Donald Trump uvalil 10% clo na osm evropských zemí za to, že se postavily proti jeho ovládnutí Grónska

17. 1. 2026

Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval na nejnovější výhrůžky Donalda Trumpa a varoval, že „žádné zastrašování“ nepřesvědčí evropské národy, aby změnily svůj postoj k Grónsku.

Macron na sociálních sítích uvedl: „Francie se zavázala k suverenitě a nezávislosti národů v Evropě i jinde. To určuje naše rozhodnutí. Je to základem našeho závazku vůči Organizaci spojených národů a naší chartě.“ 

Dodal: „Z tohoto důvodu podporujeme a budeme i nadále podporovat Ukrajinu a vytvořili jsme koalici ochotných pro silný a trvalý mír, abychom bránili tyto principy a naši bezpečnost.

„Z tohoto důvodu jsme se také rozhodli připojit se k cvičení, o kterém rozhodlo Dánsko v Grónsku. Stojíme za tímto rozhodnutím, zejména proto, že se týká bezpečnosti v Arktidě a na hranicích Evropy.

„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní, ať už na Ukrajině, v Grónsku nebo kdekoli jinde na světě, když se setkáme s takovými situacemi.“

Francouzský prezident označil Trumpovy hrozby zavedením cel za „nepřijatelné“ a dodal, že „v tomto kontextu nemají místo“.

Pokračoval: „Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud budou potvrzeny. Budeme vědět, jak hájit evropskou suverenitu.“

Výbor pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů USA obvinil Donalda Trumpa, že upřednostňuje své „zahraniční eskapády“ před zájmy amerického lidu.

Ve svém prohlášení zveřejněném na X republikánský výbor uvedl: „Američané nechtějí kupovat Grónsko. Chtějí dostupnou zdravotní péči. Trump svými zahraničními eskapádami ignoruje obavy Američanů o dostupnost a situaci ještě zhoršuje dalšími cly. To jen dále zvýší náklady pro americký lid.“


Finský prezident se připojil k dlouhému seznamu evropských lídrů, kteří odsoudili nejnovější cla Donalda Trumpa.

Alexander Stubb se připojil k vyjádření finského premiéra Petteriho Orpa a řekl: „Finsko vychází z principu, že záležitosti mezi spojenci se řeší diskusí a společnými pravidly hry, nikoli vytvářením tlaku.“

Dodal: „Evropské země jsou jednotné. Klade důraz na principy územní celistvosti a suverenity. Podporujeme Dánsko a Grónsko.

„Dialog se Spojenými státy pokračuje. Cla by byla škodlivá pro transatlantické vztahy a mohla by vést ke škodlivé spirále.“

Republikánský senátor Thom Tillis, který spolu se svou demokratickou kolegyní Jeanne Shaheenovou spolupředsedá senátní skupině pozorovatelů NATO, odsoudil na sociálních médiích nejnovější cla Donalda Trumpa.

V samostatném společném prohlášení oba kritizovali plány amerického prezidenta převzít Grónsko.

Uvedli:

Není třeba ani žádoucí provádět nákladnou akvizici nebo nepřátelské vojenské převzetí Grónska, když naši dánští a grónští spojenci jsou ochotni s námi spolupracovat v oblasti bezpečnosti Arktidy, kritických minerálů a dalších priorit v rámci dlouhodobých smluv.

Finský premiér varoval, že nejnovější cla Donalda Trumpa nejsou „v zájmu nikoho“.

Petteri Orpo uznal obavy USA ohledně bezpečnosti Arktidy, ale uvedl, že „Finsko vychází z předpokladu, že záležitosti mezi spojenci se řeší prostřednictvím diskuse a společných pravidel, nikoli vytvářením tlaku“.

V příspěvku na X dodal: „Finsko chce posílit bezpečnost Arktidy společně se všemi spojenci a zároveň respektovat územní celistvost Dánska a Grónska.“

Orpo pokračoval: „Cla by byla škodlivá jak pro Evropu, tak pro Spojené státy. Nejsou v zájmu nikoho.“

Republikánský senátor se postavil proti plánům Donalda Trumpa uvalit cla na evropské země.

Thom Tillis, který spolu se svou demokratickou kolegyní Jeanne Shaheenovou spolupředsedá senátní skupině pozorovatelů NATO, uvedl, že tyto plány by byly výhodné pro „protivníky“ Spojených států, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina.

Uvedl: „Tato reakce na to, že naši spojenci vyslali malý počet vojáků na Grónsko za účelem výcviku, je špatná pro Ameriku, špatná pro americké podniky a špatná pro americké spojence.

