Yunis byl dnešní den okamžikem oslavy konce noční můry v zajetí.
Moderátor: Nyní se ke mně připojuje palestinská politička a aktivistka Aida Tuma Suleiman. Je jednou z 2 milionů palestinských občanů Izraele a členkou parlamentu, Knessetu, za levicovou koalici Hadash. Dobrý večer. Dnes jste nevyužila svého práva být v Knessetu při návštěvě Trumpa. Co si myslíte o tom, co se tam stalo?
„Ano, rozhodla jsem se nezúčastnit se této slavnosti plné šovinistického a militaristického přístupu. Myslela jsem si, že je dobré cítit radost lidí, kteří se setkávají se svými milovanými mimo Knesset, ale netrpět posloucháním projevů, které zaznívaly v Knessetu. Ve skutečnosti pronesli projev, který se snažil očistit Netanjahua, který dva roky vedl genocidu a snažil se ji Izraelcům a světu prezentovat jako mír. Tvůrce a milovník míru, což je naprosto nepřijatelné. Všichni jsme chtěli ukončit válku, ale to neznamená, že musíme odpustit všechny zločiny spáchané během této války. Právě jsem ve vaší reportáži slyšela jednu z rodin rukojmích říkat, že Trump učinil nemožné možným. Trump dokázal to, co jsme říkali od prvního dne, že Spojené státy, prezident Spojených států, mají moc ukončit válku a měli ji ukončit. Dnes byl Trump hrdý na to, že ji ve skutečnosti podpořil dalšími a dalšími zbraněmi."
Ano, ale myslím, že je možné, že to mohl udělat dříve, nebo že to mohl udělat dříve předchozí prezident, a že tak mohlo být zachráněno mnoho životů. Ale nakonec přiměl lidi k tomuto postoji. Nyní probíhá proces. Koná se konference v Šarm aš-Šajchu. Arabští vůdci se scházejí. Snaží se vytvořit budoucnost a mírovou budoucnost pro Gazu. To je jistě něco, co je třeba uvítat.
„Jak jsem již řekla, Krishnane, vždy budeme podporovat jakýkoli proces, který je skutečně politickým procesem, který povede k ukončení okupace, k vytvoření palestinského státu, ke sjednocení obou částí palestinského státu, Gazy a Západního břehu, a k ukončení násilí osadníků na Západním břehu. Oslavujeme skutečnost, že genocida skončila, že rukojmí jsou zpět, že tato dohoda bude realizována v první fázi. Nemůžeme však být bez obav o to, jak to bude pokračovat, zejména po dvou projevech, které jsme dnes slyšeli od Netanjahua a Trumpa.“
„No, především si musí být jisti, že Palestinci mají právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti. A mají právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti. A mají také schopnost mít vůdce, kteří to dokážou. Nikdo za ně nemusí rozhodovat ani spravovat jakoukoli část jejich vlasti. Nepotřebují k tomu ani Tonyho Blaira, ani Trumpa. Palestinci to dokážou sami. Potřebují veškerou podporu arabského světa a celého světa, který sledoval válku a ničení a nezastavil je okamžitě. To je jisté. Palestinci to potřebují. Musí také vzít v úvahu, že oni, Palestinci, mají právo na sebeurčení. Není to jen humanitární otázka. Není možné normalizovat vztahy s Izraelem, dokud stále okupuje palestinský lid. A otázka Západního břehu a toho, co se na Západním břehu děje, by také měla být na stole. Možná bude nutné požádat o příměří na Západním břehu.
Stručně, jaké je vaše poselství Hamásu, který předal pouze čtyři z 28 těl, která slíbil předat do dnešního dne? Nyní porušují dohodu.
