"Kriminalita se vymkla kontrole": Proč mladí Němci z bývalé NDR podporují ultrapravici

14. 6. 2024

čas čtení 7 minut
 

Němci mladší 25 let dali AfD ve volbách do Evropského parlamentu 16 % hlasů, zvláštní podporu získala na východě země


Šestnáctiletý Paul Friedrich se nemohl dočkat, až odevzdá svůj první hlasovací lístek, a nepochyboval o tom, která německá strana si v přelomových evropských volbách vysloužila jeho podporu.

"Správně, volil jsem AfD," řekl hrdě v ruchu příměstské železniční stanice v Brandenburgu an der Havel, hodinu cesty od centra Berlína.

Krajně pravicová Alternative für Deutschland dosáhla v neděli obzvláště ohromujících zisků mezi mladými voliči. Poprvé v celostátním průzkumu mohli hlasovat i šestnáctiletí a sedmnáctiletí, což je reforma, kterou silně podporovaly levicové strany.

 

Poté, co před pěti lety Němci mladší 25 let v drtivé většině podpořili Zelené, dali nyní AfD 16 % hlasů, což představuje nárůst o 11 procentních bodů a pomohlo straně umístit se na druhém místě za opozičními konzervativci z CDU-CSU a výrazně před sociálními demokraty kancléře Olafa Scholze.

AfD využila rozsáhlé  podpory na bývalém komunistickém východě a zvítězila ve všech spolkových zemích včetně Braniborska, kde získala 27,5 % hlasů.

S počínajícím knírkem a nadměrnou mikinou s kapucí vypadá Friedrich jako mnoho jeho vrstevníků, kteří se vracejí ze školy v Braniborsku, městě na břehu řeky, které dalo jméno spolkové zemi obklopující Berlín.

A jeho obavy se shodují s obavami mnoha teenagerů a dvacetiletých ve městě: obavy z války šířící se Evropou, inflace, hospodářského úpadku, "nekontrolované" imigrace a především násilné kriminality, která podle nich bují, když používají veřejnou dopravu nebo se v noci zdržují na veřejných prostranstvích.

"Se současnou vládou se spousta věcí ubírá špatným směrem," říká Friedrich s odkazem na Scholzovu stále více bez lásky vedenou středolevou alianci. "Svým hlasem chci věci změnit - chci, aby to AfD utvářela."

To by pro mnoho mladých příznivců strany zahrnovalo výslovnou podporu "remigrace" Němců s přistěhovaleckými kořeny, kteří se "nedokážou integrovat". Lednové zprávy o tom, že vrcholní představitelé AfD o takovém návrhu diskutovali, vyvolaly všeobecné pobouření a poslaly do ulic desetitisíce Němců na protest.

Mezi mnoha voliči AfD se však tato představa stala neotřesitelným tématem. "Ne všichni by měli jít pryč, ale alespoň zločinci, jako v Mannheimu - takhle to dál nejde," řekl sedmnáctiletý Konstantin s odkazem na zabití policisty v tomto západním městě jen několik dní před volbami, které údajně spáchal afghánský žadatel o azyl s džihádistickým motivem.

"Když jdu ven, urážejí mě a dokonce na mě plivou, řekněme, Neněmci - to nejsou německé hodnoty," řekl Leonard. "Pokud sem uprchlíci přijdou, budou pracovat a chovat se slušně a nechají mě na pokoji, je to v pořádku, ale pokud ne, měli by jít domů."

Dvaadvacetiletá úřednice Lea odmítla prozradit, jak hlasovala, ale uvedla, že AfD a nová ekonomicky levicová, ale sociálně konzervativní Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), která v Braniborsku získala 14 %, jsou "jediné", které řeší místní bezpečnost.

"Nemám nic proti cizincům, ale problém s kriminalitou se vymkl kontrole. Každý víkend vidíte lidi, jak tasí nože," řekla.

