Trh práce bude díky novelizaci flexibilnější. Vykoupeno to bude nejistotou na straně zaměstnanců

12. 6. 2024

čas čtení 4 minuty

Tisková zpráva

Praha 12. června 2024 – Chystaná novela zákoníku práce, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, přinese prodloužení zkušební doby a naopak zkrácení výpovědní lhůty. Novela tak nahrává těm, kteří usilovali o větší flexibilitu práce. Výsledkem bude, že novelizace posílí pozici zaměstnavatele, zatímco více nejistoty přinese zaměstnancům, prohlašuje   advokát Michael Mráček ze společnosti Dentons.


S prodloužením zkušební doby bude mít zaměstnavatel větší prostor pro ověření, že zaměstnanec je schopen vykonávat práci, naplňuje požadavky potřebné pro výkon práce a lidsky zapadá do pracovního kolektivu. Na druhou stranu lze mít důvodné obavy, zdali je v Česku prodlužování zkušební doby vhodné. Bohužel situace na českém pracovním trhu je taková, že někteří zaměstnavatelé využívají institut zkušební doby ne přímo předvídaným či vhodným způsobem. Jedná se například o účelové sjednání delšího pracovního poměru, avšak s úmyslem jej již dopředu ukončit během zkušební doby. Obdobně také delší zkušební doba v žádném případě nepřispěje k jistotě a pracovní či osobní pohodě zaměstnance,“ říká advokát Michael Mráček.

Novela má konkrétně prodloužit zkušební dobu ze tří až na čtyři měsíce u řadových zaměstnanců a ze šesti až na osm měsíců u vedoucích zaměstnanců.

Zatímco zkušební dobu lze vnímat jako jakýsi prubířský kámen, kdy zaměstnanec i zaměstnavatel mají možnost zjistit, jestli pracovní poměr naplňuje jejich vzájemná očekávání, jde zároveň i o dobu nejistoty. Ačkoliv si strany mohou dohodnout zkušební dobu v kratším rozsahu, ze zkušenosti víme, že k tomu nedochází. Zaměstnavatelé naopak požadují zkušební dobu co nejdelší,“ sděluje Michael Mráček z advokátní kanceláře Dentons.

Ačkoliv zkušební doba je ze své podstaty oboustranně nastavený institut, v praktické rovině je využíván především zaměstnavateli,“ dodává Michael Mráček.

Výpovědní lhůta začne dříve a může být kratší

Nově bude výpovědní doba začínat dnem, kdy byla doručena, nikoli až prvním dnem následujícího měsíce. V případě výpovědi z důvodu spojeného s porušením pracovních povinností nebo neuspokojivými výsledky dojde k možnému zkrácení výpovědní doby pouze na jeden měsíc.

Zaměstnanci tak budou mít kratší dobu na vyhledání nového zaměstnání a vyřízení všech záležitostí, které se změnou zaměstnavatele souvisí. I zde je vůči zaměstnavatelům novela o poznání vstřícnější než vůči zaměstnancům.“ uvádí seniorní advokát z Dentons.

Novela umožní i letní brigády pro 14leté

Nová úprava také umožní žákům základních škol od 14 let pracovat během letních prázdnin. Jde o možnost přivýdělku pro mladé lidi, která zároveň nemůže narušit jejich školní docházku a vzdělávání. Pracovní směny i délka týdenní pracovní doby mladistvých zaměstnanců musí být kratší, délka směny nesmí překročit 7 hodin v jednom dni a délka týdenní pracovní doby 35 hodin.

Je nicméně otázkou, zda bude nová úprava široce využívána, nebo zda se jedná o úlitbu tlaku některých zaměstnavatelů především v odvětví sezónních prací. Obdobně lze polemizovat, zda je práce již od tak raného věku vhodná,“ komentuje Michael Mráček.

Flexibility bude dosaženo, ale přinese to i negativa

Většina podstatných změn zákoníku práce by měla do pracovněprávních vztahů skutečně vnést více flexibility. Možnost zaměstnance rozvrhovat si pracovní dobu i při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele nebo pracovat na dohodu na stejné pracovní pozici i v době rodičovské dovolené jsou změny, které dají zaměstnavatelům a zaměstnancům více volnosti k nastavení pracovněprávních vztahů v souladu s jejich potřebami.

Jiné změny, například právě ty týkající se výpovědí nebo zkušební doby s sebou sice přinesou více flexibility, ale ta bude vykoupena větší nejistotou, a to zejména na straně zaměstnance,“ shrnuje Michael Mráček.




2
Vytisknout
1668

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2024