Pobaltí se připojuje k závodu ve výrobě munice

12. 6. 2024

čas čtení 6 minut
Vzhledem k nedostatku minometných granátů v zásobách po celé Evropě zřizují Litva, Lotyšsko a Estonsko vlastní muniční továrny, aby byly připraveny na případný útok z Ruska, píše Henry-Laur Allik.

V Litvě, Lotyšsku a Estonsku – třech pobaltských státech na okraji Evropské unie, které všechny sdílejí hranici s Ruskem – je obrana klíčovým problémem.

Tím spíše, že ruský prezident Vladimir Putin zahájil v únoru 2022 totální útok na Ukrajinu. Podle statistik NATO výdaje na obranu těchto tří států v roce 2023 výrazně překročily minimální 2 % HDP a očekává se, že letos porostou.

I když jsou tyto tři členské státy příkladné ve svém závazku vůči NATO, jehož síly jsou rozmístěny v každé zemi, jejich vojenská velení a vlády jsou přesvědčeny, že je třeba udělat více pro přípravu na potenciální invazi z východu.

Cílem je podpořit obranný průmysl zřízením muničních továren v Pobaltí, a to uprostřed nedostatku v důsledku pokračující ruské války na Ukrajině. Kromě samotných vlád bude do projektu investovat Evropská komise a německá zbrojovka Rheinmetall.

Munice je považována za klíčovou proměnnou pro měření toho, jak dlouho by tři pobaltské státy dokázaly útoku odolávat. Válka na Ukrajině snížila zásoby munice pobaltských států, které jsou silnými podporovateli Kyjeva. Zvýšená poptávka po střelivu vedla k nedostatku dodávek v EU.

Indrek Sirp, poradce estonského ministerstva obrany, řekl DW, že již před válkou na Ukrajině byl zdůrazňován význam munice.

"Můžete mít hrdou armádu a mnoho zbraní, ale pokud nemáte nic, co byste mohli použít, pak v určitém okamžiku už tyto zbraně nebudou k ničemu," řekl.

Sirp dodal, že k tomu, aby byl člověk "uvěřitelně připraven" bránit svou zemi, potřebuje munici ne na pár dní, ale na mnohem delší dobu.

Rheinmetall plánuje v Litvě velké investice

3. června litevské úřady oznámily, že podepsaly dohodu v hodnotě 180 milionů eur se společností Rheinmetall o výstavbě nové továrny, která bude vyrábět dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů.

Armin Papperger, generální ředitel společnosti Rheinmetall AG, uvedl v tiskové zprávě, že to dokazuje, že německá společnost je jedním z pilířů zajišťování národní a mezinárodní bezpečnosti.

Rheinmetall již působí v Litvě, kde od roku 2022 provozuje servisní středisko s obrannou společností Krauss-Maffei Wegmann.

Očekává se, že lokace nové muniční továrny bude oznámena v nadcházejících týdnech. Poskytne 150 pracovních míst a vyrobí desítky tisíc dělostřeleckých granátů ročně.

Erika Kurockina, náměstkyně litevského ministra hospodářství a inovací, řekla DW, že existuje naléhavá potřeba takové munice ráže 155 milimetrů, protože zásoby jsou spotřebované. Řekla, že továrna bude zajišťovat litevské potřeby i export, aby pomohla například podpořit Ukrajinu.

Kurockina doufá, že skutečnost, že Rheinmetall investuje v Litvě v tak velkém měřítku, vyšle ostatním signál, že pobaltské státy jsou v bezpečí.

"Je velmi důležité provádět takové investice, protože nemáme vlastní velká zařízení pro tradiční obranný průmysl jako Německo nebo Francie, ale měli bychom silnou specializovanou kompetenci," řekla.

Trvala však na tom, že mezi pobaltskými státy, které spolupracují a posilují své společné kapacity, nedochází k žádnému závodu.

"Skutečnost, že všechny tři pobaltské země investují do muničních továren, je součástí pobaltské bezpečnostní a odstrašující strategie," řekla.

Státem financovaný park obranného průmyslu v Estonsku

Sirp uvedl, že Estonsko plánuje vybudovat park obranného průmyslu, kde by společnosti mohly zřizovat výrobní továrny. Stát by zajistil infrastrukturu pro firmy, které by mohly začít vyrábět munici a další vojenské zboží.

"Odhadujeme, že do konce roku 2026 by věci mohly být tak daleko, že základní infrastruktura bude připravena a primární výrobní zařízení některých společností bude v provozu, pokud vše půjde dobře," řekl DW.

Řekl, že cílem bylo být schopen zajistit potřeby estonských obranných sil a také mít exportní kapacitu pro ekonomickou proveditelnost, a dodal, že lekce z Ukrajiny ukázaly, že armády potřebují hodně munice, aby byly ve válce úspěšné.

Estonsko podle něj musí vynaložit minimálně 1,5 miliardy eur na různé formy munice a dodal, že domácí výroba by byla dobrá pro ekonomiku.

"Pokud mluvíme o výdajích na munici, dnes se všechny tyto peníze stěhují z Estonska, dnes nemáme vůbec žádnou výrobu, vyrábí se jen některé komponenty," řekl. "Místní výroba oživuje ekonomiku a vytváří pracovní místa, Litva a Lotyšsko také jasně vidí příležitost ke zvýšení svých výrobních kapacit."

Poukázal na to, že právě teď by Evropa mohla vyrobit 1 milion dělostřeleckých granátů ročně, a řekl, že na pomoc Ukrajině musí pokračovat růst. "V příštích 10 až 15 letech bude potřeba spousta munice."

Peníze od Evropské komise

Na konci roku 2023 Lotyšsko založilo státní společnost s názvem Státní obranná korporace, jejímž posláním je podle lotyšského ministerstva obrany provádět komplexní řízení investic a koordinovat procesy související s výrobou.

Evropská komise jí udělila grant ve výši 41 milionů eur na zřízení modulárního závodu na výrobu prachových náloží pro dělostřeleckou munici ve spolupráci s dalšími evropskými společnostmi.

Lotyšský ministr obrany Andris Spruds řekl lotyšské televizi, že očekává, že muniční továrna bude v provozu do konce tohoto roku. Řekl, že jeho hlavním cílem je poskytnout munici pro vlastní potřeby Lotyšska.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1258

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2024