Útok USA na Venezuelu vyvolává obavy z budoucího amerického převzetí Grónska
5. 1. 2026
Dánský velvyslanec zveřejnil „přátelské připomenutí“ ohledně obranných vazeb po provokativním příspěvku hnutí Maga ohledně připojení Grónska k USA
Bombardování Venezuely a zajetí jejího prezidenta Nicoláse Madura ze strany USA obnovilo obavy z amerického převzetí Grónska. Členové hnutí Maga Donalda Trumpa se po útoku v Jižní Americe radostně zaměřili na dánské území.
Hrozba anexí území bohatého na nerostné suroviny, které je součástí aliance NATO, vyvolala okamžitou vlnu pobouření mezi Dány.
Kodaňský velvyslanec v USA Jesper Møller Sørensen Millerovu provokaci sdílel s „přátelským připomenutím“ dlouholetých obranných vazeb mezi oběma zeměmi.
„Jsme blízcí spojenci a měli bychom jako takoví i nadále spolupracovat. Bezpečnost USA je také bezpečností Grónska a Dánska,“ uvedl. „Dánské království a Spojené státy spolupracují na zajištění bezpečnosti v Arktidě.“
Uvedl, že Dánsko v roce 2025 zvýšilo výdaje na obranu a vyčlenilo 13,7 miliardy dolarů „které mohou být použity v Arktidě a severním Atlantiku. Protože bereme naši společnou bezpečnost vážně.“
Dodal: „A ano, očekáváme plné respektování územní celistvosti Dánského království.“
Trump nedávno jmenoval Jeffa Landryho, guvernéra Louisiany, zvláštním vyslancem pro Grónsko. Landry, bývalý generální prokurátor státu, poděkoval Trumpovi za jeho jmenování v prosinci a řekl, že je „ctí sloužit vám v této dobrovolné funkci, aby se Grónsko stalo součástí USA“.
V sobotu Landry uvítal Trumpovo svržení Madura silou.
„Jako zástupce šerifa a generální prokurátor jsem viděl devastující účinky nelegálních drog na americké rodiny. S více než 100 000 úmrtími ročně souvisejícími s opioidy jsem vděčný, že prezident konečně podnikl skutečné kroky v boji proti drogám,“ napsal na X.
„Děkuji @realDonaldTrump za to, že osoby jako Maduro přivedl k odpovědnosti.“
Od svého nástupu do úřadu před rokem Trump znepokojuje evropské spojence svými prohlášeními o Grónsku, které je považováno za strategicky důležité pro obranu a jako budoucí zdroj nerostného bohatství. Nachází se zde nejsevernější vojenská základna USA v Pituffiku, kterou v březnu navštívil Trumpův viceprezident JD Vance.
Americký prezident odmítl vyloučit vojenskou akci za účelem získání kontroly nad tímto územím v době, kdy USA, Čína a Rusko soupeří o moc v Arktidě, což vyvolalo všeobecné odsouzení a neklid na samotném ostrově.
„Nevylučuji to. Neříkám, že to udělám, ale nic nevylučuji. Ne, tam ne. Grónsko velmi potřebujeme,“ řekl Trump v květnu v americké televizní stanici NBC, když byl dotázán na možné převzetí moci silou.
„Grónsko má velmi malý počet obyvatel, o které se postaráme, budeme si jich vážit a tak dále. Ale potřebujeme to pro mezinárodní bezpečnost.“
V reakci na neustálé výhrůžky vůči tomuto území označila dánská vojenská rozvědka minulý měsíc USA za bezpečnostní riziko, což znamenalo dramatickou změnu v transatlantických vztazích.
Premiéři Dánska a Grónska, Mette Frederiksenová a Jens-Frederik Nielsen, tehdy řekli: „Už jsme to řekli velmi jasně. Nyní to opakujeme. Státní hranice a suverenita států jsou zakotveny v mezinárodním právu ... Nelze anektovat jiné země.“
Podle lednového průzkumu veřejného mínění chce drtivá většina z 57 000 obyvatel Grónska získat nezávislost na Dánsku, ale nemá zájem stát se součástí USA. Území má právo vyhlásit nezávislost od roku 2009.
Jennifer Kavanaghová, ředitelka vojenské analýzy v think tanku Defense Priorities, který prosazuje zdrženlivost v zahraniční politice USA, uvedla, že dlouho odmítala Trumpovo vyhrožování Grónsku.
Diskuse