Gaza: Zabili mi tátu

7. 6. 2024

čas čtení 9 minut
Foto: Chlapec: Seděl jsem vedle táty. Nechť se nad ním Pán Bůh smiluje. Pak jsem najednou ucítil něco na hlavě. Na nohy mi spadla spousta suti. Pak jsem upadl do bezvědomí. Na hlavu mého táty spadla suť. Můj otec byl zabit."

Pozn. JČ. YouTube opět obscénně blokuje závažnou reportáž, kterou na britské terestrické televizi Channel 4 News vidělo asi 10 milionů lidí. Vraždění se může dít, ale nesmíme vidět jeho záznam! Níže je několik fotografií z tohoto závažného videa.

Alastair Campbell, tiskový mluvčí bývalého premiéra Tonyho Blaira:  Panebože, reportáž @Channel4News o nemocnici, kde se léčí děti zasažené při bombardování školy OSN, je neskutečně hrůzná. A izraelský mluvčí, který se bezstarostně bagatelizuje ten masakr, zatímco jen tvrdí, že tam byli teroristé z Hamásu, tu hrůzu ještě umocňuje





 



Moderátor, Channel 4 News, čtvrtek 6. června, 19 hodin: Po izraelském náletu na školu spravovanou OSN v centrální části Gazy, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, zahynulo 40 lidí. Úředníci z ministerstva zdravotnictví v Gaze uvedli, že sedmdesát dalších osob bylo zraněno. Útok zasáhl školu UNRWA Al Saadi v uprchlickém táboře Nuseirat v centru Gazy v časných ranních hodinách. Izrael tvrdil, že se zaměřil na bojovníky Hamásu, kteří se nacházeli uvnitř. 

Letecký útok přišel v době, kdy Izrael vystupňoval své vojenské operace v centrální části Gazy a zaměřil se na tuto oblast dělostřeleckými údery a operací pozemních jednotek. Většina mrtvých a zraněných byla převezena do nemocnice Al Aksa, kde je situace strašlivý. Měli bychom vás upozornit, že v této reportáži naší zahraniční redaktorky Lindsay Hilsumové jsou znepokojivé záběry.

Reportérka: Izraelské stíhačky udeřily uprostřed noci. Lidé spali schoulení ve škole UNRWA v Der al Ballah, jako často v této válce. na místě, které mělo být bezpečné, ale nebylo. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze je mezi mrtvými 14 dětí a devět žen.

 


Muž: "Spali jsme, když jsme najednou uviděli, jak na nás dopadá raketa. Ve druhém patře byli zabiti lidé a v prvním. Zranění. Nic víc jsme neviděli."

Izraelci tvrdí, že mířili na 20 až 30 bojovníků Hamásu, kteří se ve škole nacházeli.


Izraelský armádní mluvčí: "Ve škole byli teroristé, kteří se skutečně zúčastnili vražedného útoku ze 7. října. Zlikvidovali jsme je. Zaměřili jsme se na teroristy Hamásu a Islámského džihádu ze sil Nukba. Ti se zjevně snažili školu využít a a ukrýt se v ní."

Reportérka: Ale za jakou cenu? Personál nemocnice al-Aksa zachránil ty, které mohl.


Chlapec: Seděl jsem vedletáty. Nechť se nad ním Pán Bůh smiluje. Pak jsem najednou ucítil něco na hlavě. Na nohy mi spadla spousta suti. Pak jsem upadl do bezvědomí. Na hlavu mého táty spadla suť. Můj otec byl zabit."

Reportérka: V Gaze nyní funguje jen velmi málo nemocnic a chybí jim všechno. Palivo, léky, obvazy, další věci.


Joseph Simpson: "Jsme svědky humanitární katastrofy takového rozsahu, že je velmi těžké tomu uvěřit, pokud to nevidíte osobně. U mnoha dětí, ale i lidí všech věkových kategorií, zraněných, zabitých, doživotně postižených. Je velmi těžké zajistit takové množství péče. Není dostatek pomoci, není dostatek personálu, není dostatek prostoru. A tak si myslím, že mezinárodní společenství se musí podívat na to, co se tady děje, a říct, že to stačí.   Tato válka musí skončit."

Reportérka: Ale ona nekončí. Izraelské obranné síly dnes zveřejnily záběry svých jednotek operujících v Rafáhu, ačkoli Američané nejnovější návrh na dočasné a poté trvalé příměří prezentovali jako izraelskou iniciativu, není tomu tak. Ani Hamás, ani Izrael ji nepřijaly.


Další chaotické scény v nemocnici al Aksa, kde byl včera opět zasažen dar al Ballah.


Přináší dítě, ale není jeho.



Starší dítě se musí snažit zachránit mladší, navzdory svému vlastnímu traumatu a trápení. Pak dítě spatří. Je to její neteř. Je to zdrcující.


