Blitzkrieg a mnichovská dohoda v Rojavě
20. 1. 2026 / Pavel Pečínka
čas čtení
4 minuty
Tedy jestli to,
co z evropského pohledu vypadá jako kapitulace Rojavy a téměř
velezrada jejího vedení nebo některých vnitřních
složek-arabských kmenů (tedy koalice Syrských demokratických
sil, SDF), nebylo vyvolané Trumpovou hrozbou zastavení veškeré
pomoci této oblasti (jste pro mě drazí, proč vás dál platit) a
Erdoganovou výhrůžkou okamžité turecké invaze ze severu.
Rojavě, což je
na rozdíl od prakticky nedobytného hornatého iráckého a
íránského Kurdistánu rovná "placka" bez vegetace, se
asi také nepodařilo získat pro svoje ideály určité
konzervativní arabské sunnitské kmeny. Pro ně představoval
rádoby rovnostářský polokomunistický kurdský projekt Rojava s
kvótami na poloviční zastoupení žen snesitelnější variantu
než brutální vyšilování sunnitského Islámského státu
(ISIS), teď se ale jakoby rády vracejí k "umírněnějším",
jim na míru šitým islamistům kolem Šarovy vlády. K těmto
lavírujícím představitelům, navenek loajálním k Rojavě, si už
v minulosti budovala mosty Saudská Arábie.
Vojensko-politickému
vedení Rojavy se patrně taky vymstila převaha ideologie nad
odborným výcvikem u její "armády" (prakticky jen lehké
pěchoty v počtu 100.000 lidí, rozdělené na decentralizovanou
řadu lokálních milic, složek, podsložek a místních rad s
nejasným velením, pěchoty verbované mezi Araby a Asyřany hůř
než mezi Kurdy), a také naprostá absence těžších zbraní.
Několik svých tanků a obrněnců většinou SDF při bojích
paradoxně nevytahovaly, ale schovávaly v domech, aby jim je
okamžitě nezničily turecké drony. Takovou situaci ale úmyslně
jako pojistku vytvořil Západ, jehož letectvo (převážně US,
občas francouzské a jiné) v roli "vzdušného dělostřelectva"
nahrazovalo Rojavě její chybějící děla a tanky – ovšem pouze
proti ISIS, ale ne proti Turecku, pokud útočilo. Zdá se, že včera
ani v uplynulých dnech Američané (v Rojavě jich zůstalo necelých
1.000) proti rozvrzané toyota-motor-waffen bradáčů téměř
nezasáhli.
Ty nejhorší
kádrové zrůdy z ISIS (viz fotky na facebooku Markéty Kutilové) z
tábora al-Hol na severu Rojavy údajně zatím pouštěné nejsou,
"péče" o ně má ale přejít z velké části na Šarův
režim (brutální ISIS a umírněnější bývalá Šarova al-Nusra
byli kdysi jedno a totéž, než se z konkurenčních důvodů začali
vzájemně podřezávat).
Šarovi
ozbrojenci však už včera začali otevírat menší věznice na
jimi dobytých jižnějších územích Rojavy a na svobodu se tak
dostali různí lidí – nejenom z ISIS, ale i podezřelí, obyčejní
kriminálníci a další oponenti Rojavy, tady muži zavření za
korupci, drogy, různé kmenové a klanové zločiny, násilí vůči
ženám, krevní msty, pašování, ale i někteří ozbrojení
stoupenci Asada, Íránu a další...
Nedělní malý
blitzkrieg části Rojavy s většinou strategických bodů, nutných
pro její přežití, trochu připomínal zhroucení proamerické
vlády v Afghánistánu a nedůstojný odlet US Army před Talibanem,
náhlý pád Asadova režimu, ale i předchozí dvě turecké invaze
do Rojavy s využitím dronů a obrněnců, kterým pěchota SDF
vzdorovala vždy jen pár dní.
Zbytková
okousaná "pomnichovská" Rojava, zbavená strategických
zdrojů, s nevyzpytatelným polobláznem Trumpem v zádech a
obklíčená většinou samými protivníky, představuje další
porážku levice ve světě a je otázkou, jak zabránit, aby teď už
jen pasivně čekala na svůj fatální březen 1939...
274
Diskuse