„No, za prvé si myslím, že Hamás od začátku říkal, že se zavazuje k této dohodě. Jinak by Izraelci nebo Trump s touto dohodou nesouhlasili. Za druhé, takovou dohodu nabídli už před měsíci. Myslím, že všichni chápou, že vzhledem k rozsahu zničení v Gaze může být obtížné najít všechny rukojmí. Doufám, že všichni rukojmí, kteří jsou naživu, jsou již se svými rodinami a že těla všech, kteří zemřeli, budou předána. Nedávejte Netanjahuovi žádnou možnost znovu zahájit válku.“
(...)
Moderátor: Jak jsme již řekli, více než 20 světových lídrů se sešlo na mezinárodním summitu v Egyptě, aby diskutovali o budoucnosti Gazy. Na prvním místě programu je otázka, jak zavést příměří, a také herkulovský úkol obnovy území, které bylo tak nesmírně poškozeno dvěma lety bombardování. Ale kromě dnešních příležitostí k focení je jen málo podrobností o tom, jak by taková budoucnost mohla být udržitelná. Naše mezinárodní redaktorka Lindsay Hilsum přináší reportáž.
Reportérka: A tak pokračujeme další etapou mírové cesty. Prezident Trump dnes odpoledne přistál v Šarm aš-Šajchu, aby se setkal s těmi, které dříve popsal jako nejmocnější a nejbohatší národy světa, s neuvěřitelnými národy, které to vše umožnily. Jeho kolona projela ulicemi k setkání s egyptským prezidentem. Jiní mohou být skeptičtí. Ale pan Trump o dohodě nepochybuje.
Trump: „Je to mír na Blízkém východě a všichni říkali, že to není možné. Ale stane se to. A už se to děje. Je to přímo před vašima očima.“
Úkolem prezidenta Sisiho bylo usmívat se a souhlasit. A pak přišla přehlídka lídrů, jako by summit Mír 2025 pořádal prezident Trump, a ne Egypťané. Někteří, jako turecký prezident Erdogan, hráli v jednáních klíčovou roli, stejně jako emír Kataru a saúdský ministr zahraničí. Indonésie možná poskytne vojáky pro mírové síly. Vstupuje i duch minulých lídrů. Tony Blair je tipován na vedení jakési technokratické správy Gazy. Byl tam i vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, i když Izrael tvrdí, že pro něj není žádná role. Není zcela jasné, co tam dělal Viktor Orbán z Maďarska. Ještě záhadnější je přítomnost Gianniho Infantina, předsedy Mezinárodní fotbalové federace FIFA.
Cílem takového velkého summitu je ukázat Izraeli i Hamásu, že na této dohodě má zájem celý svět. Detaily ještě nejsou vypracovány. A ano, všechny ostatní mírové dohody na Blízkém východě selhaly. Američané se však snaží vytvořit impuls. Premiér při setkání s emírem Kataru nabídla britské odborné znalosti.
V únoru prezident Trump sdílel bizarní video vytvořené umělou inteligencí, které zobrazovalo futuristickou Gazu, v níž však nebyli žádní obyvatelé. Od té doby uznal, že se jednalo o fantazii. Neuznal však, že budoucnost je definována minulostí, a nikde to neplatí více než na Blízkém východě. Dnes, jako by se v něm probudil John a Yoko, zdálo se, že říká: „Dejte míru šanci.“
Trump: „Je tak krásné vidět, jak nastává nový a krásný den a nyní začíná obnova. Obnova bude možná nejjednodušší částí. Myslím, že jsme udělali většinu té nejtěžší části, protože zbytek už půjde sám. Všichni víme, jak obnovit, a víme, jak stavět lépe než kdokoli jiný na světě.“
Egyptský prezident byl o něco konkrétnější, pokud jde o práva Palestinců:
„I oni mají právo rozhodovat o svém osudu a těšit se na budoucnost bez strašáka války. Mají také právo užívat si svobody a žít ve svém nezávislém státě, státě, který žije vedle Izraele v míru, bezpečí a vzájemném uznání.“
A tak došlo k podpisu, aniž by byli přítomni Izrael nebo Hamás, pouze s tvrzením, že nad nějakým způsobem nad zkušeností zvítězí naděje. A co se stane dál, nebude jen absence války, ale realita míru.