Desítky mrtvých a zraněných, osiřelých dětí, tolik rodin ztracených a rozvrácených, tolik individuálních příběhů, tragických i zrůdných. Tragédie mezi statistikami. A kdo by měl nést vinu? Většina viní Izrael. Ale poslechněte si tohoto muže.


Proklíná Jahjá Sinvara, vůdce Hamásu. Který už v Gaze pravděpodobně není, je někde v bezpečí a v pohodlí.


Dnes oplakávali ty, kteří byli zabiti ve škole UNRWA. Kolik jich ještě musí zemřít, než Hamás propustí izraelské rukojmí a Izrael přestane bez milosti útočit? Jak dlouho to ještě musí trvat?

Moderátor: To byla Lindsay Hilsumová.  No, před chvílí jsem mluvila se Samem Rosem, který je vedoucím plánování v UNRWA, agentuře OSN zodpovědné za podporu Palestinců. Nedávno se vrátil z Rafáhu. Zeptal jsem se ho, co ví o ženách a dětech, které byly zabity při tom izraelském útoku na školu provozovanou OSN v centrální části Gazy.

Sam Rose: Vzhledem k typu obyvatel Gazy budou většinu těchto lidí tvořit ženy a děti. Slyšeli jsme zprávy a odhady o 35 až 45 zabitých a mnoha zraněných, nejsme schopni ověřit, o koho přesně se jedná. Ale viděli jsme záběry, viděli jsme zprávy z nemocnic a zdá se, že mezi mrtvými a zraněnými je velký počet žen a dětí.

Moderátor: Z některých stran se ozývají odsudky. Oxfam dnes hovořil o krveprolití způsobeném izraelskými akcemi. Co si myslíte o tom, co se v tom zařízení přes noc stalo?

Sam Rose:  Jednalo se o útok na přeplněné zařízení OSN, které je chráněno humanitárním právem. A humanitární charakter tohoto zařízení musí všechny strany respektovat.

Moderátor: Izrael tvrdí, že tuto školu OSN využívali jako základnu bojovníci Hamásu, takže před tímto včerejším úderem jste jako agentura OSN, která školu provozuje, měli nějaké informace nebo podezření, že se tam nacházejí bojovníci Hamásu?

Sam Rose:  Ne, neměli. Neměli jsme žádné informace v tomto smyslu. Jsme zděšeni a šokováni těmito obviněními, ale neměli jsme žádné informace v tomto smyslu.

Moderátor: Právě jste se vrátil z Rafáhu na jihu země, hraniční přechod v Rafáhu mezi Izraelem a Egyptem zůstává uzavřen. Jaký to má dopad?

Sam Rose: Hraniční přechod v Rafáhu zůstává uzavřen. Nyní se nám daří dostávat nějaké zásoby přes Kerm Šalom, takže se obnovil určitý pohyb pomoci. Ale podívejte se, kolektivně jsme selhávali ještě před zahájením vojenské operace v Rafáhu. Kolektivní úsilí mezinárodního společenství nezabránilo tomu, aby se lidé v Gaze dostali do podmínek podobných hladomoru už v dubnu. Od té doby jsme zaznamenali pouze snížení přísunu dodávek, takže je pravděpodobné, že se humanitární důsledky a humanitární podmínky pro lidi na místě zhoršily.

Moderátor: Novináři, tento pořad, my se do Gazy nedostaneme. Nemůžeme si na vlastní oči, s naším týmem, ověřit, co se tam děje. Řekněte nám tedy ze svých zkušeností z posledních týdnů, co vám z vaší poslední návštěvy tam zůstalo.

Sam Rose: Co ve mně zůstalo, je naprostá hrůza ze situace, že smutek, prázdnota, ztráta a a zkáza, které teď čelí doslova každý uvnitř Gazy, a podmínky, které musí civilní obyvatelstvo snášet, prostě pokračují a pokračují. Prostě se nedá přemýšlet o tom, jaký bude dopad pro jednotlivce a komunity, až to konečně skončí. 

Moderátor:  Cítíte nějakou naději? Joe Biden předložil návrh na příměří. Co si o tom myslí lidé v Gaze?

Sam Rose: Lidé v Gaze si prošli tolika věcmi, že viděli tolik falešných nadějí. Modlí se, aby to skončilo. Vědí, že to jednou skončí. Ale podívejte se, jsou teď prostě úplně vyčerpaní a mají skutečný strach, že pokud tyto snahy o příměří nic nepřinesou, že další fáze konfliktu bude ještě brutálnější a ještě bolestivější.

Moderátor:  Same Rose, moc vám děkuji za rozhovor s námi. Děkuji vám.

Sam Rose:  Nashledanou.

0
Vytisknout
1766

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2024