Sebevědomý Putin varuje, že Evropa je „bezbranná"
7. 6. 2024
čas čtení
4 minuty
Od ruské invaze na Ukrajinu se Moskva věnuje jadernému vyhrožování a zveřejňuje řadu nepříliš jemných náznaků, že pokus o porážku jaderné mocnosti, jako je Rusko, by mohl mít pro ty, kdo se o to pokusí, katastrofální následky.
V pátek prezident Putin prohlásil, že Rusko by k dosažení vítězství na Ukrajině nemuselo použít jaderné zbraně.
Rozhovor poskytl na panelové diskusi na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru: každoroční akci, která je často označována jako „ruský Davos“.
Jen málokdy se stane, že Putin vypadá umírněně ve srovnání s tím, kdo mu klade otázky, píše reportér BBC Steve Rosebńberg z Petrohradu.
Ale když je tím, kdo klade otázky, Sergej Karaganov, bylo by těžké se tak netvářit. Karaganov je jestřábí "expert" na ruskou zahraniční politiku. Loni vyzval k preventivnímu jadernému úderu. Dnes navrhl, aby Západu kvůli Ukrajině přiložil ke spánku „jadernou pistoli“.
Prezident Putin nebyl ve svých vyjádřeních tak extrémní.
Ale on není žádná holubice.
Kremelský vůdce řekl, že nevylučuje změny ruské jaderné doktríny: dokumentu, který stanoví podmínky, za nichž by Rusko použilo jaderné zbraně.
"Tato doktrína je živý nástroj a my pečlivě sledujeme, co se děje ve světě kolem nás, a nevylučujeme, že v této doktríně provedeme změny. To se týká i testování jaderných zbraní."
A vyslovil varování těm evropským zemím, které podporují Ukrajinu: Rusko má „mnohem více [taktických jaderných zbraní], než kolik jich je na evropském kontinentu, i kdyby Spojené státy přivezly své“.
„Evropa nemá rozvinutý [systém včasného varování],“ dodal. „V tomto smyslu je víceméně bezbranná.“
Taktické jaderné zbraně jsou menší hlavice určené k ničení cílů bez rozsáhlého radioaktivního spadu.
Tento týden byl v Petrohradě surrealistický. Na jedné straně probíhalo obrovské mezinárodní ekonomické fórum , které vysílalo signál, že Rusko je připraveno ke spolupráci a že navzdory všemu jde o běžný obchod.
Je však zřejmé, že to není obvyklý obchod. Rusko vede válku na Ukrajině, válku, která trvá již třetím rokem; v důsledku toho je Rusko nejpřísněji sankcionovanou zemí na světě.
A právě teď napětí mezi Ruskem a Západem prudce roste.
Začátkem tohoto týdne prezident Putin na setkání s šéfy mezinárodních zpravodajských agentur v Petrohradě naznačil, že by Rusko mohlo dodávat vyspělé konvenční zbraně dlouhého doletu jiným zemím, aby mohly zasáhnout západní cíle.
Byla to jeho reakce na to, že spojenci v NATO umožnili Ukrajině zasáhnout ruské území zbraněmi dodanými Západem.
V pátek tuto myšlenku znovu zopakoval.
„Zatím tyto zbraně nedodáváme, ale vyhrazujeme si právo tak učinit těm státům nebo právnickým osobám, které jsou pod určitým tlakem, včetně vojenského, ze strany zemí, které dodávají zbraně Ukrajině a podporují jejich použití na ruském území.“
Nebyly uvedeny žádné podrobnosti. Žádná jména.
Do kterých částí světa by tedy Rusko mohlo rozmístit své rakety?
"Všude tam, kde si myslíme, že je to nutné, je rozhodně umístíme. Jak jasně řekl prezident Putin, tuto otázku prozkoumáme,“ říká Vladimir Solovjov, jeden z nejvýznamnějších moderátorů ruské státní televize.
„Pokud se nám snažíte ublížit, musíte si být docela jistí, že máme dost příležitostí a šancí vám ublížit.“
„Na Západě si někteří řeknou, že tohle šavlování už jsme slyšeli,“ odpovím, „a že je to blufování.“
"Vždycky je to bluf. Až do chvíle, kdy už není,“ odpovídá Solovjov. "Můžete si dál myslet, že Rusko blafuje, a pak jednoho dne už se nebude Velká Británie smát. Nikdy se nesnažte tlačit ruského medvěda v domnění, že 'Jé, to je koťátko, s tím si můžeme hrát'."
To zní stále sebevědoměji a odhodlaněji neustupovat. Zdá se, že věří, že v současné patové situaci mezi Ruskem a Západem to bude Západ, kdo ustoupí jako první.
Zdroj v angličtině ZDE
2465
Diskuse