Nové čtení Radovana Richty
18. 6. 2024 / Pavel Janíčko
U příležitosti 99 let od narození R. Richty bylo 6. 6. 2023 zpřístupněno na stránkách Institutu české levice 1. vydání práce Pavla Sirůčka Nové čtení Radovana Richty. S předmluvou R. Valenčíka. Slaný: Melandrium 2023. 500 s. ISBN 978-80-87990-30-8, koncipované primárně coby monografie na CD nosičích. Plánováno původně bylo rychlé publikování dalšího vydání již plně pod hlavičkou Institutu české levice, jehož příprava byla symbolicky dokončena 21. 7. 2023, tj. 40 let od úmrtí R. Richty. Jednalo se o aktualizaci literatury a drobná doplnění, korekce a úpravy především rázu technického.
Pokud bychom měli připojit krátkou recenzi tohoto rozsáhlého díla, pak lze konstatovat, že jde o jednu z velmi objevných a obsáhlých monografií z pera (a počítače) významného levicového myslitele a zároveň profesora na VŠE Pavla Sirůčka, která se tentokrát věnuje osobě a dílu významného ekonomického teoretika z doby socialistického Československa Radovana Richty. Tento myslitel proslul ve své době především jako hlavní autor průkopnického díla „Civilizace na rozcestí“, jež se stalo určitým mezníkem a etalonem pro další pokusy o zachycení procesů vědeckotechnické revoluce (VTR) v rámci širšího pohledu na společenský vývoj a na integrování tohoto relativně nového fenoménu do vědecké debaty.
Je ovšem pravdou, že jeho dílo je dosti dobově podmíněno dvěma optimismy, a to optimismem technickým, kdy se předpokládal významný posun a významná přeměna výrobních sil na základě automatizace a obecně využití vědeckého poznání už na konci minulého století, a především optimismem společenským, kdy tento teoretik chápal procesy VTR jako součást celkového pozitivního společenského trendu směřujícího k socialistické a komunistické budoucnosti. Nepočítal tehdy s možností společenské retardace a zpětného pohybu v podobě restaurace kapitalismu v zemích východní Evropy včetně SSSR, kdy výdobytky VTR opět budou omezeny logikou zhodnocování soukromého kapitálu.
Svědčí o tom i Richtova definice procesů VTR:
„Vědeckotechnická revoluce je zásadní přeměnou vědy a techniky, jejich systému a společenských funkcí, která vede k univerzálnímu převratu ve struktuře a dynamice společenských výrobních sil ve smyslu změny úlohy člověka v soustavě výrobních sil na základě komplexního technologického uplatnění vědy jako bezprostřední výrobní síly, pronikající do všech složek výroby a přetvářející věcné podmínky lidského života. Svou podstatou je vědeckotechnická revoluce spjata se zákonitostmi epochy přechodu od kapitalismu ke komunismu, je jim podřízena, je složkou tohoto globálního procesu v tom smyslu, že historicky připravuje materiálně technické předpoklady pro komunistickou společnost a že je ji možno plně realizovat a využít pouze v socialismu.“
I přes tuto dobovou podmíněnost je připomenutí Richtova díla v této monografii i pro dnešek velmi užitečnou pomůckou při hledání odpovědí na problematiku VTR a její úlohy v moderním světě, jež právě Richta byl významným a jedinečným protagonistou. Význam a přínos této monografie je umocněn Sirůčkovou schopností pojmout Richtovo dílo a jeho souvislosti skutečně komplexně s zobrazit a zachytit všechny aspekty a prvky, které jsou s ním spojeny, včetně nesčetných odkazů na reflexe Richtova díla u dalších autorů, kritiků i apologetů. Každý, kdo si tuto monografii přečte, získý zcela komplexní představu nejen o obsahu a významu Richtova díla, ale i o době ve které žil a tvořil, a jeho současnících i o jeho následovnících. Neexistuje snad jediný aspekt související s tímto teoretikem, který by byl v Sirůčkově monografii opomenut. V tomto smyslu je tato monografie zcela jedinečná.
Jak sám autor monografie píše,
„Dílo R. Richty nelze zužovat na legendární Civilizaci na rozcestí (Richta a kol., 1966) a výzkumy socialistické vědeckotechnické revoluce. Ústředním tématem zůstává všestranný rozvoj člověka a socialistický humanismus. Což ostatně naznačuje nezřídka opomíjený podtitul Civilizace na rozcestí: Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce. Richtovy práce přitom nejsou pouhým přenesením západních konceptů postindustriální apod. společnosti.
Pohledy na R. Richtu zůstávají různé. Monografie usiluje o představení jeho myšlenek s jistým nadhledem a odstupem. Leč nikoli v duchu falešného (a nikdy nedosažitelného) „objektivismu“. Samozřejmě jde o pohled subjektivní a navýsost ideologický. Přitom se text publikace alespoň snaží nesklouzávat k jednostranným, tendenčním a příliš ostrým, resp. kategorickým soudům. Vzdálen se snaží současně být od pěstování kultu Radovana Richty, ke kterému nekritické interpretace – chtěně i mimoděk – občas sklouzávají.“
V každém případš Sirůčkova monografie stojí za přečtení, neboť poskytuje, jak už bylo řečeno, dokonle plastický obrázek o Richtově díůe a životě.
Praha 25.6.2024 Pavel Janíčko
Diskuse