Blinken se pokouší tlačit na Hamás a Izrael, aby podepsaly rezoluci o příměří
12. 6. 2024
Americký ministr zahraničí se těší z „nadějného náznaku“ podpory, přestože plán nebyl formálně přijat ani jednou ze stran
Americký ministr zahraničí Antony Blinken se snaží přetavit celosvětovou podporu rezoluci Rady bezpečnosti OSN o příměří v tlak na Hamás a Izrael, které daly najevo, že jsou dohodě otevřeny, ale oficiálně na ni nereagovaly.
Blinken, který je druhý den na návštěvě Blízkého východu, uvedl, že je „nadějným znamením“, že představitelé Hamásu v úterý podpořili návrh podporovaný USA, ale že je třeba, aby jej podepsalo vedení skupiny v Gaze. Uvedl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „potvrdil svůj závazek“ k návrhu.
„Všichni hlasují, až na jeden hlas, a tím je Hamás,“ řekl Blinken novinářům v Tel Avivu po setkání s izraelskými představiteli, na němž jednal o návrhu, který byl hlavním bodem jeho osmé regionální cesty od začátku války.
Uvedl, že prohlášení mluvčích Hamásu, kteří rezoluci OSN vítají, jsou povzbudivá, ale rozhodující je postoj vedení na místě v Gaze, „a ten nemáme“.
Blinken se v úterý ráno setkal s opozičními vůdci a soukromě hovořil s rodinami rukojmích, než odcestoval do Jordánska na mimořádný summit o humanitární pomoci pro Gazu, kde je více než milion lidí na pokraji hladomoru a většina obyvatel je vysídlena mimo domov.
Na konferenci oznámil dodatečné financování humanitární pomoci pro Gazu ve výši 404 milionů dolarů a vyzval ostatní země, aby zvýšily dary.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás řekl, že mezinárodní společenství má povinnost tlačit na Izrael, aby otevřel pozemní přechody do Gazy. Jeho egyptský protějšek Abdel Fattah al-Sisi řekl, že je třeba vyvinout mezinárodní tlak, aby Izrael přestal používat hlad jako zbraň.
Blinken byl v pondělí v Egyptě a očekávalo se, že navštíví také Katar. Obě země sloužily jako klíčoví prostředníci ve vztazích s Hamásem.
Dohodu, kterou v pondělí schválila OSN, představil koncem května americký prezident Joe Biden. Biden ji prezentoval jako izraelskou iniciativu, ačkoli Netanjahu se k plánu stavěl přinejmenším rozporuplně a prohlásil, že jakýkoli návrh na příměří bez zničení vojenských a vládních kapacit Hamásu je „neúspěšný“.
Tento postoj se zdá být v rozporu s podmínkami dohody, která v průběhu prvního šestitýdenního zastavení bojů požaduje počáteční výměnu starších, nemocných nebo ženských rukojmích za palestinské zajatce držené Izraelem.
V druhé fázi by se příměří vyvinulo v trvalé ukončení bojů a propuštění všech rukojmích. V závěrečné fázi by bylo zahájeno rozsáhlé úsilí o obnovu.
Postoj Hamásu by také mohl zkomplikovat pokrok. Poté, co v zimě zkrachovalo jedno dočasné přerušení bojů, prohlásil, že by přijal pouze dohodu o trvalém příměří, a údajně požádal o mezinárodní záruky jakéhokoli příměří.
Vysocí představitelé skupiny v úterý rezoluci uvítali a uvedli, že jsou připraveni jednat o podrobnostech. Mluvčí Džihád Taha prohlásil, že Izrael „otálí a vytváří překážky“, aby mohl pokračovat v bojích.
Pondělní hlasování OSN bylo prvním případem, kdy hluboce rozdělená Rada bezpečnosti schválila komplexní plán pro Gazu. Díky palestinské podpoře americké rezoluce bylo pro Rusko nebo Čínu diplomaticky mnohem obtížnější ji vetovat.
Vzácný projev relativní jednoty vyvíjí tlak na obě strany konfliktu, ačkoli se ukázalo, že obě jsou mnohem více ovlivňovány místními voliči a osobními zájmy vůdců než mezinárodním veřejným míněním.
Netanjahuova vláda se od Bidenova představení dohody posunula doprava a člen válečného kabinetu Benny Gantz odstoupil z vlády kvůli tomu, že se nepodařilo vytvořit dlouhodobý plán pro Gazu.
To zvýšilo váhu tvrdé linie extremistů, kteří chtějí pokračovat v boji a prohlásili, že by odstoupili, kdyby Netanjahu dohodu přijal.
Premiér je však také pod tlakem kvůli osudu rukojmích, kteří jsou stále v Gaze a jejichž příbuzní tvrdě lobbují za to, aby Izrael dohodu přijal. Demonstrovali před Blinkenovým hotelem v Tel Avivu a setkal se také s rodinami rukojmích.
Čtyři rukojmí byla o víkendu zachráněna izraelskými speciálními jednotkami při misi, při níž zahynulo více než 270 Palestinců, z nichž mnozí byli civilisté, což vyvolalo mezinárodní rozhořčení nad tím, co nejvyšší diplomat EU Josep Borrell označil za „masakr“.
Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že je „šokován“ dopadem záchranné operace na civilisty, a varoval, že se izraelské síly i Hamás mohly dopustit válečných zločinů.
Díky této operaci se celkový počet osob osvobozených při vojenských operacích zvýšil na pouhých sedm, což je jen nepatrný podíl z 250 osob zajatých při přeshraničních útocích Hamásu 7. října, kdy ozbrojenci rovněž zabili přibližně 1 200 Izraelců.
Podle příbuzných nemohou vojenské operace osvobodit všechny jejich blízké. Většina z těch, kteří jsou nyní doma, byla předána na základě dočasné dohody o příměří z listopadu loňského roku. V Gaze je stále zadržováno 120 osob, z nichž nejméně třetina pravděpodobně zemřela.
V Gaze panovala skepse, že dohoda zastaví izraelské útoky, které podle zdravotnických úřadů v pásmu zabily více než 37 000 lidí a přivedly nejméně polovinu obyvatel na pokraj hladomoru.
„Uvěříme tomu, až to uvidíme,“ řekl 47letý Šaban Abdel-Raouf, který byl se svou pětičlennou rodinou vysídlen do centrálního města Deir al-Balah. „Až nám řeknou, abychom si sbalili věci a připravili se na návrat do města Gazy, budeme vědět, že je to pravda,“ řekl agentuře Reuters.
V úterý tam byli při přepadení zabiti čtyři izraelští vojáci, informovala izraelská média. Za posledních 24 hodin bylo v Gaze zabito 40 Palestinců a 120 jich bylo zraněno, uvedly zdravotnické úřady v Gaze.
Obavy z eskalace konfliktu mezi Hizballáhem a izraelskými silami na druhé straně severní hranice byly také na pořadu Blinkenova jednání v Izraeli. V pondělí pozdě večer izraelské síly zabily tři bojovníky, když zasáhly konvoj cisteren, a v úterý Hizballáh vypálil směrem ke Golanským výšinám palbu asi 50 projektilů.
Diskuse