Mohla by silná krajní pravice v EU podkopat válečné úsilí Ukrajiny?

10. 6. 2024

Navzdory neustálým raketovým útokům, náletům a stále častějším výpadkům elektřiny zůstávají Ukrajinci fixováni na evropské volby.

Ukrajina, která je ve válce již téměř dva a půl roku, je závislá na zbytku kontinentu, pokud jde o klíčovou podporu zbraní a humanitární pomoci, zatímco vojáci Kyjeva nadále dřou při odrážení postupu ruské invaze do jejich země.

Nepříznivý výsledek voleb ve dnech 6. a 9. června by mohl situaci ještě zhoršit a rozhodnout o tom, zda budou mít základní prostředky k pokračování v boji proti jednotkám Vladimira Putina.

Pro Ukrajince – a mnoho dalších na kontinentu – je to jasné. Pokud Ukrajina padne, nikdo nebude skutečně v bezpečí a ostatní by se mohli považovat za cíle.

"Můj vzkaz všem Evropanům je, aby použili svůj hlas k obraně demokracie, aby použili svůj hlas pro ty, kteří to nedokážou," řekla Euronews Oleksandra Matvijčuk, předsedkyně Centra pro občanské svobody.

Její nevládní organizace poskytuje zásadní záznamy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných ruskou armádou na Ukrajině, což je zásadní svědectví o pozlátku civilizace, které je ve východoevropské zemi seškrabáváno. "To je jediný způsob, jak zabránit antidemokratickým politickým silám, aby se dostaly k moci."

Pro osobnosti, jako je Matvijčuk, jsou klíčové bezpečnostní otázky, jako je Ukrajina, záležitostí všech politických stran, úzce spjatou s univerzálními demokratickými hodnotami, které by neměly padnout za oběť ideologickému hašteření.

"Doufám, že navzdory tomu se evropské strany spojí v otázce podpory Ukrajiny. Ukrajina bojuje za demokracii a svobodu, což je měřítkem Evropské unie," řekla Matvijčuk, jejíž organizace získala Nobelovu cenu míru za rok 2022.

Demokracie, Euromajdan a rachot blížících se tanků

Ukrajinci mají niterné pochopení důležitosti demokracie, protože v roce 2013 utrpěli krvavé potlačování proevropských protestů Euromajdanu v Kyjevě.

Úspěch Euromajdanu donutil prezidenta Viktora Janukovyče, aby se podvolil požadavkům lidu a uprchl do Ruska, ale měl svou cenu: V roce 2014 Kreml pomáhal a podněcoval promoskevské separatisty na východě Donbasu na Ukrajině a anektoval ukrajinský poloostrov Krym.

Zoufalé výkřiky Ukrajinců, že se Rusko nezastaví na Donbasu, padaly osm let do hluchých uší, dokud se v roce 2022 přes hranice a do země znovu nevalily tanky.

Po odražení počátečního totálního náporu a zatlačení moskevských sil zpět se zdálo, že by Kyjev mohl zvítězit. V té době EU přijala Kyjev s otevřenou náručí a reagovala na Putinův akt agrese řadou ekonomických sankcí proti Rusku a závazkem pokračovat v poskytování zbraní a munice, které Ukrajina zoufale potřebuje.

Ukrajina byla na cestě ke statusu kandidátské země EU a zdálo se, že dlouholetý sen jejího lidu o tom, že bude přijat do širší evropské rodiny, je na dosah.

Věci se však zkomplikovaly. Kyjev zahájil z velké části neúspěšnou protiofenzívu způsobenou pomalými dodávkami munice a tím, že musel čelit několika vlnám ruských branců na východě země. Jiné konflikty, například válka mezi Izraelem a Hamásem, přitáhly pozornost veřejnosti.

Krajní pravice, velký odpůrce?

Jak se ruské síly opevňují, země je obléhána neúnavnými raketovými a bezpilotními útoky na civilní objekty, zaplavují celá údolí a neustále se ohánějí možností jaderných úderů. Je zřejmé, že konflikt se brzy nedočká rychlého řešení.

Ve zbytku Evropy se stále objevují hlasy, které vyjadřují skepsi vůči pokračující podpoře Ukrajiny ze strany EU.

S nárůstem krajní pravice – z nichž někteří otevřeně vedli kampaň proti dodávkám zbraní a otevření dveří vstupu Ukrajiny do EU – se mnozí obávají, že výsledky červnového hlasování by mohly znamenat, že se štěstí Kyjeva obrátí k horšímu.

Evropská komise v pátek sdělila členským státům, že Ukrajina splnila kritéria pro zahájení přístupových rozhovorů. Největší výzvou, které by země mohla čelit při vytváření nového Evropského parlamentu, však bude najít dostatečnou podporu pro cestu k plnému členství, řekl Euronews generální ředitel Centra pro evropská politická studia Karel Lainoo.

Ačkoliv se očekává, že S&D a EPP – obě věrní zastánci Ukrajiny – zůstanou dvěma nejsilnějšími skupinami v parlamentu, "protože třetí nebo čtvrtá největší skupina se může stát nebo se očekává, že se stane euroskeptickou nebo ještě hůře, skupinami proti euru, bude to jen obtížnější," řekla Lainoo.

"I kdyby tento proces zahájila (předsedkyně Evropské komise Ursula) von der Leyen velmi otevřeně a také ji podpořil (předseda Evropské rady) Charles Michel, který řekl, že Ukrajina by se měla stát členem do roku 2030, je pravděpodobné, že se tento proces zpomalí."

Evropa tentokrát chápe hrozbu

A nejde jen o válku. Členské státy, které musí rovněž schválit přistoupení Ukrajiny, by se mohly rozhodnout, že upřednostní ochranu svých ekonomik a podvolí se skeptickým občanům jako prostředek k ospravedlnění tohoto kroku.

"Politici řeknou: 'Podívejte, to znamená, že Evropané jsou spíše konzervativní nebo se bojí, že se země jako Ukrajina připojí příliš rychle, že bude těžit z plného přístupu na jednotný trh a nakonec naruší jednotný zemědělský trh a další aspekty trhu mnohem levnějšími produkty. Proto musíme chránit náš trh a zpomalíme to," vysvětlil Lainoo.

Bude to ale také znamenat, že EU nechá Kyjev na holičkách, což Kremlu umožní znovu pokročit kupředu? Lainoo si to nemyslí, zejména proto, že ani mezi těmi, kteří jsou na extrémních koncích politického spektra, nepanuje ohledně ukrajinského válečného úsilí jednomyslnost.

Ještě důležitější je, že Evropa si je tentokrát plně vědoma hrozby přicházející z Moskvy.

"Napříč politickými stranami si lidé uvědomují, že je to pro Evropu existenciální. Racionálně ano; emocionálně asi ne. Ale racionálně řeknou, že je to nebezpečí pro Evropu," uzavřel Lainoo.

Zdroj v angličtině: ZDE