Násilná kriminalita ve městě Brandenburg an der Havel v posledních letech prudce vzrostla, v letech 2021-2023 došlo k  9% nárůstu počtu napadení. Ze 74 000 obyvatel města se asi 6 000 narodilo v zahraničí.

Noura Abu Agwa, 24letá uprchlice z Damašku, uvedla, že ona a její matka se ve městě také cítí stále nebezpečněji, ale viní z toho silnou přítomnost krajní pravice.

"Když jsem přijela, měla jsem na sobě hidžáb, ale obtěžovali mě, tak jsem si ho sundala," řekla. "Je mi líto mé matky, protože ho stále nosí a jednou šla po ulici a zastavil ji nějaký muž, který na ni křičel. Byla tak zmatená, protože mluví jenom arabsky." A co se stalo?

Anna Leistenová, vedoucí zemského křídla mládeže AfD, uvedla, že její osvětová činnost byla zaměřena na trvalý dopad protipandemických opatření. "Nucené testování, domácí výuka, zákazy vycházení - celé generaci bylo odebráno mládí."

Leistenová, která uvedla, že jako teenagerka v Brandenburgu zažila "vyloučení, propagandu a zastrašování", pochválila, že strana ovládá platformy jako YouTube a TikTok, aby oslovila mladé, "zatímco Olaf Scholz zveřejňuje nudná videa o svém kufříku".

Všichni mladí Němci hovořili o svých obavách z války na Ukrajině, přičemž mnozí kritizovali vládní strany za dodávky zbraní a vyjadřovali úzkost z toho, že by oni nebo jejich vrstevníci mohli být jednoho dne povoláni do boje. Německo před 13 lety pozastavilo brannou povinnost, ale diskutuje o strategiích, jak zvýšit nábor do armády.

"Ukrajina nás nikdy předtím nezajímala, tohle je věc mezi Ukrajinou a Ruskem," řekl Friedrich o plnohodnotné invazi Moskvy do sousední země. "Proč bychom měli pomáhat NATO rozšiřovat jeho území pomocí našich zbraní?" dodal.

Jiní uvedli, že podpora vlády Ukrajině je přiměla k podpoře malých stran, které dohromady získaly 28 % voličů mladších 25 let, což je zdaleka největší podíl. Podle nedávné studie tyto obavy a ekonomické problémy vytlačily klimatickou krizi z popředí zájmu mladých voličů.

"Volil jsem Voltu hlavně proto, že mám obavy o budoucnost Evropy a opravdu mi záleží na věci míru," řekl dvaadvacetiletý vyučený právník Mathias Sarömba s odkazem na malou proevropskou stranu, která hesly jako "Nebuď debil" vyzývala k odmítnutí extremistů.

Uvedl, že se mu podařilo v "slzavých diskusích" přesvědčit svou matku, aby AfD nevolila, a vysvětlil, že se kvůli jejímu postoji k "právům homosexuálů" cítí osobně ohrožen. "Teprve pak jí to došlo."

Také jednadvacetiletá laborantka Henriette Vogelová označila nárůst AfD za "děsivý" a zmínila její "misogynní" postoje k reprodukčním právům a rovnosti na pracovišti.

Svůj hlas odevzdala maličké straně na ochranu zvířat. "Především proto, že jsem se chtěla postavit proti AfD, ale také proto, že nejsem spokojená s velkými stranami. Ale nechtěla jsem se zdržet hlasování, protože každý hlas se počítá."

Kilian Hampel, spoluautor studie Mládež v Německu, která v dubnu předpověděla skokový nárůst podpory krajní pravice, uvedl, že vzhledem k tomu, že se v září bude hlasovat ve třech východních spolkových zemích a příští rok se očekávají parlamentní volby, trend k roztříštěnosti se pravděpodobně ještě zvýší.

"Pokud bude důvěra ve větší strany nadále klesat, budou menší strany pravděpodobně velkými vítězi," řekl.

Podrobnosti v angličtině  ZDE

3
Vytisknout
3472

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2024