„Naše nová realita“: Planeta s odumíráním korálových útesů dosáhla prvního klimatického bodu zlomu

14. 10. 2025

Ve zprávě Global Tipping Points Report 2025 zveřejněné v pondělí vědci varovali, že „bod zlomu korálových útesů při globálním oteplení o 1,2 °C byl překročen“ a oteplení planety nyní dosahuje přibližně 1,4 °C nad předindustriální úrovní.

Oteplování vod způsobilo rozsáhlé bělení korálových útesů, což má dopad na téměř milion druhů mořských živočichů a organismů, které jsou na nich závislé a podporují některé z nejrozmanitějších ekosystémů planety.

„Pokud se co nejrychleji nevrátíme k průměrné globální povrchové teplotě 1,2 °C (a nakonec alespoň k 1 °C), neudržíme na naší planetě korálové útesy v teplých vodách v žádném smysluplném měřítku,“ uvádí zpráva. Minimalizace neklimatických stresových faktorů, zejména zlepšení správy útesů, může dát útesům nejlepší šanci na přežití při minimálním překročení jejich tepelného bodu zlomu.“

Úbytek korálových útesů také zbavuje pobřežní komunity přirozené bariéry proti bouřkovým přívalům, zhoršuje krizi nadměrného rybolovu tím, že zbavuje ryby prostředí, ve kterém se rozmnožují, a každoročně má dopad na tisíce pracovních míst a miliardy dolarů v cestovním ruchu souvisejícím s útesy.

„Už nemůžeme hovořit o bodu zlomu jako o budoucím riziku,“ řekl Nature Steve Smith, sociální vědec z University of Exeter a hlavní autor zprávy. „Toto je naše nová realita.“

Nástup bodu zlomu vyžaduje okamžité a výrazné snížení emisí fosilních paliv, které způsobují oteplování planety, aby se globální průměrná povrchová teplota vrátila na úroveň 1,2 °C nad předindustriálními teplotami. Klimatolog Bill McGuire však v pondělí nešetřil slovy ohledně pravděpodobnosti zmírnění škod, které již byly korálovým útesům způsobeny.

„Nepodaří se nám co nejdříve snížit teploty na 1,2 °C, takže to znamená zánik pro většinu úžasných útesových společenství na světě,“ řekl McGuire. „Následovat budou další body zlomu.“

Zpráva uvádí, že svět stále směřuje k dalším klimatickým bodům zlomu, konkrétně k „rozsáhlému“ zhoršování stavu amazonského deštného pralesa, které podle prognóz „oslabí globální klimatickou regulaci“ a urychlí ztrátu biologické rozmanitosti; tání horských ledovců; a pro Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC), která reguluje klima transportem teplejších vod z tropů do severního Atlantického oceánu, jejíž pravděpodobnost dosažení bodu zlomu „roste s globálním oteplováním“.

Bez rychlého snížení emisí skleníkových plynů bude podle zprávy Global Tipping Points horní hranice globálního oteplení pro korálové útesy ve výši 1,5 °C pravděpodobně dosažena do 10 let.

„Podle současných prognóz překročíme 1,5 °C globálního oteplení pravděpodobně kolem roku 2030,“ řekl Tim Lenton z Global Systems Institute na Univerzitě v Exeteru pro The Guardian.

Manjana Milkoreit, spoluautorka zprávy a politoložka z Univerzity v Oslu, řekla deníku Nature, že „máme znalosti o tom, jak zabránit dalším bodům zlomu“.

„Potřebujeme druh správy, který odpovídá povaze této výzvy,“ uvedla.

Zpráva také uznává „pozitivní bod zlomu“, který by mohl mít zásadní dopad na schopnost rychle snížit emise skleníkových plynů, jako je například široké přijetí regenerativních zemědělských postupů a zrychlení přechodu na elektromobily a solární energii.

„Cena solárních fotovoltaických panelů klesla o čtvrtinu s každým zdvojnásobením jejich instalované kapacity. Kvalita baterií se zlepšila a jejich cena klesla s tím, jak se jejich používání rozšířilo,“ uvádí zpráva. „To povzbuzuje k jejich dalšímu zavádění. Rozšíření soudních sporů týkajících se klimatu a iniciativ pozitivních pro přírodu se také samo zesiluje.“

Lentonová řekla deníku The Guardian, že „začal závod o to, kdo přinese tyto pozitivní body zlomu dříve, aby se zabránilo tomu, o čem jsme si nyní jisti, že budou nezvladatelné důsledky dalších bodů zlomu v systému Země.“

Jak minulý týden informoval server Common Dreams, celosvětový pokrok v přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie prudce roste – ale USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa letos zaostávají, protože významný zákon o výdajích ukládá nové poplatky na rozvoj solární a větrné energie a podporuje těžbu na veřejných pozemcích, zatímco americké ministerstvo energetiky investuje 625 milionů dolarů do uhlí.

Zpráva Global Tipping Points byla zveřejněna čtyři týdny předtím, než se světoví lídři sejdou v brazilském Belému na 30. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30), kde budou politici požádáni, aby přispěli do Granary of Solutions (Skladiště řešení): „zásobárně konkrétních nástrojů a iniciativ – škálovatelných a replikovatelných v souladu s Pařížskou dohodou –, které propojují ambice s realizací“, aby se spustily „pozitivní body zlomu transformace využívající již existující řešení“.

„Vzhledem k blížícím se klimatickým jednáním COP30 je zásadní, aby všechny strany pochopily závažnost situace,“ řekl Yale Environment 360 Mike Barrett, hlavní vědecký poradce Světového fondu pro přírodu ve Velké Británii a spoluautor zprávy. „Země musí prokázat politickou odvahu a vůdčí schopnosti, aby mohly spolupracovat a těchto cílů dosáhnout.“

 

Celý text v angličtině ZDE