Hněv Latinské Ameriky kvůli ekonomickému vlivu Číny roste

7. 6. 2024

čas čtení 5 minut
Zdá se, že rostoucí vliv Číny má v Latinské Americe určité nevýhody. Peking se zaměřil na země, jako je Guatemala, a pobouřil maloobchodníky v Brazílii, píše Tobias Käufer.

Pro guatemalské vývozce to byl šok: Podle zpráv z médií Čína nedávno zakázala dovoz guatemalské kávy a dalšího zboží.

Neexistovalo žádné oficiální vysvětlení. Guatemalský prezident Bernardo Arevalo však předpokládal, že existuje souvislost s vazbami jeho země na Tchaj-wan. "Postaráme se o to," řekl Arevalo.

Kromě Paraguaye je nyní Guatemala jedinou latinskoamerickou zemí, která má diplomatické vazby na Tchaj-wan. Peking považuje ostrovní stát za součást Čínské lidové republiky. V posledních letech Honduras a Nikaragua změnily strany, otočily se zády k Tchaj-wanu a usilovaly o sblížení s Pekingem.

Několik menších konfliktů v Latinské Americe

Blokáda guatemalského zboží je jedním z několika menších konfliktů, které začínají zastiňovat kurz Číny v Latinské Americe, jež se dlouho orientovala na růst a expanzi.

Tyto konflikty však byly jiné povahy, řekl DW Vladimir Rouvinski, docent na katedře politických studií na univerzitě Icesi v kolumbijském Cali.

"V tomto případě Čína jasně používá něco jako páku, a dělá to méně proti Guatemale, ale spíše proti Tchaj-wanu," řekl.

V Kostarice vláda vyzvala jednoho z manažerů státního dodavatele energie ICE, aby opustil společnost poté, co asi 70 vysoce postavených zaměstnanců navštívilo večírek organizovaný čínským technologickým gigantem Huawei.

Odboráři byli zděšeni, zatímco prezident ICE Mario Acuna vyzval k větší citlivosti tváří v tvář souběžným "smluvním postupům a různým soudním sporům". Chování zúčastněných zaměstnanců by podle něj mohlo poškodit "image instituce i naši pověst".

"Čína musí také hrát podle pravidel"

Vztahy mezi Kostarikou a Huawei jsou napjaté poté, co prezident Rodrigo Chaves stanovil Budapešťskou úmluvu o boji proti počítačové kriminalitě, kterou Čína nepodepsala, jako standard pro ekonomickou angažovanost v Kostarice.

Generální ředitel Huawei pro Latinskou Ameriku poté kritizoval přístup Kostariky jako "neprofesionální". "Je to vzkaz pro Peking: Čína musí také hrát podle pravidel," řekl Rouvinski DW.

Budapešťská úmluva je první mezinárodní dohodou o trestných činech spáchaných na internetu. Zaměřuje se na porušování autorských práv, podvody související s počítači a porušování bezpečnosti sítí.

Existují i další příklady ekonomických konfliktů mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky. Jedním z nich je dovoz levné oceli z Číny, který vystavuje latinskoamerické výrobce oceli velkému tlaku, což vyvolává hněv.

V Brazílii zase levný textil z Číny představuje vážnou hrozbu pro módní butiky. Debatu vyvolala také obvinění čínských společností, které svými provozy poškozují životní prostředí.

Brazílie uvaluje cla na čínský import

Brazílie nyní bojuje proti levnému čínskému dovozu uvalením 20 % daně. Týká se to zboží v hodnotě nižší než 50 dolarů, které je zakoupeno prostřednictvím mezinárodních nákupních webových stránek.

Podle brazilských médií byla čínská online maloobchodní platforma AliExpress rozhodnutím "překvapena", protože daň by zasáhla především ty nejchudší a odradila zahraniční investice v zemi.

V textilním průmyslu je značný hněv namířen proti čínským dodavatelům, protože konglomeráty jako Shein, které nevyrábějí své zboží za stejných podmínek a v obecném rámci jako malé brazilské firmy, vytlačují z trhu tisíce místních společností. Na nejnižší úrovni sílí pocit, že čínská strategie místní obchodní struktury spíše ničí, než aby je činila ziskovými.

Kdo profituje z čínsko-latinskoamerického obchodu?

"V poslední době jsou výzvy a rizika spojená se vzestupem Číny jako dominantního aktéra v mnoha ekonomických a technologických oblastech stále zjevnější i v Latinské Americe," řekl DW Christian Hauser, odborník na Latinskou Ameriku z Univerzity aplikovaných věd ve švýcarském Graubündenu.

Různé latinskoamerické společnosti mají stále více pocit, že je to převážně Peking, kdo profituje z ekonomických vztahů regionu s Čínou, řekl Hauser. Současná kritika čínských obchodních praktik by proto podle něj mohla být ještě výraznější.

Kromě toho často hraje roli zahraničněpolitický prvek. "Země Latinské Ameriky se stále více zaplétají do konfliktu geopolitického soupeření mezi USA a Čínou," dodal Hauser.

"Na tomto pozadí je současné napětí mezi některými středoamerickými zeměmi, jako je Guatemala a Kostarika, a Čínou pravděpodobně jen začátkem dalších konfliktních vztahů v budoucnosti," řekl.

Pouze vztahy Číny s Nikaraguou se zdají být neposkvrněné. Autoritářská vláda v zemi zakázala bezpočet nevládních organizací, včetně mnoha, které se zasazovaly o ochranu životního prostředí.

Podle zpráv nikaragujských médií kritických k vládě získaly čínské společnosti působící v zemi 13 těžebních koncesí za něco málo přes půl roku.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
1630

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2024