Je to skvělé pro Putina, Si Ťin-pchinga a další protivníky, kteří chtějí vidět NATO rozdělené.“

Tillis dodal, že toto oznámení „poškozuje odkaz prezidenta Trumpa a podkopává veškerou práci, kterou za ta léta odvedl pro posílení aliance NATO“.

Třetí volební blok v Evropském parlamentu oznámil, že příští týden zastaví ratifikaci obchodní dohody mezi EU a USA, což signalizuje největší materiální konfrontaci mezi oběma stranami od nástupu Donalda Trumpa k moci.

Středopravicová a největší skupina, Evropská lidová strana, a druhý největší blok poslanců Evropského parlamentu ve skupině socialistů a demokratů již oznámili, že ve středu zastaví parlamentní právní proces.

Nyní se k nim připojí i liberální skupina Renew.

Ve svém prohlášení francouzská europoslankyně a předsedkyně skupiny Valerie Heyer uvedla:

Hrozby prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí vyšší cla na státy, které nesouhlasí s jeho plánem připojit Grónsko, jsou nepřijatelné.

Tato prohlášení navazují na řadu dalších agresivních kroků vůči EU. Je proto na čase přejít od závislosti k odstrašování.

Skupina Renew Europe proto nemůže hlasovat pro obchodní dohodu mezi EU a USA uzavřenou v Turnberry.

EU by navíc měla být připravena přijmout cílená a přiměřená protiopatření. Měla by se výslovně zvážit aktivace nástroje EU proti nátlaku, který byl navržen právě pro situace ekonomického zastrašování tohoto druhu.

Trumpovy hrozby uvalením cel na evropské spojence nahrávají Číně a Rusku, uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová.

„Čína a Rusko se určitě radují. Jsou to právě oni, kdo těží z rozporů mezi spojenci,“ uvedla Kallasová v příspěvku na X.

„Cla mohou způsobit ochuzení Evropy a Spojených států a podkopat naši společnou prosperitu. Pokud je ohrožena bezpečnost Grónska, můžeme to řešit v rámci NATO.“


Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že „mezi spojenci není místo pro výhrůžky“.

„Postoj Norska je pevný: Grónsko je součástí Dánského království. Norsko plně podporuje suverenitu Dánského království. V NATO panuje široká shoda na nutnosti posílit bezpečnost v Arktidě, včetně Grónska,“ napsal na X.


Demonstranti dnes v Grónsku statečně čelili chladnému počasí, aby protestovali proti hrozbám Donalda Trumpa převzít kontrolu nad arktickým ostrovem a proti jeho nejnovější vlně celních sazeb proti evropským zemím.


Očekává se, že Evropský parlament ve středu zruší dohodu Donalda Trumpa s EU o clech poté, co dva největší bloky poslanců Evropského parlamentu oznámily, že v reakci na nejnovější hrozby amerického prezidenta zastaví proces ratifikace.

Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany, největšího hlasovacího bloku v institutu, uvedl, že „schválení není možné“ s ohledem na nejnovější události.

Tyto výroky podpořil druhý největší blok, Socialisté a demokraté (S&D).

Kathleen Van Brempt, viceprezidentka S&D pro obchod, uvedla, že „za daných okolností nemůže být uzavřena žádná obchodní dohoda“.

Společně představují 324 ze 720 křesel v parlamentu a očekává se, že je podpoří Zelení a další skupiny.

„EPP je pro obchodní dohodu mezi EU a USA, ale vzhledem k hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska není v této fázi schválení možné. Nulová cla na americké produkty musí být pozastavena,“ uvedl Weber.

Dohoda vstoupila v platnost loni v USA, kde byla na dovozy z EU uvalena cla ve výši 15 %. K velkému rozhořčení Donalda Trumpa však dosud nebyla ratifikována Evropským parlamentem, který již požadoval její změny.

Německý europoslanec Bernd Lange, který předsedá vlivnému parlamentnímu výboru EU pro obchod, uvedl: „Vzhledem k hrozbě zavedení dodatečného 10% cla od 1. února si nedovedu představit, že budeme pokračovat jako dosud, a předpokládám, že pozastavíme naši další práci.“

Dále pokračoval: „Pro mě není pochyb o tom, že se jedná o další nový krok, kterým americká strana nedodržuje dohodu se Skotskem.

