USA normalizují činnost ukrajinského pluku Azov

13. 6. 2024

čas čtení 4 minuty

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že zrušilo zákaz používání amerických zbraní v rukou nechvalně proslulé ukrajinské brigády Azov, ultranacionalistické jednotky, která je obecně označována za neofašistickou, ba dokonce neonacistickou.

Skupina byla původně zformována v roce 2014 jako dobrovolnická milice pro boj proti Ruskem podporovaným ukrajinským separatistům ve východním Donbasu a později začleněna do Národní gardy Ukrajiny, která spadá pod ministerstvo vnitra.

"Po důkladném přezkoumání prošla 12. ukrajinská brigáda speciálních sil Azov Leahyho prověrkou, kterou provedlo Ministerstvo zahraničních věcí USA," uvádí se v prohlášení ministerstva, jež se odvolává na "Leahyho zákon", který omezuje americkou vojenskou pomoc "jednotkám zahraničních bezpečnostních sil, pokud existují důvěryhodné informace, které tuto jednotku usvědčují z páchání hrubého porušování lidských práv", píše na webu Responsible Statecraf Artin Dersimonian.

Zákaz byl poprvé zaveden ve federálním balíčku vládních výdajů na rok 2018 s odkazem na to, že se jedná o ultranacionalistickou jednotku, která do svých řad otevřeně zve neonacisty. Kromě toho organizace Human Rights Watch i Amnesty International informovaly o "důvěryhodných obviněních" z "mučení a dalších hrubých porušení" lidských práv ze strany pluku Azov a dalších dobrovolnických jednotek. Také představitelé OSN pro lidská práva obvinili tuto skupinu z porušování humanitárních norem. 

"Nadřazenost bílé rasy a neonacismus jsou nepřijatelné a nemají v našem světě místo," prohlásil v roce 2018, kdy byl zákaz poprvé zaveden, kongresman Ro Khanna (D-Calif.). "Jsem velmi potěšen, že nedávno schválený zákon zabraňuje USA poskytovat zbraně a trénink neonacistickému praporu Azov, který bojuje na Ukrajině."

Vazby a spojení Azova s krajně pravicovými a kvazifašistickými osobami a nacistickými symboly byly v západních médiích dobře zdokumentovány. Původní zakladatel polovojenské skupiny Andrij Bileckij napsal, že "historickým posláním našeho národa v této kritické chvíli je vést Bílou rasu světa do posledního křížového tažení za její přežití. Křížové tažení proti Untermenschen vedeným Semity."

V roce 2014 se objevila zpráva, že Azov sice představuje jednu z "nejsilnějších a nejspolehlivějších" vojenských sil na Ukrajině, ale zároveň "představuje nejvážnější hrozbu pro ukrajinskou vládu a možná i stát".

Krátce po svém zvolení prezidentem v roce 2019 se prezident Zelenskyj pokusil dostát svému předvolebnímu slibu, že bude provádět mírovou politiku s Ruskem. Když se však Zelenskyj snažil přimět ukrajinské síly, aby souhlasily s plánem vzájemného stažení na frontové linii a odstranily těžké zbraně z malého frontového města, setkal se vzdorem sil napojených na Azov. Biletskij tehdy Zelenskému pohrozil, že pokud se prezident pokusí vystěhovat ty, kteří se tam v současnosti nacházejí, do města Zolote zamíří další tisíce bojovníků.

Od ruské invaze v roce 2022 však brigáda Azov přistoupila k úpravě svého vnějšího obrazu, protože Moskva se snažila využít jejich znepokojivou minulost ve své propagandě.

Tento vývoj však zároveň signalizuje, že situace na ukrajinské frontové linii se natolik vyostřila, že se nyní ruší i zákaz ozbrojené jednotky, která je spojena s porušováním lidských práv a neonacismem. 

Samozřejmě nelze popřít, že Azov se již dávno projevil jako jedna z nejschopnějších bojových jednotek, které Ukrajina má. Její nakonec neúspěšná, avšak hrdinská obrana závodu Azovstal v Mariupolu v roce 2022 přispěla ke zvýšení jejich národní prestiže a pomohla získat skupině jistou míru uznání mnoha členů ukrajinské společnosti, kteří původně s ultranacionalistickým táborem nesympatizovali.

Nicméně USA a Evropa nadále povolují otěže, aby umožnily Ukrajincům vrhnout na Rusy vše, co mají. Bohužel, i když tyto kroky zatím nezměnily zásadní realitu na bojišti, ukazují ochotu Washingtonu přímo podporovat typy ozbrojených skupin, od kterých se jinak mnozí Američané odvracejí.

Bohužel, jakákoli budoucí ukrajinská vláda, která se bude cítit nucena dosáhnout kompromisního míru s Ruskem, může s velkou pravděpodobností čelit ozbrojeným protestům Azova a dalších podobných skupin, které by mohly představovat skutečné riziko pro ukrajinský stát, jak se stalo v roce 2014.

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1760

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2024