Útok USA na Grónsko by znamenal konec NATO, říká dánská premiérka

6. 1. 2026

čas čtení 7 minut
Bílý dům oficiálně potvrzuje, že odebere Dánsku Grónsko



Mette Frederiksen kritizuje „nepřijatelný tlak“ Donalda Trumpa, zatímco její grónský protějšek odsuzuje „fantazie“

Útok Spojených států na spojence NATO by znamenal konec vojenské aliance i „bezpečnosti po druhé světové válce“, varovala dánská premiérka poté, co Donald Trump znovu pohrozil převzetím Grónska.

Americký prezident, právě po své  vojenské operaci ve Venezuele, v neděli prohlásil, že USA „velmi nutně“ potřebují Grónsko, čímž obnovil obavy z invaze USA na tento převážně autonomní ostrov, který je bývalou dánskou kolonií a zůstává součástí dánského království. Zahraniční a bezpečnostní politika Grónska je i nadále kontrolována Kodaní.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v pondělí varovala, že jakýkoli útok USA na spojence NATO by znamenal konec „všeho“.

„Pokud se Spojené státy rozhodnou vojensky zaútočit na jinou zemi NATO, pak by se všechno zastavilo – včetně NATO, a tedy i bezpečnosti po druhé světové válce,“ řekla Frederiksenová v dánské televizní stanici TV2.

Její komentář přišel poté, co grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vydal ostře formulované prohlášení, v němž vyzval Trumpa, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“, a obvinil USA z „zcela a naprosto nepřijatelné“ rétoriky, přičemž prohlásil: „Stačilo.“

„Výhrůžky, nátlak a řeči o anexi nemají mezi přáteli místo,“ uvedl Nielsen v příspěvku na sociálních sítích. „Takhle se nemluví s lidmi, kteří opakovaně prokázali odpovědnost, stabilitu a loajalitu. Stačilo. Žádný další nátlak. Žádné další narážky. Žádné další fantazie o anexi.“

Grónsko je podle něj „otevřené dialogu“, ale ten musí probíhat prostřednictvím vhodných kanálů a v souladu s mezinárodním právem, „ne prostřednictvím náhodných a neuctivých příspěvků na sociálních sítích“.

Dodal: „Grónsko je náš domov a naše území. A tak to i zůstane.“

Frederiksenová řekla, že její vláda dělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila útoku na Grónsko, a obvinila USA z „nepřijatelného tlaku“, který popsala jako „neopodstatněný útok na světové společenství“.

„Nemůžete přijít a převzít část území jiného státu,“ řekla v dánské televizní stanici DR a dodala: „Pokud se USA rozhodnou zaútočit na jinou  zemi NATO, všechno se zastaví.

Od začátku jsem říkala, že bohužel vím, že americký prezident to myslí vážně. Také jsem velmi jasně vyjádřila postoj Dánska. A Grónsko opakovaně prohlásilo, že nechce být součástí USA.“

Frederiksenová uvedla, že to Trumpovi „velmi jasně“ sdělila, a to jak na veřejnosti, tak v soukromí, a dodala, že „udělá vše pro to, aby bojovala za základní demokratické hodnoty a mezinárodní společenství, které jsme vybudovali“.

Nielsen a Frederiksenová získaly podporu EU, která v pondělí prohlásila, že nepřestane bránit princip územní celistvosti, zejména pokud jde o člena 27členného bloku.

„EU bude i nadále hájit principy národní suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic,“ řekla novinářům hlavní mluvčí EU pro zahraniční politiku Anitta Hipperová.

„Jedná se o univerzální principy a my je budeme nadále hájit, tím spíše, pokud je zpochybňována územní celistvost členského státu Evropské unie.“

Na Frederiksenovou, která letos čelí všeobecným volbám, však roste tlak, aby překročila rámec diplomacie a předložila konkrétnější plány, jak by Dánsko reagovalo v případě invaze do Grónska.

Aaja Chemnitzová, grónská poslankyně dánského parlamentu a zástupkyně strany Inuit Ataqatigiit, uvedla, že ačkoli nevěří, že by invaze byla bezprostřední, Gróňané by se měli „připravit na nejhorší“.

„Měli bychom doufat v nejlepší a připravit se na nejhorší. Tak to vnímám v tuto chvíli.

Jsme v situaci, která je znepokojivá.“ Chemnitzová uvedla, že Trumpovy poslední výroky byly „nejhorší a nejzávažnější“ z jeho hrozeb vůči Grónsku a znamenaly vznik „nového světového řádu“.

„Ještě před několika měsíci mnozí z nás vnímali politický svět tak, jak jsme ho vnímali dříve, tedy že je možné vést dialog, spolupracovat... a tak dále,“ řekla. „Ale způsob, jakým USA hovoří o Grónsku a snaží se s ním „spolupracovat“, je zcela novým světovým řádem, který nyní pozorujeme.“

Chemnitzová dodala: „Budoucnost Grónska je zcela na nás. Chápu, že on [Trump] by mohl mít zájem o Grónsko, ale Grónsko nemá zájem být součástí USA.“

Poté, co loni odmítl vyloučit vojenskou intervenci za účelem získání kontroly nad Grónskem, byl Trump v posledních měsících v této otázce relativně mlčenlivý.

Ale americké bombardování Venezuely za účelem zajetí jejího prezidenta Nicoláse Madura a Trumpovy výroky z víkendu obnovily obavy, že by mohl své hrozby uskutečnit.

V letadle Air Force One Trump odmítl odpovědět na otázku, zda očekává, že podnikne kroky v Grónsku, a řekl, že se k tomuto tématu vrátí „za 20 dní“, než se pustil do posměšků nad dánskými obrannými snahami.

„V současné době je Grónsko plné čínských a ruských lodí. Potřebujeme Grónsko z důvodů národní bezpečnosti. Dánsko nebude schopno tuto úlohu zvládnout,“ řekl Trump.

Pele Broberg, vůdce grónské opoziční strany Naleraq usilující o nezávislost, uvedl, že ho Trumpovy komentáře neznepokojují.

„Jsem si docela jistý, že USA budou chránit Grónsko jako nezávislý stát, až se jím budeme chtít stát,“ řekl a dodal, že grónská vláda by měla vést dialog s Trumpovou administrativou. „Kromě toho nám USA nemohou udělat nic, co by Dánsko již neudělalo.“

Minulý měsíc dánské zpravodajské služby obvinily USA, že využívají svou ekonomickou moc k „prosazování své vůle“ a vyhrožují vojenskou silou svým spojencům. Stalo se tak na pozadí rostoucího napětí v Arktidě, kde tři světové supervelmoci – USA, Čína a Rusko – bojují o nadvládu nad nerostnými surovinami a dalšími geopolitickými aktivy v této oblasti v souvislosti s táním ledu.

Severské sousední země Švédsko, Norsko a Finsko vyjádřily Dánsku svou podporu. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl: „Pouze Dánsko a Grónsko mají právo rozhodovat o otázkách týkajících se Dánska a Grónska. Švédsko plně podporuje naši sousední zemi.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2548

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2026