„V parlamentu jsme již intenzivně diskutovali o našich závazcích vyplývajících z dohody a byli jsme skeptičtí ohledně toho, zda můžeme americké výrobky osvobodit od cla, pokud na druhé straně Atlantiku neexistuje žádná jistota, že bude dohoda dodržována. Tuto otázku budeme ve středu znovu projednávat s politickými skupinami.“

Velvyslanci 27 zemí EU se sejdou na mimořádném zasedání, protože krize kolem Grónska eskaluje.

Kypr, který zastává šestiměsíční rotující předsednictví EU, podle agentury Reuters zorganizoval zasedání na neděli.

Dánsko se pokusilo zmírnit diplomatické napětí v rostoucí krizi kolem Grónska.

V prohlášení dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen zmínil „konstruktivní“ rozhovory s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem z minulého týdne. Uznává také, že je třeba udělat více pro zvýšení bezpečnosti v Arktidě.

Nizozemský ministr zahraničních věcí uvedl, že země „vzala na vědomí“ oznámení Donalda Trumpa o clech.

V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích David van Weel uvedl: „Vojenské aktivity související s cvičeními v Grónsku mají přispět k bezpečnosti v arktické oblasti.“

Dodal, že Nizozemsko je při formulování své reakce v „úzkém kontaktu“ s Evropskou komisí a jejími partnery.

Lídři EU varovali Donalda Trumpa, že „cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou sestupnou spirálu“ v rostoucí krizi kolem Grónska.

Ve společném prohlášení vydaném v Paraguayi, kde podepsali historickou obchodní dohodu Mercosur, se předseda Evropské rady lídrů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen silně opřeli do argumentů týkajících se suverenity Grónska.

Zde je jejich prohlášení v plném znění:

Územní celistvost a suverenita jsou základními principy mezinárodního práva. Jsou nezbytné pro Evropu i pro mezinárodní společenství jako celek.

Důsledně zdůrazňujeme náš společný transatlantický zájem na míru a bezpečnosti v Arktidě, mimo jiné prostřednictvím NATO. Předem koordinované dánské cvičení, prováděné se spojenci, reaguje na potřebu posílit bezpečnost v Arktidě a nepředstavuje pro nikoho žádnou hrozbu.

EU plně solidarizuje s Dánskem a obyvateli Grónska. Dialog zůstává zásadní a jsme odhodláni navázat na proces, který byl zahájen již minulý týden mezi Dánským královstvím a USA.

Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyústit v nebezpečnou sestupnou spirálu. Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlaná hájit svou suverenitu.

Liam Byrne, předseda výboru pro obchod a podnikání v britské Dolní sněmovně, obvinil Donalda Trumpa z „politiky nátlaku“ v souvislosti s jeho nejnovější hrozbou zavedením cel.

Byrne na sociálních sítích uvedl, že „uplatňování cel za účelem potrestání spojenců za zákonná bezpečnostní rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens“.

Vyzval Spojené království, aby „stálo po boku svých spojenců a donutilo k přehodnocení – klidně, kolektivně, ale s důsledky“.

Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že „koordinuje společnou reakci“ na oznámení Donalda Trumpa o clech.

„Můžeme říci, že Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, ať už se jedná o cokoli, což samozřejmě začíná na území členských států Evropské unie,“ řekl Costa.

„Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie na tuto otázku,“ dodal.

Hrozba Donalda Trumpa uvalit nová cla na osm evropských zemí – sedm členských států EU a Spojené království – je destruktivní ranou pro pečlivě vypracované dohody, které s těmito zeměmi uzavřel loni v létě.

Obchodní dohoda Spojeného království, jak byla označena loni v květnu, je ve skutečnosti dohodou o nízkých clech na omezený počet produktů, včetně automobilů, hovězího masa, leteckého průmyslu, etanolu a oceli, s 10% clem na ostatní vývoz, od lososa po kostní porcelán.

Dohoda EU je širší, ale také obsahuje výjimku pro automobily a 15% paušální clo na většinu ostatních produktů, včetně vína a lihovin.

Nejnovější výhrůžka bude vnímána jako další pokus muže – někdy spojence, někdy protivníka – vyhrát spor pomocí jedné ze svých oblíbených zbraní.

EU i Spojené království jsou uprostřed citlivých jednání o snížení cel, která již uvalil zejména na ocel – která jsou stanovena na 25 % pro britský vývoz a 50 % pro produkty EU.

Dnešní výhrůžka však podtrhuje nestabilní povahu jakékoli dohody s Trumpem.

Donald Trump řekl, že evropské země hrají „velmi nebezpečnou hru“, když odsoudil jejich rozhodnutí vyslat vojenský personál na Grónsko a oznámil novou vlnu celních sazeb proti nim.

