USA „vyhodnocují“ reakci Hamásu na návrh příměří v Gaze
12. 6. 2024
Hamás údajně usiluje o některé změny v návrhu, Antony Blinken vyvíjí tlak na obě strany, aby dohodu přijaly
Spojené státy uvedly, že „vyhodnocují“ oficiální reakci Hamásu na svůj návrh příměří v Gaze, zatímco se ministr zahraničí Antony Blinken pokouší proměnit celosvětovou podporu rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která návrh podporuje, v tlak na palestinskou militantní skupinu a Izrael.
V úterý pozdě večer představitel Hamásu uvedl, že Hamás předložil egyptským a katarským zprostředkovatelům odpověď, v níž žádá o některé „změny“, a že jeho prioritou je „úplné zastavení“ války. Mluvčí Hamásu Džihád Taha uvedl, že odpověď obsahuje „změny, které potvrzují příměří, stažení, rekonstrukci a výměnu [vězňů]“.
Washington odpověď obdržel a „právě ji vyhodnocuje“, řekl v úterý večer novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby, ale odmítl poskytnout podrobnosti o jejím obsahu. Blinken, který je druhý den na návštěvě Blízkého východu, uvedl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „potvrdil svůj závazek“ k tomuto návrhu.
Blinken se v úterý ráno setkal s izraelskými opozičními představiteli a soukromě hovořil s rodinami rukojmích, než odcestoval do Jordánska na mimořádný summit o humanitární pomoci pro Gazu, kde je více než milion lidí na pokraji hladomoru a většina obyvatel je vysídlena.Na konferenci oznámil dodatečné financování humanitární pomoci pro Gazu ve výši 404 milionů dolarů a vyzval ostatní země, aby zvýšily dary. Palestinský prezident Mahmúd Abbás řekl, že mezinárodní společenství má povinnost tlačit na Izrael, aby otevřel pozemní přechody do Gazy. Jeho egyptský protějšek Abdel Fattah al-Sisi řekl, že je třeba vyvinout mezinárodní tlak, aby Izrael přestal používat hlad jako zbraň. Blinken byl v pondělí v Egyptě a očekávalo se, že navštíví také Katar. Obě země sloužily jako klíčoví prostředníci ve vztazích s Hamásem.
Dohodu, kterou v pondělí schválila OSN, představil koncem května americký prezident Joe Biden. Biden ji prezentoval jako izraelskou iniciativu, ačkoli Netanjahu se k plánu stavěl přinejmenším rozporuplně a prohlásil, že jakýkoli návrh na příměří bez podmínky zničení vojenských a vládních kapacit Hamásu je „neúspěšný“. Tento postoj se zdá být v rozporu s podmínkami dohody, která v průběhu prvního šestitýdenního zastavení bojů požaduje počáteční výměnu starších, nemocných nebo ženských rukojmích za palestinské zajatce držené Izraelem.V druhé fázi by se příměří vyvinulo v trvalé ukončení bojů a propuštění všech rukojmích.V závěrečné fázi by bylo zahájeno rozsáhlé úsilí o obnovu.
Pondělní hlasování OSN bylo prvním případem, kdy hluboce rozdělená Rada bezpečnosti schválila komplexní plán pro Gazu. Díky palestinské podpoře americké rezoluce bylo pro Rusko nebo Čínu diplomaticky mnohem obtížnější ji vetovat.
Vzácný projev relativní jednoty vyvíjí tlak na obě strany konfliktu, ačkoli se ukázalo, že obě jsou mnohem více ovlivňovány místními voliči a osobními zájmy vůdců než mezinárodním veřejným míněním.
Netanjahuova vláda se od Bidenova představení dohody posunula doprava a člen válečného kabinetu Benny Gantz odstoupil z vlády kvůli tomu, že se nepodařilo vytvořit dlouhodobý plán pro Gazu.
To zvýšilo váhu tvrdé linie extremistů, kteří chtějí pokračovat v boji a prohlásili, že by odstoupili, kdyby Netanjahu dohodu přijal.
Premiér je však také pod tlakem kvůli osudu rukojmích, kteří jsou stále v Gaze a jejichž příbuzní tvrdě lobbují za to, aby Izrael dohodu přijal. Demonstrovali před Blinkenovým hotelem v Tel Avivu a setkal se také s rodinami rukojmích.
Čtyři rukojmí byla o víkendu zachráněna izraelskými speciálními jednotkami při misi, při níž zahynulo více než 270 Palestinců, z nichž mnozí byli civilisté, což vyvolalo mezinárodní rozhořčení nad tím, co nejvyšší diplomat EU Josep Borrell označil za „masakr“.
Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že je „šokován“ dopadem záchranné operace na civilisty, a varoval, že se izraelské síly i Hamás mohly dopustit válečných zločinů.
Díky této operaci se celkový počet osob osvobozených při vojenských operacích zvýšil na pouhých sedm, což je jen nepatrný podíl z 250 osob zajatých při přeshraničních útocích Hamásu 7. října, kdy ozbrojenci rovněž zabili přibližně 1 200 Izraelců.
Podle příbuzných nemohou vojenské operace osvobodit všechny jejich blízké. Většina z těch, kteří jsou nyní doma, byla předána na základě dočasné dohody o příměří z listopadu loňského roku. V Gaze je stále zadržováno 120 osob, z nichž nejméně třetina pravděpodobně zemřela.
V Gaze panovala skepse, že dohoda zastaví izraelské útoky, které podle zdravotnických úřadů v pásmu zabily více než 37 000 lidí a přivedly nejméně polovinu obyvatel na pokraj hladomoru.
Obavy z eskalace konfliktu mezi Hizballáhem a izraelskými silami na druhé straně severní hranice byly také na pořadu dne v Izraeli. V pondělí pozdě večer izraelské síly zabily tři bojovníky, když zasáhly konvoj cisteren, a v úterý Hizballáh vypálil směrem ke Golanským výšinám palbu asi 50 projektilů.
Diskuse