Úzkost kolem Grónska roste. Je čas, aby na to Evropa slyšela

7. 1. 2026

Ačkoliv ostrov formálně nemusí být dalším objektem amerického tlaku, Kodaň věří, že Trump hodlá získat kontrolu nad Grónskem ještě před koncem svého prezidentského období. Poplach zvýšilo jmenování guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem v Grónsku. Landry sám otevřeně prohlásil, že je připraven pracovat na začlenění ostrova do Spojených států. Tento signál je v Dánsku považován za přímý politický tlak.

Problém dánské premiérky Mette Frederiksen je stejný jako pro celou Evropu: má málo trumfů v rukou ve světě, kde síla nahrazuje právo. Celou svou ekonomickou a obrannou politiku Dánové postavili na pravidlech a spojeneckém řádu, které Spojené státy vytvořily pro spojence po 2. světové válce. Teď jsou příliš závislí na amerických zbraních. Je čas, aby celá Evropa naslouchala úzkosti, kterou Dánsko v současnosti vyjadřuje.

Frederiksen zdůrazňuje, že obsazení Grónska by bylo v rozporu s mezinárodním právem, vůlí místního obyvatelstva a spojeneckými vztahy v rámci NATO. Jak však Kodaň přiznává, tyto argumenty mají v kontextu politiky síly, kterou Washington stále více demonstruje, jen malý dopad.

Podle analytiků se Spojené státy zajímají méně o bezpečnostní otázky než o přístup ke zdrojům. Grónsko má významné zásoby vzácných zemin, stejně jako ropy a plynu, zejména v arktických oblastech, které si nárokuje Dánsko. Washington už má na ostrově vojenskou přítomnost, ale může ji posílit pod záminkou bezpečnosti.

Dánsko nemá ani vojenské, ani ekonomické nástroje k čelení Spojeným státům a obává se možného tlaku ze strany obchodních vztahů, podpory Ukrajiny a společné bezpečnosti. Odborníci varují, že situace kolem Grónska se stává příkladem zničení bývalého světového řádu a návratu k ostré soutěži mezi velmocemi, kde se opět rozhoduje síla místo práva.

Zdroj v angličtině: ZDE