Velká Británie, Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Nizozemsko a Finsko budou od 1. února čelit 10% clům na zboží vyvážené do USA, přičemž sazba se 1. června zvýší na 25 %, uvedl Trump.

Připomeňme, že Velká Británie, Francie, Německo, Švédsko, Finsko, Norsko a Nizozemsko tento týden oznámily, že vyšlou vojáky do Grónska, aby se zúčastnili takzvané průzkumné mise.

Spojené království vyslalo jednoho vojenského důstojníka, zatímco Francie a Německo vyslaly 15 a 13 vojáků.

Ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „první tým francouzských vojáků“ již byl vyslán na arktický ostrov, a dodal, že „v příštích dnech budou posíleni pozemními, vzdušnými a námořními silami“.

Donald Trump využívá Grónsko „jako zbraň k odvedení pozornosti od skutečných hrozeb“, jako je válka Ruska na Ukrajině, uvedl bývalý šéf NATO.

Anders Fogh Rasmussen, který v letech 2001 až 2009 působil také jako dánský premiér, řekl deníku Financial Times:

„Opravdu mě znepokojuje, že pozornost světa se nyní soustředí na něco, co nepředstavuje hrozbu ani pro Evropu, ani pro Spojené státy – konkrétně na Grónsko, přátelského spojence Spojených států –, místo aby se soustředila na to, co by mělo být v tuto chvíli v centru pozornosti: jak přimět Putina k jednání o Ukrajině?“

Rasmussen uvedl, že od dětství „považoval Spojené státy za přirozeného vůdce svobodného světa“.

„Dokonce jsem mluvil o USA jako o světovém policistovi,“ dodal. „Nyní vidíme, že Spojené státy používají jazyk, který se velmi podobá jazyku gangsterů."

Tisíce lidí se shromáždily po celém Dánsku a v Nuuku, hlavním městě Grónska, v rámci plánované akce „Hands Off Greenland“ (Ruce pryč od Grónska) na protest proti Donaldovi Trumpovi a jeho hrozbám převzít ostrov. „Demonstrujeme proti americkým prohlášením a ambicím připojit Grónsko. Požadujeme respekt k dánskému království a právu Grónska na sebeurčení,“ uvedla v prohlášení Camilla Siezing, předsedkyně Joint Association Inuit.Tyto protesty se konaly poté, co Donald Trump v pátek pohrozil uvalením cel na země, které „nesouhlasí“ s jeho plánem připojit Grónsko. Později tato prohlášení ještě zdůraznil, když na Truth Social zveřejnil svou fotografii s popiskem „Mister Tariff“ (Pan Clo) a „The Tariff King“ (Král lcel).

Mezitím  delegace amerického Kongresu složená ze zástupců obou stran pokračovala v jednáních s dánskými a grónskými představiteli v Kodani, kde potvrdila svou podporu Grónsku i Dánsku, což je v přímém rozporu s prohlášeními Bílého domu.

Vzhledem k přítomnosti vojsk spojenců NATO v Grónsku se někteří obyvatelé Grónska nyní připravují na nejhorší, buď zásobují se zásobami, nebo se připravují na rychlý útěk.

Zatímco se tisíce lidí shromáždily a pochodovaly v Kodani na protest proti Donaldovi Trumpovi a jeho plánu převzít kontrolu nad Grónskem, v okolí Dánska byly naplánovány další demonstrace na podporu arktického ostrova.

:Protesty „Hands Off Greenland“ (Ruce pryč od Grónska) byly organizovány v Kodani, Aalborgu, Aarhusu a Odense. Další akce byla plánována také v Nuuku, hlavním městě Grónska.

Někteří obyvatelé Grónska řekli agentuře AFP, že zvažují drastická opatření, protože Donald Trump pokračuje ve svých plánech převzít kontrolu nad jejich domovem.Ulrikke Andersenová, která žije v hlavním městě Nuuku, řekla agentuře AFP, že pokud USA napadnou Grónsko, uteče se svou dcerou.

„Dříve jsem byla připravena zemřít za svou zemi, ale když jsem měla dítě, všechno se změnilo,“ řekla.

Jiní agentuře AFP řekli, že se připravují na nejhorší scénář – plní mrazáky, zásobují se vodou a benzínem a kupují generátory.

„Přemýšlím, kam se schovat a jaké léky si musíme nakoupit,“ řekl 35letý student Nuunu Binzer. „Ale ještě jsem to neudělal.“

Zdroj v angličtině ZDE