Po odstranění Madura se USA snaží vyhnat Hizballáh z Venezuely

12. 1. 2026

Otřesy vyvolané smrtícími americkými údery na Caracas a zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura byly cítit až na jižním předměstí Bejrútu, v baště libanonské šíitské skupiny Hizballáh.

Washington využil únosu Madura k vyslání jasného signálu vedení militantní skupiny i jejím íránským podporovatelům, přičemž ministr zahraničí Marco Rubio jim ráno po útoku přímo vyhrožoval.

"Je to velmi jednoduché," řekl americké televizi CBS. "V 21. století, za Trumpovy administrativy, nebudeme mít zemi jako Venezuela na naší vlastní polokouli ve sféře kontroly jako křižovatku Hizballáhu, Íránu a všech ostatních škodlivých vlivů v zemi, na světě. To prostě nebude existovat."

Rubio později řekl NBC News, že nové uspořádání bude znamenat úplné odstranění jakékoli přítomnosti Hizballáhu nebo Íránu na venezuelské půdě, kde byli vítáni již tři desetiletí ve jménu sdílené nevraživosti vůči Spojeným státům. USA označily Hizballáh za zahraniční teroristickou organizaci v roce 1997.

Rubio vyzval venezuelský režim – nyní pod dočasným vedením Madurovy viceprezidentky Delcy Rodriguez – aby se odklonil jak od Íránu, tak od Hizballáhu. Islámská republika, která čelí rostoucím protestům, se také ocitla pod tlakem, přičemž americký prezident Donald Trump dokonce pohrozil zásahem, pokud íránské bezpečnostní složky zabijí pokojné protestující.

USA dlouhodobě monitorují aktivity Hizballáhu v regionu. Americký úřad pro potírání drog (DEA) od roku 2008 tvrdí, že hnutí, tehdy vedené Hasanem Nasralláhem, se financovalo prostřednictvím obchodování s drogami, prodeje zbraní a praní špinavých peněz po celé Latinské Americe i mimo ni. Podle údajů DEA tyto aktivity vydělávaly Hizballáhu přibližně 1 miliardu dolarů ročně.

Pokud jde konkrétně o Venezuelu, američtí vyšetřovatelé uvádějí, že Maduro byl ještě shovívavější než jeho předchůdce Hugo Chávez a že Venezuela se stala útočištěm šíitského hnutí, které údajně zřídilo velitelské struktury v hlavním městě Caracas.

Venezuela i Hizballáh tato obvinění důrazně popřely, přičemž Hizballáh trvá na tom, že obchodování s drogami a související aktivity jsou "islámem zakázány". Přesto se zdálo, že sama sebe označuje za "Boží stranu", která sehrála klíčovou roli spolu s režimem Bašára al-Asada při pašování nelegálního drogového kapitálu po celém Blízkém východě během syrské občanské války.

Bezpečné útočiště

Američtí vyšetřovatelé dlouhodobě obviňují Hizballáh z rozšiřování operací do Venezuely, částečně prostřednictvím libanonské a syrské diaspory v regionu.

"Ve Venezuele funguje podpůrná síť Hizballáhu prostřednictvím oddělených, rodinných klanových struktur, které jsou začleněny do nelegální ekonomiky ovládané Madurovým režimem a do jeho politického aparátu a byrokracie," uvádí zpráva washingtonského think-tanku Atlantic Council z roku 2020. "Mnoho klanů je asimilováno do venezuelského státu a společnosti prostřednictvím silných libanonských a syrských komunit, které sahají až do sousední Kolumbie."

Vazby mezi Caracasem a šíitským hnutím "jsou vzájemně prospěšné, umožňují Hizballáhu bezpečný prostor pro vedení jeho globálních operací zločinu a teroru a poskytují Madurovu režimu zvýšenou nelegální podporu ze Středního východu", uvádí zpráva.

Caroline Rose, ředitelka vojenských a národněbezpečnostních priorit ve washingtonském New Lines Institute for Strategy and Policy, uvedla, že latinskoamerický obchod s drogami poskytl Hizballáhu přístup k tolik potřebnému financování.

