Skupina G7 se dohodla na pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard dolarů a prohlásila, že "demokracie dokáží pomoci"

14. 6. 2024

čas čtení 7 minut
USA a Ukrajina rovněž oznámily desetiletou dvoustrannou bezpečnostní dohodu
 

Joe Biden prohlásil, že "demokracie dokáží splnit své závazky", když oznámil, že vedoucí představitelé západních ekonomik skupiny G7 konečně dosáhli dohody, která mobilizuje dodatečnou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů  s využitím zmrazených ruských státních aktiv.

Ve svém čtvrtečním projevu na summitu G7 v Apulii Biden tento výsledek přivítal, když se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymrem Zelenským a oznámil, že obě země rovněž podepsaly desetiletou dvoustrannou bezpečnostní dohodu, čímž ukončily 12 měsíců trvající obtížná jednání.

 
 
"Vynakládáme naše peníze na Ukrajinu a dáváme Putinovi další připomínku, že neustupujeme," řekl Biden na společné tiskové konferenci se Zelenským.

Biden uvedl, že probíhají přípravy na poskytnutí pěti systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině: "Vše, co máme, půjde na Ukrajinu, dokud nebudou uspokojeny její potřeby."

Vyloučil však, že by americké zbraně byly použity k úderu hlouběji do Ruska mimo zbraňové základny, které byly použity k úderu na ukrajinské město Charkov. "Pokud jde o delší dosah zbraní do nitra Ruska, neměníme své pozice," řekl.

Zelenskyj označil dohodu za "nejsilnější dohodu" uzavřenou od získání nezávislosti jeho země v roce 1991. "Dnešek je skutečně historickým dnem," řekl.

Ukrajinský vůdce označil bezpečnostní záruky za "velmi podrobnou právně závaznou dohodu", která trvá nejen po dobu trvání války, ale i po jejím skončení. Dohoda podle něj zahrnuje zpravodajskou spolupráci a posílení ukrajinského obranného průmyslu.

Zelenskyj uvedl, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga dostal závazky, že Peking nebude prodávat zbraně Rusku. "Dal mi své slovo," řekl. Biden však tvrdil, že Čína dodávkami technologií a komponentů dvojího užití ve skutečnosti vyzbrojuje Rusko.

Dříve během dne se Biden snažil sjednotit západní politické představitele, kteří čelí bezprecedentnímu útoku populistické pravice, a řekl: "Stojíme v bodě zlomu v dějinách, který nastává každých pět, šest, sedm generací, a rozhodnutí, která nyní učiníme, určí směr naší budoucnosti.

Jsem hrdý na to, že mohu oznámit, že USA zmobilizovaly více než 50 miliard dolarů na investice po celém světě. Společně ukazujeme, že demokracie dokáží přinést výsledky."

Jeho výroky zazněly v době, kdy skupina G7 dosáhla rámcové předběžné dohody o využití zisků plynoucích ze zmrazených ruských státních aktiv k financování půjčky 50 miliard dolarů pro Ukrajinu, která má pomoci odrazit dopady ruských vojenských útoků.

Podle dohody, která byla vypracována během složitých právních jednání v uplynulých třech měsících, bude do konce roku fungovat zvláštní fond, do něhož budou peníze proudit různými vnějšími kanály a z něhož bude financován vojenský rozpočet a potřeby rekonstrukce.

Bude vytvořen úvěrový syndikát zahrnující více věřitelů, kteří se podělí o riziko, ale systém nebude řízen výhradně EU nebo USA. Úroky z velké půjčky nebudou financovány Ukrajinou, ale ze zisků plynoucích ze zmrazených ruských státních aktiv.

Kromě principu mobilizace zmrazených aktiv bylo jedním ze sporných bodů, který stále není zcela vyřešen, konečné zadlužení v případě nesplácení. Ti, kteří tvrdili, že celá tranše ruských státních aktiv by mohla být okamžitě převedena na Ukrajinu jako kompenzace za nezákonný útok Ruska, narazili na odpor MMF, který varoval, že důsledky takového precedentu by mohly být fatální pro důvěru ve finanční systém.

Neočekává se, že by hotovost byla poskytnuta jednorázově, a z pohledu Ukrajiny hrozilo nebezpečí, že státy EU budou mít pocit, že mohou poskytnutí plánované pomoci pozdržet na základě toho, že Ukrajina má nový pravidelný zdroj příjmů.

Američtí představitelé však uvedli, že existují pochybnosti o schopnosti Ukrajiny absorbovat tak velkou částku v jedné tranši a o jejím dopadu na inflaci na Ukrajině.

Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost, již dříve uvedl: "Jednoduchý návrh je, že musíme tato aktiva uvést do provozu. Složitý návrh je, jak to konkrétně udělat. Myslím, že jsme na pokraji dobrého výsledku."

Cílem je zajistit, aby se výnosy z půjčky začaly dostávat na Ukrajinu dlouho před listopadovými prezidentskými volbami v USA - a pak  bude pro jakoukoli Trumpovu administrativu těžké fond rozpustit.

Dvoustranná bezpečnostní dohoda mezi USA a Ukrajinou zatím nebyla zveřejněna, ale je již šestnáctou takovou dvoustrannou dohodou, kterou Ukrajina nyní uzavřela. Jako exekutivní příkaz by ji Trumpova administrativa mohla zrušit, ale záměrem je, aby kumulace dohod dohromady vytvořila určitou formu bezpečnostního ujištění, které sice nenahradí plné členství v NATO, ale přiměje Rusko, aby si další útok na zemi s takovou maticí západních bezpečnostních aliancí více rozmýšlelo. Ukrajina je i nadále odhodlána usilovat o členství v NATO.

V dalším velkém světovém konfliktu vedoucí představitelé G7 z velké části čekají na to, zda Egypt a Katar dokáží přesvědčit Hamás, aby zmírnil své návrhy změn v Bidenově mírovém plánu, který byl zveřejněn před třemi týdny. Návrh komuniké G7 vyjadřuje jejich znepokojení nad pokračujícími pozemními operacemi Izraele v Rafáhu, ale výslovně Izrael nevyzývá, aby své současné akce zastavil, ani nestanovuje žádné důsledky, pokud tak neučiní.

V návrhu prohlášení se uvádí: "Jsme znepokojeni důsledky probíhajících pozemních operací v Rafáhu pro civilní obyvatelstvo a možností rozsáhlé vojenské ofenzívy, která by měla další katastrofální důsledky pro civilisty. Vyzýváme izraelskou vládu, aby se v souladu se svými závazky podle mezinárodního práva takové ofenzivy zdržela."

Naléhavě také vyzývá, aby se "všechny strany zdržely jakýchkoli jednostranných kroků, které podkopávají vyhlídky na dvoustátní řešení, včetně rozšiřování izraelských osad a "legalizace" osadnických outpostů. Odsuzujeme nárůst extremistického osadnického násilí páchaného na Palestincích, které podkopává bezpečnost a stabilitu na Západním břehu Jordánu a ohrožuje vyhlídky na trvalý mír."

Prohlášení rovněž potvrzuje oddanost vizi dvoustátního řešení, v němž vedle sebe v míru v bezpečných a uznaných hranicích koexistují dva demokratické státy, Izrael a Palestina.

Vyzývá rovněž k uznání palestinského státu ve vhodnou dobu a k tomu, aby pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu spravovala společně palestinská samospráva.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2570

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2024