Sir Keir Starmer, který se zúčastnil summitu v Šarm aš-Šajchu, právě vyjádřil svou reakci. Nazval to historickým dnem a na otázku, zda by měl být prezident Trump nominován na příští rok na Nobelovu cenu, odpověděl takto.
„Jsem si jist, že ho nominuje spousta lidí. Myslím, že nominace budou probíhat na začátku příštího roku. Ale co já si myslím, a to zcela vážně, je, že je to historický den. A je to skutečná pocta prezidentu Trumpovi, že přivedl vůdce do této pozice. O to se pokoušeli mnoho, mnoho let. A když pomineme osobnosti, je to obrovská úleva pro rukojmí a jejich rodiny, obrovská úleva pro civilisty v Gaze, kteří všichni prožívají již dva a půl roku nepředstavitelné utrpení.
A oni jsou pro mě na prvním místě, a to mi dává odhodlání pokračovat a přimět k tomu i ostatní vůdce. To je jediná věc, o které dnes mluvím, neoslavuji dnešní den jako historický, což samozřejmě je, ale využívám příležitosti s ostatními vůdci, abych řekl, jak můžeme nyní jako skupina vůdců zajistit, aby to bylo plně implementováno a přineslo mír? Dlužíme to Izraelcům i Palestincům a jsem odhodlán, aby Spojené království sehrálo svou plnou roli.“
Moderátor: Pojďme si poslechnout nejnovější zprávy od naší redaktorky ve Washingtonu, Anushky Astany. Anushko.
Reportérka: Myslím, že velmi výmluvné bylo to, co jste slyšeli v reportáži od Lindsay, kde egyptský ministr zahraničí hovořil o nutnosti udržet Trumpa v tomto procesu. A to je velká otázka. Rukojmí byli osvobozeni. Zůstane Amerika zapojena? Bylo nám řečeno, že Steve Witkoff a Jared Kushner, ti klíčoví hráči, ujistili vedení Hamásu, že Donald Trump je odhodlán dodržet všech 20 bodů svého mírového plánu. Myslíme si, že to dodrží?
Potíž s pochopením prezidentova uvažování spočívá v tom, že v různých okamžicích, dokonce i během posledních 24 hodin, pronáší zcela odlišné komentáře. Stačí se podívat na ten kontrast v tónu. V letadle na cestě na Blízký východ, při rozhovoru s novináři, mluvil opravdu velmi umírněným tónem, hovořil o lidských ztrátách, více než 60 000 mrtvých, nechtěl mluvit o myšlence Gazanské riviéry, místo toho řekl, že musíme nejprve pomoci lidem, jak jste zmínil, hovořil o roli Tonyho Blaira, že je třeba zkontrolovat, zda je to přijatelné pro různé lidi.
Byl to tedy velmi uvážlivý tón, který opravdu kontrastoval s tím, co jsme slyšeli v Knesetu, v projevu, který působil velmi triumfálně a ve kterém plně podpořil Izrael v jeho vojenské kampani, kde jim řekl: „Vyhráli jste. Užijte si plody své práce.“ A byl to tak trochu mimořádný moment, když vstal a požádal izraelského prezidenta, aby omilostnil Benjamina Netanjahua obviněného z korupce, a řekl: „Doutníky a šampaňské? Koho to zajímá?“ Ve skutečnosti se ale bavíme o obvinění z darů v hodnotě 200 000 dolarů.
Prezident Trump také hovořil o tom, jak proizraelský byl, zmínil kontroverzní rozhodnutí přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma a také uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami. Nyní můžete argumentovat, že právě tento proizraelský postoj nás dovedl až sem, protože přesvědčil Netanjahua, aby se k tomu všemu přihlásil.
361
Diskuse