Válka mezi Izraelem a Gazou: Biden vyzývá Hamás, aby přijal dohodu o příměří po hlasování v RB OSN

11. 6. 2024

čas čtení 8 minut

Americký prezident Joe Biden vyzval Hamás, aby přijal dohodu o příměří, a to v návaznosti na úspěšné hlasování Rady bezpečnosti OSN o tomto návrhu
- je to poprvé, co tento orgán schválil komplexní mírovou dohodu o ukončení války v Gaze.

Rada bezpečnosti přijala rezoluci vyzývající Hamás, aby souhlasil s třífázovou dohodou o rukojmích za příměří, kterou Joe Biden původně nastínil 31. května.

V prohlášení Hamásu se uvádí, že skupina rezoluci uvítala, i když nebylo bezprostředně jasné, zda to znamená, že vedení v Gaze plán příměří přijalo. Postoj izraelské vlády je rovněž nejednoznačný.V příspěvku na sociálních sítích po hlasování Biden uvedl: "Rada bezpečnosti OSN právě přijala naši rezoluci vyzývající Hamás k přijetí dohody o zavedení příměří s propuštěním rukojmích.    Hamás tvrdí, že chce uzavřít příměří.Tato dohoda je příležitostí dokázat, že to myslí vážně." 

Mezitím bude americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý jednat s klíčovými představiteli izraelské opozice, den poté, co přijel do země prosazovat plán příměří, informuje agentura France-Presse.Blinken se v úterý v Tel Avivu setká s Bennym Gantzem, bývalým šéfem armády, který v neděli opustil vládu premiéra Benjamina Netanjahua, a také s vůdcem opozice Jairem Lapidem.

 
- Po zastávce v Egyptě, kde vyzval regionální vlády, aby „tlačily na Hamás, aby řekl ano“ návrhu na příměří, se Blinken v pondělí setkal s Netanjahuem v Jeruzalémě.
Americký ministr zahraničí je na své osmé cestě po regionu od začátku války a očekává se, že se zastaví také v Jordánsku a Kataru.

Antony Blinken uvedl, že kolem návrhů na okamžité příměří panuje „pocit naléhavosti“, a potvrdil, že egyptští zprostředkovatelé dnes již s Hamásem hovořili. Americký ministr zahraničí sice odmítl sdělit podrobnosti rozhovorů, ale uvedl, že jeho země velmi oceňuje roli, kterou hraje Egypt, ale také řekl, že všichni v regionu musí vyvinout tlak na Hamás, aby přijal dohodu, která je na stole. 

Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí řekl agentuře Reuters, že Blinkenovy komentáře jsou „zaujaté ve prospěch Izraele“ a že jeho postoj je skutečnou překážkou pro dosažení dohody.

Vyhlídky na dohodu o rukojmích mezi Izraelem a Hamásem se však zřejmě rychle vzdalují poté, co krajně pravicový člen izraelského kabinetu Bezalel Smotrich - na kterého je nyní Benjamin Netanjahu po víkendové rezignaci umírněnějších ministrů odkázán - prohlásil, že bude proti dohodě.

Smotrichovy výroky během zasedání výboru Knesetu přišly uprostřed důsledků rezignace bývalého náčelníka generálního štábu armády Bennyho Gantze z válečného kabinetu. Gantz odešel o stejném víkendu, kdy Izrael zachránil čtyři izraelské rukojmí držené v Gaze při operaci, při níž podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zahynulo více než 270 Palestinců a stovky dalších byly zraněny.   

- Egyptský prezident Abdel Fattáh as-Sísí v pondělí při setkání s Blinkenem zdůraznil význam mezinárodního úsilí o odstranění překážek v dodávkách pomoci do pásma Gazy.

- Palestinská společnost Červeného půlměsíce kritizovala Izrael za to, že nadále udržuje uzavřenou hranici v Rafáhu, a označila to za „uplatňování kolektivního trestu“, zatímco Gaza trpí tím, co označuje za „akutní hladomor“    

- Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které je pod správou Hamásu, zveřejnilo nové údaje o počtu obětí, podle nichž bylo během izraelské vojenské kampaně na tomto území zabito 37 124 Palestinců a 84 712 jich bylo zraněno.

-  Humanitární pomoc začala opět přicházet na břeh Gazy z mola vyrobeného v USA, dva týdny poté, co byl krátkodobý námořní koridor přerušen kvůli poškození bouří, ale bezpečnostní obavy po jednom z nejkrvavějších dnů války způsobily, že pomoc nebyla distribuována. Šéfka Světového potravinového programu (WFP) Cindy McCainová uvedla, že distribuce potravin z mola byla „pozastavena“, protože se „obává o bezpečnost našich lidí“. Při sobotní izraelské vojenské operaci byli osvobozeni čtyři rukojmí, ale zahynulo 274 Palestinců a jedno izraelské komando bylo zabito.