"Vztah, který Hizballáh navázal s Madurovým režimem a zakořeněným syndikátem kartelu de los Soles (termín používaný pro venezuelské úředníky, které USA obviňují z vazeb na obchodování s drogami), je velmi složitý, často zjednodušený redukcionistickými tvrzeními, že Venezuela je 'základnou' teroristických operací Hizballáhu," řekla. "Spíše je situace složitější, protože skupina využívá blízkost Venezuely k zavedeným drogovým trasám – stejně jako v západní Africe – jako způsob, jak diverzifikovat alternativní zdroje příjmů prostřednictvím obchodování s drogami, zbraněmi a praním špinavých peněz."

Rose uvedla, že náhlá smrt Cháveze v roce 2013 jen zesílila aktivity Hizballáhu ve Venezuele poté, co jeho vybraný nástupce Maduro nastoupil do úřadu.

"Vztahy se od éry Cháveze ve Venezuele rozvíjely, přičemž se objevují zprávy, že Hizballáh zvláště využívá neformální přístavy a pašerácké trasy u pobřeží venezuelského ostrova Margarita," uvedla.

Sluncem zalitý ostrov na severovýchodě země je považován za klíčové logistické centrum Hizballáhu, využívané pro finanční aktivity, špionáž a možná i obchodování s drogami. Ostrov Margarita byl v roce 2011 během kongresového slyšení podvýboru pro boj proti terorismu a zpravodajství popsán jako ten, který "zastínil" nechvalně proslulou "Trojí hranici" mezi Paraguayí, Brazílií a Argentinou jako oblíbenou baštu hnutí v Americe. Tato pohraniční oblast sloužila desítky let jako jedna z bašt Hizballáhu v Latinské Americe, kterou skupina využívala jak jako útočiště, tak jako operační centrum.

Nedávno bývalý náměstek ministra pro financování terorismu na americkém ministerstvu financí Marshall Billingslea řekl na slyšení v Senátu v říjnu 2025, že "pod vedením Huga Cháveze Venezuela otevřela dveře Hizballáhu, což skupině umožnilo vytvořit významnou působnost, včetně paramilitárního výcvikového místa, na ostrově Margarita".

Nový světový řád

Libanonská média hodně zdůraznila fakt, že Rubiovy hrozby přicházejí v napjatém okamžiku pro šíitskou skupinu a jejího nového vůdce Najma Kásima, který je pod silným tlakem USA a Izraele, aby odzbrojil.

Přestože byl Hizballáh během posledního konfliktu s Izraelem vážně oslaben jak vojensky, tak politicky – ztratil dlouholetého vůdce Nasralláha a většinu vojenského velení, stejně jako ho potkal náhlý kolaps spojence Asada v Sýrii – Hizballáh kategoricky odmítl složit zbraně.

Podle Rose "byl rok 2025 pro Hizballáh přechodným rokem". A možná nyní bude muset zvážit i zbývající možnosti.

"Izrael zasadil vážnou ránu velení a řízení Hizballáhu, infrastruktuře a financím, čímž vytvořil motivaci pro organizaci, aby se v Libanonu schovávala a zároveň se věnovala alternativním příjmovým projektům, jako je pašování drog, jinde," uvedla.

"Ve stejném duchu by riskantní chování jak Izraele, tak Trumpovy administrativy – demonstrované izraelskými údery na Katar a Írán, stejně jako nedávným zajetím Madura USA a označením kartelů za teroristické organizace – mohlo také sloužit jako odstrašující prostředek proti jakémukoli většímu upevnění Hizballáhu ve Venezuele," dodala.

Pro Rose by Trumpův útok na Venezuelu a hrozby dalších útoků mohly přimět Hizballáh přesměrovat své operace do částí světa, které nejsou tak přímo ohroženy vojenským dosahem Washingtonu.

"Porušování mezinárodního práva Trumpovou administrativou – a drzý sklon jednat proti aktérům, které by mohli označit za 'narkoteroristy' – by mohlo učinit Jižní Ameriku rizikovější zónou pro vnější hráče, jako je Hizballáh," poznamenala Rose.

"Věřím, že s takovou pozorností a tlakem na jakoukoli organizaci, která se zabývá nelegálním pašováním zahrnujícím ozbrojenou složku – militarizované kartely, teroristické organizace a mafiánské sítě – udělá Hizballáh vše pro to, aby své aktivity v Jižní Americe utišil. Pravděpodobně se zaměří na stávající enklávy v západní Africe a bude se snažit o nové potenciální průniky, například v jihovýchodní a střední Asii."

Zdroj ve francouzštině: ZDE