Izraelské tanky postupují v Rafáhu, prchajícím Palestincům hrozí smrt a hladomor
14. 6. 2024
OSN varuje, že více než milion lidí je nuceno prchat do oblastí, kde je málo potravin, vody a přístřeší
Izraelské tanky ve čtvrtek vjely do západní části Rafáhu a město se dostalo pod intenzivní palbu vrtulníků, dronů a dělostřelectva v rámci akce, kterou obyvatelé označili za jedno z nejhorších dosavadních bombardování oblasti.
Útok na Rafáh vyhnal z města více než milion Palestinců, kteří se zde ukrývali, a donutil je vydat se do oblastí s omezeným nebo žádným přístupem k potravinám, vodě a přístřeší. OSN varovala, že více než milion lidí bude do poloviny července "čelit smrti a hladu".
Joe Biden varoval, že přeruší dodávky amerických zbraní, pokud Izrael bude pokračovat v útoku na Rafáh, částečně kvůli absenci odpovídajícího humanitárního plánu pro všechny civilisty, kteří by byli vysídleni, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho válečný kabinet stejně před více než měsícem útok zahájili.
Bidenova administrativ avšak nezpomalila přísun zbraní Izraeli s odůvodněním, že Izrael ještě musel provést "velké operace".
Lidé žijící v Rafáhu popsali úroveň bojů jako zničující.
"Do oblasti západně od Rafáhu vedle izraelského dělostřelectva a vojenských bitevníků velmi intenzivně střílela válečná letadla, Apače [vrtulníky] a čtyřkolky," řekl jeden z obyvatel agentuře France-Presse.
Hamás uvedl, že jeho bojovníci bojují s izraelskými jednotkami v ulicích města, které leží na jižní hranici Gazy s Egyptem.
Bílý dům se nyní soustředí na návrh na výměnu rukojmích za příměří, který Biden nastínil 31. května a který v úterý schválila Rada bezpečnosti OSN. Američtí představitelé uvedli, že Izrael návrh přijal, přestože Netanjahu se opakovaně distancoval od klíčových částí dohody, především od mechanismu, kterým by se příměří stalo trvalým ukončením války.
Hamás na návrh reagoval pozměňovacími návrhy, z nichž některé jsou podle USA projednatelné a jiné jsou pro ně nepřijatelné.
Poradce USA pro národní bezpečnost Jake Sullivan na začátku summitu G7 v Itálii při briefingu s novináři popřel, že by izraelské vedení návrh "rozporovalo nebo od něj ustoupilo".
"Dodnes stojí za návrhem, který byl předložen na konci května a který prezident Biden popsal ve svém projevu 31. května," řekl Sullivan.
"Myslím si, že tvrzení Hamásu, že tento návrh přijali, pokud to říkají veřejně, není správné," dodal. Některé změny jsou sice drobné, ale Sullivan uvedl, že: "Jiné nejsou v souladu s tím, co stanovil prezident Biden nebo co přijala Rada bezpečnosti OSN. Naším cílem je zjistit, jak pracovat na překlenutí zbývajících mezer a dosáhnout dohody," řekl.
Biden měl na summitu v Apulii informovat ostatní vedoucí představitele o pokroku v jednáních o příměří a také o situaci na izraelsko-libanonské hranici, kde se v posledních dnech vystupňovalo tempo bojů mezi Izraelskými obrannými silami (IDF) a Hizballáhem, přičemž Hizballáh intenzivně útočí drony a raketami na cíle IDF. Izrael prohlásil, že odpoví "silou".
Sullivan uvedl, že Biden svým kolegům z G7 sdělí, že dohoda o příměří v Gaze souvisí s dosažením klidu na severní hranici Izraele.
V předvečer summitu G7 vyzval šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths vedoucí představitele bohatých průmyslových členských států, aby jednali a zabránili lidmi způsobenému hladomoru v Gaze a Súdánu.
"Hladomor v 21. století je pohromou, které lze předcházet. Vedoucí představitelé zemí G7 mohou a musí využít svého vlivu, aby jej pomohli zastavit," řekl Griffiths. "Čekat na oficiální vyhlášení hladomoru a teprve poté jednat by bylo rozsudkem smrti pro statisíce lidí a morální nehorázností."
"Očekává se, že v Gaze bude do poloviny července polovina obyvatel - více než 1 milion lidí - čelit smrti a hladomoru," dodal. "V Súdánu se nejméně 5 milionů lidí rovněž pohybuje na hranici hladomoru."
Diskuse