- Jordánsko bude v úterý hostit summit o naléhavé humanitární pomoci Palestincům. Cílem summitu, který na pobřeží Mrtvého moře společně pořádají OSN, Jordánsko a Egypt, je podle jordánského královského dvora shromáždit vedoucí představitele a pracovníky humanitárních organizací, aby „určili prostředky pro posílení reakce mezinárodního společenství na humanitární katastrofu v pásmu Gazy“. Setkání se zúčastní americký ministr zahraničí Antony Blinken a palestinský prezident Mahmúd Abbás.    

- Izraelské síly v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu zabily čtyři Palestince, uvedla palestinská samospráva, z nichž jeden podle armády střílel na izraelském stanovišti, informuje agentura France-Presse (AFP). Od vypuknutí války mezi Izraelem a Gazou byly při násilnostech na celém Západním břehu Jordánu zabity stovky Palestinců a více než desítka Izraelců.

-  Izraelské údery zaměřené na konvoj cisteren v severovýchodním Libanonu v pondělí pozdě večer zabily tři členy Hizballáhu,
uvedla pro AFP nevládní organizace a vojenský zdroj. „Tři členové Hizballáhu byli zabiti devíti izraelskými raketovými údery, které byly zaměřeny na konvoj cisteren a budovu“ ve vesnici v okrese Hermel na hranici se Sýrií, uvedl vojenský zdroj pro AFP a dodal, že tři lidé byli také zraněni. Podle válečného monitoru Syrské observatoře pro lidská práva byli při útoku zabiti také dva další lidé.

- Jemenští Húsíové v pondělí uvedli, že zatkli „americko-izraelskou špionážní buňku“, několik dní poté, co Íránem podporovaná skupina zadržela asi desítku pracovníků OSN. Podle televizního prohlášení Abdela Hakima Al Khaiwaniho, šéfa zpravodajské služby Húsiů, patřili k údajné buňce bývalí zaměstnanci velvyslanectví USA v Jemenu. Izraelští vládní představitelé se k tomu bezprostředně nevyjádřili a OSN se k těmto obviněním odmítla vyjádřit. Americké ministerstvo zahraničí na žádost o komentář okamžitě nereagovalo.

- Izraelský parlament v úterý odhlasoval obnovení kontroverzního zákona o odvodech ultraortodoxních židů, který podporuje premiér Benjamin Netanjahu.
Zákonodárci hlasovali v poměru 63 ku 57 pro prosazení zákona, který předpokládá postupné a omezené zvyšování počtu ultraortodoxních židů vykonávajících vojenskou službu. Většina izraelských židů musí sloužit v armádě, ale ultraortodoxní komunita byla osvobozena ve prospěch náboženského studia.
 
Hamás oznámil, že jeden z jeho velitelů na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu byl v pondělí  zabit při střetu s izraelskými silami.


Agentura Associated Press uvádí, že v prohlášení zveřejněném v pondělí pozdě večer Hamás uvedl, že Mohammed Jaber Abdo byl zabit spolu s dalšími třemi bojovníky ve vesnici poblíž Ramalláhu.

Ve společném prohlášení izraelské armády a policie se dříve v pondělí uvádí, že tajné síly vypátraly podezřelého hledaného z útoku na nedalekou židovskou osadu.

- Palestinská tisková agentura Wafa uvedla, že posádky civilní obrany vyzdvihly „desítky“ těl zpod trosek domů, na které se zaměřila izraelská vojenská letadla ve městě Gaza na severu území.


Dále uvádí, že několik civilistů bylo v noci zabito a další byli zraněni při izraelských úderech zaměřených na uprchlický tábor Nuseirat.

 
- V noci izraelská armáda oznámila, že na jihu Gazy byli zabiti čtyři její vojáci.


Celkový počet mrtvých od zahájení izraelské pozemní ofenzívy na tomto území tak vzrostl na 298. Včetně osob zabitých při překvapivém útoku Hamásu na území Izraele 7. října bylo ve válce zabito celkem 650 izraelských vojáků.

Více než 3 750 vojáků bylo během konfliktu zraněno, přičemž 252 zraněných vojáků je v současné době hospitalizováno. Novinářům se nepodařilo nezávisle ověřit údaje o počtu obětí, které byly během konfliktu zveřejněny.
 

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1074

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2024